Přihlásit

Martan: Zrušme Agenturu ochrany přírody a založme Agenturu ochrany lesů (TZ Komunity pro duchovní rozvoj)

Agentura ochrany přírody (AOP) se šesti sty odbornými zaměstnanci je nadbytečná, protože příroda není v ohrožení. V apokalyptickém ohrožení však jsou lesy na 37 % území ČR a jejich klimatické a vodohospodářské funkce.

Pandemie kůrovce a koronaviru za pokračování 6-ti letého sucha přináší novou politickou a filozofickou otázku: co je pro člověka životně důležitější? Ochrana přírody (tu zajímají hlavně broučci, kytičky a samovolné procesy) nebo ochrana lesů a zdrojů vod.
Udržování servisní organizace ochrany přírody je plýtvání veřejnými financemi. Státní ochrana přírody je zastoupena na ORP, KÚ, MŽP v počtech úředníků několika násobně větším, než má Státní správa lesů (SSL). Tedy AOP je nadbytečný moloch, který stojí půl miliardy ročně a proto patří zrušit.

Agentura ochrany lesů
Koronavirová krize v ČR a s tím spojený stav nouze v doprovodu extrémního sucha ještě zhoršil podmínky pro boj s kalamitou sucha a následného kůrovce, která nabývá obrovských rozměrů. V důsledku utlumení ekonomiky se minimalizoval obchod se dřevem a s tím se snížily finanční přínosy vlastníků lesů pro provádění ztrátové těžby a asanace. Zřízení AOL má opodstatnění v dnešní realitě:
- SSL (na úrovni ORP a KÚ) rezignovala na vymáhání zákona o lesích. Při vzniku kůrovcového lesa se již prakticky nedělá správní řízení, které důsledně vymáhá asanaci napadeného dříví a určuje postup. Jeden pracovník na SSL při ORP to ani stihnout nemůže, přičemž letos pro koronavirové opatření úřadoval jen částečně.
- Již třetím rokem se většina kůrovcového dříví včas vytěží a přiblíží na odvozní místo (v dobré snaze zasahovat) a z cesty vylétne kůrovec zpět do lesa. Za r. 2019 se chemicky asanovalo pouze 16 % vytěženého dříví. Loupání dříví se provádí minimálně.
- Chemická asanace má právní bariéry. V porostech se kmeny postřikovat nesmí. Stříkat se mohou na skládkách při lesních cestách, avšak skládky jsou často vysoké a tím účinnost postřiku klesá. Drobní vlastníci nejsou schopni si postřik zorganizovat a k jeho nákupu nemají oprávnění.
Tuto službu si zpravidla není kde nakoupit. Vlastníci si mohou objednat postřik dříví u LČR, s. p., ale vysoká nabízená cena je nepřijatelná.
Ošetření kmenů schválenými chemickými prostředky má také obecný odpor u veřejnosti. Přitom v lesnictví se jich použije na několika procentech plochy lesů; v zemědělství se používají na veškeré orné půdě a lidem to tolik nevadí.
- Rekonstrukce SSL, zejména na úrovni ORP je požadavkem, který vychází z iniciativ několika profesních organizací. "Uskutečnit zásadní reformu státní správy lesů" má za cíl také Koncepce státní lesnické politiky do r. 2035.

Agentura ochrany lesů by mohla zabezpečovat činnosti:
- Kontrola vlastníků lesů a odborných lesních hospodářů a vymáhání rozhodnutí SSL v oblasti zákona o lesích.
- Kontrola provádění asanace dříví u vlastníků lesů a u odběratelů dříví.
- Zabezpečování asanace kůrovcového dříví (chemického postřiku nebo loupání kůry) vlastníkům lesů o výměře do 50-ti hektarů; včetně provádění bez souhlasu vlastníků, jako krizový nástroj veřejného zájmu pro zachování zdravého a bezpečného životního prostředí.
- Provádění vynucené kůrovcové těžby dříví a její asanace vlastníkům lesů, kteří nereagovali na výzvu SSL.
- Organizování školních a veřejných pracovních brigád pro ochranu a obnovu lesů a pro ekologickou výchovu (např. asanaci loupáním kůry).
- Vedení státního výkupu a dlouhodobého skladování dříví pro vytváření "Fondu státní energetické rezervy" (pokud by takový fond byl založen).

K uvedené rekonstrukci SSL, vzniku AOL a ustanovení pracovně-ekologické výchovy na učňovských, středních a vysokých školách, k tomu jsou potřeba změny v zákonu o lesích, v zákonu o ochraně přírody a krajiny, ve školském zákonu a v další legislativě. Stav ohrožení, který byl vyhlášen v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 byl příležitostí pro vládu tyto zákony změnit ve zrychleném řízení. Nestalo se však.

Všechny školy na brigády do lesnictví a zemědělství
Návrh reaguje na korona-virovou krizi a následnou hospodářskou krizi, kdy v ČR nebudou zahraniční dělníci na práci v lese a v zemědělství. V souvislosti se suchem a nedostatkem financí u vlastníků lesů hrozí, že kůrovcem napadené lesy nebudou asanovány a vykácené lesy nebudou včas obnoveny a zemědělská výroba bude ochromena. Přibýváním neobnovených lesů se prohloubí sucho a nedostatek vody; z nedostatku manuálních pracovníků budou potraviny, zvláště ovoce a zelenina, za sociálně neúnosné ceny. Uvedený návrh podporovali někteří poslanci. Návrh se setkal s odmítavým stanoviskem MZe.
Korona-virová krize zatím příliš nebolela ty zdravé. Stát byl štědrý v poskytování sociálně-ekonomických dávek, ale zachování zelených lesů a vodních zdrojů se staly politicky veřejně a mediálně bezvýznamným tématem. Školní mládež si užila 4 měsíce doma nebo v červnu chodí do školy jen kdo chce a tedy téměř nikdo. Paradoxně k tomu ceny zeleniny stouply o více jak 100 %. Zemědělci hlásí, že část zeleniny a ovoce zůstane na polích nesklizena pro nedostatek manuálních pracovníků. Z hlediska duchovního rozvoje mládeže jde o degradace jejich ducha. Degradace ducha mládeže, dospělých a současného panevropského člověka dobře vystihuje výrok prezidenta Svazu průmyslu J: Hanáka: "Sklizeň jahod není důstojnou prací pro českého člověka". Tím je zároveň řečeno, že práce v lese je ještě více nedůstojná (pro svoji namáhavost a ušpinění) a tedy že je to práce pro národy a rasy podřadnější, než je ta česká.
Vedle toho MZe chce podporovat soběstačnost v zemědělské produkci, zastavení kůrovcové pandemie a rychlou obnovu cca 180 000 ha vykácených či suchých lesů v ČR.
V lesnictví schází cca 20 000 sezoních pracovníků (jaro, podzim), které nemohlo nahradit uspokojení z 1 200 brigádníků, které zaměstnal státní podnik LČR. Uspokojení, že v letošním jaru bylo v lesnictví lidí na práci dost je zdánlivé a dočasné. Na podzim a na jaře 2021 jich bude opět nedostatek.

Vyhláška MZe a její důsledky
Opatřením obecné povahy (vydané 2. 4. 2020) sice není řečeno, že v tzv. "červených oblastech" se má rezignovat na asanaci kůrovcového dříví, ale ve skutečnosti se tak děje ve vysokém podílu. Příloha č. 2 vyhlášky také stanoví, že "při kalamitním stavu je primárním cílem zajistit aktivní vyhledávání kůrovcových stromů, jejich včasnou a účinnou asanaci v porostu nebo jejich navazující odvoz ke zpracování". V této části vyhlášky se udává, že odvoz aktivního kůrovcového dříví je způsob asanace.
Dále se udává: "přičemž včasná a účinná asanace proběhne u zpracovatele, případně na náhradních skládkách mimo les". Zde je nedostatek vyhlášky MZe v tom, že asanaci jasně nenařizuje zpracovateli (ten, kdo dříví kupuje) nebo dodavateli (vlastník lesa). V praxi to nedělá téměř nikdo. Důkazem je přes 10 miliónů kubíků dříví v ČR na skládkách v lese, na meziskladech a skladech zpracovatelů. Z toho za loňský rok bylo 16 % dříví asanováno chemicky (údaj LOS, ale jen na 70 % lesů v ČR); množství loupaného dříví je zanedbatelné. Tedy z cca 8 miliónů kubíků vylétl kůrovec.
Vykázaná chemická asanace bude ve skutečnosti ještě nižší. Na postřik jsou poskytovány dotace, které prakticky nikdo nekontroluje. Pokud ano, tak stačí vidět červenou barvu. Je také známé, že se někde stříká pouze červeným kontrolním smáčedlem a drahý přípravek proti kůrovci není vůbec spotřebován.
Také je všeobecně známo, že SSL, až na výjimky, nekontroluje dřevosklady odběratelů a mezisklady vlastníků a nevyužívá zákon k nařízení asanace.

Řešením je loupání a drážkování kůry kmenů
Tato asanace se nejen, že nedá zfalšovat, ale je nejúčinnější. Lesnická historie dokládá, že všechny kůrovcové kalamity v období 1870 až 2002 byly zastaveny loupáním napadených smrkových kmenů v porostech (do r. 1975 ručně) a mechanicky na manipulačních skladech.

Petr Martan, poradce v lesnictví a životním prostředí
Tiskovou zprávu vydala Komunita pro duchovní rozvoj, o. p. s. dne 4. 6. 2020

Komentáře

+2 # Máchal 2020-06-08 09:05
Na dnešní dobu je ho škoda, do 50. let 20. století by zapadl mnohem líp. Namísto posílení SSL a případného zpřísnění stávajících sankcí tu máme návrh na vytvoření jakési domobrany, která "zajistí vymáhání rozhodnutí SSL", a bude vlastníkům proti jejich vůli těžit v lese a v zájmu "zdravého a bezpečného životního prostředí" chemicky sanovat. Stesky nad tím, že se v rámci vyhlášení stavu ohrožení nezvládlo ve "zrychleném řízení" změnit řádku zákonů a ustanovení, které s příčinou ohrožení vůbec nesouvisí, mluví za vše. Bolševická mentalita jako vyšitá.
+7 # Saltazar 2020-06-07 18:53
Nepřijdou vám tato slova již trochu za hranou? Kdyby to napsal před 80ti lety, ale dnes.

"Tím je zároveň řečeno, že práce v lese je ještě více nedůstojná (pro svoji namáhavost a ušpinění) a tedy že je to práce pro národy a rasy podřadnější, než je ta česká."
-8 # Vladimír Pelíšek 2020-06-08 11:16
Já především nerozumím těm pohnutkám a očekáváním, které tito lidé mají. Pokud si projdete ten text, jsou tam jen samé požadavky, případně výhružky, ať už otevřené, nebo skryté. Ani jedno tam naní nabídka typu "dejte nám toto a toto, my na oplátku začneme dělat tamto a tamto".
Takto se přece "obchod" nedělá. Navíc nemají žádnou sebereflexi, považují systém, který tu byl až donedávna, za bezchybný a požadují jen jeho bezvýhradné dodržování a vynucení. Tito lidé mají své jednou provždy zjevené pravdy a nejsou o nich ochotni vůbec diskutovat, i kdyby mraky tvrdých faktů ukazovaly něco úplně jiného.
+8 # Saltazar 2020-06-10 15:54
Celý text je přehnaný a pro mě osobně nepochopitelný, ale vypíchnul jsem citaci, díky které bych tento článek nikdy nepublikoval. Divím se, že to někdo udělal. Co se týče pasečného systému, je založen na lidské práci a dostatku financí, když ani jedno nebude v dostatečné míře, ještě rádi od toho většina lesníků ustoupí.
+14 # cvonza 2020-06-07 09:02
Za zrušení všeho NP CHKO i Agentůru ochr přírody ,, peníze které potřebují a nesmyslně utratí v aparátech povalečů , věnujte obnevě lesů jde o miliardy .
+6 # schutzmeister@iex.cz 2020-06-05 11:13
Dělá si švandu z králíků ?
To, že někdo dělá něco roky blbě / SSL /, přece ještě neznamená, že není ?
To vše, co by nově posílený orgán měl dělat, má dělat už dneska. Jenže roky nikomu nevadilo, že se sází co nemá, zanedbává výchova a peče na kůrovce.
Jiná věc je, že v obcích dělá většinou SSL obecní hajný, který má sám máslo na hlavě. Takže zůstává u vyhlášek. To je fakt.
-23 # Vladimír Pelíšek 2020-06-05 11:30
Je to gaunerismus nejhrubšího zrna. Lumpové, kteří nynější situaci spoluzpůsobili výsadbou naprosto nevhodných dřevin (ze svých krátkodobých finančních pohnutek) a preferencí nevhodných obnovních postupů (opět proto, aby je to co nejméně v dané chvíli stálo a oni na tom co nejvíc vydělali), teď žebrají o peníze, které mají zachránit JEJICH zisky, a žádají o založení agentury, která má zakonzervovat JEJICH pojetí péče o les!!!

Nikde ani zmínka o tom, že by hodlali jinak hospodařit, sázet jiné dřeviny, že by se distancovali od velkoplošného pasečného hospodaření, které PRIMÁRNĚ tuto katastrofu vyvolalo! Nebo se snad u nás plošně rozpadají i jiné porosty, než stanovištně neodpovídající smrkové, popřípadě borové?

Zaklínají se "zeleným lesem" - ale má to být zelený les po jejich, u kterého nejde ani tak o les samotný, ale o zisky jejich a jim spřízněných firem. Kdyby jim šlo skutečně o les, přišli by s koncepcí druhové přeměny lesů, o které se údajně tak bojí, přišli by s návrhy, jak lesy vytvářet a udržovat tak, aby se nynější situace v budoucnosti už neopakovala. Nic takového ale nezaznělo.

Žádají - ale co ONI SAMI nabízejí? Nic, a celým jejich sdělením se táhne skrytá výhružka: dejte nám prachy a pravomoce na záchranu smrku, jinak uvidíte!

Dělá si toto podivné sdružení, které nemá ani webové stránky a ve skutečnosti zastupuje úplně jiné zájmy, než oficiálně deklaruje, legraci?
+4 # Starý 2020-06-05 12:39
Že - by další nepohodlný konkurent p. Pelíška, který vše ví a zná...
I když něco na příspěvku je k diskusi...

Ovšem některá z ustanovení v článku by asi silně zaklepala LČR....
-24 # Vladimír Pelíšek 2020-06-05 13:34
Působit jako člověk, který vše ví a zná, vedle Vás a party bezejmenných ratlíků, jejichž schopnosti zde končí mínusováním, opravdu není těžké, Starý.
+8 # schutzmeister@iex.cz 2020-06-06 11:27
Cituji Vladimír Pelíšek:

Nikde ani zmínka o tom, že by hodlali jinak hospodařit, sázet jiné dřeviny, že by se distancovali od velkoplošného pasečného hospodaření, které PRIMÁRNĚ tuto katastrofu vyvolalo!

Oni to ale také umí velice dobře. Dokonce i státní lesy.
https://lesycr.cz/wp-content/uploads/2016/12/lcr-tuh-2015.pdf
Stačilo by, jen se držet teorie.
Když to čtete a srovnáte se skutečností, tak fakt nevím. Ale snad se to lehce obrací.
+12 # najše 2020-06-07 01:00
o smrk se nemusíme bát, od poslední doby ledové (jak píše třeba prof. P. Pokorný z UK) je přítomen v celém vegetačním spektru české krajiny a svojí bujarostí v nárostech přirozené obnovy dokazuje, že mu to půjde navzdory globální změně více než dobře i nyní. Jelikož myslivci schovávají zbraně, bude to i napříště mít třeba taková jedle podstatně horší. V případě jedle budeme tedy doufat, že si pan Pelíšek pospíší a přidá na výkonu :-) .

Velká škoda je hydrologicko-klimati ckého efektu dospělé vegetace, který nám spolu s dominantním podílem právě umírajícího smrku pod rukama značeně chátrá.
Ještě, že máme ty viníky v lesnickém a přírodovědeckém odvětví, kdyby stejní lidé seděli na ministerstvu obrany či ministerstvu vnitra, tak už tady máme 3. světovou.


Lesu dar, b.l.b.c.ů.m. zmar
Klewar
-13 # Vladimír Pelíšek 2020-06-07 07:13
Na drtivé části karpatské Moravy je smrk nepůvodní a od nástupu jedle a později buku se tam vůbec nevyskytoval. Nevyskytoval se přirozene ani jako příměs, a to ani v pohořích typu Javorníku (hřeben na 1000 mnm), v Beskydech přirozene odolal buku a zejména jedli jen v hlubokých inverzních roklich okolo 500-700 mnm, navíc uklonenych k severu. Jeho šance prosadit své zmlazeni všude tam, kde je ve stromovem patře aspoň nějaký buk a není zvěře jako v oboře, je proti buku a při nízkých stavech zvěře minimální, zejména během suchých a teplých nekolikaletych period nemá šanci, zatímco buk je zvládá víc než dobře. Na sukcesnich lučních stanovištích ho válcuje například klen, nemluvím-li o pionýrských dřevinách, pod kterými zase zvítězí časem buk a jedle.
Samozřejmě, někde v západních Čechách, které přírodě blízký les často neviděly od Josefa II., na dávno sekundárne kyselých stanovištích, zničených třemi generacemi smrku, je to jiné, tam často už opravdu platí, ze tam muže růst jen on, a pokud ne, tak bor, modřín, bříza, jeřáb. Borealizace krajiny dotazena do dokonalosti!
Smrk samozřejmě přežije, přežije dokonce i na jižní Moravě a přežil by i na Jadranu. Nepřežije a to nikde ale ve větší než primesove koncentraci, a to pouze tam, kde mu jeho mělky kořenový systém dovolí dostat se k vodě i za dlouhodobých suchých period. Pokud se Vám to nelíbí, zkuste vyslechtit smrk, který to dokáže, když sovětští soudruzi rozdojili kozla, nevidím důvod, proč by se nemělo podařit i toto.
+13 # najše 2020-06-07 12:49
české krystalinikum a moravský Karpatský oblouk jsou pojmy, které v geobicenologii a navazující praxi dovození přirozené skladby lesa samozřejmě hrají zásadní roli.
Chcete-li se bavit o míře přirozenosti lesů na Moravě a v Čechách, je to určitě zajímavé téma. Nicméně představa, že Krystalinikum má více smrku jenom proto, že se tady více sázel, to je omyl a ve Vašem případě bohužel i nejapná ideologická nenávist. Zkuste se nad tím trochu zamyslet.

Lesu zdar, b.l.b.c.ů.m zmar !

Martin Klewar
-12 # Vladimír Pelíšek 2020-06-07 15:40
Hercynikum je oproti karpatské oblasti inherentne kyselé, mělci a méně uzivne. Samozřejmě, ze za těchto podmínek bylo a je v něm přirozené zastoupeni smrku vyšší než v Karpatech. To je aspekt pedologicky, a pak tu máme aspekt klimatický, který zejména pozdními mrazy limituje oproti smrku jedli či buk, jak se naposledy ukázalo letos v květnu. Arktický či severomorsky vzduch to má do Karpat dále a většinou už se cestou prohreje, ale na Šumavě nebo v Krkonoších ještě stihne udělat velkou paseku. Ty největší mrazy máme bez výjimky v západní části ČR.
Samozřejmě ze tato fakta přispěla v minulosti k tomu, ze se německým lesnikum zdály borealni dřeviny tím nejlepším řešením. A ono to i funguje, problém je, ze jen dočasně a podmínkou navíc je dostatek srážek.
Když kyselé Hercynikum vyschne, nestačí borealnimu smrku, geneticky neschopnému snášet suché periody, tenká kysela vrstva půdy k životu a hyne - v našich podmínkách podleha nejčastěji kurovci, kterému se takto oslabeny už nedokáže bránit. V Karpatech je situace mírně odlišná, protože zivnejsi stanoviště umožní snazší obnovu jinými dřevinami.
Vy stále ignorujete, ze pedologicky vhodnější poloha (hercynikum) nestačí smrku za situace, kdy nemá odkud brát vodu. Voda ve vašich úvahách nehraje prazadnou roli, snad jen občas zminite nějaké zbožné praní typu neexistujiciho kořene, který údajně smrk vyžene k vodě. Ale i kdyby to byla pravda, jakoze není: kolik procent smrku dnes pěstovaného by se tak dalo zachránit? Deset?
“Díky” plantaznictvi je tak dnes v převážne části Hercynika a bohužel už i v nemalé části Karpat kysela, chudá půda, kterou je čím dal tím horší úspěšně osazet čímkoliv.
Považujete mě za blbce a přejete mi zmar? Rozumím tomu dobře? Já na Vaši úroveň neklesnu.
+16 # najše 2020-06-07 17:02
Podle mne je spojování současného odumírání smrku především se suchem zavádějící. Tento názor sice převáží a bude jako hlavní prezentován, to má ale i jiné důvody, než ty vědecké.
Věnoval jsem se po jistou dobu (možná to víte) celkem detailnímu zkoumání bezzásahových ploch na Šumavě.
Srážky v pohodě, původnost lesů mimořádná, smrk ve vegetačním optimu. Stačilo upustit od kréda a logiky sanitárních zásahů (v dnešních kulisách trochu komický pojem :-) ) a co se stalo??
Veškeré plochy, které byly takto "obhospodařované" skončily celé uschlé s požerky kůrovců, my běžní lesníci říkáme sežral je kůrovec. Zůstalo 5-8 jedinců atraktivní niky po hektaru z celkového průměrného počtu 298 jedinců atraktivní niky. Atraktivní nika je pojem, který jsem zavedl asi před 10 lety, ale používal se i před tím.
Tyhle fragmenty a celkový výsledný vzhled bezzásahových ploch na Šumavě byl interpretován jako výsledek přirozené disturbance (Svoboda a spol.)
To bylo dávno před současným suchem, takže jak na to reaguje Vaše logika o neschopnosti smrku reagovat na periodická sucha coby hlavní příčina? Nebo Vaše logika o zavinění předchozích generací?? Víte, kolikrát bylo už takové sucho jako je teď?? Nebo věříte ministru Brabcovi, že takové sucho nebylo 500 let. To měl Brabec od Marie Terezie někde teploměr a srážkoměr, asi těžko ne? Z jeho strany je jenom takové klišé, ne? :-)
Lesu zdar, b.l.b.c.ů.m. zmar (paušálně se v tom hledat nemusíte).

Martin Klewar
+3 # Vladimír Pelíšek 2020-06-07 20:17
Ministru Brabcovi slova o 500letem suchu nevěřím, nemá pro to a nemůže mít důkazy. Situaci na Šumavě nerad komentuji, protože ji blíže neznám. S bezzasahovosti, potažmo blokádou před deseti lety organizovanou Hnutím DUHA jsem nesouhlasil, protože si nemyslím, ze k “pralesu” muže vést cesta nezasahovani v hospodářské plantazi. Vím, ze Šumava bývá někdy označována jako “nejjižnější severské pohoří”, zatímco Karpaty jako “nejsevernější balkánské pohoří”, z čehož vyplývají i ty rozdílné podmínky pro smrk na jedné, resp. buk a jedli na druhé straně. Přirozené zastoupeni smrku na Šumavě je vysoké, zatímco v Beskydech mizive, a rozumím i tomu, ze něčím oblíbeným stromem muže být smrk, a něčím jiným zase jedle či jiný strom.
Jde mi o jinou věc. Ať už je Vašim oblíbeným stromem jakýkoliv, začneme už ve středoevropských lesích hospodařit stredoevropsky, a ne už seversky. Vždyť i pokud chcete mít na Šumavě čistou smrčinu (proč ne, klimatický vhodných je tam takových míst rada), bude i v jejím nejlepším zájmu, až přijde kůrovec, pokud bude ruznoveka, viceetazova. Přežije mnohem víc jedinců, na dane ploše zkratka nezanikne les jako takový.
Pokud dnes chránime jedli, chranime převážně autochtonni populaci, pokud ovšem chranime smrk (bohužel i na Šumavě), tak to z větší části nejsou stromy, které tu jsou několik tisíc let, ale potomci stromu, které ještě před 300 lety rostly někde v Tyrolsku. Ano, sucho není jediný spouštěcí mechanismus kurovcovych kalamit, je to právě i ta jednoetazovost, nepuvodnost. Ač opravdu nejsem fanda smrku, tak i mne bylo velice líto, kdyz před těmi 20 lety s sebou vzaly ty tyrolské plantáže smrku na Šumavě i ty skutečně sumavske, trojmezenske. Protože pokud se - z jakéhokoliv důvodu - kalamita rozběhne v plantáží, tak s sebou i ty původní muže vzít, a skoda, která vznikne, muže být nedozirna.
Šumava je chladné pohoří s bazény studeného vzduchu, s běžnými mraziky i v červnu a dokonce červenci, s potenciálem pro smrk neporovnatelně vyšším, než Karpaty. U nás v Karpatech je až na výjimky až do cca 1000 mnm přirozene rostoucí smrk unikat, zato máme výborně prosperující jedlobuciny. Nenutte Karpatum smrk a holosece, nepatří tam. Aspoň na Moravě ne. Dejte teplým a zivnym poloham Karpat jedliny a jedlobuciny, které tam vždy i díky vysokým srážkám výborně prosperovaly. Respektujme odlišne přírodní podmínky.
+4 # Starý 2020-06-09 09:47
Souhlas, na tom něco je -Ne?
I když bych to nevztahoval pouze na Šumavu.

Jsme kraj rozmanitý a v tom je krása našeho státu.
+6 # Hroch 2020-06-18 19:35
Vladimíre, co to porád máte s tím tyrolským smrkem??
-3 # Vladimír Pelíšek 2020-06-19 07:59
Například v karpatské oblasti ČR téměř žádný "původní smrk" neexistoval. Zastoupení smrku v pohořích typu Javorníků, Vsetínských vrchů, Hostýnských vrchů, Chřibů byla ČISTÁ NULA. Například ve valašských nářečích dokonce ani slovo smrk neexistovalo, tak se mu tam až do napoleonských válek říkalo "německá jedla".
Něco málo smrku bylo v Beskydech - do 10% a to pouze v nejvyšších partiích hor (nad 1000 mnm, příměs na severních svazích), popřípadě opět pouze příměs, ojediněle v hlubokých, k severu skloněných údolích.
Takže když před cca 200 lety dorazila i tam smrková mánie, nebylo odkud brát sazenice. V sousedních horních Uhrách žádné lesnictví v té době neexistovalo, navíc i tam byl smrk podobně marginálním, vyloženě vysokohorským stromem. Takže osivo se dováželo z vhodných oblastí rakouského císařství - Tyrolsko, Korutany, Štýrsko.
Toto je z drtivé části onen "přirozeně rostoucí" smrk, který dnes máme, a to nejen v karpatské, ale i hercynské oblasti ČR. Je tu "přirozený" - asi tak těch 200 let.
V této souvislosti se vždycky jen usmívám nad zákazy typu rozsazování bukových náletů a jejich přesazování někam o 200 metrů dál, protože jde přece o "geneticky neuznaný materiál" - no ano, ten buk je tam původní pouze nějakých 3000 let, to je vyloženě cizorodý element! Jeho neuvážená výsadba by místní ekosystém úplně rozvrátila! ;-)
V Hercyniku bylo původního smrku více, udržel se jako příměs na řadě míst i ve středních a ojediněle i nižších polohách. Kromě vysokých hor šlo ale pouze o dřevinu příměsovou, které pouze dočasně pomohlo pozdně středověké a novověké odlesnění a následná sukcese na zemědělská stanoviště, která u některých výzkumníků vyvolala mylný závěr o procentuálně mnohem vyšším "přirozeném" zastoupení smrku - asi jako kdyby dnes studovali kůrovcové holiny, zjistili na nich obrovské množství břízy a vyvodili z toho závěr, že bříza je jedním z hlavních lesních stromů ČR.
No a pak se jim podařil v rámci hercynské oblasti skutečný "majstrštyk". Odborně se tomu říká genetický drift a jde o to, že původní jedinečné hercynské populace byly geneticky rozpuštěny v mase přivandrovalých plantážních smrků kdoví odkud, takže dnes až na výjimky v Čechách původní hercynský smrk prakticky neexistuje - byl vymazán propagátory smrkového hospodaření. Jedna z mnoha velkých lesnických ironií.
-6 # Vladimír Pelíšek 2020-06-19 08:27
Pánové - a opět: budu vděčen za argumenty nabitou oponenturu, mínusování zvládne i tříleté dítě s přístupem k PC.
Opravdu bych se velice rád něco dozvěděl třeba o původnosti smrku někde v karpatské části ČR, která umožnila jeho "odborné" zavedení jako hlavní dřeviny i v tamějších středních polohách.
Pokud pouze mínusujete a až na výjimky pro svůj názor neuvedete žádný argument, tak devalvujete diskusi na tomto webu.
+8 # najše 2020-06-19 08:32
Vladimíre Pelíšku, hotová krása - děkuji. Není tomu ani rok, kdy jste tady veškerý smrk v Čechách mimo horské polohy popíral a nyní taková změna. Doufám a přeji si, abyste ještě opustil fašistické soudy k autorům Dr. Nožičkovi (Přirozený areál smrku ztepilého v Čechách) nebo Doc. Pokornému (Fyziologická hodnota vegetace - soubor článku ve vědeckých časopisech) a budeme Vám moc spolu s panem Hrochem Silvarijským nalít štamprli.
Je na čase, stav a krása našich lesů vyžaduje soudržnost a upřímnou snahu nalézt pravé příčiny chyb !!!!
Tak snad mě zase neobdaříte sálodlouhým vysvětlením, že je všechno jinak !

Lesu zdar, Martin Klewar
-4 # Vladimír Pelíšek 2020-06-19 08:39
To ovšem neříkáte pravdu. Můj názor ohledně přirozeného zastoupení smrku v ČR je konzistentní, jako příměs jsem jej v Hercyniku "uznával" už před tím rokem.
Ovšem zdůrazňuji slovo PŘÍMĚS, nikoliv ČISTÝ POROST.
Proč bylo na základě této "příměsové informace" možné zavést smrk skoro všude v ČR - a dokonce i v karpatské oblasti, kde i Vy sám uznáváte, že to s původností bylo jiné - a to dokonce v monokultuře, to jste nikdy nevysvětlil a já to i chápu - je to jako být přistižen s rukou v něčí peněžence a pokoušet se vysvětlit, že se jedná o omyl.
+15 # Rensa 2020-06-19 09:52
Protože v době, kdy bylo třeba rychle najít dostatečný zdroj dřeva na otop, aby lidé nepomrzli (malá doba ledová od počátku 17. století), a na průmyslové využití (především stavební dříví), jehož spotřeba začala stoupat v 18. století, kdy tuto žádanou surovinu původní, neřízenou těžbou a bez obnovy zdevastované, převážně listnaté lesy nebyly schopny dávat (profese lesníka neexistovala), se smrk ukázal jako nejvhodnější dřevina toto "zadání", včetně návratu lesa do krajiny, splnit rychle a ekonomicky výhodně.
Kdyby předchozí generace hospodařily a les pouze nedrancovaly (nejen těžily, ale i zalesňovaly "stanoviště vhodnými dřevinami", alespoň „přirozenou obnovou“), zkrátka nehospodařily na dluh, nemusel to za ně později dávat dohromady někdo jiný (profesí lesník), který na to dostal pouze to, co od majitelů pozemků dostal, a tudíž musel na les nahlížet jako na investici s požadavkem návratnosti, nikoliv prostou přírodu, ze které je možné pouze ovoce trhat jak v Rajské zahradě.
Zjednodušeně: počet a potřeby lidí tehdy překročily přirozenou schopnost tehdejších lesů v tehdejším stavu samovolně uspokojovat, co lidský rod žádal.
Vzpomeňte na scénu z F. L. Věka, kdy je mladý Věk otcem vyslán do Králík (nebo Šumperka?) nakoupit lněné plátno, tam se setká s kočovnými herci a zaplatí za ně 2 zlatky (to byly peníze!!) za rakev pro jejich zemřelého kolegu. Pointa: ta rakev byla tuze drahá, neb tuze drahé bylo dřevo, protože ještě na konci 18. století ho byl nedostatek. Ostatně nedostatek dřeva vedl císaře Josefa II. roku 1781 k vydání dekretu, kterým zakazoval pohřbívání v rakvích – sice ho musel po 5 měsících zrušit pro politickou neprůchodnost, ale i tak to ukazuje, k čemu nedostatek dřeva lidi (i osvíceného panovníka) nutil.
-4 # Vladimír Pelíšek 2020-06-19 10:26
S tím souhlasím a pouze drobně doplňuji: rozloha lesních půd byla tehdy cca poloviční oproti dnešku a často šlo spíše o lesiny vydrancované navíc pastvou.
Tehdejší východiska i jejich řešení byly naprosto v pořádku, i v tom se určitě shodneme.
Dnes máme o 200 let později, dřeva máme i budeme mít dostatek, malá doba ledová dávno skončila, závislost na rovnén jehličnatém dřevě je výrazně nižší. Dnešní východiska jsou tedy výrazně odlišná od těch tehdejších, a je tedy i výrazně odlišná poptávka na funkce, které by mělo LH zajišťovat, stejně jako možnosti, které nám uvedená situace poskytuje.
Takže teď už "jen" zbývá zásadně promítnout tyto skutečnosti do struktury a způsobu pěstování a obnovy lesních dřevin.
+13 # Rensa 2020-06-19 10:45
No, poptávka je v zásadě stejná, pouze se změnil poměr sortimentů paliva a technicky využitelných, to ostatní je dosud jenom nárokované bezplatné využívání cizího majetku. Až i za to budou nabízeny peníze (těch forem je vícero), bude možné mluvit o objednávce.
-13 # Vladimír Pelíšek 2020-06-22 11:10
Ale na to se vás už nikdo nebude ptát, pane Renso. Obhájci smrkové mánie odejdou do důchodů a vymřou jako obhájci čehokoliv v minulosti, co prokázalo svou překonanost. Jak říká Cimrman: můžete s tím nesouhlasit, můžete dokonce protestovat, ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžete dělat. Za pár dekád bude propagátor smrku vysmíván stejně, jako před pár dekádami propagátor podrostního hospodářství, a tudíž si těžko bude moct klást nějaké podmínky, jak mu na jeho činnost mají druzí přispívat. Plantážnická klika je v Evropě velice slabá oproti například zemědělcům, proto nedosáhne na dotace. Navíc asi nechápete, že pole bere větší část veřejnosti jako věc jejich majitelů, proto jim moc nekecá do řepky apod., ale les jako veřejný statek s neomezeným vstupem. Proto uděláte nejlépe, pokud se už přestanete divit a nechápat, pokud přestanete hrozit nějakými požadavky - nejste a nebudete dost silní na to, abyste si cokoliv významnějšího prosadili.
+7 # Starý 2020-06-22 16:01
ještě přidejte p. Pelíšku " vivat Marxismus Leninismus", což je to samé co uplatňuje dnešní společnost v lesích a vede to do prachu, který nás sežere.
-13 # Vladimír Pelíšek 2020-06-22 21:03
Ale prach a broky, Vy marxisto leninisto. Smrk sežere kůrovec a napraví tak chyby našich předků. Dobu, kdy jsme to mohli udělat po dobrém, jsme už asi prošvihli, takže te´d to půjde po zlém. Když jste byl mladík, bylo v lesích 60% smrku, dnes je ho tam 45% a za pár dekád, až mi bude tolik, co Vám teď, ho tam bude 30%. Skončí to na nějakých 15-20% cca za 80 let, to je můj odhad, to už tady nebudete ani Vy, ani já. A jestli tady někdo poroučel po bolševicku větru dešti, tak spíš ti husákovští lesníci, kteří se k těmto manýrám po roce 1968 vrátili a asi teď potřebovali dostat po uších, jinak by je neopustili. Do kamen je lepší topol než smrk, jako stavební dřevo skončí taky, takže si spočítejte, jak to asi může za pár dekád dopadnout. A mimochodem, k tzv. liberální levici mám štítivý odpor a k jejímu duchovnímu otci komunismu rovněž, to jen tak na okraj, samozřejmě bez víry, že to i Vy pochopíte.
+9 # najše 2020-06-23 09:53
názorný příklad, jak se vyrábí třídní nepřítel. Je úplně jedno, jestli je to Žid, křesťan, Cikán, homosexuál, černoch, nebo zednář.
Krásná ukázka sociálního chování demagogů obecně. Vezmete pár skutečností a nabalíte na ně všechnu nenávist a frustraci, kterou s sebou vláčíte životem, protože jste někde zapomněl dospět.
Tentokrát se Vás můj pozdrav týká hned dvakrát.

Lesu zdar, b.l.b.c.ů.m zmar
Martin Klewar
-10 # Vladimír Pelíšek 2020-06-23 10:53
Kleware, Kleware, kdyby mohla ta nenávist a frustrace nadnášet, tak právě Vy teď poletujete pod stropem své kanceláře jako holubička, abych parafrázoval slavný výrok Miloše Kopeckého z nejslavnějšího českého seriálu.
Copak Vám vadí? Že píšu věci, které jsou pravda, a které vy očividně nedokážete vyvrátit, páč nemáte jak? Že tady Starý nemá co napsat, jak mě vyargumentovat, tak začně něco blouznit o marxismu leninismu a já mu POUZE ve stejném duchu odpovím?
Smrk končí a s ním končí jedna dlouhá, smutná a pro středoevropský les téměř likvidační historická etapa. Jak napsal tuším americký lesník Chris Maser: lesníci věkových tříd útočí na environmentální lesníky tím, že je označují za experimentátory - ale není spíš experimentem boreální lesnictví věkových tříd, tolik cizí přirozeným lesním podmínkám, a navíc nutně omezené pouze na několik století?
Celá ten paskvil, kterého se lidé jako Vy drží jako exkrement košile, jen postupně likviduje půdu, dělá z ní stále mrtvější poušť, roztáčí spirálu chudnutí stanovišť, kdy ani případně nízké stavy spárkaté nemají v boreální poušti co žrát, ze stromů dělá permanentně vystresované organismy, načež se celý ekosystém pak jednoho dne (či spíše během několika let či dekád) slavnostně zhroutí a musí se téměř od píky slavnostně zalesňovat! No tomu říkám sukces, Kleware! Ještě že ty Vaše sirky kupuje teď aspoň ten Číňan, jak jste se před časem chlubil, že?
Odkazujete se na úctu k dílu předků, ale oni si určitě nepřáli, aby toi jejich plantážní dřevo skončilo někde hluboko pod cenou v Číně. Pěstovali je - se svými dobově omezenými poznatky - pro bohatství potomků, ne pro kšefty Klewarů, Mjartanů apod.
Tak jen houšť do toho vašeho bolševického mínusování! Do kádrování, poukazování na "původ" (viz Vaše trapné zmínky o chemicích, veterinářích apod.), do ad hominem komunikace namísto komunikace věcné, na kterou evidentně nemáte!
Dvě ze tří věcí, které v diskusi uvedete, jsou bohapustá lež. A jak jsem řekl, za pár dekád budou vaše smrková moudra asi tak populární, jak rozhovory Jiřiny Švorcové pro Haló noviny.
+8 # najše 2020-06-23 12:40
Pelíšku, to, Vaše nedospělost a frustrace Vám zatemnily mozek natolik, že jste přestal vnímat vzrostlý les jedno-které dřeviny za bohatství a doslovný fyziologický zázrak, který podpírá samotnou existenci života na souši. Snažíte se vyplenit Picea excelsa (abies) Karst. jako nějakého třídního nepřítele a všechny, kteří s Vámi nesouhlasí považuje za i.d.i.o.t.y. Občas se uklidníte a zdá se, že jste schopen normální debaty, záhy se ale znovu uchýlíte do sprostot, vulgarit a urážek a jako typický demagog jste rád, když se někdo sníží na Vaší úroveň.
Pro mě je každý strom ukázkou zázraku jménem život a každý dospělý strom důkazem zázraku příčin a důsledku bioklimatologie, neboť je mnohými vědci (Asmann, Hombre, Goschkow, Makarieva, Čermák, Pokorný, Meher Homni a další) prokázáno, že úloha lesa v koloběhu vody na Zemi je vyšší hodnota, než Vaše soupeření o rádoby přirozenou skladbu lesa.
Kdyby jste se poctivě zajímal o archeo-botaniku, tak byste věděl, že nálezy z uhelných pánví Kladenska a jinde ukazují původnost rostlinných rodů a druhů takovou, že by Vám z ní bylo nevolno.

Váš vnitřní vesmír spletitých myšlenek plných nenávisti ke smrku a lesníkům kteří jej sází je mi cizí.

Lesu zdar, b.l.b.c.ů.m zmar
Martin Klewar
-9 # Vladimír Pelíšek 2020-06-23 13:34
Co mi to tady zase podprahově podsouváte za nenávist ke stromům, Vy nešťastníku? Podle vás profesionálních lhářů tedy ten, kdo nesouhlasí s plantážemi nepůvodních dřevin, je nepřítelem lesa??
A co šermujete archeobotanikou? Jak víte, o co se zajímám a o co ne? Kde na takovéto soudy berete právo?
Já právěže, narozdíl od Vás, mám les opravdu rád. A proto za něj nevydávám kdejakou plantáž. Protože pěstovat plantáž tam, kde má být les, a ještě ji prolhaně za les vydávat, to už je gaunerismus vysokého levelu. Mistři jako Vy nejprve zničí LES (a dělali byste to tak rádi a pořád, nebýt tlaku zvenčí), aby ho pak s velkým gestem obnovili ... jako PLANTÁŽ, a pak si ještě zabušili hrdě v prsa: - podívejte, jak jsem vás zachránil! Tady máte LES! Neříkejte, že je to plantáž, ale buďte vděční, že je to stromový porost! Od této chvíle mu budete říkat les. Aý se ta plantáž (pardon, les) zhroutí, tak vy to zaplatíte, a pokud budete drze tvrdit, že je to plantáž, tak my si na vás už posvítíme, holenkové - pěkně po bolševicku.
Je to jednoduché. Lidé jako Vy postupují vždycky stejně. Nejdřív něco zničí. Pak chodí ustaraně kolem, poslouchají stesky, že to není, že by se to mělo obnovit atd. No tak to tedy slavnostně obnoví - samozřejmě PO SVÉM. A dají tomu ten název původní. Místo originálu tak vznikne napodobenina - ovšem má být ceněna stejně, ne-li více, než ten originál. Podvod je dovršen, a člověk, plačící kdysi nad ztrátou skutečných lesů, má nyní být povinně vděčen za plantáž. Klewarům.
Zase mi to připomnělo Miloše Kopeckého, tentokrát ve filmu Tajemství hradu v Karpatech. Když mu vědec v podání Rudolfa Hrušínského hrozí, zaúpí: nezapomeň, kdo tě zachránil z vězení, kam tě vrhly úklady nepřátel vědecko-technické revoluce! No a když ho Hrušínský pustí, začne ho on dusit, s vítězoslavným úsměvem: - ale taky nezapomeň, kdo tě do toho vězení předtím uvrhl.
Takto pracují entity jako Vy už tisíce let. Vytvoří problém, aby pak mohly nabídnout jeho "řešení". Teze a antiteze, hra na dobrého a zlého, technicky vymakaný systém. To "řešení" je ovšem pro ty oběti ale součástí problému samotného, což ony ovšem netuší a ani nemohou. Odborně se tomu říká sociální parazitismus, v tomto případě v lesnictví.
+7 # Starý 2020-06-24 13:19
Pokud máte les rád, bojujte za rovnoprávné podpory a podmínky za jeho využití veřejností ze státních a dalších rozpočtů.

Ale to bych po vás chtěl moc??

Tato rovnováha vám evidentně nesedí !!!!

To jste p. Pelíšku i bez vyznání "demokrat".

Čtěte jak se podporují plantáže a plantážníci a jejich technika a to skutečně fungují jen 1/2 roku:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/chcete-jen-ceske-potraviny-zde-je-cena-kterou-byste-museli-zaplatit-109595
-13 # Vladimír Pelíšek 2020-06-24 14:48
Mně jsou dotace ukradené, Starý. Nemám stovky hektarů, ale zvládám se o svůj les starat za své prostředky vydělané jinde, a starám se i o některé lesy cizí. Neptám se po penězích, odměnou mi je zdraví a krása toho lesa. To Vy asi nikdy nepochopíte.
0 # Petr Martan 2020-06-25 20:34
Pan Klewar má pravdu, porucha pana Pelíška byla již teoreticky popsána a vyskytuje se u mnohých občanů, kteří rozhodně nepláčí, když usychají smrky. A to ani když ví či tuší, že za úbytek lesů budou trpět všichni.
Jde o diagnózu: "hlubinná antismrková nenávist".
Tito lidé za to nemohou, protože jsou produktem kolektivního nevědomí (C.G. Jung). My lidé, kteří milují celostně všechny stromy jsme si vědomi, že lidé jiné "rasy" jsou si rovni a musí být trpěni.
Smrkům v cílovém zastoupení ČR na cca 35 % ZDAR!
Petr Martan, autor článku
+12 # Starý 2020-06-24 13:15
Nepochopím,
volný přístup do lesů, který v dnešním pojetí předkládáte, vznikl za ideálů těchto levicových duchovních a dnes je ještě více využit ve prospěch společnosti a to bez odpovídající náhrady , ale s "odpovídajícími" povinnostmi pro vlastníka lesa.
A veřejnost-plošné užívání to ano !!! Plošná podpora-to né - to pouze jen někomu, koho si vyberu!!
Slova nestora p. Pelíška, ale i chování celé naší společnosti.!!!

Hanba...………..
-13 # Vladimír Pelíšek 2020-06-24 14:56
Hanba říkáte? Máte les a máte v něm x Kč ve dřevě, které je Vaše, nikoliv společnosti. Ten les vytěžíte a dostanete y Kč příspěvků na sazenice, oplocenky. Co byste chtěl? Aby Vám veřejnost platila, že do toho lesa může volně vstupovat a sbírat v něm houby? Proč?
Volný vstup do jakýchkoliv lesů je starou indoevropskou, nikoliv levicovou tradicí. Ve střední Evropě si nikdy žádný, ani sebetužší režim nedovolil toto právo zrušit, ani právo sbírat klest či lesní plody, natož aby to zpoplatnil. Dokonce i pobělohorští feudálové potřebovali několik set let na to, aby poddaným ve svých lesích zakázali třeba na Valašsku smýtit ve SVÝCH lesích jednu dospělou jedli a jeden buk ročně na otop a stavební materiál.
Les není pole, to jen lidé jako Vy ho tak chápou. Les je domov, dokonce i pro člověka. Vlídný přítel. Kdyby lidé jako Vy měli moc, nepochybně by požadovali platit i za vzduch dýchaný druhými na jejich pozemcích, i za vodu, která odteče potokem pramenícím na jejich území a oni ji použijí dole po proudu na zalévání.
Opravdu se divíte, proč mají vaše požadavky tak malou politickou podporu? Já ne.
+10 # Rensa 2020-06-24 19:37
Už jsem Vám to tu psal, volný vstup do lesů mimo cesty a sběr klestu a plodů byl u nás povolen až v roce 1961, a to zákonem č. 166/1960 Sb.
Nepleťte si přirozená práva, jako např. že si můžete dělat, co není zákonem zakázáno (např. s vlastním majetkem) s právy založenými zákonem (většinou znamenají zásah do práv jiných nebo vymezení hranic mezi nimi). A není třeba zakazovat, co není zákonem povoleno nebo právem přirozeným – např. není zakázáno na veřejné komunikaci řídit motorové vozidlo, naopak je to dovoleno pouze tomu, kdo má k tomu příslušné oprávnění, není zakázáno jet po silnici rychlostí vyšší než 90 km/hod, ale je dovoleno jet nejvýše devadesát, atd, atd.
+7 # Starý 2020-06-24 21:59
omyl p. Pelíšku, malý vlastník toho moc nedostane a když, tak za hromadu administrace a plnění řady nesmyslů, kterých leckdy lituje, protože jen on zná svůj les a ví co je pro něj nejlepší.
A ze všeho těží veřejnost, copak les nezadržuje vodu a neplní řady dalších věcí, které využívá celá společnost.
Nebo se tak hluboce mýlím a z lesa , kde vše roste "samo" jen rýžuji a co, ?
To bych už asi za posledních pár let byl ve vatě a misto toho jen makám a ještě po nezvládnutí sousedního státního souseda mám předpoklad pouze na několik generací platit daně a pěstovat a pěstovat....no takový fanatik nejsem a věk už mi výstřelky nedovoluje....
-11 # Vladimír Pelíšek 2020-06-24 23:46
Věk by Vás hlavně měl vést k tomu, aby po Vás něco zůstalo, co přenecháte svým nástupcům a co bude mít i pro ně hodnotu. Smrková plantáž, která skončí v kamnech, tou hodnotou asi nebude.
Tam, kde žiju, má hektar lesa i tři majitele a není mi známo, že by měli problémy s dotacemi na zalesnění, oplocenky apod. Jak víte, dotace na MZD byly v poslední době dokonce zvýšeny.
A jak jsem poznamenal, přírodě blízký les se dá tvořit i bez dotací. Hektar je, jak známo, čtverec o straně 100 metrů a takový se dá při troše snahy zalesnit rozsazenými nálety v jednom člověku za jednu sezónu. Pokud byste to tak taky dělal a nezáviděl místo toho dotace zemědělcům, zůstalo by po Vás jednou smysluplné dílo. Za ty vaše věčné nářky Vám ale asi nikdo nic nedá, a s přestavbou smrkopolí na les budou mít Vaši následovníci akorát práci a náklady navíc.
+7 # Starý 2020-06-25 07:25
Další váš velký omyl p. Pelíšku. Ve své zatemnělé duši vůči SM, už ani nevnímáte co tu člověk píše.
Nechci dotaci, o které někdo rozhoduje, ale chci spravedlivou plošnou podporu, jako ten kýžený zemědělec-vaše chybka v hodnocení.
Nálety musíte mít po ruce a ve svém, což jistě znáte? a ještě pokud možno ve správném stadiu růstu...
A závist???? no pokud říkáte závist u nastavení rovných podmínek.....
Tak poté zcela jistě negujete všechny naše zákonné předpisy a nařízení, jelikož ty nastavují rovné podmínky pro lidi v tomto státě a vy ….??

No to bych si na vás ihned posvítil, jak to vlastně hospodaříte !!!

Co je "přírodě blízký les"?
Je to stádium od holiny po cokoli co zde vyroste a pokud srovnám tu "vaši závist" - "zákony"a nebudu požadovat po vlastníkovi lesa jisté povinnosti bez patřičné náhrady "ani kuře zadarmo nehrabe", tak tu vždy něco "přírodní" bude....toť vaše myšlení, kterému se nebráním.!!!
Nerad hodnotím dle pár "vybraných -kolem", což rád používáte, raději beru lesy jako celek a jak to funguje jako celek-bohužel pro společnost je i ten celek přínosný a ne jedna či dvě milontiny, u kterých se stále plácáte a všem podsouváte ten svůj kousínínek.!!
-3 # Vladimír Pelíšek 2020-06-25 11:24
Podívejte, škody, které napáchalo plantážnické "lesnictví" boreálních dřevin jsou v dnešní době už dobře vyčíslitelné a např. v Německu, Rakousku se s nimi při výhledech přestavby porostů běžně počítá. Rovněž je dokazatelné, že nejméně TŘI DESÍTKY LET má "tradiční český lesník" dostatek informací k tomu, aby porosty měnil, ale přesto to neudělal a dál tvrdošíjně vysazoval smrk.
vy to berete z konce "nahraďte mi ztrátu zisku", ale opačná strana má stejné právo brát to z konce "zaplaťte za škody, které jste napáchali ignorováním prověřených poznatků". Nevidím důvod, proč by váš přístup měl být ten správný a přístup protistrany ten špatný.
Vezměte si jako příklad hektar smrčáku, který jste mohli už tři dekády rozvolňovat, místy podsazovat, podsévat, podporovat přirozenou obnovu. Takto se dnes už dávno běžně děje v Sasku, Bavorsku, Polsku, račte pohnout zadnicí a vycestovat - uvidíte to leckde i z dálnice! Kdybyste to tak ráčili taky dělat - a poznatků k tomu jste už v devadesátých letech měli dost a dost - ušetřili byste mraky tisíc Kč na každém jednou hektaru.
Dnes chcete platit škody, ale ty škody vznikly z nemalé části vyší neschopností rychle a účinně měnit lesnické postupy. Možná právě proto vám nikdo nechce kompenzovat škody, spéíš buďte rád, že vás zatím nikdo nehoní k soudu za "zanedbání péče", i když jiné, než o jakém mluvíváte.
Klidně mě umínusujte, iluze si nedělám. Opravdu se račte podívat KAMKOLIV za hranice ČR, už se to zase může. Názory, které tady od Vás a dalších z vaší skupiny zaznívají, jsou čím dál více lesnickým skanzenem, Evropa je dnes už někde úplně jinde.
+7 # Rensa 2020-06-19 13:57
Když už hovoříte o přivandrovalcích kdoví odkud, pak nezapomeňte na přivandrovalce buk a jedli, kteří se k nám dostali později než smrk a vytlačili ho právě ze středních poloh tam, kam za ním díky pozdním mrazům už nemohli. A podařilo se jim to ne proto, že by se smrku ve středních polohách nevedlo, ale protože mají odlišný způsob rozmnožování, kterým "původní" smrk doslova převálcovali.
+4 # Vladimír Pelíšek 2020-06-19 19:12
Popsal jste dobre, co udělali buk a jedle se smrkem, a dokud neklesnou průměrne roční teploty aspoň o 3-4 stupně, tak to budou dělat pořad a pořad, zas a zas. Za svůj střední život jsem už zažil kromě pozdních mrazu i jedle umrzle při lednových -27 stupních, buky opadane v srpnu suchem jako v listopadu a spoustu dalších kuriozit, které by plantazniky potěšily, ale za stávajícího klimatu smrk prohrává a prohrávat bude, a každá jeho další masová výsadba mimo vysoké hory prinese jen další kurovcove kalamity, při nichž se bude hledat viník typu “měl zasáhnout, ale zasáhl až o tři měsíce později”. Ony ty historické exkurzy do epoch s jiným klimatem opravdu smysl nemají, protože to bychom si za chvíli kladli otázky typu “proč nerekonstruovat a nezacit vysevat z výtrusů stromové přesličky a plavuně”
+5 # Rensa 2020-06-19 20:40
Ale ono to vůbec není o teplotě, že buk a jedle převálcovaly ve středních polohách smrk. Choďte se dívat na podzim do lesa, kde vedle sebe rostou smrk, jedle a buk, případně i borovice a modřín (jsou takové lokality) a při troše pozornosti pochopíte, proč ten buk vše válcuje a sekundovat mu může jenom jedle.
-6 # Vladimír Pelíšek 2020-06-22 11:01
Pane Renso, já jsem v lese skoro každý den, a na podzim vzhledem k nutným předzimním pracím (nátěry, opravy oplocenek) možná i nejvíc z celého roku.
Upřímně, spíš bych na vaši otázku nedokázal odpovědět, kdyby byla položena obráceně, tedy proč by měl mít smrk v mimohorských polohách proti buku či jedli jakoukoliv šanci.
Tak si to vezměme popořádku.
Na jaře je odolnost smrku proti pozdním mrazům jen nepatrně vyšší než u buku či jedle. Jedle i smrk většinou zachrání termínál, smrk dokonce při troše štěstí udělá ještě i nějakou boční větev do srpna, ale buk? Už touto dobou raší místo před měsícem zmrzlých letošních přírůstků nové větvičky, takže přírůstová ztráta do konce srpna bude u buku stěží 5 cm, často ale vůbec žádná.
Přichází léto, často suché. Slabý kořenový systém smrku přestává strom brzy zásobit vodou a ten se tak dostává do stresu, ostatně už před 40 lety byl pojem "permanentní růstový stres" u smrku v mimohorských polohách běžně přijímaný a téměř nezpochyňovaný (a odtud se nabízí otázka: proč se pokračovalo v jeho masové výsadbě). Jedle má kořeny hlouběji, navíc je to strom původem sice horský, sle středozemně horský - se suchem si poradí lépe. A buk? Koření hlouběji než smrk, mělčeji, než jedle, ale jeho kořenový systém je bohatý.
Na podzim umí buk výborně využít pokračující teplo. Kolikrát ještě v září vyhodí pár menších výhonků do pěti lístků, zatímco suma tepla potřebná toho roku pro smrk skončila už někdy v polovině léta a teď smrk pouze trpí.Jediný, komu tato situace vyhovuje, je kůrovec, který se pod jeho kůrou o to čileji hemží.
No a jsou tady i efekty boje o světlo. Buk silně přirůstá do šířky, takže se nad smrk dostane nejen výškově, ale i plošně. Jedle zase vydrží s velmi malým množství světla, takže buk ji sice předroste, ale jakmile les opravdu zhoustne, buky i smrky v podúrovni zlikviduje.
Toto všechno jsou přirozené danosti, a to jsem určitě na některé ještě zapomněl. Abyste udržel smrk, musíte zlikvidovat jeho vitálnější konkurenci, což se na řadě míst v ČR skutečně podařilo, takže pokud dnes někdo lomí rukama nad hrozbou bezlesí, na vině jsou ti, kteří tento paskvil udržovali i dlouho poté, co byla rizika této smrkové pouště známa.
+11 # Rensa 2020-06-24 20:12
Víte, ono je to daleko prostší. Na podzim se nejdříve rozpadnou jedlové šišky a semena vypadnou na zem, kde surový humus byl přes léto z velké části rozložen. Pak spadnou bukvice a celé to přikryje opad bukového listí. Podle zastoupení buku pomístně až plošně, slabou až silnou vrstvou. Na to napadne sníh a až někdy v lednu (je-li slunečno) či později začnou vypadávat semena šišek smrku (borovice či modřínu).
Takže na jaře, když semena začnou klíčit, delší klíčky větších semen jedle a buku zakoření daleko snáz, než několikrát menší semena smrku (borovice, modřínu), které musí prorážet skulinami ve vrstvě bukového opadu, v té době pěkně ulehlou.
Vrstva bukového opadu je tím hlavním faktorem, který mechanicky brání zakořenit jiným dřevinám (rostlinám), které se vysemení později, než buk shodí listí. Většina organismů se snaží vytvářet podmínky pro život vlastního druhu a potlačovat konkurenci. Buk ostatní válcuje opadem, smrk zase podzolizací půdy.
-4 # Vladimír Pelíšek 2020-06-24 21:09
Vidíte, toto je zajímavé, neuvědomil jem si to. Za tohoto předpokladu ovšem ale všude, kde se objeví buk či jedle, a zároveň zde nejsou klimatické podmínky, které by více než jedli a buku svědčily smrku, dojde k postupnému převálcování smrku jedlí a bukem. Ono to tak zřejmě bude i historicky, viz vystřídání smrku a později směsi smrk + dub nejprve jedlí a později její částečný ústup ve prospěch buku.
Ať tak či tak, nemá smrk šanci, tím spíš, že v této úvaze není další důležitý faktor, faktor klimatu. Buk i jedle jsou vůbec fenomenální stromy. Někteří autoři popsali "suchojedli" dominující italským olivovým hájům, známá je i jedle bělokorá rumunská (viz plány na její zavedení ze strany bavorských lesníků), která má v jižních Karpatech z dosud neznámých důvodů vitalitu téměř levelné dřeviny a nikdy se jí nedotklo ani okrajem hynutí jedle kulminující ve druhé půli minulého století. A buk?
Dřevina schopná samovelně vytvořit vitální porosty na neuvěřitelně širokém spektru stanovišť typu supraniválních poloh těsně nad řekou Moravou v Chřibech (230 mnm), hřebenové partie Beskyd (1050-1200 mnm), vápencové útesy na Rujaně, maďarská pohoří na styku s pusztou (oblast Visegrádu) ... tomu už říkám plasticita! A ekonomika? bylo by tragédií pro český dřevařský průmysl, pokud by došlo k oživení nábytkářství na úkor produkce rovného boreálního dřeva, která jednoznačně prokazuje svou neudržitelnost a které lze za velmi slušné peníze dovážet ze severnějších částí Evropy? Nikdo rozumný nechce potlačovat dřevařský průmysl, ale i on musí zohledňovat reálné klimatické a další podmínky ČR. A i ta přidaná hodnota bude asi vyšší u bukového nábytku než u kůrovcového smrku prodávaného - se štěstím - do Číny.
+1 # Hroch 2020-06-19 21:07
Děkuji za vyčerpávající popis jak to bylo a je se smrkem v Beskydech, ale s tou Šumavou jste vedle, jak ta Vaše jedle
-7 # Vladimír Pelíšek 2020-06-22 12:34
Opět vydáváte přání za otce myšlenky. Žádná bujarost smrku v nárostech na většině území ČR NEEXISTUJE, zřejmě žijete v nějakém paralelním vesmíru. V typickém hektaru smrku ve střední poloze, s jedním dvěma buky nebo jedlemi, převládá v náletech tento buk nebo jedle, nikoliv smrk. Dokonce i nad 1000 metrů je dnes v náletech vitálnější buk, než smrk.
Samozřejmě, netýká se vyloženě kyselých stanovišť, ať už primárně (daných podložím či stojící vodou), nebo sekundárně (z důvodu opakovaných sm monokultur). A samozřejmě se netýká oblastí (a že jich je!), kde se nic než smrk zmladit ani nemůže, protože nemá odkud.
Na východní Moravě, kde je místy extrémně roztříštěná držba lesní půdy, existují 130-150leté smrkové plantáže, na jejichž vytěžení se těch třeba i nekolik majitelů, kteří daný hektar vlastní, nedokáže domluvit. Bavíme se o 500-600 mnm. Smrk tam už desítky a desítky let posílá desítky tisíc semen v tisících šiškách, ale NEZMLAZUJE. Když se tyto skupiny rozvolní, objeví se líska, bez či měkké dřeviny, často také jedle, buk, javor z matečných stromů vzdálených stovky metrů, ale smrk prostě žádný.
Přitom ročních srážek je v těchto polohách i 900 mm, půda po 130letém trápení smrkem už také dostatečně kyselá.
No asi udělali soudruzi při těch studiích o "původnosti" smrku někde chybu, co říkáte?
Nebo tam ten smrk asi dosévali a dovysazovali tajně mimozemšťané.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Lesnická práce pořádá LETNÍ SOUTĚŽ!

Lesnická práce pořádá LETNÍ SOUTĚŽ!

Lesnictví

Lesnická práce pořádá LETNÍ SOUTĚŽ! Zodpovězte správně otázky v soutěžním formuláři a budete zařazeni do slosování o spoustu zajímavých cen.Soutěžit můžete od 1. 7. do...

Vláda schválila novelu zákona o myslivosti

Vláda schválila novelu zákona o myslivosti

Lesnictví

Aktualizováno. Úřady nebudou muset každých pět let nechávat vypracovávat posudky, aby se zjistilo, kolik má být v honitbě zvěře. Tuto povinnost, která ale zatím nezačala...

Vláda schválila vyšší příspěvky pro vlastníky lesů včetně Lesů ČR

Vláda schválila vyšší příspěvky pro vlastníky lesů včetně Lesů ČR

Lesnictví

Na podporu lesního hospodářství by měl stát od příštího roku přispívat o 2,5 miliardy korun více než letos, kdy je to 1,15 miliardy korun. Peníze...

MZe: listnáčů se v roce 2019 vysadilo třikrát více než smrku

MZe: listnáčů se v roce 2019 vysadilo třikrát více než smrku

Lesnictví

Loni vysázeli lesníci v českých lesích rekordních 111,6 milionů listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionů sazenic (v roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR DECATHLON

Naše další weby