DOLNÍ LOMNÁ Zatímco lesníci vyzývají lidi, aby šli na brigádu uklízet větve a dřevní hmotu po kůrovcové těžbě, vědci a ekologové tvrdí, že je to špatně. Tlející dřevo podle nich zadrží v lese vodu, jejíž nedostatek může za přemnožení brouka.
Jako příklad dávají prales Mionší, který kůrovcovou kalamitou netrpí. Na ležícím dřevě rostou houby, slouží pro spoustu mikroorganismů, rozkládá se a tím pádem vytváří to správné vlhké mikroklima, které lýkožroutovi nesvědčí. „Stošedesátihektarový prales Mionší, kde platí bezzásahová zóna, tak kůrovci odolává. Je to díky tomu, že co tam spadne, to tam i zůstane ležet. Mezi spadlými dřevinami se tvoří malá jezírka. Voda odtud tak rychle neodteče, jako z dokonale vyčištěných lesů," říká vědecký pracovník Masarykovy univerzity v Brně Marek Vařeka, který o hospodaření v lesích a o zemědělství na severu Moravy z historického pohledu připravuje knihu.
V průmyslovém lese už za půl dne nikdo nepozná, že pršelo. Stromy jsou suchem oslabené a kůrovci podléhají. V nevysbíraném se voda drží i dva dny. Lesníci sami nedávno v Jablunkově při debatě s lidmi zmínili, že za to, že se české hory mění místy v měsíční krajinu, může především sucho.
„V Mionší se navíc zachovala přirozeným výsevem a selekcí druhově pestrá skladba stromů. Letité jedle, smrk plus další listnaté stromy. Dále má prales tři patra, tak jak by to v lese mělo být. Skládá se z vysokých stromů, pod nimi rostou mladší a dole nejmladší stromy. V pralesích také není les tak zahuštěný, proto jsou stromy košatější, mají více jehličí, které jímá vodu a světlo se dostane i do pater pod nimi," dodává Vařeka s tím, že z pralesů by si odborníci při obnově kalamitních oblastí měli vzít příklad.
Problémy stávajících lesů
Nyní jsou stromy natěsnané u sebe do dvou tří metrů, že i zvěř má problém projít. K dřevinám se nedostává světlo, neroste tam tráva. „Lesníci je sázejí nahusto proto, aby byly kmeny rovné, rychle rostly, což se děje, protože se táhnou za světlem. Z lesa je pak vyšší zisk," konstatuje Vařeka.
S jeho poznatky souhlasí i ekolog Miroslav Kutal z Hnutí Duha, který pracuje i jako akademický pracovník Ústavu ekologie lesa na Mendelově univerzitě v Brně. „Ve stejnověkých vyčištěných lesích bez mrtvého dřeva, které funguje jako houba, se prakticky nemá voda ani do čeho vsáknout. Problém je i v monokulturách. Obranný systém zdravých smrků útokům lýkožrouta odolá. Oslabené stromy, na nevhodných stanovištích, s nedostatkem vody, hynou a umožní namnožení brouků. Ti pak napadají i zdravé stromy," podotýká Kutal. Řešením je v hospodářských lesích sadit odolnější druhově pestré lesy, které lépe zadržují vodu.
„Určitě lze souhlasit s tím, že bezzásahová území jsou pro lesníky velkou inspirací. Lesy ČR chtějí nově posuzovat hodnotu každého jednotlivého stromu, což bude znamenat pro správce změnu pohledu na les," tvrdí vedoucí odboru marketingu a komunikace Lesů ČR Ondřej Kopecký. Kde bude potřeba, proberou stromy a pustí do lesa světlo i vláhu.
„Snažíme se to změnit"
„Přestane platit staré konzervativní hledisko s cílem na produkci, ale v potaz se vezme i rekreační funkce lesa," popisuje Kopecký. „I my se postupně snažíme pěstovat lesy přírodě blízkým způsobem, třeba ponecháním těžebních zbytků v přírodě k zetlení, nebo celých stromů nastojato pro ptáky a hmyz. Ve většině případů soustředíme klestí do hromad nebo valů, případně jej štěpkujeme a na místě vysypeme," líčí mluvčí. Situace v kalamitních oblastech je však podle něj jiná. „Prioritní je zabránit erozi a degradaci půdy. Plochy rychle zalesňujeme a klestí brání výsadbě, proto se uklízí. Snižujeme oslunění pasek. Teploty v exponovaných místech nejsou příznivé pro růst dřevin. Chceme pěstovat různorodé a věkově pestré lesy. Lesník se musí dívat, co na konkrétním stanovišti dobře roste," vysvětluje Kopecký.
Při umělé výsadbě stromků Lesy ČR počítají s tím, že sníží teplotu u země. Další roky plánují podsadbu s většími rozestupy. „Například břízou, sice uměle vysazenou, ale ona si časem sama vytvoří přirozená patra. Lesy změní svojí tvář. Budou sice jiné, než je známe dnes, ale budou," uvádí Kopecký.
Komentáře
Protože za vším hledej peníze. Jen se budou hledat jiné cesty, jak ty peníze z lesa dostat.
Nikdo nahlas neřekne veřejně, že celý systém komplexních zakázek je nesmyslně postavený, vítěz živí aparát a šetří na pracujících, čímž otvírá dveře levné pracovní síle z východu.
Ceny za práci v podstatě stagnují několik desetiletí, u HV uzlů je konkurence stlačila téměř na polovinu oproti době před deseti lety. Bez dotací se v podstatě nedá za normální pracovní dobu či mírně delší vydělat na reprodukci výrobních prostředků. A to o něčem svědčí. Lesy brázdí staré olejničky naprosto v rozporu s ustanovením v zadávací dokumentaci, že zpracovatel či zhotovitel se zavazuje používat ekologické náplně...
Pořád se objevuje objevené, přitom se stačí zajet podívat na západ za kopečky jak to funguje tam.