Za nejvýznamnější ekologickou katastrofu, kterou nebude možné zvládnout stávajícími lesnickými postupy, označili odborníci chřadnutí smrků. Jedná se o dynamický, trvale se zhoršující stav, kdy dochází k chřadnutí a rozpadu smrkových porostů různého stáří. Řešením je snížení výsadby smrků v nižších polohách. Problém se týká i lesních majetků ve vlastnictví obcí.

Příčinou chřadnutí je zhoršení vlastností půdy způsobené nedostatkem hořčíku a vápníku ve svrchních vrstvách půdy, kde koření smrk, vysazování smrku mimo jeho klimatické optimum, imise, klimatické změny a další. V posledních patnácti letech se vyskytují ve vegetačním období nadprůměrné teploty a opakují se periody s extrémními výkyvy srážek vedoucí k nedostatku vody v půdě. Výsledkem je opakovaný stres suchem, který postihuje především smrk s povrchovým kořenovým systémem. Jeho souběh s nedostatkem živin oslabil smrkové porosty pěstované mimo ekologické optimum tak, že začaly být rozvraceny podkorním hmyzem a václavkou.

Chřadnutí smrků ohrožuje plnění funkcí lesa především v regionu střední a severní Moravy. V současnosti je již poškozena významná část smrkových porostů v nadmořské výšce do 700 m n. m., chřadnutí smrku však v některých lokalitách zasahuje již výše.

Je nevyhnutelné snížit zastoupení smrku v nižších polohách, tj. v nadmořské výšce 400 až 600 m n. m., kde smrk bude možné pěstovat jen na nejpříznivějších stanovištích, a to pokud možno ve směsích. Pravděpodobnost, že se stávající smrkové porosty v těchto lokalitách nepodaří dopěstovat do mýtního věku, je vysoká a to bude mít vliv na kvalitu, množství a vyrovnanost dodávek smrkového dříví pro dřevozpracující podniky v regionu.