Přihlásit

Kdo varoval, byl tu za ekoteroristu (Lidové noviny)

Do úhrnu těch, kdo z revoluce nic moc neměli, patří české lesy.
Transformovaná ekonomika pokračovala v komunistické zálibě masivního kácení a všudypřítomného smrku.
„V Evropě se už v 90. letech začaly prosazovat ekologické tendence. Tady se pokračovalo v linii totalitního režimu," říká Josef Fanta (88), uznávaný ekolog lesa a krajiny.

* LN V jakém stavu se nacházely české lesy po listopadu 89?

Dědictví totalitního systému je znát dodnes, i když už ne v tom smyslu, že by byly lesy odumřelé v důsledku kyselých depozic během imisní kalamity v sedmdesátých a osmdesátých letech. Nemohl jsem ani mluvit, když jsem to po revoluci viděl. Nafotil jsem to a ukazoval v Holandsku na přednáškách. V sále bylo ticho, že byste slyšela spadnout špendlík. Ředitel nizozemského Ústavu pro výzkum lesa a krajiny chtěl Česku pomoci, přijeli jsme sem a já ho protáhl celým severním pohraničím. Nic podobného ještě v životě neviděl.

* LN Byl to důsledek zacházení komunistického režimu, nebo to byl stále důsledek hospodaření, který se nastavil už za Marie Terezie, tedy les zejména pro dřevo?

Byl to souběh obou faktorů. Organizované lesnictví existuje tři sta let. Už v roce 1713 navrhl saský horní hejtman Hanns Carl von Carlowitz systematickou obnovu lesů. V sedmnáctém století bylo totiž dřevo nejdůležitější energetickou surovinou, byl tlak na spotřebu dřeva, který souvisel se vznikajícím průmyslem, těžbou hornin nebo velkou spotřebou dřeva jako paliva ve městech. A velice rychle se zjistilo, že nejvýhodnější jsou jehličnany, hlavně smrk a borovice, jež rychle rostou a dávají kvalitní, všestranně použitelné dříví, navíc malé stromky nežere zvěř. Totalitní režim z toho vytvořil hospodářský systém.

* LN Jak vypadal?

V šedesátých letech prohlásil ministr lesů a dřevařského průmyslu, že nepotřebujeme přeměnu smrkových monokultur a ekologické hledisko k pěstování lesů, ale kubíky dřeva. Koncepce, se kterou komunisté přišli, trvala celých čtyřicet let.

* LN A jak to bylo v devadesátých letech, existovala nějaká vize, co by se mělo v lesích změnit?

Česká ekonomická reforma v devadesátých letech na tyto skutečnosti nevzala ohled. Pokračovala dál ve stejné linii jako za totalitního režimu a přivedla ekonomický přístup k lesnímu hospodářství k dokonalosti. Jinde v Evropě mezitím zaváděli přírodě bližší způsoby hospodaření – například ve Slovinsku už v sedmdesátých letech zakázali holoseče. U nás se naproti tomu dál hospodařilo pasečným způsobem v monokulturách (vykácí se velká plocha, tedy paseka, a osadí se umělou výsadbou. Náchylnost na škůdce a klimatické vlivy je vyšší – pozn. red.). Ekologické přístupy nemohly u státních lesů prorazit. Uplatnily se ale v národních parcích. A po restitucích se našli někteří vlastníci lesů nebo obce, kteří ekologické přístupy k hospodaření v lesích zohlednili a začali hospodařit přírodě bližším způsobem.

Celý článek najdete v LN.

Komentáře   

+4 # Starý 2019-11-04 16:52
Ekonomika je neúprosná a pokud za užívání našich lesů nebudou finance, tak nelze pěstovat jiné než smrkové-výnosné lesy, pak je to utopie.

A to jsem pro změnu....

Další limitující faktor je zvěř, ale i dvounohá ....
-5 # Vladimír Pelíšek 2019-11-04 21:05
O tom, jak jsou smrkové plantáže výnosné, běžte vyprávět všem těm nestastnikum, kteří teď prodávají kurovcovou kulatinu za 700 Kč za kubik.
+9 # Máchal 2019-11-05 08:41
Takže jiné výnosné lesy než smrkové podle Vás nelze pěstovat? Zajedno s ohledem na pestrost našich stanovišť je to hodně hrubě zjednodušující tvrzení, zadruhé i pokud chcete mluvit v takhle obecném duchu - co takhle nějaká porostní směs? Proč se musíme mlácat pořád od jednoho extrému k druhému, to známe jen monokulturní plantáže a pralesy? Stačí necpat smrk kam opravdu nepatří, navýšit podíl odpovídajících MZD které snad taky nemusí být hospodářsky bezcenné, to by bylo tvrzení, jak z toho dokumentu od Dr. Nožičky, který sem dával Najše. A taky ten podíl reálně dodržovat, až do mýtního věku. Ale ono by to každému lesnímu hospodáři mělo nakonec dojít samo, i bez direktivního řízení jako v těch 70. letech - informací a historických zkušeností už na to máme celkem dost, a v poslední době opravdu z první ruky a v přímém přenosu.
-1 # Vladimír Pelíšek 2019-11-05 11:14
Přesně tak, a tato tupost o bezcennosti listnatých stromů ve smrkové plantáži nepochází od Nožičky, ale jak uvádí např. mnou nedávno zmiňovaný německý lesník Wohlleben, šlo o běžný úzus mezi lesníky německými ještě i před nějakými 30 lety.
Ti lidé uvažovali opravdu neskutečně. Proč nechávat v hektarovém smrkopoli nějaké dvě tři jedle a pár buků, které pak jen způsobí zmatek na pile, až se z toho za sto let udělá zase měsíční krajina? Tak to tam naši i němečtí lesní odborníci nechali čistě na smrku a dnes vidíme důsledky. Smrk jako jeden muž uschnul a kilometry daleko není matečný buk, dub, jedle, jejichž nálety by se daly použít jako základ pro nový porost.
Zahrnuli i tyto, už nyní miliardové ztráty, do svých tezí o "výnosovosti" smrku?
V Lesnické práci už vyšel před cca 10 lety článek, že je dlouhodobě ověřená příměs nejméně 30% buku ve smrku - právě z těchto důvodů. Opravdu by mě zajímalo, čím se plantážníci řídí, když to není ani jejich vlastní odborný tisk.
+8 # Rensa 2019-11-05 15:32
Smrk neuschnul. Smrk byl ponechán k sežrání kůrovcem těmi, kdo už zapomněli, že kůrovec je nepřítel lesa č. 1, nebo byli pohodlní nebo se to ve škole již neučili. Borovice stejně tak. Ještě jsem nenašel smrkovou či borovou souši bez požerků pod kůrou.
Sucho to jenom nastartovalo, lesy ničí lidská blbost.
-1 # Vladimír Pelíšek 2019-11-05 17:36
K tomu mám jeden zajímavý příběh. Na jaře 2012 uschnuly sousedovi, několik set metrů od mého lesa, dva spolu sousedící smrky. Odloupl jsem jejich kůru a zjistil kůrovcové požerky. Zašel jsem za sousedem a požádal ho o jejich skácení. Další smrk, s průměrem kmene skoro metr, na opačné straně sousedova lesa, začal žloutnout.
Soused neudělal vůbec nic.
Koncem jara a v létě 2012 přišly vydatné deště, a další následovaly na podzim, přičemž zima patřila k těm chladnějším a trvala dlouho do jara.
Žádné další suché smrky kolem těch dvou se neobjevily, a ani ten velký smrk žádné další jehličí neshodil.
NESTALO SE NIC A NIC BY SE NESTALO, KDYBY...
Od roku 2014 začaly teplé a suché roky. Roční úhrny srážek nepřesahují 70-75% průměru, a co je horší, nemalá část jich spadne v teplé zimě, o to víc chybějí v létě.
V roce 2015 odumřelo 21 smrků v okolí těch 2, a 30 smrků v okolí toho velkého, samozřejmě včetně jeho samotného.
Dnes jde o stovvky stromů, je to lavina, která se několik let zřejmě nezastaví.
Proč to píšu?
Nebude se Vám to vůbec líbit, ale je to tak.
Ten kůrovec tam prostě odnikud v tu dobu nenalétl. CELOU DOBU TAM BYL.
A jen čekal na svůj čas.
Který přišel s teplým a suchým obdobím.
Protože kde je smrk, tam je i kůrovec. A vždycky bude.
Ve Vašem krku jsou momentálně milióny zlatých stafylokoků, a budou tam až do Vaší smrti.
Přesto je možné, že už nikdy nebudete mít angínu.
Ale také je možné, že spadnete do ledové vody, usnete v lednu u otevřeného okna, promrznete.
A tu angínu budete mít okamžitě.
Kdybyste na ni umřel a někdo s pohledem lesníka minulých časů Vás pitval, řekl by: "ten umřel na zlatého stafylokoka".
Měl by pravdu, jenže klíčová část informace není ta o zlatém stafylokokovi, ale ta o tom, že jste se deset minut nedobrovolně máchal ve vodě o teplotě 2 st.C a pak šel hodinu v mrazu domů.
Taková je pravda o smrku a kůrovci.
Jistě, není radno podceňovat jeho nalétnutí odněkud někam, jeho geografické šíření.
Včasné nezasahování a tím další rozmnožení tohoto "bacilu" smrku.
Ale klíčová informace je a prostě zůstane ta, že smrk nemá co být pěstován v podmínkách středoevropského listnatého lesa s jeho příliš vysokými teplotami a letními suchy - není na ně adaptován.
Stejně jako není člověk adaptován na lednovou koupel v mrazivé vodě.
+2 # Rensa 2019-11-05 19:18
A protože člověk není adaptován na lednovou koupel v mrazivé vodě, dostane angínu. A aby neumřel, předepíše mu pan doktor penicilin, který ty bacily zahubí.
A protože smrk není adaptován na letní sucha středpevropského listnatého lesa (podle Vás, podle mne to s tím listnatým lesem a smrkem bylo jinak, už jsem to tu psal, ale budiž), a navíc byl a je pěstován v monokulturách a nelze jednotlivému napadenému smrku medikovat léky proti kůrovci obdobně působící jako penicilin na stafylokoka, vymysleli věci znalí lesníci postupy ochrany lesa, které sice nezachrání napadený smrk, dokonce ve prospěch celého lesa některé další smrky obětovávají jako lapáky, ale zachovají les.
Jenže dnes vítězí názor, že práce předchozích generací byla chyba (Fanta: "před sto lety udělali chybu", ČT, Nedej se), že smrk do lesa nepatří, a tak ho necháme sežrat, protože to je takové přirozené, a co na tom, že majitelé lesů tratí miliardy, z našeho to není.
Připomíná mi to jednání maminek, které svoje robátka odmítají dát očkovat, protože je to vlastně proti přírodě. A dochází to až tak daleko, že když dítě neočkované proti tetanu dostane tetanus a pan doktor předepíše antibiotika, tak ta maminka dítku lék nedá, protože je to proti přírodě a ono jí nakonec umře (případ z nedávna, bylo publikováno).
-6 # Vladimír Pelíšek 2019-11-05 20:28
Ale člověk není tučňak, aby byl nucen zvykat si na koupání v lednové vodě. K čemu? Je evidentní, ze smrk není vhodný k růstu v nynějším středoevropském klimatu mimo vysoké hory, protože nedisponuje korenovym systémem, který by mu umožnil čerpat během stále castejsich letnich suchých period vodu z dostatečne hloubky, ani nemá mechanismus, jak případnou ztrátu transpiracnich orgánu z toho plynoucí vykompenzovat tvorbou novych, náhradních, jako dřeviny listnaté. Taková jsou fakta, vše ostatní je jen klickovaci omáčka.
-1 # Rensa 2019-11-05 19:46
Bohužel, je to tak. Téměř na všech stanovištích, s výjimkou dubu v luhu, nemá (dosud neměl) smrk z hlediska výnosu konkurenci. O tom bylo napsáno mnoho, neznám žádnou vědeckou práci z oblasti produkce lesa, která by říkala něco jiného. Stačí si vzít růstové tabulky hlavních dřevin (a vyznat se v nich), sortimentační tabulky, ceny dřeva a ceny práce a uvidíte, co Vám vyjde.
Vzpomínám slova doc. Poláka v předmětu Nauky o produkci lesa (možná se to jmenovalo jinak) z před cca 40 lety: „Ať to počítáte jak počítáte, zprava, zleva, zhora či zdola, nakonec vám vyjde, že smrk je nejvýnosnější. Konkurovat by mu snad mohla jenom jedle v produkci, ale ta neroste všude.“
A slova jednoho fořta z doby ještě dřívější prázdninové praxe, kdy se mi nelíbilo opětovné zalesnění kalamitních holin smrkem: „Já potřebuju, aby se ten les dožil aspoň šedesáti let, a pak může padnou. To už se zaplatil.“
Myslím si, že kdyby to bylo jinak, MZD by nemusely být v zákoně (naštěstí o nich jenom píše, ale nenařizuje).
-3 # Vladimír Pelíšek 2019-11-05 20:46
Jsem vždycky rad, když se někdo tak pěkne odkope, pane Renso. Ale vite, ze s Vámi souhlasím? Smrk skutečne za podmínek, které uvádíte, konkurenci nemá. Problem je “jen” to, ze popisují jen malinkaty vysek reality a zohledňuje jen ty faktory, které se hodi do krámu.
Protože ten úžasný smrk, který se vyplatí těžit dokonce i jako šedesátiletý, jednoho dne odejde. A neodejde jednotlive nebo v hlouccich jako naše původní dřeviny, ani na nepozmenene půdě plne živin.
Kdepak. Odejde na tisících hektarech současne, na půdě, kterou mezitím stačil totálně a plizive zničit. Kterou doslova zbavil života.
Počítá i s tím Vás docent Polák? Zahrnul i toto do svých kalkulaci?
Všechny ty “náhle” miliardové náklady na téměř nezalesnitelnou pudu, na zcela rozvracene lesní ekosystémy? “Umí” toto i třeba buk nebo jedle?
Jiste, nepochybně namitnete, ze k ničemu z toho nemuselo dojít, pokud by nebyla tzv. “zanedbana pece”. Jenze onu tu péči nezanedbat nelze.
Smrk je borealni dřevina, tedy dřevina severská, dřevina tajgy, a to typická. Tajga se proste takto rozpadá. Od Kanady, přes Sibiř až po Skandinávii - všude. Smrk je naprogramovan na masový rozpad, na cyklickou obnovu ve stejnovekem rytmu na obrovských plochách, jako rada dalších dřevin rostoucích v podmínkách pouze o málo teplejších, než je hranice lesa.
Ve střední Evropě roste v trvalém stresu, který pouze šlo “držet na uzdě”, dokud bylo chladněji a vlhceji. Navíc bylo už od začátku jasne, ze i tak se jedna o dočasne “vítězství”. Je to jasne už nejméně 50 let, pouze někteří zbývající obhájci skanzenu lesu věkových tříd borealu si pro jistotu zacpavaji uši i oči, aby to nemuseli přiznat.
+1 # Vladimír Pelíšek 2019-11-04 11:49
Citovat před plantážníky profesora Fantu je podobné, jako vychvalovat před bolševiky baťovské hospodářství - v lepším případě je člověk popliván, v horším vyhnán, v nejhorším (pokud by měli tu moc) by ho jistě řada z nich rovnou nejraději zavřela.
Bohužel však musím konstatovat, že jsem nenašel nic, v čem by ten člověk lhal. Že je každý tvrdící, že les je víc než stejnověká smrková plantáž na dřevo, prohlašován za ekoteroristu? Stačí se podívat na zdejší mínusovače. Že kůrovec kosí boreální dřeviny po celé Evropě, ale že situace je nejhorší v ČR, protože má z celého kontinentu nejvyšší podíl umělých, stanovišti nevyhovujících lesů? Vždyť i to je pravda?
A není snad pravda i to, že lesnictví je jedním z posledních oborů, kde i 30 let po převratu zůstaly hluboko zakonzervované totalitní komunistické praktiky typu "nepotřebujeme les, potřebujeme dřevní surovinu"?
A to, že Česká republika, nepochybně průmyslová země (dokonce druhá nejprůmyslovější v rámci EU!), své lesy prodává tak, že vyváží dřevní surovinu a výrobky z ní nakupuje ze zahraničí jako země rozvojová, snad pravda není?
A ještě se tím budou někteří dokonce chlubit...
Možná proti dřevoplantážníkům kdysi skutečně stálo jen pár aktivistů, občanů a zapálených lesníků - dnes ale proti nim stojí téměř celá česká společnost. A kdo ta to může jiný, než oni sami?
+1 # najše 2019-11-04 12:20
Za svoje letitá, opakovaná prohlášení, že monokulturní lesy potřebují bezzásahové režimy by Fanta zasloužil trestní oznámení. Tento pán si "vydobyl" titul lesnického a ekologického profesora na univerzitě v Holandsku, což je stejné jako by získal hodnost námořního admirála v Nepálu. Kdo čte rozuměj ! :lol:
-1 # Vladimír Pelíšek 2019-11-04 14:42
Jenže to je pravda. Monokulturní lesy skutečně potřebují bezzásahové režimy, samozřejmě většinou nikoliv samy, jako takové, ale někde poblíž, aby aspoň někde nedaleko rostl les, který tam růst má a chce, a který v okamžiku, kdy se ta monokultura rozpadne (což se bez trvalých a záadních lidských zásahů stane 90% monokultur), zajistí svými nálety a zmlazením obnovu lesa na místě té monokultury.
Když uvážíte, že pouhé dvě plodné jedle stačí na obnovu jedle na hektaru (pokud ji neničí zvěř) a u buku je to podobné, snadno si spočítáte, že kdybyste nepěstovali monokulturní lesy, ale lesy obsahující aspoň nějakých 20-30% stromů, co tam mají růst, protože jsou tam původní, ušetřily by se dnes miliardy, které budeme muset vynaložit na umělou obnovu.
A Holandsko Vám vadí proč? Jistě, lesnatost je tam zatím nízká, ale byl jste tam někdy? Holandsko dnes masově zalesňuje, co se dá, aby tento deficit dohnalo. Kéž by i jiné země, v takovém rozsahu a z podstatné části stanovištně odpovídajícími dřevinami, zalesňovaly tak, jako Holandsko!
+4 # Rensa 2019-11-04 19:35
Holandsko více než 90% spotřeby dřeva dováží. Z plantáží a Amazonie.
A víte, co je příčinou, že v naších lesích je jedle pomálu a převažuje smrk?
+1 # Vladimír Pelíšek 2019-11-04 21:03
1) Samozřejmě, holandské zalesnovaci kampaně probíhají ve větším měřítku teprve 30-40 let a jejich cílem je predevsim zvýšení lesnatosti země, ne “produkce dřevní suroviny”
2) Take samozřejmě - holosecne smrkové hospodaření, to je všeobecně známy fakt
+7 # Rensa 2019-11-04 22:31
Tak Holanďané skutečně především zvyšují lesnatost země, která se s naší nedá srovnávat (10 ku 34%), mají také desetinové zásoby dřeva a tempo také není závratné ( u nás cca 2000 ha ročně, u nich méně), ale co hlavní – převládají monokultury a jehličnany (borovice, douglaska, smrk a modřín). Introdukovaných dřevin mají daleko více než my, listnáče převládají pouze v mladých porostech (jako u nás v I. věkové třídě). A zalesňují, protože je to jednak financováno z veřejných prostředků, ale hlavně proto, že poslední přírodní lesy vytěžili před 150 lety (většinu ostatních vytěžili dřív na stavbu lodí, aby měli na čem plout do kolonií). A taky proto, aby snížili dovoz dřeva – takže i ta „produkce dřevní suroviny“.
Oni vlastně uskutečňují, co my jsme udělali před 250 lety (navrátili les do krajiny). A že před těmi 250 lety padla volba na borovici a smrk? No ono by na těch pláních a polích nic jiného, co by dalo použitelné dřevo, nevyrostlo. Buk nebyl, jedle nebyla. Kolik semen má šiška jedlová a kolik šiška borová či smrková? Profese lesníka u nás nevznikla tak, že by přišel se sekerou a pilou a začal kácet nedotčené temné lesy, ale síjí a motykou, aby nejdříve zalesnil řediny a porostliny, které po středověku zůstaly. Nebyl to lesník, kdo zlikvidoval bukojedlové pralesy, ale středověká těžba stříbra a jiných rud.
Jsem příznivcem a vyznavačem podrostního hospodářství. Násek, clonná seč, to je to, co do těžebních map mnou vyhotovených LHP nejčastěji kreslím. Jenže pod smrkovou monokulturou se holt buk či jedle nezmladí. Takže holá seč (pro přeměnu)?
0 # Vladimír Pelíšek 2019-11-05 09:46
Ano, Holanďané svou zalesňovací kampaň zahájili před několika dekádami masivní výsadbou jehličnanů, protože jak říkáte, začínali oproti nám skoro od nuly a bylo na daných plochách potřeba především rychle vytvořit "nějaký" porost. Podobně jako u nás před staletím/i, když se zalesňovaly tisíce hektarů jalových, erozí ničených a neproduktivních pastvin - s bukem byste tam těžko uspěl, s jedlí už vůbec ne a žaludy nebyly, zkrmila je prasata a dokonce i lidé je mleli na mouku při tehdy běžných hladomorech.
Pokud jde o Vaše tvrzení, že to nebyl lesník, kdo zlikvidoval bukojedlové lesy, tak neříkáte pravdu. Lesník totiž ničí zbytky bukojedlových lesů přeměnou na smrkové plantáže dodnes, a dělal by to i nadále, pokud by nebyl současnou kůrovcovou změnou souřadnic klepnut přes prsty. U vás v Čechách to tak možná nevypadá, protože jedli v lese tam už skoro nikde nemáte, ale já jsem v karpatské části Moravy zažil tolik lokalit, kde se jeden rok zelenala nádherná jedlina nebo jedlobučina a rok nato tam rostly smrčky v řadách, a vždy za tím stál nějaký vulgarismus v zeleném, který argumentoval nejčastěji tím, že ta jedlina byla "přestárlá", jedle není "produktivní dřevina", o jedlové dřevo "není na pilách zájem" apod.
Pokud jde o přeměnu smrkových polí na přírodě blízké lesy BEZ HOLOSEČÍ, nakousl jste důležité téma. Možnosti existují, ale z důvodu lesnické pohodlnosti či neznalosti se u nás téměř nevyužívají! V Sasku, Braniborsku, Polsku to ovšem jde - smrkové pole se postupně probírá, kmeny se těží jednotlivě, vnáší se buk, jedle a dokonce jsem viděl i dub! Nejde o kotlíky, jde o více či méně rovnoměrné vnášení po ploše. Může to trvat 15-20 let, než se to dotěží. Vypadá to nádherně a ty miliardy to nestojí. Zase se budeme učit od Němců, nebo na to dokážeme přijít sami?

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Úvahy osobností z lesnictví: Třicet let po sametové revoluci

Úvahy osobností z lesnictví: Třicet let po sametové revoluci

Lesnictví

Hlasujte v anketě uvnitř článku! 17. listopad 1989 odstartoval svobodný vývoj naší společnosti a změny se projevily všude, tedy i v lesním hospodářství. U příležitosti...

Prezident podepsal novelu lesního zákona

Prezident podepsal novelu lesního zákona

Lesnictví

Novelu lesního zákona, která mimo jiné zavede pravidla pro státní příspěvky soukromým vlastníkům na obnovu lesů, podepsal dne 14. 11. 2019 prezident Miloš Zeman, informoval...

NP Šumava se kvůli ceně dříví dostal do finančních potíží

NP Šumava se kvůli ceně dříví dostal do finančních potíží

Lesnictví

Aktualizováno 14. 11. Šumavský národní park se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží. Park potřebuje peníze na mzdy pro své zaměstnance. Zřizovatel parku...

KRNAPu kvůli pádu cen dříví chybějí desítky milion korun v rozpočtu

KRNAPu kvůli pádu cen dříví chybějí desítky milion korun v rozpočtu

Lesnictví

Krkonošskému národnímu parku (KRNAP) letos kvůli propadu cen dřeva chybějí v rozpočtu desítky milionů korun. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako zřizovatel parku proto KRNAP zvýší...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby