Kůrovec sám nepřestane. Často se zastaví, až když mu dojde potrava. "Třeba s rozvojem genetického inženýrství a jiných nových metod budeme jednou schopni vypnout kůrovci nějaké geny," říká v rozhovoru pro HN profesor Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity.
Způsoby, jakými se lesy dokážou vyrovnat s kalamitami, studuje už roky. Během krátké doby se podle něj nepodaří najít účinnou metodu, jak s kůrovcem bojovat. Lidé by podle něj měli změnit pohled na českou krajinu - nevidět ji pouze jako zdroj peněz.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Zajímavé také je, že při striktním uplatňování dosud nejznámějšího opatření - včasná asanace napadeného stromu - se daří kůrovce udržet pod kontrolou.
K podcenění došlo myslím zejména po přísušku v létě 2015. A konkrétně na severní Moravě pak k podcenění Ips duplicatus. Tam byl jeho výskyt a invaze podpořena podmínkami mladých smrkových porostů, z nichž část byla v 70.létech vysázena na "Z" půdách.
K nezvládnutí situace přispěl značnou mírou i nynější systém komplexních zakázek. Firmy neměly zájem o včasnou asanaci napadených stromů neboť se jednalo o malé objemy. A chlap s koněm či UKT za almužnu pro dva stromy nepojede.
Všechny vlivy ve stejnou dobu - ideální pro vznik kalamity. Ta je zde. Všechny řeči jsou nyní zbytečné.
Zase už jen skupina "chytrých" z MZe přemýšlí, jak velkoryse před veřejností ukázat snahu o řešení a nápravu a jak zajistit pro veřejnost zelené lesy.
Cíl je ovšem zcela jiný - nastavit penězovody ze státního vemene pro své spřátelené kamarády a známé z velkých firem a tím zajistit profit sobě i jim na další léta.
Vše ve jménu zelených lesů.
Na severní Moravě se nic nepodcenilo. Situace tam "probublávala" několik desetiletí, vše se bagatelizovalo - ale ne tamějšími pracovníky, ale na úrovni státních lesů. Vědělo se, že smrkové porosty jsou tam v permanentním stresu, v Nízkém Jeseníku i oslabené václavkou. Přesto ti lidé nedostali prostředky navíc, aby situaci mohli řešit.
Když pak nastoupí kalamita, tak nastoupí v řádu jednotek let na ploše stovek - tisíců hektarů, a to se prostě řešit nedá.
Celá ta idea "zeleného lesa" za každou cenu je pochybená. K čemu mi je, že ten les je zelený, když potom stačí jediná "jiskřička", a ty vystresované porosty usychají na obrovských rozlohách jak vánoční stromečky na Nový rok?
A k těm Beskydům ještě. Je to už skoro 40 let, kdy mezi Kněhyní a Čertovým Mlýnem (1050 - 1250 m.n.m.) uhynuly během zimního klimatického zvratu naráz desítky hektarů smrčin. Následně byla část vyhlášená NPR a část standardně lesnicky zalesněná. Ta lesnicky zalesněná část byla "zelená" od počátku, té ponechané přírodě trvalo zazelenání nejméně 10-15 let, během kterých vypadala jako měsíční krajina. Dnes ale tam i tam roste zelený les, jen se dvěma rozdíly:
1) Ta osazená část je standardní sm monokultura s monotypickou genetickou informací, i když zde roste v pro smrk vhodných podmínkách
2) Ta část ponechaná přírodnímu vývoji má složení cca 60% smrk, 20% buk a klen, 15% jeřáb a 5% jedle.
Jsou tu tedy "jen" dva rozdíly:
- Ta přirozeně vzniklá část s velmi vysokou pravděpodobností odolá většině budoucích kalamit lépe, protože je jednak složením pestrá, a jednak vznikla z jedinců, kteří kalamitu tak či onak přežili
- ta přírodě ponechaná část nebyla "zelená" pouze po dobu nějakých max. 15 let
Nejsem zastáncem bezvýhradného nezasahování, a to ani v národních parcích, ale stálo by za to se zamyslet, jestli opravdu požadavek na kontinuální "zelený" les za každou cenu nevede spíše k tomu, že se taková lokalita stává stále více nikoliv zelenou, ale spíše hnědou:-(
A věděl byste, co je toho příčinou, když to trvá desetiletí?
V umělé monokultuře nefungují přirozené vztahy mezi dřevinami. Podobně, jako v uměle vytvořeném dětském kolektivu, například v jeslích či v mateřské školce, kde si děti nastavují vazby a vztahy mezi sebou, mezi vrstevníky. Učitelky představují umělý prvek, nikoliv přirozený.
Úroveň rezistence monokultury je naprosto odlišná oproti přirozenému lesu.
Pak lze přidat emisní zatížení 70.let. Od roku 1980 nástup občasných horkých let s přísuškem.
Letecké vápnění je další nárazová akce s pochybným výsledkem, ale jistě s ekonomickým profitem pro realizátora.
A lze pokračovat extrémními větry v posledních 20-ti letech.
Extrémní zima 1978 byla zmíněna.
To je pouze stručný výčet, ale pro ilustraci myslím postačující.
Těžký život uměle založené monokultury.
Lze spekulovat, do jaké míry přispěl ke stresu těžký průmysl severní Moravy.
Třeba právě on za svá dlouhá léta vytvořil pro Armillaria ostoyae příhodné podmínky.
Doporučuji přečíst Lesnickou práci 5/2018, str. 14 - 17, Pavel Rotter: Ozdravení lesních půd jako kritická podmínka udržitelného lesnictví.
S důrazem na ono "kritická".
Komplex vztahů v půdě je natolik složitý a obsahuje tolik proměnných, že je v podstatě nemožné aplikovat model s konkrétním cílem, neboť během doby jeho realizace nelze dodržet a zajistit ideální podmínky.
Jaký je například rozdíl mezi úklidem klestu ve svahu klasicky - pásy směrem dolů anebo šachovnicovitě po vrstevnicích.
Dopad pro lesní půdu je zcela odlišný, zejména pokud jde o plochu.
Zmíněné ozdravení lesních půd pak není otázkou několika let.
A ďalšie veci...
Doporučil bych panu Rensovi prohlédnout si například, co udělaly pouhé dvě generace monokulturního smrku se živnými stanovišti 4. a 5. LVS ve Vsetínských vrších. Ta václavka je tam dnes už taky, a od ostravských emisí dělí ty polohy desítky kilometrů a několik vysokých horských pásem...
Navíc těžký průmysl neměl nikdy zdaleka tak devastující efekt jako severočeské tepelné elektrárny například.
Jednoduchý důkaz: kdyby tomu tak bylo, neexistovaly by v Beskydech v rámci republiky nejrozsáhlejší zbytky vitální jedle.
Nízký Jeseník dostaly dva faktory: permanentní srážkový stín a velmi chudé lesní půdy. Srážkový stín plantážnické lesnictví zcela ignorovalo, a z kyselých půd si vzalo to, že jsou vhodné pro smrk.
Ostatně, fakt kyselých půd byl pro plantážnické lesnictví dostatečným důvodem k zastoupení smrku kolem 80 % i v chlumních polohách severně od Zlína (300 metrů nad mořem), tak co teprve někde v hercynském 4.LVS, že ano?
Kdo to byl(je) ten ,,nikdo"?
Koho se to tedy snaží čt. a podobná media dehonestovat již více jak 15 let..?
A jindy naopak přesvědčovat všechny o ,,nutnosti nového směru ochrany přírody" ...resp.ochrany práv lýkožroutů ve jménu ,,vítězství pravdy a lásky..." ?!
Vzpomínám na srdceryvné projevy prvních pomatenců, přivázaných ke stromům:
,,Kůrovec je obětí nenávisti a zloby zlých lidí, kteří nechápou, že on nemůže za to, jak se živí!"
Na dotazy, čím se provinily stromy, pochopitelně ti samí mag*ři nebyli schopní odpovědět...
Nu - a blbost trvá stále...
A to je pan Hroch skutečně členem Hnutí život?
Takže ten "nikdo" má být asi především MZe. Ta současná celoevropská kalamita nemá s žádnými "přivazovači" nic moc společného, Vy stále ulpíváte na lokálním problému centrální Šumavy, nebo dejme tomu v regionu - rozhlídněte se v trochu širším měřítku.
Další věc je ale to, jakým způsobem mohlo MZe současné kalamitě zabránit. Obávám se, že v horizontu těch zmíněných 10 let žádným, a to ani ve spolupráci s MZe v jiných zemích širokého okolí. Druhová skladba lesů se za 10 let změnit nedá.
Zabránit se tomu nedalo, protože smrk dnes hyne z důvodu naprosto nevyhovujících ekologických podmínek, v nichž nyní roste, ve většině střední Evropy.
Samozřejmě, manažeři LČR a zaměstnanci ÚHÚL vylezou ze svých kanceláří a offroadů a budou se vymlouvat na kdeco. Důkazy ale mluví jasně, jsou shromažďovány a budou řešeny na úrovni složek jim nadřízených.
Veřejnost nezajímají zisky x školkařských firem nebo krátkodobé úspory LČR dosažené díky holosečím a smrčkům v řadách. Veřejnost zajímá, že na desítky let klesne lesnatost země možná až na nějakých 20% a sucho a povodně z důvodu totálně nezvládnutého LH se dotknou prakticky každého z nás.
Tam všude totiž partičky narkomanů z Hnutí DUHA zmanipulovaly lesníky, aby přestali zasahovat a nechali tak zničit smrk kůrovcem, že?
A kůrovec to vzal skutečně lišácky. Nesen západními a jihozápadními větry, mazaně vynechal jižní Čechy a nejprve i severní část Vysočiny, aby rafinovaně zničil lesy Nízkého Jeseníku a severních Beskyd a nakonec se začal opět vracet zpátky k jihovýchodu.
Kůrovec má totiž tu vlastnost, že se nechá vynést vzestupnými vzdušnými proudy do výšek 6-10 km, aby se pak, dle svého uvážení, snesl o stovky kilometrů dále.
Jak jsem řekl, existují výroky, jimž uvěřit znamená přiznat se k určité, opravdu ne vysoké hladině IQ.
Mezi sebou se takto dál klidně obšťastňujte, ale nevěřte, že vám to bude i nadále baštit veřejnost.
Přitom ale Vy sám na druhou stranu razíte jako tvrdá fakta něco, co jsou - přinejlepším - pouze hypotézy.
Vy tedy máte nějaké validní publikace tento "dálkový" typ přenosu kůrovce dokazující?
Ale dejme tomu, že by to tak i bylo, jak vy v Hnutí život tvrdíte. Že by se kůrovec skutečně "nasál" někde na Trojmezné na Šumavě při blokádě Duhou a pak byl - v životaschopném stavu - přenesen nevyzpytatelnými vzdušnými proudy tu do Nízkého Jeseníku, tu do severních Beskyd, tu na Vysočinu...
Jak se ale při tomto mechanismu přenosu mohl dostat až do severního Chorvatska, Slovinska, na Rujany, do Švýcarska či Běloruska?
A pokud jde o tezi, že za vším stojí nepořádek, který dnes v lesích panuje: - to se na tom nepořádku domluvili v jednu dobu a jako jeden muž lesníci napříč všemi uvedenými zeměmi?
Tím, co tvrdíte, navíc silně křivdíte lesníkům třeba právě z toho Nízkého Jeseníku, Jablunkovska, Třebíčska, z nichž mnozí opravdu nic nepodcenili a to, co se jako opatření probírá dnes, měli pro své vyschlé a václavkou promořené lesy důkladně rozpracované už před nějakými 10 lety.
Zcela v pořádku. Jenom si rozmyslet, kde a jak plýtvat energií.
Jste to Vy, kdo se chová jako malé dítě a když s Vámi člověk nesouhlasí, tak jediné co umíte, je dokola opakovat jen to svoje anebo se naštvat.
Rozumní lidé umějí svůj názor podepřít například citací cizích publikací na stejné téma (Ti slaboduší potom uvádějí v seznamech literatury především sami sebe).
https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD
Pro ČR se jedná o nárůst průměrné teploty do roku 2100 cca o 2 st .C (záměrně se držím nižších odhadů).
Jinými slovy, dřeviny, které dnes kdokoliv kdekoliv v lesích vysazuje, budou dorůstat v teplotách nejméně o 2 st.C vyšších.
Můžete mi říct, pane Kleware, jak s tímto vědou potvrzeným faktem korelují plány pokračující výsadby smrku českými lesníky v nižších polohách než je 5. LVS?
Nebo máte po ruce nějakou informaci od Nožičky, která potvrzuje, že smrk zůstane lesnicky perspektivní dřevinou i v klimatu které bude teplotně a často i srážkově v nějakých 600 - 700 metrech odpovídat tomu, které bylo ještě v polovině 20. století typické pro Polabí?
Dokážete porozumět, že ve světle těchto skutečností přijímaných dnes drtivou většinou vědecké obce jako fakt, je zcela nepodstatné, v jakých podmínkách byl smrk "přirozeně se vyskytující dřevinou" v době, kdy bylo ve vegetační sezóně podstatně vlhčeji a o několik stupňů tepleji?
Kdo tedy a na základě jakých podkladů zaneřádil smrkem Chřiby, Hostýnské a Vizovické vrchy, Javorníky, Bílé Karpaty, Beskydy a dokonce i zcela výškově nepatrné Ždánické vrchy?
Vždyť toto neschválil ani ten Nožička, který předpokládal neměnnost klimatu - tak kdo tedy a na základě čeho?
V tomto chybují samozřejmě často i ochránci přírody. Stanoviště typu jalovcových či vstavačových luk jsou sice nádherná, ale ryze antropicky podmíněná. Ochrana přírody v tomto tápe a jen neochotně přiznává, že tak chrání jeden výtvor člověka oproti druhému - proč zrovna tento a ne tamten, už ale říci nedokáže.
Odkazů Vám mohu dát desítky, ne pouze jednoho jediného Nožičku, které jste si jakožto křesťan pro svou práci stotožnil s Biblí. Co není v Bibli, neexistuje, pochází od ďábla, nebo se jedná o lež. Podobný je Váš vztah k Nožičkovi.
Měřeno takto fanaticky, našli bychom obhajobu pro kdeco. V Českém krasu či na jižní Moravě je reliktní dub šípák, ukazující na to, že dokonce v dobách ne zase tak geologicky minulých bylo ještě tepleji a sušeji, než dnes, protože narozdíl ode dneška, kdy byl jinými listnáči vytlačen na lesostepní skalní ostrohy, byl tehdy běžnou součástí lesních porostů.
Klima se ovšem změnilo - stalo se vlhčím a chladnějším - takže polokeřovitě rostoucí šípák podlehl v konkurenci dubu letnímu a buku. Nožičkovsky vzato ovšem je možné přijít a postupovat dle stejné "logiky", jako u smrku.
Ignorujeme-li vliv klimatu a obecně měnících se podmínek, můžeme takto začít brzy obhajovat "přirozený výskyt" třeba i palem či obřích přesliček a plavuní.
A stejně mě mínusujete.
Nemínusujete Vladimíra Pelíška. Mínusujete pravdu, která vám nevoní.
No, komu není rady, tomu holt není pomoci...