Přihlásit

Co přinese novela lesního zákona (ČT 24)

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A hezký večer taky ode mě. Zatočí s kůrovcovou kalamitou novela lesního zákona, o které budou poslanci rozhodovat ve středu? Odpovíme v dnešní Devadesátce. Vládní novela zákona o lesích jako nástroj k rychlejšímu boji s kůrovcem, změny by do ní měly přinést pozměňovací návrhy poslanců a odborníků. Mohlo by jít například o důslednější změnu stavby lesů nebo přísnější kontrolu lovu zvěře. Tyto a další návrhy, které projednají poslanci, budou hlavním tématem, jak jsem řekl, dnešní Devadesátky. A věnovat se krom toho budeme taky brexitu, na který mělo dojít posledního října. Je ale možné, že bude zase všechno trochu jinak. Britská královna dnes potvrdila zákon, který umožňuje jeho další odklad až do ledna. A dolní sněmovnu v noci čeká další zásadní hlasování, tentokrát o předčasných volbách. Peníze pro zdravotnictví, to je téma jednání koaliční rady, která právě v tuto chvíli zasedá na úřadu vlády. Podle ČSSD je totiž kvůli podfinancování v ohrožení kvalita zdravotní péče. Hnutí ANO ale výtky odmítá.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Kontroly lovu zvěře nebo změna způsobu vysazování nových stromků v lese, to je pouze zlomek z pozměňovacích návrhů k novele lesního zákona. Nová pravidla mají taky zjednodušit majitelům lesů zásah proti škůdcům, obzvlášť teď v době kůrovcové kalamity. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce je totiž kůrovcem napadena plocha o rozměrech 500 000 ha. Jde téměř o každý druhý smrk v zemi. Podle odborníků navíc do 10 až 15 let nemusí být v nížinách v Česku žádný smrkový les. Už dnes vzhled lesní krajiny není takový, jako byl ještě před pěti roky.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Hlavním hostem dnešní Devadesátky je Patrik Mlynář, náměstek ministra zemědělství a také ředitel sekce lesního hospodářství. Zdravím vás, dobrý večer.

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství, ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství
Dobrý večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tak změní ten dramatický pohled na tuzemskou krajinu, na tuzemské lesy ta vládní podoba novely lesního zákona? Má takovou ambici?

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství, ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství
Novela lesního zákona má ambici tlumit dopady nejenom kůrovcové kalamity, ale obecně dopady klimatické změny. Ono je to v krátkém čase podruhé, co se otevírá zákon o lesích. Na začátku roku to byl poslanecký návrh vytvořený ve spolupráci s naším resortem, který měl přinést zmocnění pro ministerstvo rychle reagovat na kalamitu ve vztahu k tomu, že můžem vydávat opatření obecné povahy, kterým se uvolní ruce vlastníkům lesů právě za účelem rychlejšího a účinného boje s kůrovcovou kalamitou. To znamená netěžit zbytečně suché porosty, které nepředstavují nebezpečí pro ostatní, uvolnit přenos sadebního materiálu, případně odložit dobu pro zalesnění a zjištění porostu. To byla ta první várka, která byla schválena během dvou měsíců v rámci legislativní nouze v rámci sněmovny a následně senátu. A my jsme 3 dny po účinnosti této novely mohli tato opatření vydávat. Tato vládní novela de facto navazuje na tu poslaneckou s tím, že zde činíme další opatření, jakým způsobem bojovat s kalamitou. Mezi ně je vyjmenování konkrétních povinností odborných lesních hospodářů, kteří mají býti těmi rádci pro malé vlastníky lesů tak, aby mohli včas reagovat na kalamitu na svém majetku. Další věci, které řeší tato vládní novela, se týkají uvolněného přenosu sadebního materiálu, jsou tam záležitosti spojené i s obnovou lesů, kde opravdu se snažíme nejenom bojovat s kalamitou, ale ještě /nesrozumitelné/

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Ano, my to ukážeme divákům za chvíli v konkrétnostech. Znovu položím tu úvodní otázku - ta ambice je jasná? Zastavit kůrovcovou kalamitu? Řeknu, proč se ptám. Na první poslech nebo na první pohled to vypadá, že jde spíš o technikálii, o technická řešení tady a teď, nic koncepčního. Není tam nic o změně skladby tuzemských lesů a tak dále, a tak dále. Tak může ta vládní podoba novely nějak zásadně změnit tu situaci?

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství, ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství
Tu ambici má nejenom bojovat účinně s kalamitou, není to o tom zastavení, ale zmírnit dopady kůrovcové kalamity, protože ty dopady se týkají ekonomické stránky vlastníků lesů, proto je tam i ono zmocnění pro nový dotační balíček, který má kompenzovat ztráty vlastníků lesů. Ale zároveň, co se týče té budoucí obnovy, té pestrosti, druhové pestrosti a věkové pestrosti, k tomu nesměřuje pouze ta vládní novela, ale to už směřovaly další legislativní kroky, které jsme již učinili. To byly vyhláškové změny, které se týkaly například zalesňovací vyhlášky, kdy jsme jednoznačně preferovali budoucí zalesňování oněmi melioračními a zpevňujícími dřevinami, to znamená listnáči a jedlemi, a to jsme doprovodili ekonomickými nástroji. To znamená i ta dotační politika doprovodná k té legislativě, kterou jsme učinili, směřuje k tomu, aby ty budoucí lesy opravdu byly druhově a věkově pestré, a to z hlediska statistiky, z hlediska toho, co se dneska nakupuje a sází, se potvrzuje i v přírodě.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Dobrá, děkuju za vysvětlení, budeme probírat ještě podrobněji, protože celou plejádu vědců a koneckonců taky celou škálu poslanců to nepřesvědčuje, přicházejí s vlastními pozměňovacími návrhy. A nepřesvědčuje to zřejmě ani diváka Lukáše Lekeše, který se ptá: jaké kroky je možné čekat nebo budeme čekat, až kůrovec všechno zničí? Budeme čekat, až kůrovec všechno zničí?

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství, ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství
My se zde bavíme o opatřeních, která činí ministerstvo zemědělství ve vztahu ke kalamitě v lesích. Nicméně pokud se bavíme o vládě jako takové, již na začátku loňského roku pan premiér svolal velké meziresortní jednání tak, aby každý resort, který může přispět svým dílem k tlumení dopadů kůrovcové kalamity nebo kalamity v lesích, tak ať činí rychle a bezodkladně, to znamená nejen ministerstvo, jak jsem mluvil o té dotační a legislativní politice. A i další resorty činí řadu opatření tak, aby se bojovalo účinněji. Můžu zmínit ministerstvo průmyslu a obchodu, které de facto zajišťuje významnější nákup vagónů tak, aby po železnici to dřív bylo rychleji odváženo. Zároveň toto ministerstvo činí řadu výjimek pro silniční převoz kalamitního dříví tak, aby se převáželo i v době svátků a o víkendu. Vedle toho máme resort pro místní rozvoj...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Takže nečekáme, abych to zestručnil.

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství, ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství
Řada resortů tady již činí opatření po své linii, po svých dotačních stránkách tak, aby mohly mírnit dopady. Nejenom ministerstvo zemědělství, ale i další resorty v rámci vlády.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Abychom se vrátili k hlavnímu tématu dnešního večera, pojďme konkrétně připomenout, co obsahuje navrhovaná novela lesního zákona, co by měla změnit. Ministerstvo zemědělství, krajské úřady a obce s rozšířenou působností by nově mohly při boji s kůrovcem vyhlásit zákaz vstupu do lesa. Novela by také zavedla povinnost pro lesní hospodáře, ti by museli například upozorňovat vlastníka lesa na výskyt kůrovce a navrhovat ochranná opatření. Část poslanců podala k návrhu zákona přes 20 pozměňovacích návrhů. Chtějí obnovovat les vhodnými dřevinami, zároveň navrhují, aby v něm zůstaly alespoň některé suché stromy, protože i to podle nich zvyšuje jeho odolnost. A požadují taky, aby lesy dostaly víc času na vlastní obnovu a k povinné výsadbě by museli lesníci přistoupit až po 10 letech. Pozměňovací návrhy podpořili společným prohlášením přes tři stovky vědců, lesníků a třeba botaniků. Varují, že pokud by je poslanci nepřijali, hrozí, že dosavadní přístup povede k nedostatku dřeva a vysokým finančním ztrátám.

stanovisko vědců a odborných pracovníků ke změně lesního zákona (zdroj: Vědci pro les)
Panuje široká shoda na tom, že dosavadní přístup nás dovede k nedostatku dřeva a vysokým finančním ztrátám. Ekonomický kolaps lesnického sektoru již nadále nelze napravovat tím, že se bude miliardami korun dotovat přírodně i ekonomicky neudržitelný způsob hospodaření.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Ne všechny pozměňovací návrhy mají v odborných kruzích podporu. Část z nich kritizují třeba myslivci. Vadí jim například to, že by o chovech zvěře a honitbách nově rozhodoval stát namísto nich.

Českomoravská myslivecká jednota
Jedná se o nejvýznamnější změnu pojetí myslivosti v Česku za posledních téměř 20 let. Změnu uspěchanou, nepromyšlenou, neprodiskutovanou, protlačenou formou přílepku pouhý týden před posledním, třetím čtením jiného zákona. Čeští myslivci si jsou vědomi lokálně zvýšených stavů zvěře, které neprospívají obnově kůrovcem postižených lesů i slabin stávajícího systému sčítání zvěře. Tyto problémy však nelze řešit přílepkem bez jakékoliv veřejné či odborné diskuse.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A pojďme zatím, pane náměstku, ponechat ty pozměňovací návrhy pozměňovacími návrhy, dostaneme se k tomu. Jenom kurzoricky, velmi stručně bych potřeboval vysvětlit dvě věci. Z té vládní varianty novely lesního zákona, co si slibujete od té možnosti ministerstva, krajských úřadů, pověřených obcí zakázat vstup do těch napadených lesů?

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství, ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství
Ten institut omezení vstupu do lesů v době těžby, anebo mimořádných podmínkách už existuje. Správní řád toto zná, tato řízení probíhají v době například likvidace větrných kalamit nebo jiných.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
No je zdlouhavý, napadnutelný, nedodržuje se správní řád.

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství, ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství
Přesně tak. A my jsme chtěli urychlit ten moment vydání mimořádného rozhodnutí nejenom z úrovně ministerstva zemědělství, které to zmocnění má už na základě té první novely, která prošla na začátku roku.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A proč právě toto je tak důležité v boji s kůrovcem? Aby to bylo možné dělat promptně?

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství, ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství
Je důležité nečekat 90 dní, minimálně 50 dní na to, než projde připomínkové řízení, protože v zájmu každého z nás je samozřejmě i bezpečí a je to i postavení, právní postavení vlastníka lesa. To znamená, jestliže na jeho majetku se vyskytne přes řadu upozornění cizí osoba, která může být ohrožena například pádem suché větve, tak i ta samozřejmě potřebuje mít nějakou právní jistotu v tom smyslu, že je omezený vstup na jeho pozemek v momentě, kdy se například suché porosty ponechávají k těžbě na pozdější dobu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Rozumím. Mimochodem to mě vedlo k té dřívější otázce, že v tom nevidím příliš koncepčnosti, co se týče boje s tou kůrovcovou kalamitou, ale o tom jsme se už bavili. Tak to jste mi teď trochu vysvětlil.

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství, ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství
Možná právě kvůli tomu, že bojujeme s aktivním kůrovcem, to znamená, jestliže ze stromů a porostů ten kůrovec a ten brouk odlétl, dneska už ta sterilní souš nepředstavuje nebezpečí pro ostatní majetky. Proto je ta souš ponechána k těžbě na delší dobu, to znamená na 2,5 roku později.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
No a teď další věc, možnost udělovat výjimky při zalesňování holin v případě prokazatelného nedostatku sazenic. Ptám se proč? A co od toho čekáte?

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství, ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství
Primárně už jsem zmínil, že budoucí lesy by měly být věkově a druhově pestré. Dnes se potýkáme s tím, že v některých regionech opravdu může chybět konkrétní dřevina, zejména ta listnatá. A pro tento moment chceme uvolnit přenos sadebního materiálu. Mimochodem ta rajonizace, o které jsme se bavili, že vydáváme prostřednictvím ministerstva zemědělství, tak ta druhá fáze už s tím počítá. To znamená, už jsme vydali před více než týdnem další rozhodnutí, kdy pro ty červené zóny, které se týkají nejvíce postižených kalamitních ploch, tak tam už ten přenos sadebního materiálu je významně uvolněn.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A proč je to tak důležité?

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství, ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství
Je to důležité k tomu, aby se opravdu zalesňovalo, nečekat na pozdější dobu, aby pokud mám sadební materiál, tak jej využít. Opravdu neponechávat holiny delší dobu, kde je zalesnění, protože ten les nemá pouze produkční ekonomickou funkci, ale má i mimoprodukční funkci, zadržování vody a tak dále, a tak dále. Proto každý vlastník lesa, se kterým se bavíte, potřebuje dneska nejenom lidi a peníze k tomu, aby mohl brzy zalesnit, protože je to v jeho zájmu, aby nečekal několik let na to, že mu ten les nebo ta paseka zaroste buřinou, a pak ty náklady na tu obnovu jsou daleko vyšší.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Ano, mimochodem v otázce holin mají trochu jiný názor vědci z iniciativy Vědci pro les. Pojďme představit dalšího hosta dnešní Devadesátky, Jaromír Bláha z hnutí Duha, vítám vás, dobrý večer.

Jaromír BLÁHA, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, Hnutí Duha
Dobrý večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Podle vědců a ekologických organizací, mimo jiné vědců právě z oné iniciativy Vědce pro les se zítra bude, respektive pozítří ve sněmovně hrát o budoucnost lesa. Je to opravdu tak fatální?

Jaromír BLÁHA, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, Hnutí Duha
Je to fatální. Já myslím, že všichni lidé v republice vidí ten rozsah v podstatě lesní katastrofy, kdy lidem v podstatě mizí na severní Moravě, na Vysočině a začíná to v dalších sedmi krajích. Lesy před očima v obci, kde bydleli, tak najednou kolem obcí jsou jenom vykácené kopce. A tady skutečně je potřeba řešit příčiny té krize lesů a nejen odstraňovat následky a řešit určité kosmetické úpravy, které lesníkům sice pomohou, ale nevyřeší příčiny krize lesů.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Vy to naznačujete, tak opravdu ta vládní podoba novely lesního zákona nezmůže nic s tím hororovým pohledem na tuzemské lesy, nic v tomto směru koncepčně, zásadně nic nemění? Protože my jsme před malou chvílí mluvili o tom, že to je, řekněme, součást širší mozaiky dalších opatření, která v součtu mají to řešení přinést.

Jaromír BLÁHA, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, Hnutí Duha
Ta vládní novela dílčím způsobem pomůže lesníkům, ale kalamitu rozhodně nezastaví. A otázka je, jestli vůbec nějaká novela by kalamitu zastavit dokázala. Já jsem v tomto ohledu spíše skeptický, ale tady se hraje o budoucnost lesů. Ta v podstatě novela by měla nastavit pravidla pro to, aby ty lesy, které znovu vypěstujeme, byly, jak říkal pan náměstek, pestřejší a odolnější. A taková ustanovení v té novele nejsou, ačkoliv k tomu vyzvala ministerstvo zemědělství i Poslanecká sněmovna, respektive Výbor pro životní prostředí, vědci. V podstatě je to zakotveno v politikách, ale nestalo se tak, ale teď je důležité, že ty pozměňovací návrhy navrhují poslanci, a dá se říct, že osud českých lesů, ta budoucnost českých lesů je teď v rukou poslanců.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Jaký je, pane náměstku, postoj ministerstva zemědělství k těm pozměňovacím návrhům, o kterých se ve sněmovně bude rozhodovat? Teď myslím spíše v obecné rovině, jste striktně proti nebo s některými souhlasíte, jak to je?

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství, ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství
My rozhodně nezastáváme rigidní názor, že to, co není z ministerstva zemědělství, tak je špatně. My se otevřeně bavíme nejenom s kolegy z Hnutí Duha, ale i s dalšími nevládními organizacemi, s vlastníky lesů, bavíme se i s akademiky. I akademici mají rozdílné názory na to, jakým způsobem mají být uchopeny ty pozměňovací návrhy. Nicméně řada těch pozměňovacích návrhů byla z ministerstva zemědělství podpořená souhlasným stanoviskem. Mezi ně patří například ponechání části dřeva k zetlení, kdy ministerstvo zemědělství vlastní vyhláškou řekne, kolik je toho minimálního množství zapotřebí pro daný les. Dále jsme souhlasili s tím, že se za určitých okolností sníží doba /nesrozumitelné/ tak, abychom mohli pružněji reagovat na kalamitu v lesích. Souhlasili jsme také s předáváním dat LHP a LHO pro účely dozorové činnosti České inspekce životního prostředí. To znamená, je tam řada věcí, kdy i na základě jednání s řadou organizací, nejenom nevládní organizací Duha jsme dospěli k tomu, že s tím budeme souhlasit.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Dobře. Dokážete kvantifikovat, kolik z těch 20 pozměňovacích návrhů má tedy, právě proto, že souhlasíte, že vláda jako celek by tedy mohla, vládní poslanci by mohli vystupovat takto jednotně, kolik by mohlo projít z těch 20?

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství, ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství
Minulý týden zasedal zemědělský výbor, který se zabýval všemi pozměňovacími návrhy. Pokud jde o zemědělský výbor, tak tam se všemi návrhy ministerstvo souhlasilo. Pak byly individuální návrhy jednotlivých poslanců i z řad poslanců, který byli z výboru pro životní prostředí. A tam je třeba říci, že minimálně 50 % těch návrhů je ze strany ministerstva zemědělství podpořeno.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Takže v zásadě možná dobrá zpráva i pro vás.

Jaromír BLÁHA, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, Hnutí Duha
Určitě došlo k posunu v názoru ministerstva zemědělství, vlastně i poslanců zemědělského výboru. Podstatné je to zejména ve dvou klíčových bodech, a to je otázka skutečně nastavení počtu spárkaté zvěře možnostem lesa ji uživit, protože v současné době je většina těch vysázených listnáčů a jedliček v podstatě zničena zvěří.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Moc poprosím, nechme si to téma na později, protože my budeme mít v dnešní Devadesátce po telefonních linkách spojení také právě se zástupcem Českomoravské myslivecké jednoty, který to vidí úplně jinak, to už tedy předesílám v tuto chvíli. Pane náměstku, v tom prohlášení vědců, které jsme zmiňovali, se mimo jiné píše toto: pokud byste, je to adresováno poslancům, nyní zmíněné pozměňovací návrhy nepřijali, budou lesníci nadále postupovat podle zastaralého zákona, který příčiny současné krize lesů nedokáže řešit a komplikuje lesníkům uplatnění takových postupů, které sníží riziko budoucích kalamit. Souhlasíte, že se vlastně točíme tak trochu v kruhu kosmetických změn, která to gró tak úplně neřeší?

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství, ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství
Já bych chtěl uvést jednu důležitou věc, kterou zmínil i pan kolega Bláha. Pro nás pro všechny je důležité, aby ty budoucí lesy byly opravdu odolné a druhově a věkově pestré. To, že jsem zmínil tu plejádu opatření, která činíme, a máme už k dispozici informace z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, který pracuje opravdu s moderními technikami, satelitními družicemi a vidíme, nakolik se ta nová obnova týká těch druhově pestrých lesů a nakolik jsou využívány ty nové dřeviny nebo ty pestřejší dřeviny. Tak zde je jasný důkaz /nesrozumitelné/ těchto informací, že už v rámci obnovy těch obnovovaných lokalit se využívá pestrá mozaika dřevin a opravdu ty odolnější dřeviny tam už dneska míří.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Ano. To je otázka, jestli by nebylo namístě spíše přijmout úplně nový zákon o lesích?

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství, ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství
Děkuju za toto téma. Vedle legislativních věcí v tuhletu chvíli se dokončuje koncepce pro hospodaření v lesích s malým "L" v České republice, kdy nad touto koncepcí diskutuje řada nevládních organizací od vlastníků, ekologů a tak dále až po ministerstva. A zde de facto se vyvíjí, neříkám tlak, ale je tady společný názor na to, aby byla vytvořena nová lesnická legislativa, nový věcný zámě ar nový lesní zákon, který bude lépe reagovat na ty budoucí výzvy. Možná z tohoto titulu jsou některé věci ve vztahu k poznávacím návrhům v tuto chvíli z naší strany odmítány, protože při - a můžu dát příklad - zavedení nových pojmů jako je ekologicky stabilní dřevina, ekologicky riziková dřevina, jsou to věci, se kterými můžeme pracovat, nicméně dnešní legislativa i podzákonné předpisy, dotace ani lesnické učebnice nepracují. Jsou to nové věci, kterým se nebráníme, ale mohou být a budou součástí budoucí lesnické legislativy.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tak, jestli můžu poprosit, nechme to, prosím, v rovině exkursu do delší budoucnosti bez dalších konkrétností. Pojďme se podívat, kdo se stará o tuzemské lesy. Bezmála polovinu z nich spravuje státní podnik Lesy České republiky, 47 %. Dohlíží na oblast o rozloze víc než 1 000 000 ha. Podle zákona v ní musí zajistit nejen těžbu, ale taky obnovu porostů. Necelá pětina lesů potom patří soukromníkům a o něco menší část mají potom na starosti obce a města. A potom následují už pouze menší vlastníci, zhruba 5 % lesů spadá pod vojenské lesy a statky, no a další 4 % potom spravuje ministerstvo životního prostředí. Tyto pozemky se obvykle nacházejí na území národních parků. No a zbývajících 8 % si mezi sebe dělí právnické osoby, tak třeba družstva, církve a další vlastníci. Celkově tedy vidíme, že většinu lesů spravují státní instituce, soukromníkům potom patří necelá třetina. No a dalším hostem dnešní Devadesátky je ředitel lesního a vodní hospodářství Lesů České republiky Vladimír Krchov. Přeju vám hezký večer.

Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářstvíLesy ČR
Dobrý večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pane řediteli, pokud projde novela lesního zákona, kterou budou schvalovat poslanci tento týden i s některými pozměňovacími návrhy, samozřejmě tím ten legislativní proces zdaleka neskončí, ale předpokládejme, že by tedy ta novela prošla i senátem a podepsal ji prezident, co by to znamenalo pro Lesy České republiky a jejich hospodaření?

Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářstvíLesy ČR
No tak pro naši organizaci by to znamenalo, bych řekl, přiměřený posun v dané situaci. Pan náměstek tady hovořil o tom, že se schvaluje koncepce lesního hospodářství na další roky. Za současné situace my v podstatě tu novelu tak, jak je postavená, vítáme a považujeme ji za dostatečně vydiskutovanou na plénu nebo v jednotlivých výborech Poslanecké sněmovny. A pro nás to znamená do značné míry, řekněme, lepší přístup k hospodaření, lepší ochranu nás jako lesníků, ale na druhou stranu to znamená, může znamenat i pro veřejnost například i omezení vstupu do lesa.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Ano. Teď prosím na chviličku zapomeňte, že zřizovatelem Lesů České republiky je ministerstvo zemědělství, a zkuste, prosím, objektivně odpovědět na otázku, zda vidíte klíč k řešení kůrovcové kalamity spíš v té vládní podobě, anebo spíš v těch pozměňovacích návrzích poslanců?

Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářstvíLesy ČR
Já vám odpovím jasně. Klíč není ani ve vládní podobě ani v současném znění zákona. Klíč je v rukách lesníků a v rukách zpracovatelů té kůrovcové kalamity. Kůrovcovou kalamitu nezastaví žádný zákon, žádná vyhláška. V tomto ohledu mají již dneska lesníci volné ruce, zcela volné ruce díky opatření obecné povahy. To, co přinese nebo nepřinese novela, s tím si lesníci rozhodně poradí. Ale dneska naším úkolem je zastavit kůrovcovou kalamitu a adekvátně reagovat výsadbou nových lesů, nových strukturálně bohatých lesů na danou situaci, kterou sem přinesla klimatická změna.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A potom se vás tady musím zeptat, proč jste tedy v lesích hospodařili tak, že ta kůrovcová kalamita dospěla až do toho stadia, ve kterém je?

Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářstvíLesy ČR
Tak já to vezmu opět, už jsem to řekl. Na prvním místě je klimatická změna. Je důležité si také uvědomit, že dneska chřadnou nebo kůrovec napadá porosty, které byly zasazeny za Rakousko-uherského mocnářství, že tyto porosty sázeli jiní vlastníci, v případě první republiky opět jiní vlastníci. A dneska my pracujeme s porosty, které byly založeny za úplně jiným účelem, a těžko můžeme odhadovat, jaké byly plány tehdejších vlastníků lesů, to jenom odhadujeme.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Dobrá, promiňte, ale to, že ta situace může být výhledově kritická, o tom přeci je odborníci z lesnických fakult mluvili nikoliv teď, nikoliv před měsícem ani před půl rokem, ale už třeba před 10 lety. Tak ptám se, proč jste ty názory nezohlednili?

Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářstvíLesy ČR
Já se domnívám, že ty názory byly přiměřeně zohledňovány tomu, jak byly akcentovány právě vědeckou frontou. V posledních 15, 20 letech se výrazně mění struktura zalesňování právě ve prospěch listnatých dřevin. Jestliže si ovšem vezmeme, že lesní porosty žijí od svého zrození, mohu-li to takhle říct, do svého smýcení 100 let, tak každý rok se obnovuje v průměru jedna setina celé té plochy. To znamená, že nelze naráz prostě změnit zastoupení jednotlivých druhů dřevin či tvarů lesa v rámci celého lesního hospodářství v České republice.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tak, pane Bláho, nechci tady hledat viníka té situace, i když to tak možná tak trochu vypadalo, nechám vás reagovat na to, co jsme teď slyšeli. Trochu to vypadalo, že pan ředitel tedy vidí chybu spíše ve vědecké obci, která by se jistě velmi razantně bránila.

Jaromír BLÁHA, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, Hnutí Duha
Já už také nechci hledat viníka, těm lesům to dnes nepomůže. Ale faktem je, že vědci upozorňují na tu situaci ne 10, ale 25 let. Už před 25 lety lesnická fakulta zveřejnila prognózu, ve které jasně ukázala, že smrk nebude mít vhodné podmínky v nižších, středních polohách, pahorkatinách a když uvedu příklad, třeba Lesní správa Telč Lesů České republiky ještě v loňském roce vysazovala 60 % smrků, ačkoliv tam dnes v letošním roce většina smrků usychá díky kůrovcové kalamitě. Ale já bych nehledal chybu tolik v Lesích České republiky. Lesy České republiky jsou řízené ministerstvem zemědělství a faktem je, že nejen vědci, ale i schválené politiky jako je Národní lesnický program, státní lesnická politika, žádali nový lesní zákon, nový zákon o myslivosti už před skutečně 10 lety. A ministerstvo zemědělství je nepřipravilo, takže teď to řeší poslanci. Je dobře, že se to řeší, a pojďme se věnovat tomu, aby skutečně, a tady si dovolím trochu nesouhlasit s panem náměstkem. Ano je potřeba připravit úplně nový lesní zákon, úplně nastavit jiné jiné parametry pro lesní hospodaření, které povedou k úplně jiným hlasů než dnes měli dosud, ale připravit nový lesní zákon je otázka tří až pěti let a ty lesy čas nemají. Ale z těch poznávacích návrhů z těch 20 pozměňovacích návrhů je tam 11 velmi důležitých pro to, aby už teď se podnikly potřebné kroky a z těch 11 tamto souhlasné stanovisko ministerstvo se třemi. Takže opravdu proto my apelujeme na poslance, aby tuhle chvíli dali těm budoucím lesům šanci.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Ano pane náměstku, opět se to vrací k vám. Nechci se u toho opravdu dlouze zdržovat nicméně to, co jsme teď slyšeli od pana Bláhy říkal v 90 opakovaně, tak i třeba děkan lesnické fakulty v Praze Turčáni, který mimochodem bude také naším hostem. Tak připustíte určité pochybení zaspání na straně státu to, že stát v tuto chvíli jednoduše hasí požár, který nemusel být tak rozsáhlý?

Patrik MLYNÁŘ, ředitel sekce lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství
Já bych opravdu chtěl také vracet k viníkům, kdo za tu kalamitu. Je třeba říci, že kalamita kůrovcová jsem skoro týká každého vlastníka bez rozdílu na to, jestli to je stát nebo nestát to je to je jedna věc. Já jsem zmínil.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tady už šlo spíš o nastavení těch mantinelů a těch podmínek, které tomu mohli zabránit.

Patrik MLYNÁŘ, ředitel sekce lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství
Já jsem hovořil o tom, že kromě dvou novel lesního zákona jsme významně upravovali podzákonné předpisy, který mají přímý dopad.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
To už bylo v době kdy už požár vypukl.

Patrik MLYNÁŘ, ředitel sekce lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství
Tak ale, ale ta opatření, která /nesrozumitelné/ já bych nechtěl vracet 15 - 20 let zpátky, protože ani já jsem na resortu to v tu dobu nebyl. My opravdu tuhle chvíli, když se budeme bavit stále o tom o té minulosti 20 let zpátky kdo co zapříčinil, tak zůstane v kruhu. My se musíme zaměřit.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Dobrá, teď pojďme vystoupit z toho kruhu. Konkrétní pozměňovací návrh, pane Bláho ony souše a poslanci navrhují, aby tedy pahýly stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, aby nebyla nutná je odstraňovat z už, jak jsme slyšeli nemá Ministerstvo zemědělství pokud jsem to správně pochopil zásadní problém, proč to tak důležité.

Patrik MLYNÁŘ, ředitel sekce lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství
Pardon, jestli můžu doplnit. Já už jsem zmínil to, že ty souše jsou řešeny v rámci současných opatření.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Ale do roku 2022 ten návrh poslal řadu let kroužit dál post, proč to tak důležité, pane Bláho.

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů, Hnutí DUHA
Jsou pro to 2 důvody. Za prvé v vzhledem k té kalamitě k tomu potřeba zasahovat proti kůrovci na místech, kde to má ještě smysl je nesmyslné kácet pro stromy, které už jsou suché, ze kterých kůrovec vyletěl. A v podstatě máme tady rozsah kalamity kůrovcové, který se bude blížit prostě 100 000 000 vytěžených kubíků a těžařská kapacita, anebo pak 50 000 000, a těžecká kapacita 20, tak jasné, že potřeba soustředit tam, kde to má nějaký smysl a některých oblastech zcela rezignovat, to je jeden důvod. Druhý důvod je ten, že ty suché stromy stíní vlastní půdu. V momentě, kdy pokácíte zmizí zástěn a lesní půda degraduje, protože v ní stoupá teplota a ještě více vysušuje.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A pane řediteli, souhlasíte ponechání oněch souší vlastně těch pahýlů, vlastně do budoucna zvyšuje odolnost toho budoucího lesa.

Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářstvíLesy ČR
Ano, jestli to otázka na mě. Souhlasím s tím. Nicméně musíme tady brát ještě v úvahu ten moment, že lesy jsou národ lesy pardon, lidé v Čechách jsou národem houbařů a sběračů borůvek, a tak dál a jsou schopni se vydat i do lesů, přestože je v nich zákaz vstupu. My musíme dbát i na bezpečnost těch lidí. Již dneska ponecháváme souše v lesích tam, kde očekáváme přirozenou obnovu nebo připravujeme umělou obnovou, tedy u výsadbu sazenic. Nicméně podél cest, turistických cest, již dnes likvidujeme ty stromy, takže alespoň položíme do toho do porostu tak, aby neohrožovali naše občany, kteří se tam, kteří se tam pohybují.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Což možná může řešit to to co obsahuje onen vládní návrh tady to promptnější, ta možnost protějšího zákazu vstupu do těch hlasů. Pane řediteli, řekněte mi, prosím, ještě jednu věc co by pro Lesy České republiky znamenalo další poslanecký návrh, a sice to, že by o druhové skladbě hlasů měl rozhodovat spíše vlastník, nikoliv stát v nějaké koncepci. Tedy vlastníci sami by si určili, kde co má růst. Je to dobrá cesta?

Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářstvíLesy ČR
Já si myslím, že to je cesta, která odpovídá principu samotného vlastnictví. Vlastník si může se svým majetkem v mezích zákona nakládat, jak uzná za vhodné, jak uzná za vhodné zdůrazňuji. Pokud se týká státních lesů my očekáváme, že dostaneme zadání od Ministerstva zemědělství nebo zřizovatele a toto zadání budeme beze zbytku naplňovat. Již dnes v podstatě výsadba listnatých dřevin nejenom, že převládá, ale výrazně převládá oproti výsadby smrkům.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pojďme se posunout k dalšímu pozměňovacímu návrhu. To je mimochodem onen pozměňovací návrh, proti kterému protestuje Českomoravská myslivecká jednota o odlovu zvěře má rozhodovat stát, nikoliv vlastníci pozemků a myslivci. My jsme ve spojení s Jiřím Červenkou místopředsedou Českomoravské myslivecké jednoty, zdravím vás, dobrý večer. Poslanci argumentují tím, že lesní zvěř poškozuje malé lesní porosty. Proč je ten návrh navzdory tomu špatně.

Jiří ČERVENKA, místopředseda, Českomoravská myslivecká jednota
No já bych předně chtěl říct, že Českomoravská myslivecká jednota nemá problém s novelou zákona.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
To jsem neříkal. Já jsem vysvětloval, že máte problém s tím pozměňovacím návrhem a proto se ptám, proč ano návrh, aby o tom odlovu nerozhodovali myslivci a vlastníci, ale stát, tedy úředník, proč je to špatně.

Jiří ČERVENKA, místopředseda, Českomoravská myslivecká jednota
No my máme především obavu o tom, že nějaké posudky a nějaké posuzování úředníka má, kteří Vsetína ORP část a podobně nemají na to vzdělání nemají na to, tak se v podstatě jedná o nějaký náklad, který bude sloužit pro podnikání někoho jiného, ale nebude sloužit ve prospěch toho lesa. V tomhle jsem jí ho rozhodovat hospodáři a uživatelé toho lesa a správci toho, ne státní úředníci.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Nejde naopak snahu vrátit do lesů rovnováhu a s dovolením ocituji vyjádření hnutí Duha. Vyhnali jsme velké šelmy, srny, jeleni či jiná spárkatá zvěř se přemnožili. Teď spásají prakticky veškeré nově vyrostla nebo vysázené stromky, které nejsou schované pod pletivem. Naše budoucí vlastně zmizí v břichu přemnožené zvěře. A posunu tu otázku. Neselhali právě myslivci a majitelé těch pozemků dodržování udržování oné rovnováhy. Porosty na jedné straně, zvěř na druhé straně.

Jiří ČERVENKA, místopředseda, Českomoravská myslivecká jednota
Ne, uživatele a pronájemci honíren, o které jsme si zaplatili a pronajali neselhali, protože dodržujeme všechny právní normy pro odlov. To znamená, jak normované stavy, tak minimální stavy, a to určuje stát. To znamená toto vyplníme a každý správce je za to je hodnocen těmi, kteří pronajímají honitby. Není to selhání myslivců.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Takže škody v řádu 7 miliard korun ročně na porostu. To je to jsou adekvátní škody a teď se odkazuje na čísla některým argumentům poslanci.

Jiří ČERVENKA, místopředseda, Českomoravská myslivecká jednota
A já bych znovu vrátil k tomu, že my nemáme problém o zákonu o lesích, my máme problém s tím přílepkem G7.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
O něm bavíme.

Jiří ČERVENKA, místopředseda, Českomoravská myslivecká jednota
Ano a my máme právě problém proto, že my jsme nebyli přizváni k té diskusi, k té široké diskusi, protože tak, jak říká hnutí Duha, že se jedná o budoucnost lesů, tak se samozřejmě jedná i o budoucnost české myslivosti a my chceme, aby se projednaly škody zvěří, náklady na přikrmování, náklady na zařízení pro odchov a krmení, nájem za honici a nezapomeňte, že škody na porostech hradí lesníci a uživatelé honiteb, a to způsobuje zvěř, která je ve vlastnictví českého státu. Národní bohatství žere státní majetek a platí to myslivci. To znamená my jsme v této fázi znevýhodněni a moc nás mrzí, že takovýto hlavní bod se vůbec neprojednává a tento přílepek v podstatě vzniká v době, kdy jsme nebyli k této diskusi přizváni, a my prostě chceme, abysme byli minimálně ve stejných právech jako byli předkladatelé slyšet, abysme byli odbornými garanty té změny, jak říkal pan náměstek, která se bude týkat celkového pojetí nového hospodaří v lesích a nového mysliveckého hospodaření. Myslivci pardon, jsou hospodáři stejní jako zemědělci.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Na druhou stranu řešíme tady kritickou situaci tady a teď to jistě uznáte koneckonců v tom vašem vyjádření v zásadě přiznáváte, že jste si vědomi zvýšených, teď cituju stavu zvěře, které neprospívají obnově kůrovcem poničených lesů, tak jak tedy za těch stávajících pravidel chcete přispět coby myslivci k tomu, aby k tomu ničení nedocházelo, aby se skutečně dařilo obnovovat lesní porost, aby zvěř, lidově řečeno tomu neházela klacky pod nohy.

Jiří ČERVENKA, místopředseda, Českomoravská myslivecká jednota
Jako myslivci chceme především apelovat na to, aby všichni si plnili svoje zákonné povinnosti a aby se taky už konečně řekl, že zvěř byla zahnána úbytkem orné půdy, lesní půdě, stavbama, liniovými stavbami, golfovými hřištěmi, rozšíření satelitů ohrada a dálnic, a ta zvěř se uchýlila tam, kde máte poslední zbyteček k tomu, aby normálně žila. Je naprosto nesmyslný si myslet, že myslivci jsou od toho, aby zvěř vybíjeli. Myslivci jsou od toho, aby /nesrozumitelné/ respektovali a odstraňovali slabý kusy. Co chceme udělat? Chceme předložit novelu zákona o myslivosti v normálním procesu vypoví, tak jako se měla diskuse k novele zákona o lesích a s tou souhlasíme. Ale nesouhlasíme, aby takové brutální změna legislativních norem, který souvisí s myslivostí, tak spíše směřuje k ořezání práv samotných vlastníků, než k jejich posílení a my budeme přistupovat k tomu tak, že zřejmě budeme muset změnit taktiku a projevit vůli 80 000 myslivců a statisíců vlastníků pozemků ne k boji, ne k tomu, abysme něco, ale k tomu, abysme měli stejný zajištění komunikační, připomínkových, poziční práva jako mají ti lidé vymysleli tento brutální nestandardní počet vlastně ten přílepek.

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů, Hnutí DUHA
Máte úplně stejné právo oslovit své poslance, aby přišli s pozměňovacím návrhem, když to už jste asi trochu zaspali.

Jiří ČERVENKA, místopředseda, Českomoravská myslivecká jednota
Případě možné, protože víte dobře, jak proběhlo rychle ty poslanecké návrhy. Nemohly jsme se k nim vyjadřovat, protože ono velmi krátkém nestandardním čase.

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů, Hnutí DUHA
Ano, pane místopředsedo, prosím, poslední v poslední minutě o znovu snahu o svůj předchozí otázku. Tak nechme už, prosím, ten legislativní proces být. To jsme pochopili o čem je z vašeho úhlu pohledu problém. Co tedy mohou myslivci udělat pro to, aby se dařilo v tuzemsku obnovovat lesní porost, aby zvěř neokusovala tak velká míře ty nové stromky, když to řeknu velmi laicky. Pochopil jsem správně, že v podstatě nic, protože vnějšími okolnostmi je zvěř zahraná na ta místa, kde ty stromky vyrůstají?

Jiří ČERVENKA, místopředseda, Českomoravská myslivecká jednota
Všechny ty ochranný prostředky mají za povinnost dělat vlastníci lesů. My jako, myslím si přispíváme k tomu, že monitorujeme to v lese, upozorňujeme na poškozené oplocenky, upozorňujeme, kde zvěř vlítne do školek, snižujeme stavy černé zvěře tam, kde působí devastačně v nově vysazených porostech, umisťujeme tam nová zařízení, děláme brigády, pracujeme se školama. Takže Českomoravská myslivecká jednota a myslivci k tomu přispívají hodně, ale chceme k tomu přispívat lépe a profesionálněji, a to jde pouze pokud stát na uzná jako rovnocenný partnery v této diskusi, jak věcné tak odborné.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tak já vám děkuju, přeju hezký večer.

Jiří ČERVENKA, místopředseda, Českomoravská myslivecká jednota
Děkuju zdravím všechny myslím, že opravdu nejsme v rozporu pouze nutno to vydiskutovat projednat a dát tomu řád.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Hezký večer pánové, prosím, jenom o velmi stručná reakce po vás pane náměstku přece jenom budu chtít, abyste si zahrál roli arbitra a posoudil o vyznívalo to tak, že větší díl viny na tom, že ty mladé porosty jsou takto zvěří okusování, mají lesníci, za druhé další vnější okolnosti a že myslivci v podstatě za nic co nemůžou tak stojí to tak.

Patrik MLYNÁŘ, ředitel sekce lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství
Já bych to úplně takhle jednostranně neviděl. Ten zákon o myslivosti dneska dává každému práva a povinnosti. Také třeba říci, že ten říkám přílepek, ale ten pozměňovací návrh paní poslankyně Pekarové a dalších, tak směřuje k tomu, že se upravuje způsob, jak se plánuje lov, kontroluje, jak se sankcemi nesplněný plán lovu. Proto Ministerstvo školství, které nepřipravoval tuto novelu nějakým způsobem akceptovalo, respektovalo tu část těchto pozměňovacího návrhu, které vychází z té vládního zákona o myslivosti která, kterou roce 2017 schválila vláda. Bohužel v parlamentu už neprošla celým procesem schválení. Nicméně už tehdy jsme navrhovali, aby ta ten způsob jakým, jakým se nastavují plán lovu kontrolují se, jak se sankcím ze strany státu se upravilo se také hovoří o tom, že se po vzoru Sazka, že to je takzvaný saský model, kdy se přiblíží ke stavu lesních ekosystémů v rámci dané honitby a k tomu se přizpůsobí ten plán lovné zvěře.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Ze strany státu a tak teď jsem se v tom trochu ztratil.

Patrik MLYNÁŘ, ředitel sekce lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství
Ze strany státu stát.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tedy to je taky pozměňovací návrh Ministerstvo zemědělství souhlasí.

Patrik MLYNÁŘ, ředitel sekce lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství
My jsme s částí, která vychází z té vládní nový rok 2017 k tomu dávali souhlasné stanovisko, respektujeme ho. Nicméně ten saský model, kdy se k němu vrátíme. Tak ten de facto nevychází z toho, že to stanoví stát pro jeho uživatele honitby a druhého vlastníka. Ten stát nastaví metodiku, podle které se hodnotíte stav ekosystému. A tam zůstává na vlastní pronajímateli honitby a uživateli, nájemci, jakým způsobem ten plán na základě toho té metodiky je udržován a rok a kontrolován. To znamená je to jakási modifikace saského modelu. A tady bych chtěl říci, že ministerstvo připravuje a dokončilo vlastní novelu zákona o myslivosti, která s tím saským tím pravým saský modelem pracuje. To znamená tady ten návrh, který daná skupina poslanců vše směřuje směrem k státu my s tou Sazku chceme více vrátit pravidla hry, nájemce a pronajímatel a posuzování jsou podle snímky tu práci.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A to je tento týden. Projde to?

Patrik MLYNÁŘ, ředitel sekce lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství
Těžko odhadovat, ale díky tomu, že zemědělský výbor jednohlasně podpořil tento pozorovací návrh ,tak bych usoudil, že to projde.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pane Bláho, není to vlastně opravdu nefér zásah do práv celé velké skupiny občanů České republiky, to jest právě členů Myslivecké jednoty. Na to, aby něco takového měnil pozměňovací návrh, aby to nebylo součástí nějaké širší koncepce. Chápu, že jste spíše ekolog nikoliv právník, nicméně toto je možná záležitost, kterou jsme schopni posoudit i laicky.

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů, Hnutí DUHA
Tak především není pravda, co říkal pan Červenka, že to nějaký brutální zásah nebo přílepek, něco co nebylo diskutované. Zase odkážu, o tom se hovoří skutečně 10 let, to zmocnění k tomu už v národním lesnickém programu schválené vládou v roce 2008. Národní akční plán adaptace na změnu klimatu z roku 2018 přímo ukládá Ministerstvu zemědělství v legislativě zakotvit způsob stanovování lovu od výše škod, aby se nastavilo rovnováha mezi počty zvěře a stavem lesa. Takže to není nic nového a metodika k tomu v podstatě, které dává ten zákon zmocnění se uplatnit, tak ta byla široce diskutovaná tuším před sedmi nebo osmi lety. A my, pan Červenka říkal, že potřeba diskutovat to znovu v rámci komplexní novely mysliveckého zákona. Ta komplexní novela je samozřejmě potřeba, ale my teď nejsme v situaci kdybychom měli čas čekat dalších 5 let na konci.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
To je k tomu tématu, které sama akcentovali na začátku.

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů, Hnutí DUHA
A teď řeknu řeknu, podívejte se, jak velké plochy se třeba nyní obnovit. Zvěř poškodí nadpoloviční většinu všech vysázených listnáčů a jedlí, který chceme do toho lesa dostat. Přirozené zmlazení na čtvrtině republiky spase veškeré listnáče a jedle. Všechny ty miliardy, které Ministerstvo zemědělství chce investovat skrze vlastníky do obnovy lesů, tak jsou vyhozené oknem, jestliže nezajistíme to, aby ta v podstatě ta zvěř konzumovalo té potravy a těch mladých stromků přiměřeně těm lesům.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Souhlasné stanovisko. Pojďme ke škodám, jaké jsou hospodářská dopady řádění kůrovce. Nabízím shrnutí Ministerstvo zemědělství odhaduje ekonomické škody od roku 2018 do roku 2020 na 32 miliard a 600 000 000 Kč, a to je zatím pouze odhad. Tady už jsou ale konkrétní čísla. Lesy České republiky hlásí za první pololetí tohoto roku meziroční pokles přibližně o miliardu a půl na 169 000 000 Kč. Výrazně klesly také tržby firmy, a to přesto, že těžba kůrovcového dřeva meziročně vzrostla. Důvodem je nízká cena dřeva. Kulatina smrku či jedle o kvalitě druhé třídy se před 4 roky prodávala za 3 110 Kč za metr krychlový. Letos v prvním pololetí o 670 Kč levněji, no a dřevo horší kvality se za 4 roky propadlo ještě víc o 750 Kč, tedy o 44 %. Tato situace má dopad taky na státní rozpočet, a to jak na výdaje, například na kompenzace a dotace tak na jeho příjmovou stranu. Kvůli nižšímu zisku totiž loni Lesy České republiky do státní pokladny 2 a půl miliardy korun odvedly. Jak ukazuje tento graf, částka se v posledních letech stále snižuje. V roce 2015 to to tedy bylo, konkrétně něco přes 8 miliard korun. To jsme na počátku kůrovcové kalamity a míříme zpátky. Za Vladimírem Krchovem ředitelem lesního a vodní hospodářství a Lesů Česká republiky. Jsme zhruba nastínili pane řediteli ty aktuální ekonomické dopady a předchozí vývoj. Jaká je prognóza Lesů České republiky, jak by se ta situace měla s postupující kůrovcovou kalamitou vyvíjet dál.

Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářstvíLesy ČR
Za rok pro rok 2019, abych tak řekl bojujeme o černou nulu, pokud se týká hospodářského výsledku. V těch dalších letech ještě nevíme. Uvidíme, jak nám pomůže počasí, jak pomůžou s prací proti kůrovci i ostatní vlastníci, protože to není záležitost jenom Lesů České republiky, ale v okamžiku, kdy držíme nějaký zelený porost na hranici s vlastnictvím, kde se nezasahuje, tak samozřejmě ten kůrovec se přelije i k nám. Takže já si troufám odhadnout pouze rok 2019. Rok 2020 rozhodně však nebude lepší.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Je to asi měsíc a půl co jsme tady mluvili velmi podrobně o kompenzacích, která stát bude směřovat k nestátním majitelům lesů. Pokud si správně vzpomínám o letos a příští rok až 2 a půl miliardy korun. Lesy České republiky z titulu státního podniku se v tomto směru nemohou domoci ničeho? Jednoduše, protože by stát dával státu.

Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářstvíLesy ČR
Ne já si myslím, že Lesy České republiky jsou natolik obrovský podnik s takovým obrovským potenciálem, že i, kdyby bylo nutné tak můžeme překlenout nějaký výkyv hospodaření v průběhu, já nevím dvou třech let nějakým nějakým kontokorentní úvěr, případně nějakou půjčkou. Nicméně jakmile dojde k ukončení ke skončení kůrovcové kalamity a každá kalamita jednou skončí, tak ceny dřeva vlítnou rapidně nahoru a já se domnívám, že Lesy České republiky brzo zahladí nebo vyrovnají své své dluhy a budou moci normálně dál pokračovat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tak, když jste tak velký podnik podnik, pojďme otevřít ještě jedno téma. Pane řediteli, koneckonců je to v těch pozměňovacích návrhů návrzích poslanců. Jedná se o takzvané proplácení újmy za ochranu přírody Agenturou ochrany přírody a krajiny právě Lesům České Republiky a poslanci navrhují to proplácení zrušit. Co by to pro Lesy České republiky znamenalo.

Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářstvíLesy ČR
Tak předně bych rád řekl, že proplácení újmy rovná se proplácení či neproplácení rovná se znevýhodnění jednoho z podnikatelských subjektů, kterým Lesy České republiky bezpochyby jsou. Lesy České republiky by pravděpodobně takovým rozhodnutím Parlamentu nepravděpodobně zcela jistě bychom se museli srovnat. Nicméně z pohledu rovnosti forem vlastnictví nám to přijde zatím nesprávné.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Ty poplatky, respektive kompenzace dostávají i nestátní vlastníci lesů, proč to je pane Bláho v případě Lesů České republiky nonsens. Aby dostávali peníze z Agentury ochrany přírody a krajiny za to, že se třeba zdrží hospodaření ve prospěch ochrany přírody.

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů, Hnutí DUHA
Lesům České republiky v podstatě svěřena péče nejen hospodářské lesy, ale i chráněná území s výjimku národních parků. Tam v podstatě je jejich povinností z principu zajišťovat i ochranu přírody. Pakliže by tomu tak nebylo tak ať tu péči nedělají, převedou lesy do péče resortu Ministerstva životního prostředí a do péče Agentury ochrany přírody. V momentě, kdy jejím státem svěřeno péče o lesy chráněné, tak by měly naplňovat úkoly ochrany přírody stanovené plánem péče. A ne si za tyto úkony účtovat peníze, které potom musí Ministerstvo životního prostředí prostředkům agentury vyplácet. Dostáváme se do zcela absurdní situace, kdy například za to, že Lesy České republiky neprovádějí těžbu v národní přírodní rezervaci Boubínský prales, tak si účtují zhruba 1 a půl milionu korun ročně od státní ochrany přírody za to, že netěží Boubínské pralesy a my jsme teď a to nabývá na velké naléhavosti proto, že v podstatě zvýšené těžby z hlediska kůrovcové kalamity se nabízejí další chráněných krajinných oblastechLesy České republiky si požádali o výjimky provádět, jinak zakázané intenzivní těžby v chráněných krajinných oblastech, a když je ochrana přírody omezí oni si za to na účtu peníze podle vyhlášky, kde ty ceny od ceny dřeva jsou mnohem vyšší, než kolik je skutečného dřeva na trhu. A resort ochrany přírody na to prostě nemá peníze, takže hrozí, že chci, například chráněná krajinná oblast Jeseníky může být i v prvních druhých zónách vykácena plošně holosečně, tak jako se to stalo v nízkém Jeseníku.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Mimochodem pane řediteli, poprosím opravdu už jenom o velmi velmi stručnou reakci a přileju trochu oleje do ohně. Hned na úvodní stránce vašich webových stránek píšete, že základem vlastnické strategie podniku je trvale udržitelné hospodaření v lesích založené na maximální využívání tvořivých sil přírody, a tak dále, a tak dále. Vypadá to velmi pro ochraně přírody. No a jak to jde dohromady s oním účtováním. Neměla by to být samozřejmost hospodařit takovým způsobem s přihlédnutím k ochraně přírody a krajiny.

Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářstvíLesy ČR
Naše organizace staví svou činnost na třech pilířích na ekologickém, sociálním, ekonomickém. Z toho ekonomického pilíře my financujeme všechny ostatní činnosti státního podniku, pokud se týká skutečně té újmy, je to záležitost, která by narušila významným způsobem narušila rovnost podnikání a možnost podnikání státních podniků, které hospodaří v českých zemích. Nic víc, nic míň. Nicméně toto rozhodnutí nestojí rozhodně na Lesích České republiky, ale to stojí na Poslanecké sněmovny.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tak uvidíme jak budou poslanci hlasovat, děkuju za vysvětlení pane řediteli. Pane Bláho děkuji za to, že jste byl hostem naší devadesátky přeji hezký večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Česko je víc než 2 a půl milionu hektarů lesů. Smrkových zhruba polovina. Kůrovec už napadl přes 500 000 ha porostů, což znamená, že zhruba 40 % smrkových lesů v zemi už uhynulo, anebo v nejbližší době uhyne. Těžbou kůrovcového dřeva se radikálně mění taky tvář krajiny. Jak, konkrétně na to se teď podíváme z kabiny letadla. V polovině léta jsme natáčeli s ptačí perspektivy, jak vypadají kůrovcem nejvíc zasažené lesy, kraj Vysočina, konkrétně na Jihlavsku a také Třebíčsku.

Radovan DANĚK, redaktor
Dotankovat palivo připravit kamery a mikrofony nachystat na velmi hlučné prostředí. Startujeme z letiště Jihlava s pilotem Zdeňkem /nesrozumitelné/ do údolí řeky Jihlavy směr Třebíč. Mrtvé lesy jsou dobře vidět hned za městem. Jsou pod námi napravo i při pohledu vlevo. Často jsou stromy už zcela bez jehličí.

František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů
Tyhle lesy zmizí všechny, protože jak vidíte, tak tady 80 až 90 % toho porostu hnědne a i ty stromy, které ještě vidíme zelené, tak tam pravděpodobně už kůrovec je, a je otázka času, kdy zhnědnou také.

Radovan DANĚK, redaktor
Sytě zelenou barvu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů, jinak barevně vynikají jen suchá pole a travnaté paseky. Držíme se stále ve výšce asi 200 m nad terénem a z letadla je velmi dobře vidět, že usychají I nově vysázené porosty a také remízky mezi poli.

František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů
Nejdřív vlastně odcházejí lesy z nejsušších míst, to jsou právě ty lesíky v polích, okraje lesních porostů.

Radovan DANĚK, redaktor
Už vykácené části lesů od loňska ve velkém střídají paseky, které se teď zelenají jen proto, že zarostly trávou. Doletěli jsme k Velkému Meziříčí i ke zbytkům lesů na Třebíčsku.

Zdeněk KÖLBL, pilot
Tady je to typický a kdybychom pokračovali na jihovýchod, tak to bude pořád to samý.

Radovan DANĚK, redaktor
Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho v posledních pěti letech a také převažující smrková monokultura. Lesů tady bylo hodně, a tak se kůrovec jednoduše dostává z jednoho lesa do druhého. Zatímco před 200 až 300 lety bylo v českých lesích jen asi 10 až 15 % smrkových lesů, tak letos je to 60 % v kraji Vysočina dokonce 70 % smrkových porostů. Takové lesy se škůdcům a suchu nedovedou ubránit po přistání František Kučera přiznal, že až tak drastické pohledy nečekal.

František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů
Je to opravdu přírodní katastrofa dojde ke změně krajiny dojde ke změně klimatu.

Radovan DANĚK, redaktor
Víc než polovina uschlých stromů na vysočině zatím není pokácena. Podle lesníků na to jednak nejsou kapacity a hlavně souše už dalším stromům neuškodí, protože se v nich brouk nemnoží. Přednost při těžbě tak mají aktivní kůrovcové stromy. Radovan Daněk Česká televize Vysočina.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A pojďme se přiblížit, jak se výskyt kůrovce měnil čase a taky v jednotlivých oblastech Česka. Ukazují to tyto mapy. A nejhůře postižené oblasti jsou označeny nejtmavší barvou. Nejdříve rok 2014, kůrovec zaútočil především na Šumavě, ale také ve Slezsku a taky v části Moravy. Další mapa potom nastiňuje situaci v roce 2015. Na první pohled je vidět, že už je daleko sytější, že zasažených oblastí přibylo. V tomto roce byly zpracovány víc než 2 000 000 m3 smrkového dřeva, které napadl právě tento hmyz. O rok později, tedy v roce 2016, už šlo o 2× tak velký problém. Na mapě můžeme vidět zhoršení situace, konkrétně především na území Slezska a taky v části Moravy. No a k enormnímu navýšení výskytu kůrovce došlo i v jihovýchodních a jižních Čechách. No a že se situace nelepší, je zjevné taky z poslední mapy. Ta ukazuje situaci v loňském roce. Z ní vyplývá, že se kůrovec rozšířil po celém území Česka. Nejvážnější situace je na Bruntálsku, ale také stále ve Slezsku, na Moravě, na Vysočině, na Šumavě a rovněž na Děčínsku, kde se nachází Národní park České Švýcarsko. A mimochodem s tou dramatickou situací, pane náměstku, souvisí taky jeden z pozměňovacích návrhů, které postupně probíráme, a sice návrh, který zakazuje zcizovat státní lesy s jednoduchým argumentem, že státní podnik Lesy České republiky v okamžiku takto zničených lesů jednoduše bude mít tendenci se těchto lesů zbavovat ve prospěch nových vlastníků. Tak není na místě chránit takto zákonem národní bohatství?

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství, ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství
Pokud se bavíme o tomto pozměňovacím návrhu, tak to patří mezi ty, které ministerstvo k tomu dalo souhlasné stanovisko, to znamená, omezení zcizování státního lesa je jedna z oblastí, které jsme podpořili.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pana řediteli, postupovaly by tak Lesy České republiky? Mělo by to ekonomické racio, zbavovat se, zcizovat poničené lesy jednoduše proto, že budou představovat ekonomickou zátěž?

Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářstvíLesy ČR
Hospodaříme se státním majetkem a z tohoto pohledu by to rozhodně žádné ekonomické racion, jak říkáte, nemělo. Je to v podstatě vyloučené.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Já to neříkám. Říkají to poslanci, říkají to koneckonců i experti, kteří podpořili onu výzvu, takže Lesy České republiky navzdory tomu, že před chvílí jsme slyšeli, že to vlastně bude zřejmě passé, protože zákon to zcizování možná zakáže, Lesy České republiky by mohly garantovat, že by takové lesy neprodávaly?

Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářstvíLesy ČR
Samozřejmě. Lesy České republiky pouze realizují v současné době nějaké drobné změny mezi vojenskými lesy a statky nebo s vojenskými lesy a statky v rámci například nějakých muničáků a tak podobně, drobné v řádu v metrech čtverečních výměny se správami silnic, železnic a tak dál, nicméně velké prodeje, ke kterým vy to směřujete, tak to rozhodně nikoliv.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Abychom nezapomněli zcela na divácké dotazy, Stanislava, pane řediteli, zajímá jaké přirozené predátory má kůrovec, nedalo by se jich využít v boji proti němu?

Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářstvíLesy ČR
Tak samozřejmě dalo, nicméně přirozených predátorů má velmi málo. Jsou to především plísně. Tomu by pomohlo velmi chladné a teplé počasí tak, aby se kůra zapařila. Samozřejmě úplným optimem by bylo, kdyby se do lesů povedlo vrátit rychle vodu a porosty by si poradily s kůrovcem samy.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pane řediteli, děkuju vám, přeju hezký večer do Hradce Králové. Mějte se dobře.

Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářstvíLesy ČR
Děkuju, na shledanou.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pane náměstku, děkuji i vám, i vám hezký večer.

Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství, ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství
Děkuju za pozvání, na shledanou.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Na a pojďme připojit ještě jeden expertní pohled, u telefonu je Marek Turčáni, děkan Fakulty lesní a dřevařské České zemědělská univerzity v Praze. I vás zdravím, pane děkane, dobrý večer.

Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
Dobrý večer vám i všem divákům.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
V jaké podobě podle vašeho expertního pohledu by měli poslanci schválit tento týden novelu lesního zákona? V té vládní, nebo s pozměňovacími návrhy? Jak se to z vašeho pohledu rýsuje?

Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
My jsme se na fakultě těm jednotlivým návrhům hodně věnovali, já jsem nechtěl, aby vznikl nějaký názor jednotlivce, takže celá tato záležitost byla diskutována intenzivně mezi 20 nejvýznamnějšími profesory, docenty na Fakultě lesnické a dřevařské, a vlastně dnes a zítra páni poslanci dostanou naše stanovisko, každý by ho měl dostat, ve kterém ty vybrané pozměňovací návrhy poslanců do značné míry podporujeme. Ta diskuse na fakultě nebyla jednoduchá, protože některé ty návrhy poslanců nejsou z naší strany celkem dotažený a my nedokážeme celkem odhadnout, do jaké míry se pak budou dát uplatnit rychle v praxi.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Dobrá, promiňte, buďme, prosím, konkrétní. Které z těch návrhů z vašeho pohledu nejsou dotažené a mohly by způsobit nějaké problémy?

Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
My jsme souhlasili s tou idejí maximálního podílu ekologicky a klimaticky rizikových dřevin, který vlastně ale úplně mění dosavadní koncepci. A připomínáme, že tady bude muset být připravena nějaká prováděcí vyhláška, na které bychom se samozřejmě jako rádi jako fakulta pražská a určitě i brněnská rádi podíleli. Takže tady myslím, že se trošičku lišíme v názoru od Ministerstva zemědělství, které mělo z téhle změny obavu, my si uvědomujeme, že ten návrh je nedopracovaný, ale ta situace v lesích je tak vážná, že většinově se fakulta přiklonila k názoru, že s tím souhlasí.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A pojďme to vzít naopak obráceně, se kterými návrhy naopak máte na fakultě problém? Které návrhy by z vašeho pohledu neměly projít?

Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
Ano. Byl tam jeden návrh na změnu nebo na definování hospodářských způsobů, hospodářských tvarů lesa, které jsou z hlediska jak lesnické vědy nesprávně definovány, takže k tomu jsme se vyjádřili, že tam by se neměl návrh schválit, protože pak by udělal velice komplikovanou situaci při vysvětlování, co vlastně to znamená, takže tam nesouhlasíme, pak ke spoustě těch návrhů máme kladné stanovisko, a co se týče té diskutované myslivosti, tak i tam velice pevně stojíme zatím, že by nemělo docházet k nadměrnému poškozování lesních systémů zvěří.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Jinými slovy, že by měl rozhodovat stát, nikoliv myslivci a majitelé pozemků o tom množství zvěře.

Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
Právě tam to považujeme za nedotažené, protože já osobně, a myslím si, že i spousta kolegů, ctí soukromé vlastnictví a tam vlastně v tom návrhu se do značné míry omezuje právo toho soukromého vlastníka. Samozřejmě pan náměstek Mlynář zmiňoval, že vlastně by to měla být určitá kombinace. Stát, ten soukromý vlastník. A on zmiňoval i nájemce. A my si myslíme, že nájemce by do toho neměl vstupovat a měla by to být diskuse státu a toho vlastníka, protože tam je ta možnost ovlivňovat významným způsobem stavy zvěře.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A pokud to skutečně sněmovnou a posléze Senátem projde a prezident to podepíše, ta novela lesního zákona s těmi vámi podporovanými pozměňovacími návrhy, co to podle vás bude v praxi znamenat pro boj s kůrovcovou kalamitou a vůbec pro budoucnost lesa v Česku? Odrazíme se ode dna?

Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
Jak už jsem několikrát zmiňoval, tak kůrovcová kalamita je v současnosti velice rychlá, velice rozjetá a nemůžeme očekávat v jednom, ve dvou letech, že by významným způsobem se zpomalila, i když se výraznězlepšila organizace boje a vlastně všechny ty pravidla, které Ministerstvo zemědělství zavedlo, tak daly určitou možnost, aby se ta kalamitní vlna jakoby zploštila. My v současnosti se už díváme do budoucnosti a snažíme se, aby na těch kalamitních plochách vznikaly tak, jak říkal pan náměstek, bohatě strukturované druhově, věkově, prostorově lesy, které by byly vlastně příznivé pro celou společnost. Co se týče nějakého toho uplatňování těch pravidel, tak myslím si, že my na fakultě jsme revolučnější, protože ministerstvo se snaží zachovávat status quo s tím, že provádí určité úpravy. My naopak po té diskusi široké na fakultě jsme dospěli k názoru, že ta doba je tak revoluční, že musíme některé koncepty významně změnit.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Ještě poslední věc mě zajímá, pane děkane, jak velký problém je velmi ekonomicky pojatá koncepce české lesnické politiky, což je mimochodem něco, co zmiňují vědci z oné iniciativy Vědci pro les ve svém prohlášení. Jak velký problém to je, ta ekonomická akcentace?

Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
Ta ekonomická akcentace je obrovský problém a znovu se vracíme k tomu faktu, že vlastně vlastníci lesa nebo nájemci lesa dostávají vlastně ty ekonomické tržby jenom z prodeje dříví. Tady se znovu a znovu vracíme k tomu, že vlastně nedostávají za žádné jiné služby, které ten les poskytuje, a pak, když se ztratí vlastně ta dřevoprodukční funkce, tak jim tam ještě zůstává něco málo za myslivost a pak už vlastně nic. Takže tohle je ten obrovský problém, a proto vlastně lesníci se tak tlačí do té ekonomické výnosovosti. Kdyby existoval systém dotací za služby, které vlastně ten les poskytuje, jako existuje systém dotací v zemědělství, tak já si myslím, že ta akcentace na tu ekonomickou výnosovost by nebyla tak obrovská.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Marek Turčáni, pane děkane, moc vám děkuju, přeju hezký večer.

Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
Taky přeju všem hezký večer, na shledanou.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
No a připomínám, že poslanci budou o novele lesního zákona včetně všech pozměňovacích návrhů rozhodovat tuto středu. Samozřejmě zpravodajská Čtyřiadvacítka i večerní Devadesátka toto téma bude velmi bedlivě sledovat.

 

 

Komentáře   

+3 # Máchal 2019-09-19 08:49
Chtěl bych tu poděkovat zejména panu Červenkovi z ČMMJ za to, že si na nic nehraje, nemlží a za otevřené vyjevení jejich postojů, zájmů a úmyslů. Snižování stavů zvěře, resp. snaha o jejich přizpůsobení lesním porostům a zlepšení jejich stavu mezi nimi zcela zjevně není. Spíš vyplnit normované stavy, redukci zvěře považují za "vybíjení," úkolem myslivosti je respektování zvěře a odstraňování slabých kusů...
+12 # bergfreund 2019-09-16 14:05
Lesu zdar...jak v mnohém nesouhlasím s děkanem Turčánym, tak v těch ekonomických pohledech ano...kdysi jsem přivedl jako hajný do lesa 5 chlapů + kočího či traktor a dělalo se....pak za akciovek jsme 1 dělníka zaváděli 2-3 THP..a on na nás musel vydělat a ještě živit sebe...pak úděsné smlouvy, kde ještě nezaschlo razítko a už byl dodatek a pak dodatek k dodatku...a vždy cena dřeva dolů a pěsteb činnost nahoru...pokud se hospodaří s lesem, tak tj dlouhodobé..a výdělek má 3-4 generace...a dnes tito novodobí majitelé/ soukrpmníci/ vytěží dřevo,prodají,zužitk ují jinak a jaksi jim nezustane na následnou obnovu,,tato povinnost se jich najednou netýká...a státní správa nekoná...a novodobé akciovky..to jsou jen chlapci,kteří se vrhli na divoký byznys a bohužel v dnešní době jsou vlastníci lesu,kteří nemají vlastní zdroje/ pracovníky v děl.profesích/ tak jsou de facto jejich rukojmím..chcete zpracovat kurovce,kalamitu..re spektujte naší cenu a podmínky...jinak nic...ale to je stejné se zemědělstvím...mají to v nájmu a tak z toho jen berou a zisk...a co po nich zustane??? a skutečný vlastník ani neví, co se s jeho majetkem děje..bohužel...a lesní personál..tj už jen zaměstanci...ti neslouží...ti pracují od po do pa 6-14hod...a při současných rozlohách a OLH tj šílené...a všichni chtějí jen zisk...a rychlí nárůst....má dáti - dal.............
+8 # Starý 2019-09-13 12:56
Ano u velkých hráčů, kteří mají les pouze pro dotace a spekulaci a mají od "našeho státu" tu možnost !!!!
Ne každý vlastník lesa je ale spekulant a zejména ti malý hospodařící s úctou a pracovitou skromností.
Ostatně jiné jim při dnešních pravidlech nezbývá.

No a pak jsou tu ekonomicky uvažující podnikavci...pravděp odobně vám podobní.

Bohužel proti nim zbrojím a budu zbrojit.
+1 # schutzmeister@iex.cz 2019-09-11 11:37
Pár hlášek tu je úsměvných.
O ekonomickém problému - p. Turčány - majitelé lesa mají profit jen z prodeje dřeva : to je, jako by si Severočeské doly stěžovali, že dostávají zaplaceno jen za uhlí. Co musí přemístit hlíny a odčerpat vody, tvoří novou krajinu a rekreační jezera - a tumáš čerte kropáč - peníze jdou jen za uhlí. Ne ?
A nevím, jestli zemědělci dostávají dotace na pěstování kukuřice - za kyslík a za bioplyn.....
Za horské louky dotace jsou, ale to za rezervace taky, ne ? A nižší daň z pozemku dle bonity, nebo ne ?
A o znevýhodnění LČR kdyby nedostali platby za spravované rezervací - p. Krchov - ale LČR nejsou majitel, nebo ano ? Je to jen servisní státní organizace pro lesní pozemky, může jim být čerta do toho, kolik mají zisku, ne ?
+10 # Starý 2019-09-11 16:30
Úsměvné...který že škůdce řádí na uhlí a navyšuje náklady nad únosnou mez, které již nejdou komukoli napočítat a naúčtovat?
A který škůdce nám zničil kdy hnědouhelné doly, či jim podobné na dalších minimálně sto let?
-3 # schutzmeister@iex.cz 2019-09-12 11:38
V tom rozhovoru ale ta otázka neřešila nějakou aktuální, časově omezenou sanaci problémů s počasím.
Pan Turčány předkládá otázku, zda je správné, aby vlastník měl příjem toliko z dřevní hmoty, když pečuje o všeobecné společenské požitky.
Jenže tu jde o přežitý pohled - ten les, pokud by ho člověk neničil, bude plnit své funkce bez nutnosti dotací. Naopak je to tak, že člověk - majitel - toto národní bohatství vydrancuje a má z něho profit. Nikoli společnost, protože těžbou nezmizí jen dřevo, ale i vše živé, co v lese bylo.
Tedy moderní pohled na les by měl být takový - pokud někomu společnost - prostřednictvím lesního zákona - povolí tohle národní bohatství vydrancovat, měl by to draze zaplatit a sám by měl nést břemeno rekonstrukčních nákladů. Protože profit za dřevo má jen jednotlivec, ale o to vše s lesem spojené, přichází celá společnost. A je naprosto mimo mísu proč by měli lidé kteří ze dřeva nemají profit, přispívat na jeho zisky.
Kdyby to tak bylo, pak by na "kalamitu" jako je dnes, bylo z čeho brát. A kalamita by nemusela být taková, protože by se jinak hodnotila ekonomika těžby / se všemi důsledky - ne jako dnes, jen jako prostředek rychlého zisku./.
Protože při tomhle pohledu je jasné, že mnoho porostů prostě nikdy nemůže být trvale ziskové a drancování se nikdy nevyplatí. Přesto netěžené porosty ty ekologické požitky budou plnit.
+11 # Starý 2019-09-12 12:47
a kdo má dnes profit z polí?
Tam směřují dotace na vše a kolik si z nich mohu jako veřejnost odnést?
Jak se zlepšila struktura dotovaného zemědělského půdního fondu???

Uniká mi něco?

Jak pečuje celoročně zemědělec o celoroční společenské požitky?

A to nesrovnávám s dotacemi na motocyklismus do komunikací a dalšího, vše kdyby to člověk neničil, tak bude stále jak nové... a to na to vybíráme ještě zvláštní daně a poplatky, což nikomu nevadí. Kolik národního bohatství je ochuzeno o podporu ve prospěch těchto akcí, kolik půdy ubude kvůli stavbám, komunikacím a pod?

Kolik hmyzu zmizí po těžbě dřevní hmoty, vyjma pár druhů kůrovců, kteří letí jinam.... srovnejte s dnešní mrtvou zemědělskou půdou?

A lesníci, ti ať si poradí sami... skvělé.

Tak jim nenařizujme zákony povinnosti a daně a nějak to dopadne....

Ohledně dolů, tuším, že jde o nerostné bohatství a má je plně v kompetenci stát, který vše bohatě dotuje z peněz všech a tedy i daní z lesů !!! Daní z obchodu se dřevem, daní ze všeho co s lesy souvisí...
+2 # schutzmeister@iex.cz 2019-09-12 13:57
[quote name="Starý
Uniká mi něco?
.
Levné potraviny ?
"Chléb a hry" je základní teze pro udržení se u moci.
To nemá nic společného s pozemky.
Většině lidí jsou lesy ukradené, jsou daleko od poslední stanice metra nebo dveří výčepu. To je realita.
+9 # Starý 2019-09-12 14:33
Souhlas :-)
+9 # Zanig 2019-09-12 21:40
Jenže tu jde o přežitý pohled - ten les, pokud by ho člověk neničil, bude plnit své funkce bez nutnosti dotací... atd atd.. - opravdu, možná člověk nemá profit z prodaného dřeva, ale jen díky tomu " ničení " si má například jak utřít zadek, já nevim jak vy, ale když mě to v lese chytne tak tam bidet nemám.. btw asi byste si měl osvěžit funkce lesa a to za co tady bojujem. Tady si prostě asi nikdo dostatečně neuvědomuje do jakého **vulgarismus**u se tady ženeme, no až na to přijdete snad nebude pozdě.

Ministerská konference o ochraně evropských lesů v Lisabonu v roce 1998 vyčlenila funkce, jimiž les přispívá k trvale udržitelnému rozvoji společnosti, na funkce: ekologické (ochrana globálního a lokálního životního prostředí celosvětový oběh uhlíku a vody, protierozní ochrana půdy, ochrana vodních zdrojů, ochrana krajiny před živelními katastrofami, ochrana přírody ap.), ekonomické (obnovitelný přírodní zdroj mnohostranně využitelné dřevní suroviny a dalších lesních produktů, zdroj zaměstnání a příjmů ve venkovských oblastech), sociální a kulturní (uchování krajiny a kulturního dědictví, rekreační funkce ap.). Produkční a mimoprodukční funkce lesa.[2]

Zdroj: https://www.mezistromy.cz/ekosystem-lesa/funkce-lesa/odborny
+13 # Starý 2019-09-13 05:53
Nejen lesy vede náš "prozíravý" stát do pekel.


Nová doba nové věci a vize ….??


Bez lesníků by lesy nebyly v podobě jako před cca 20 a 200 lety, dnešní stav je výsledkem "nového" společenského ponětí a tak nám to postupně ukazuje kam to vede - uvidíme.

Podstatné je že daně na les se zvyšují, povinnosti vlastníkům přibívají a naopak, tvrdí se, že vlastník nemá vydělávat. Zkuste někdo nezaplatit daň nebo nesplnit zákonnou povinnost.

Ta rovnice nemá úměrný výsledek a rád bych viděl kohokoli "chytrého a prozíravého" kdo by podle této rovnice spravoval svůj majetek????


Odpoví mi na o někdo chytřejší???
-4 # schutzmeister@iex.cz 2019-09-13 12:34
[quote name="Starý"
tvrdí se, že vlastník nemá vydělávat.
/quote]
Ono ale, pokud není kalamita, lze obojí - dobře vydělávat a mít plně funkční les.
https://www.prosilva.org/close-to-nature-forestry/pro-silva-principles/production/
To nejsou žádné čáry - funguje české " dřevo roste na dřevu ".
-5 # schutzmeister@iex.cz 2019-09-13 12:42
A praktikuje se to i ve velkém u největších hráčů na trhu s kulatinou - takže to nebude úplně neziskové.
https://www.youtube.com/watch?v=GGO553JEME8
+7 # Starý 2019-09-13 12:48
Bohužel pouze z hlediska lesa v malém časovém horizontu ....

V zemědělství už nám to ukazuje stav půd a jejich potenciál a netrvalo to ani dlouho z hlediska půdotvorby a vzniku ornice.
+9 # Starý 2019-09-13 12:46
Není to tak vážený pane, vydělá, kdo dosáhne na dotace - většinou vlastník od 50 , ale i 100 ha lesa a pak ten kdo rabuje.
Udělejte si laskavě sčot přínosu vlastníka do lesa, včetně všech rizik a škod zvěří v dnešním specielním pojetí, kdy je skoro veškerá spárkatá vysazována či udržována myslivci ve všech polohách a i tam kde nikdy nebyla a budete sotva v plusu.
Pěstoval jste někdy dlohodobě vlastní les a v jakých podmínkách?
Ani to dřevo všude neroste samo.... a pak jsou tu požitky státu v daních a podmínkách .....
Umíte počítat? Tak to zkuste... vřele doporučuji.

Nevycházejte ze stavu jak za Marie Terezie, doba se již změnila...to jste si doufám všiml?
+7 # Starý 2019-09-13 12:51
Ano u velkých hráčů, kteří mají les pouze pro dotace a spekulaci a mají od státu možnosti !!!!
Ne každý vlastník lesa je ale spekulant a zejména ti malý hospodařící s úctou a pracovitou skromností.
Ostatně jiné jim při dnešních pravidlech nezbývá.

No a pak jsou tu ekonomicky uvažující podnikavci...pravděp odobně vám podobní.

Bohužel proti nim zbrojím a budu zbrojit.
+1 # schutzmeister@iex.cz 2019-09-14 12:10
Cituji Starý:

No a pak jsou tu ekonomicky uvažující podnikavci...pravděpodobně vám podobní.

Bohužel proti nim zbrojím a budu zbrojit.


Ty odkazy na Prosilva či univerzitní úvahy o těžbě v Oregonu otevřete tak, že je označíte myší, dáte kopírovat, ťuknete na vyhledávač a dáte vložit a enter. V Googlu je můžete i snadno přeložit, ale videa jsou natolik srozumitelná, že i bez komentáře je lze pochopit.
Jinak mluvíme jeden o holinkách a druhý o hodinkách.
V tom Oregonu / mekka světového lesnictví - desateinásobný cca etát jako v ČR / kupříkladu těží státní lesy jen cca 10% přírůstu, jednak z důvodu ochrany zdrojů a jednak protože by jinak snižovali cenu dřeva pro malé vlastníky - na těžbě závislé. Srovnejte přístup s LČR.
Mají tam ještě o mnoho více pažravé zvěře jak zde / kupříkladu losy / a po oplocence není vidu. Zato jsou zákonem chráněné hnízdní stromy - těžba je povolena až v uctivé vzdálenosti. U nás - a tím myslím, odkud jsem, myslivci sice nemají pod kontrolou divočáky, zato pravidelně a systematicky střílí káňata a krkavce / máme tu pásmo bez křivých zobáků /.
+5 # Starý 2019-09-15 07:43
Jistě, ale srovnávat Oregon s ČR …. nejde.
+1 # schutzmeister@iex.cz 2019-09-15 12:27
Jistě, nejde.
Je to jen o zamyšlení. Když se podíváte na video, není rozdíl tak patrný. Samozřejmě mimo dagleskové oblasti.
Smrk jak na Šumavě, kdybych neviděl název, je to jak na Modravě před 20 lety, borovice jak v polabí.
https://www.youtube.com/watch?v=_vWzpFVnIMY
Převážná rozloha jehličnaté lesy.
Vlastnická struktura jako u nás - 60% stát, něco obce, velcí a malý soukromníci a místo církví rudoši / Vinetou a spol. /
Pilařský závod jak v Chanovicích.
Jsou tam vidět i polomy a kůrovci. Obdobná správa lesů. Dva roky na zalesnění.
Rozdíl je na první pohled v péči. O tom žádná. Ale asi to funguje, ne ? Protože největší příjem této zemičky je ze dřeva.
-5 # Vladimír Pelíšek 2019-09-17 15:10
Co si to dovolujete, Schutzmeisteře?
To nevíte, že les roste pouze díky lesníkům a že bez dotací nikdy žádný les nebude?
Že můžete LH postavit na jakémkoliv exotovi, a když Vám pak ten exot půjde do háje, svedete to na "zanedbání péče"?
Že moderní český lesník, kterého nám závidí celý svět, se výnosové dřeviny nevzdá ani s pistolí u hlavy?
No, máte se ještě hodně co učit!
A to u všech pěti nebo šesti zbývajících moderních českých lesníků, kteří na tomto webu zbyli a vzájemně si plusují své příspěvky.
+8 # Zanig 2019-09-12 21:25
Na hnědém uhlí řádí "ropák bahnomilný"..
https://www.youtube.com/watch?v=5OIr7ABvhIc

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Lesy ČR představily detaily tendru 2020+

Lesy ČR představily detaily tendru 2020+

Lesnictví

Státní podnik Lesy České republiky vyhlásí v pondělí 23. 9. tendr 2020+ na lesní práce a prodej dříví. Vezme v něm ohled na současnou mimořádnou...

Jan Václavík: Celý náš resort by měl vystupovat jednotněji

Jan Václavík: Celý náš resort by měl vystupovat jednotněji

Lesnictví

Lesnicko-dřevařská komora (LDK) zahájila svou činnost v roce 2014. Hlavní poslání komory bylo definováno jako hledání společných komplexních řešení problémů celého lesnicko-dřevařského sektoru. Od června...

Sněmovna schválila novelu lesního zákona

Sněmovna schválila novelu lesního zákona

Lesnictví

Aktualizováno 17. 9. Urychlit a zjednodušit boj s kůrovcovou kalamitou má novela lesního zákona, kterou 13. 9. schválila Sněmovna. Norma mimo jiné zavede pravidla pro...

Schvalování novely lesního zákona bylo odloženo

Schvalování novely lesního zákona bylo odloženo

Lesnictví

Aktualizováno 12. 9. 12:00 hod. Sněmovna o novele lesního zákona rozhodne asi nejdříve v pátek. Důvodem, proč dnes schvalování novely nedokončila, byl hlavně spor o...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby