Zobrazení položek podle značky: Ochrana lesa

Extrémně teplé a suché roky 2015 a 2018 vedly ke zhoršení zdravotního stavu lesů a rozvoji extrémní kůrovcové kalamity v České republice. Roky 2023 a 2024 byly nejteplejší v historii měření, přesto se zdravotní stav lesů od roku 2020 mírně zlepšuje. Podle dat ICP Forests je stále nejhorší stav borovic, u nichž je silně poškozeno 54 % stromů (v roce 2020 to bylo 62 %). Naopak výrazněji se zlepšil zdravotní stav dubů, kde poklesl podíl silně poškozených stromů na 10 % z 28 % v roce 2020.

Podobně jako v předchozích letech je přehled výskytu lesních škodlivých faktorů v roce 2019, publikovaný mj. v květnové Lesnické práci, zpracován na základě obdržených hlášení lesnického provozu a údajů získaných při poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS), působící v rámci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Hlavní informace přinášíme i na Silvarium.cz.

Rozsáhlé napadení smrkových porostů podkorním hmyzem (Čechy, Písecko; srpen 2019). Foto: archiv LOS

Vzhledem k předpokládanému rozvoji šíření nákazy koronaviru se Lesní ochranná služba (LOS) rozhodla přesunout celostátní seminář Škodliví činitelé v lesích Česka 2019/2020 - „Krize zdravotního stavu borovice lesní" z 16. 4. na jiný termín, a to do podzimního období (předběžně 22. října 2020).

Dlouho trvající sucho ohrožuje lesy nejen tím, že podporuje množení kůrovce, ale i dalších parazitů, včetně některých houbových patogenů. Suchem oslabené stromy mají malou šanci se ubránit. V roce 2018 byl výskyt některých houbových patogenů výrazně nižší než v minulých letech, neboť ani jim extrémní sucho nesvědčilo. Momentálně však jejich význam opět narůstá. Situaci monitoruje Lesní ochranná služba při VÚLHM, v. v. i. (LOS VÚLHM).

Letecký monitoring, který se uskutečnil 18. června 2019 nad Středočeským, Jihočeským, Královéhradeckým krajem a Vysočinou, a jehož se účastnila redakce Lesnické práce, ukazuje, že boj s dopady sucha a kůrovcovou kalamitou se odehrává téměř na celém tomto území. Videozáznam z monitorovacího letu najdete v článku.

Přípravek Storanet (ú. l. alfa-cypermethrin, 1,57 g.kg-1; BASF, Německo) určený pro asanaci kůrovcového dříví je nařízením ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) povolen pro použití neprofesionálními uživateli.

Vnitřní část smrkového lesa správci parku nechají napospas kůrovci, kácet se bude jen na okraji parku. Dosavadní masivní kácení a vznik holých ploch nebylo účinné. Hlavním důvodem změny přístupu je dlouhodobé sucho. Řekl to ředitel parku Pavel Benda.

Výše kalamitního základu pro letošní rok a reálná použitelnost odchytových zařízení bude více než kdy v minulosti klást důraz na včasné vyhledávání napadených stromů. Stejně jako u odchytových zařízení i zde existují oba póly názorů. Zatímco někteří se domnívají, že se nedá najít včas téměř nic, na druhé straně je názor, že včas se musí najít vše a pouhá existence výletových otvorů je důkazem, že vlastník lesa neplní řádně své povinnosti.

Kůrovcová kalamita dosáhla v roce 2018 zcela extrémního rozsahu a rovněž prognóza pro rok 2019 je nepříznivá. Hlavní prioritou pro zpomalení šíření kůrovce musí být pečlivé vyhledávání, včasné zpracování a účinná asanace aktivních kůrovcových stromů. Je třeba zastavit šíření podkorního hmyzu do dalších oblastí. Bez politické vůle bude nesmírně složité současnou situaci zvládnout.

Anketa v článku. Z dat projektu KŮROVCOVÉ INFO vyplývá, že první rojení kůrovců proběhlo letos v podobném období jako v předešlých letech (zhruba polovina dubna). Vysoké jarní teploty ovšem významně urychlily vývoj kůrovců. K druhému rojení došlo již na přelomu května a června, a to prakticky bez ohledu na nadmořskou výšku. To znamená, že lýkožrout smrkový urychlil svůj vývoj o dva až tři týdny.