Martin KŘÍŽEK, moderátor
Před 50 lety se začala psát nová kapitola v ochraně přírody na Šumavě. V prosinci 1963 tam byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast. Skoro o 30 let později vznikl na dvou pětinách jejího nejvzácnějšího území Národní park Šumava, dosud největší v Česku. Jde o jeden z nejrozsáhlejších lesních porostů ve střední Evropě s unikátními ekosystémy. Správa Šumavy a ochrana tamní přírody je ale už léta předmětem často bouřlivých diskusí, třeba pokud jde o kůrovcové kalamity a s tím související těžbu, anebo o rozdělení území do bezzásahových zón. Stále se také mluví o speciálním zákonu, který by situaci na Šumavě řešil. Po telefonu teď zdravím Pavla Hubeného, vedoucího Chráněné krajinné oblasti Šumava. Dobrý den.
Pavel HUBENÝ, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava
Dobrý den.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
A také Jakuba Hrušku, předsedu Stínové vědecké rady Národního parku Šumava. I vám dobrý den.
Jakub HRUŠKA, předseda Stínové vědecké rady Národního parku Šumava
Dobrý den.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
Pane Hubený, vy jste dnes představili plány a vize, které pro Šumavu chystáte. Co tedy vidíte pro příští roky jako prioritu?
Pavel HUBENÝ, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava
No, já jsem vedoucím Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava a tam ty vize jsou poměrně prosté. Ten náš cíl na území chráněné krajinné oblasti v podstatě co nejdýl udržet chráněnou krajinnou oblast, její krajinu, její přírodu, její přírodní hodnoty v tom stavu, v jakém jsou dneska, pokud možno mírně zlepšit.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
A konkrétně jedna, dvě věci, které byste mohl zmínit?
Pavel HUBENÝ, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava
Jedna, dvě věci. No, je před náma jako poměrně náročný úkol, abychom zabránili vyhynutí například perlorodky říční, která je na hranici vyhynutí, tetřeva hlušce nebo tetřívka obecného.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
Pane Hruško, s tím byste souhlasil?
Jakub HRUŠKA, předseda Stínové vědecké rady Národního parku Šumava
Ano, s tím bych souhlasil.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
A co podle vás ještě, třeba kromě toho, co jsme slyšeli, Šumava v příštích letech nejvíc potřebuje?
Jakub HRUŠKA, předseda Stínové vědecké rady Národního parku Šumava
Tak teď je otázka, jestli se budeme bavit o chráněné krajinné oblasti nebo národním parku. Budeme-li mluvit o chráněné krajinné oblasti, tak já myslím, že tam to pan vedoucí správy řekl poměrně jasně, udržet současný stav, zabránit třeba dalším extenzivním stavbám, udržet krajinný ráz na dnešní úrovni. To se plus mínus daří. Samozřejmě mnohem složitější je situace uvnitř národního parku, který má mnohem vyšší status ochrany, a kde probíhá nekonečná debata o tom, jak s tímto parkem zacházet. Ale já myslím, že se k tomu dostaneme v další části pořadu.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
Právě, pane Hubený, chráněná krajinná oblast je dnes jakousi ochrannou zónou toho národního parku a úzce spolu vlastně tato dvě území souvisí. Nemělo by se něco na tom po těch skoro 30 letech, na tom třeba vymezení těchto dvou oblastí, něco měnit z vašeho pohledu?
Pavel HUBENÝ, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava
No, myslím si, že ne, že to vymezení je podle mě celkem v pořádku. Možná, že vy jste použil slovo ochranná zóna nebo my tomu říkáme ochranné pásmo. Ona CHKO je, bohužel, takhle trošku vnímána, ale chráněná krajinná oblast je plnohodnotný území, kde příroda a krajina jsou chráněny, a když se podíváte do zákona, tak skoro podobnými nástroji jako samotný národní park. Spíš, poslední dobou došlo spíš k jakémusi zvratu v určité koncepci, protože v těch 90. letech se uvažovalo tak, že prostě to jádro, tam, kde dneska je národní park, bude spíš určený přírodě a méně rozvoji, a že ten rozvoj se má přesunout do těch okrajových částí, tedy do toho území, které dneska považujeme za CHKO. Ale ta atraktivita toho území toho národního parku je tak vysoká, že vlastně opravdu ten největší rozvoj, boom se děje v těch centrálních částech Šumavy.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
Přesto v CHKO zůstala některá poměrně cenná území, jako je Královský hvozd s jezery nebo Boubín, což bylo takto nastaveno v těch 90. letech. Nevnímáte to tak, že by třeba i tyto území měly patřit k národnímu parku?
Pavel HUBENÝ, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava
No, já jsem byl dokonce na začátku těch 90. let takovým docela silným propagátorem myšlenky, aby tato území byla součástí národního parku, ale dneska si myslím, že to rozložení těch ochranných systémů je celkem vyrovnaný, a že skutečně je potřeba některé podobné ekosystémy chránit trošku jiným způsobem, než jak je vyžadováno například na území národního parku nebo mělo by být.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
Pane Hruško, vaše reakce? Má i v dnešní době CHKO na Šumavě smysl? Nevyřešil by to třeba nový zákon o Šumavě, o národním parku?
Jakub HRUŠKA, předseda Stínové vědecké rady Národního parku Šumava
Mícháme dvě věci dohromady. Kolega Hubený už to říkal. Skutečně úkolem CHKO je něco jiného, než je úlohou národního parku. Jestli byste dovolil, já bych použil takový příměr, protože dejme tomu, že CHKO je praktický lékař a národní park je specializované klinické pracoviště. Obě mají v systému místo, ale obě mají úplně jinou roli. A přesně tak je to i s funkcí CHKO a národních parků.
Martin KŘÍŽEK, moderátor
Říká Jakub Hruška, předseda Stínové vědecké rady Národního parku Šumava. Naším hostem byl také Pavel Hubený, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava. Pánové, díky a na slyšenou.
Jakub HRUŠKA, předseda Stínové vědecké rady Národního parku Šumava
Na shledanou.
Pavel HUBENÝ, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava
Na shledanou.
