Skromnost. Právě tu, pro někoho možná překvapivě, významný český šlechtic a majitel pozemků Constantin Kinský zdůrazňuje ze všech vlastností nejvíce. Jak jsem se ale při návštěvě jeho zámku ve Žďáru nad Sázavou přesvědčila, pan hrabě nemluví jen tak do větru. Do obytné části sídla jsem vešla přes opuštěný dvůr s kašnou bez vody, po schodišti s prošlapaným kobercem až do druhého patra, kde má pan Kinský kancelář. V minimalisticky zařízené místnosti mě přivítal přátelským stiskem ruky a já si hned říkala, že asi nemá potřebu si na nic hrát, natož nějak zdůrazňovat své postavení. A během rozhovoru se to jen potvrdilo.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Zlatá slova.
Prdlačky sucho, obyčejný lidský šlendrián.
A nejen lesník. I zfetovany ochranář, kvůli jehož přivazování na Šumavě před 20 lety je teď promorena celá Evropa! A to dokonce i takovými druhy kůrovců, kteří tady tehdy téměř nebyli.
Skoda, ze neexistuje nějaká lesnická cestovka, která by našim zabrzdenym lesomudrcum z české kotliny zprostředkovala třeba zážitek rezavych smrkopoli o velikosti několika desítek aru uprostřed kilometru vzorně uklizenych listnatých lesů JV Švýcarska. I když pochybuju, ze by to stačilo, aby se dotyčným rozsvitilo v mozku.
To velký bratr-náš stát začal šetřit, zvětšovat lesnické úseky, měnit poctivé lidi, protěžovat soutěžení s nízkou cenou a nepřímo vytěsnit z lesů poctivé venkovské lidi, které nahradil pracovníky za pár kaček z jiných zemí, kterým je srdečně jedno, jak to v lesích vypadá a dopadne, než se ukáže co se opět pohnojilo, jsou již za kopečky doma!
Ale opět malý souhlas s vámi, ty lesníků nehodné zásahy v lesích, které popisujete tu nezpůsobil český lesník, ale náš stát, který tuto prasárnu organizuje na svém majetku a tak nepřímo likviduje i vše kolem.
Vždyť ta vaše moudra jsou obyčejný test inteligence, a klidne se uminusujte. Vystrčil jste někdy paty někam jinam než do Chorvatska?
Ve Švýcarsku, co jsem viděl se ukazují malá kola až v tomto roce a to si nejsem stopro jistý, že to je jen kůrovec.....
Proč to tu bylo až o dva roky dříve a plošně ve srovnání se Švýcarskem, kde jsou sotva kola?
A to si jej ještě obchodem se dřevem dováží.
Tak jaká ironie?
Sám + p. Máchal nechápete ironii u výsadeb a kážete co?
Takže:
- Polsko: kalamita od 2015, viz kauza Bělovežský prales, samozřejmě to není apokalypsa jako v Česku, protože Polsko je x-krát míň zasmrčené
- Pobaltí: od 2016, vymizelo už cca 50% smrku
- Švýcarsko: od 2016, smrk se pěstuje ve větší míře až od cca 800 mnm, takže samozřejmě je toho míň, kůrovec totiž listnáče ani jedli nežere
- Slovinsko: zhruba jako Švýcarsko, situaci značně zlepšuje to, že je zákaz holosečí - smrkové lesy jsou často víceetážové, nevzniká tudíž těžbou měsíční krajina jako v Česku.
A tak by se dalo pokračovat. To, jaký je pořádek nebo bordel v českém LH, se projeví tak možná maximálně ještě v Bavorsku, jižním Sasku nebo na Kysucích. Toto je ale celoevropský problém, který souvisí se změnou klimatu a neschopností smrku se jí přizpůsobit, což je sice českým lesnickým bordelem podpořeno, ale jen jako naprosto vedlejší efekt.
Nebo už jste vy či vaši soukojenci vyšlechtili smrk s kůlovým kořenem, který nepodlehne čemukoliv, když z půdy do 2-3 metrů hloubky kompletně zmizí na několik měsíců voda?
Z čeho má pak ten chudák přežít? Ze zimních mlh? V červenci nebo v srpnu, ve 30stupňových vedrech?
Tak se bavme pouze o kůrovci v Česku, zde žiji, mám to tu rád a přesto že mohu v pohodě odjet bydlet do USA, Kanady, kde mám velké zázemí, tak ani tam mne to nezajímá a nebudu proto hodnotit co se děje jinde.
My v Česku jsme Češi a jsme na střeše Evropy a dle tohoto bychom se měli zajímat co se tu děje a co nás ničí, ale také co po nás zůstane. !!.
Protože jinak byste musel uznat, že toto prostě NENÍ primárně o nějakém zasahování nebo nezasahování, ale o klimatu.
Takže se Vám jiné země, kde se ta kalamita rozvíjí úplně stejně, přestože tam fungují úplně jiné vztahy, než v ČR, nehodí do krámu.
A tak je to s celou tou vaší plantážnickou grupou.
Měli byste vyjet do tajgy severu, abyste pochopili, proč smrk u nás nikdy nemůže být dlouhodobě klíčovou dřevinou.
A do hor na styku mírného a středozemního klimatu, to zas pro pochopení, jaký je rozdíl mezi lesem tajgy a mírného pásma.
My Češi se o to právě zajímáme - proto vás už nehodláme nechat prasit lesy dalšími plantážemi.
Změny jsou důležité, ale zejména v ochraně a starání se o les, kde to stát nařízeními, změnami zákonů a pod podělal a pak samozřejmě i změnou v zalesnění a podpor do lesů (např. jak v zemědělství), což se vám nelíbí, ale co se cpe zemědělcům a za co je hanba a jde to z daní nás všech, i mých i vašich a to vám nevadí? Další věc je, že lesník čeká na podporu již cca tři roky a zemědělec ji má do roka či dříve a kdejaký jiný žadatel, který má jen svůj vlastní zájem, ještě dříve , do pár měsíců.
Jenže právě to, že je to CELOEVROPSKÁ záležitost, dokazuje, že klíčové faktory jsou někde úplně jinde. Prostý zdravý rozum a tisíce najetých kilometrů, nic víc.
Ale je to jen špička ledovce, co jsou potom houby a jiní parazité, toť otázka, co bude v budoucnu ?.
Jen bych trochu řekl, že stejně jako před třiceti lety, i dnes to je trochu (státem a i trhem neřízený) obchod pro dopravce i zpracovatele, nebo za pár let nebude co..
Přesto přesně řečeno.
Co bude v budoucnu? Že lesník vysazující smrk někde v pahorkatině bude nazírán stejně, jako motorísta vylévající olej do řeky. Tedy jako někdo, kdo ničí životní prostředí nám všem.