Přihlásit

Čich lýkožrouta smrkového (ČT 1)

Otakar HOLUŠA, lesnický entomolog, LDF MENDELU 
Jeden můj kolega, lesní správce, už je v důchodu, vždycky říkal: "Já to nazývám koupání duše. Když je mi nejhůř, vezmu auto, zajedu na své oblíbené místo, lehnu si, ticho, ptáčci, zpěv, koupání duše." Má pravdu. 

Zdeněk SKOKAN, redaktor 
V seriálu o vědě, vědcích a jejich projektech nahlížíme pootevřeným oknem do blízké budoucnosti. Co se vědcům podařilo, na čem právě pracují a k čemu to jednou bude dobré? 

Otakar HOLUŠA, lesnický entomolog, LDF MENDELU 
Ti kůrovci jsou totiž signálem zániku toho stromu. Oni se objevují na tom stromu až úplně jako poslední. 

Zdeněk SKOKAN, redaktor 
Příroda preferuje rozmanitost, člověk ale raději pěstuje monokultury, například smrky. Dají se lépe měřit, těžit i zpeněžit. 

Otakar HOLUŠA, lesnický entomolog, LDF MENDELU 
Teď je to potřeba změnit, lépe řečeno, příroda nás donutí, abychom to změnili, ona už to začala měnit sama, my teď musíme stát při ní a musíme být, jak já říkám, o krok napřed. 

Zdeněk SKOKAN, redaktor 
Lýkožrout smrkový je dnes všem známější jako kůrovec a pod kůrou stromů v lesích, ve kterých neroste nic jiného než smrky, se mu už asi těžko může dařit lépe. Lesníci a entomologové proto vymýšlí způsoby, jak mu to zkomplikovat. 

osoba 
Tady ta skladba vlastně porostu nad Adamovem, tak je docela příhodná, je to takový docela dobře smíšený, takže ten kůrovec tady tak nehrozí, no. 

Zdeněk SKOKAN, redaktor 
Lýkožrout smrkový se orientuje podle čichu. Smrk mu voní, ostatní dřeviny ne. Některé ho dokonce odpuzují a právě takové dřeviny hledají a zkoumají lesničtí entomologové z Mendelovy univerzity pod vedením profesora Holuši. 

Otakar HOLUŠA, lesnický entomolog, LDF MENDELU 
Tady, tady je závrt, vidíte toho brouka? Tady je závrt. Tady vidíme živé aktivní brouky a tady je už mateční chodba, kterou hlodá tahle samička a klade po stranách vajíčka. Z jednoho obsazeného kmene, smrku ztepilého nové generace se vylíhne 70 až 150 tisíc brouků. 

Jiří FOIT, lesnický entomolog, LDF MENDELU 
Jsou látky, které jim voní a na druhou stranu jsou i takové třeba, které je odpuzují a voní jim samozřejmě látky, které vydává přímo ten strom. Tomu se říká primární atraktanty a to jsou ty látky, které vlastně vydává ten strom, který je třeba chřadnoucí, je nějak usychající a podobně a ty kůrovci si ho najdou pomocí toho svého dobře vyvinutého čichu. 

Zdeněk SKOKAN, redaktor 
Lýkožroutova čichu využívají lesníci také, když monitorují jeho hojnost v lokalitě. Lákají ho na feromony. Kůrovci pak přilétají v naději, že tu najdou ideálního partnera. Místo toho ale spadnou do pasti. V laboratoři kůrovci podstupují různé testy. Hlavním cílem je zjistit, které kombinace dřevin je nejvíce odpuzují. 

Jiří FOIT, lesnický entomolog, LDF MENDELU 
My jsme teď v podstatě na začátku toho pokusu, takže ještě žádné výsledky úplně nemáme, které bysme mohli jednoznačně pustit do světa, ale už víme, že některé ty listnáče jim více opravdu nevoní, ta míza určitě se ukazuje, že těm kůrovcům skutečně nevoní, ale zkoušíme i další listnáče, ale zatím nemáme přesné výsledky, jako třeba javory a buky zkoušíme. 

osoba 
Ten je kácený ve stejnou dobu. 

Otakar HOLUŠA, lesnický entomolog, LDF MENDELU 
Taky nějaký přástevník. To je myslím nějaký přástevník, možná /nesrozumitelné/. Všichni víme, že nás čeká teď velké, složité období nebo dlouhé období, kdy musíme v našich lesích výrazně změnit dřevinnou skladbu a změnit dřevinnou skladbu a změnit dřevinou skladbu znamená snížit zastoupení smrku ztepilého. Neříkám, že smrk ztepilý se nebude vyskytovat, bude se vyskytovat, ale nebude ho tolik, kolik ho máme v současnosti a když budeme do budoucna využívat jiné druhy dřevin, tak my v současnosti v rámci ochrany lesa se snažíme zjistit druhová spektra těch podkorních a xylofágních druhů na těch dřevinách, které bychom potenciálně mohli využít a jedním z těch druhů je javor mléč, což jsou tady ty pokácené stromy, taktéž javor klen, případně další listnaté dřeviny

Zdeněk SKOKAN, redaktor 
Umělá výsadba listnatých stromů, které lýkožroutovi znechutí hostinu na smrcích, totiž může jednoduše způsobit kalamitu jiného druhu. A tak musí vědci zjistit, jestli nově vysazené listnatéstromy také nemají své broučky. Každý hmyz má v ekosystému svou přirozenou funkci, karty ale míchá i rozdává člověk a ne vždy vítězí. Vždyť i za dnešní kůrovcovou kalamitou stojí chybné rozhodnutí lesních hospodářů v dobách Marie Terezie, kteří vsadili na smrkové monokultury. 

Josef KAŠÁK, lesnický entomolog, LDF MENDELU 
V přirozených ekosystémech, to znamená třeba v chráněných územích ten kůrovec má nesmírně důležitou funkci jako dekompozitor, to znamená, že on umožňuje rozkladu těch stromů tím, že vlastně ten strom napadne, zpřístupní pro spoustu dalších organismů a vlastně tím je umožněno navracení těch látek zpátky do systému, do ekosystému, no, a zároveň taky slouží, když dojde k odumření toho stromu, tak dochází taky k uvolnění prostoru a může se obnovovat díky tomu les. Takže samozřejmě ten pohled je dvojí, v těch hospodářských lesích nám, řekněme, škodí a naopak v těch chráněných územích, tam ho naopak, řekněme, je přirozenou součástí a tam ho, když to řeknu lidově, je chceme. 

Otakar HOLUŠA, lesnický entomolog, LDF MENDELU 
Rozsáhlé kalamitní holiny, než se nám podaří zalesnit, horizont nejméně 10, 20 let, dalších 30, 40 let tam budou mladé lesy, neprostupné mlaziny, tyčkoviny, a v podstatě my jako generace se s tou kůrovcovou kalamitou budeme vyrovnávat už po zbytek života. Budeme o ní hovořit, budeme na ní vzpomínat, budeme říkat, co jsme udělali špatně.

 

Komentáře   

+13 # BIRKE 2019-05-20 12:02
A je to tady zase , může za to Marie Terezie a sucho . Není to pravda , máme vyzkoušeno z vlastního 5ti ha lesa , opakuji to zde poněkolikáté . Loni jsme drželi brouka v lapácích do cca 10 srpna , pak k nám přilétl z majetku souseda , který se na to vyprdnul plus vedle z obecního a státního , taky na to srali .
Nerozumím tomu proč , nebo za kolik nám všichni študovaní plus politici neustále lžou , že to může sucho . Stačilo dúsledně dodržovat všechny vyzkoušené postupy.
Stalo se to jenom proto , byl vyhnán kůň dřevorubec z lesa plus traktor .
Všichni si mysleli , bez Vás se obejdem jelikož máme harwestorové technologie . Dávno bylo jisté že se všem kdo byli unešeni z harwestorů, jednou vrátí , stačily tři roky sucha a všechny prachy co ušetřil každý majitel lesa , teď prodělal . Proto bylo vhodné zamítnout dotace těm kdo dobrovolně toto způsobily .Kdysi se sebevrazi taky pohřbívali za hřbitovní zdí .
+9 # Starý 2019-05-20 10:39
Marii Terezii špatné rozhodnutí překonalo 300 lety.

Dnešní špatná rozhodnutí jsou viditelná hned, či do 10 let. Ale za vše může "Marie".

ÓÓ při dnešních poznatcích, vědě a technologiích, jak jednáme "prozřetelně"

Jen ten les to nechápe a umírá.

Jen pro sebe si přemýšlím, proč té Marii, bez jejího rychlého prospěchu to tak dlouhou řadu let k "našemu" prospěchu fungovalo???

Hamletovská otázka?

A nebo ta špatná Marie, která hospodaření v lesích pro budoucí generace založila z toho něco jako dnešní politici měla?
Vydala patent a celý národ fungoval a dnes, vše se přenese na vlastníka a šumák. Na vlastní "státní" se již nehledí.

A tak budeme pěstovat přesličky, pole zrušíme a budou zde luhy a stráně... a všude příroda.
Stavby zbouráme, budeme chodit pěšky a dýchat čerstvý vzduch.....

Dřevo si dovezeme, potraviny dodají Poláci a my se budeme válet a pečení holuby nám budou lítat do hu..

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Prezident podepsal novelu lesního zákona

Prezident podepsal novelu lesního zákona

Lesnictví

Novelu lesního zákona, která mimo jiné zavede pravidla pro státní příspěvky soukromým vlastníkům na obnovu lesů, podepsal dne 14. 11. 2019 prezident Miloš Zeman, informoval...

NP Šumava se kvůli ceně dříví dostal do finančních potíží

NP Šumava se kvůli ceně dříví dostal do finančních potíží

Lesnictví

Aktualizováno 14. 11. Šumavský národní park se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží. Park potřebuje peníze na mzdy pro své zaměstnance. Zřizovatel parku...

KRNAPu kvůli pádu cen dříví chybějí desítky milion korun v rozpočtu

KRNAPu kvůli pádu cen dříví chybějí desítky milion korun v rozpočtu

Lesnictví

Krkonošskému národnímu parku (KRNAP) letos kvůli propadu cen dřeva chybějí v rozpočtu desítky milionů korun. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako zřizovatel parku proto KRNAP zvýší...

Letecké záběry lesních porostů v roce 2019

Letecké záběry lesních porostů v roce 2019

Lesnictví

V průběhu roku 2019 Lesnická práce a PEFC ČR realizovaly tři lety nad vybranými oblastmi České republiky s cílem objektivně přiblížit lesnické veřejnosti zdravotní stav...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby