S měnícím se klimatem škůdců přibývá
Významní škůdci jsou v důsledku současných klimatických změn rozšířenější, početnější, agresivnější a konkurenceschopnější. Ve srovnání s minulostí představují pro borové lesy velkou hrozbu. Borovice lesní je ve středoevropských podmínkách běžně napadána více než třiceti druhy podkorního a dřevokazného hmyzu, jejichž počet se stále zvyšuje v důsledku rozšiřování areálu výskytu, včetně šíření nepůvodních druhů.
Mezi klíčové hospodářsky nežádoucí druhy hmyzu napadající borovici však patří autochtonní druhy, např. lýkožrout vrcholkový, lýkožrout borový, krasec borový, lýkohub menší či lýkohub sosnový. Při ochraně lesa je v současnosti pozornost lesníků soustředěna především na podkorní hmyz. Svým významem jsou však neméně důležití dřevokazní škůdci.
Důsledky napadení dřevokazným hmyzem
Jejich charakteristickým rysem je kladení vajíček do kmenů, větví či kořenů stromů, případně na jejich povrch. Larvy po vylíhnutí pronikají do dřeva, kde se živí vnitřními pletivy. Tím závažně narušují strukturální integritu stromu a zároveň ztěžují detekci a kontrolu napadení.
Kromě přímého poškození dřeva s sebou dřevokazný hmyz často zavléká houbové patogeny, což zesiluje jeho negativní dopad na zdravotní stav napadeného stromu.
Zástupcem dřevokazného hmyzu, který v minulosti ve střední Evropě nezpůsoboval téměř žádné škody, avšak po roce 2015 rychle navýšil svoji početnost a na několik let se stal významným hospodářským škůdcem borovic, je pilořitka borová (Sirex noctilio).
Samička pilořitky borové (Sirex noctilio). Foto: archiv VÚLHM
Výzkum pilořitky borové
Tomuto škůdci věnovali pozornost při svém výzkumu vědci z VÚLHM, v. v. i., útvarů Lesní ochranné služby a Ekologie lesa. Výsledky zveřejnili v článku „Sucho jako klíčový faktor přemnožení pilořitky borové v Česku“, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2025.
Článek „Sucho jako klíčový faktor přemnožení pilořitky borové v Česku“ je ke stažení ZDE.
Vysoké početní stavy pilořitek byly dosud pozorovány především na jižní polokouli, kde se však jedná o nepůvodní druh. Z tohoto důvodu je zde pilořitka považována za invazní druh s vysokou mírou nebezpečnosti, zejména na plantážích borovice montereyské (Pinus radiata).
V Evropě je pilořitka obecně početnější v regionech s nízkými srážkami a vyššími teplotami. Vzhledem k měnícímu se klimatu, kdy se očekává zvýšená frekvence suchých a teplých období, spojená s častějšími gradacemi dřevokazného hmyzu, se nabízí otázka, zda nedojde k nárůstu populace pilořitek a souvisejících hospodářských škod také v areálu jejich původního rozšíření.
Činitelé ovlivňující výskyt pilořitky
Proto vědci zjišťovali, jaké faktory ovlivňují počet pilořitkou napadených stromů na území Česka. Sledovali počty napadených borovic v souvislosti s poklesem srážek a vzrůstem teplot v letech 2015–2019, klimatickými oblastmi, půdním typem, nadmořskou výškou a rozlohou borových lesů v okolí studovaných porostů.
Výsledky ukázaly, že hlavními faktory ovlivňujícími počet napadených stromů, jsou rozdíl v množství srážek mezi referenčním a suchým obdobím a klimatická oblast, ve které borovice rostou. Nejvyšší počet napadených stromů byl zaznamenán v oblastech s výraznějším úbytkem srážek a v teplejších klimatických podmínkách.
Tento jev lze vysvětlit primárním oslabením borovic v důsledku abiotických stresorů, zejména sucha. Stres způsobený suchem se projevuje sníženým tlakem pryskyřice a změnou jejího složení, což následně vede ke zhoršené obranyschopnosti vůči napadení hmyzem. Nedostatek srážek tedy působí na pilořitku nepřímo tím, že zvyšuje dostupnost zdrojů pro její rozmnožování.
Oslabené borové porosty se suchými stromy ve středních Čechách. Foto: Jan Řezáč
Teplota přímo ovlivňuje růst populace a šíření lesního hmyzu. Naopak změna průměrných teplot mezi srovnávanými obdobími neměla prokazatelný vliv, což naznačuje, že pro pilořitky je rozhodující teplota v aktuální sezóně, nikoliv meziroční změny.
Vyšší teploty mají přímý vliv na vývoj pilořitek. Pozitivně ovlivňují téměř všechny aspekty jejich životního cyklu: rychlost vývoje larev, četnost páření, počet nakladených vajíček i schopnost šíření. Například doba líhnutí larev se při 30 °C zkracuje na 10 dní, zatímco při 10 °C se může protáhnout až na 60 dní.
Přirození nepřátelé pilořitky
Na poklesu početnosti lesního hmyzu se kromě vyčerpání zdrojů podílejí také přirození nepřátelé. U pilořitky borové mohou významně přispět ke kolapsu populace během přemnožení parazitoidi, například vosička Ibalia leucospoides či lumek velký (Rhyssa persuasoria).
Mezi přirozené nepřátelé patří také entomopatogenní hlístice. Jejich dopad na velikost populace pilořitek však může být snížen neobvyklým průběhem počasí, které mění rychlost jejich vývoje, reprodukci i šíření.
Rozšíření lumka velkého je limitováno teplotami nad 31 °C. Extrémně teplé počasí může snižovat aktivitu vosičky Ibalia leucospoides a délku života dospělců, což zkracuje dobu, po kterou mají samice k dispozici hostitele pro rozmnožování. Obdobně vývoj parazitických hlístic je úspěšnější ve vlhčím dřevě.
Ochrana porostů před pilořitkou
Preventivní opatření k ochraně borových porostů spočívají zejména v pěstování nepříliš hustých porostů a v průběžném vyhledávání a odstraňování poškozených, oslabených či odumírajících stromů.
K prevenci vzniku škod přispívá také podpora přirozených nepřátel, zejména datlovitých ptáků a parazitoidů, kteří mohou snížit počty larev až o 70 %. Zahraniční zkušenosti ukazují na možnost inokulace stromů parazitickými hlísticemi. Použití insekticidních přípravků není příliš účinné.
Podle TZ VÚLHM, red.
