Zobrazení položek podle značky: Ochrana lesa

Feromonové lapače slouží v ochraně lesa proti lýkožroutu smrkovému (Ips typographus (L.)) jak za účelem monitoringu, tak i k přímé obraně – dočišťování ohnisek žíru a snižování populační hustoty lýkožrouta smrkového na dané lokalitě. Dosud se však málo řešily problémy bezpečnostní vzdálenosti lapače od porostní stěny, rozestupy mezi feromonovými lapači a systém jejich instalace. Nyní tuto problematiku zpracovali odborníci z Lesní ochranné služby při Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. a chtějí vlastníkům lesa podat ucelený návod, jak co nejefektivněji feromonové lapače použít.

Na jaře 2015 se zejména v západní části republiky přemnožila mšice smrková (Elatobium abietinum) a způsobila poškození smrků pichlavých („stříbrných") v okrasných výsadbách. Sekce rostlinolékařské péče ÚKZÚZ ve spolupráci s odborníky z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. (VÚKOZ) a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM) se během jara a léta podílela na vyhodnocení situace a následně na přípravě článku, který v září 2015 vyšel v časopise Rostlinolékař č. 6/2015.

Extrémní chod povětrnostních vlivů dramaticky oslabil vitalitu lesních porostů a predisponoval je k větší vnímavosti vůči škodlivým faktorům, zejména pak biotickým činitelům. Zatímco u celé řady škodlivých organismů ze skupiny patogenních hub či listožravého hmyzu dojde k jejich aktivizaci a k případnému kalamitnímu výskytu až v budoucí vegetační sezóně (či sezónách), vícegenerační druhy podkorního hmyzu mají schopnost reagovat velmi rychle, resp. prakticky okamžitě. Náhlé dramatické celorepublikové zhoršení „kůrovcové situace" je toho názorným příkladem. 

Přemnožení hlodavci během letošní zimy napáchali trojnásobné škody proti běžným rokům. Poškozeno je 1450 hektarů lesa, hlavně buky. Škoda je přibližně 100 000 korun na hektar, tedy kolem 145 milionů korun, uvedl to Roman Modlinger z útvaru Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Nejvíce okousaných stromů je na Litoměřicku.

Podobně jako v předchozích letech je přehled poškození lesních porostů v roce 2014 zpracován na základě obdržených hlášení lesnického provozu a údajů získaných při poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS), působící v rámci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Předkládané údaje o výskytu škodlivých faktorů jsou vztaženy na přibližně dvě třetiny výměry lesů v Česku, pokud není výslovně uveden přepočet na celkovou plochu lesa. Zahrnuty jsou všechny subjekty hospodařící v lesích ve vlastnictví státu. Lesy obecní, soukromé a lesní družstva jsou zastoupeny pouze částečně. Příslušné číselné údaje je proto třeba chápat ve smyslu tohoto omezení.

V krizových situacích, například po rozsáhlých větrných kalamitách, mohou snížit riziko napadení lesů kůrovcem netradiční metody v ochraně lesa. Jejich cílem je snižovat nepříznivé důsledky nedostatečného odbytu dřeva, které bylo v lesích sice zpracováno, ale ponecháno na skládkách a hrozilo by jeho napadení lýkožroutem smrkovým, následně pak i napadení okolních stojících, nepoškozených stromů.

V lesních ekosystémech v chráněných oblastech je možno využít „tradiční" způsoby hospodaření našich předků, a tím zachovat nebo zvýšit jejich druhovou rozmanitost (biodiverzitu). K tomu by měl výrazně přispět projekt s názvem Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity v lesích v chráněných územích, jehož hlavním řešitelem je Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Útvar pěstování lesa (Výzkumná stanice Opočno). Partnery projektu jsou za IDS (Information and data systems) Karel Matějka a zahraniční partner The Norwegian Forest and Landscape Institute.

Celkem 120 lokalit po celé České republice posloužilo v uplynulých letech týmu vědeckých pracovníků ke zmapování kontaminace lesních půd těžkými kovy a organickými látkami dlouhodobě zatěžujícími životní prostředí. Vznikl tak unikátní soubor dat, včetně mapových výstupů, který napomůže v praxi při hodnocení úrovně znečištění lesních půd a při dalších krocích v ochraně lesních ekosystémů. Zároveň vědci připravili metodické postupy odběrů půdy a analýz pro hodnocení kontaminace lesních půd a pro následné hodnocení zejména ekologických, ale i zdravotních rizik v konkrétních podmínkách.

Okolí Bzence na Hodonínsku se potýká s přemnožením chroustů, kteří ničí lesní porosty. Rojení chrousta maďalového dosahuje v těchto dnech vrcholu. Miliony brouků působí rozsáhlé škody na listnatých stromech, poškozují květy borovic, škodí v zahradách i sadech. Letecký zásah, který by mohl škodám zabránit, Jihomoravský kraj v dubnu zamítl.

S příchodem teplého počasí začalo v minulých dnech rojení kůrovců. Nejvíce jsou broukem ohroženy smrkové porosty na severní Moravě a ve Slezsku, kde lesníci situaci už delší dobu hodnotí jako boj s kůrovcovou kalamitou. V Čechách je situace zatím klidná, mírně zvýšený stav kůrovce je jen lokální. Řekl to vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy České republiky Ladislav Půlpán.