LČR chtějí v květnu postřiky likvidovat chrousty u Hodonína

Bez postřiků bude boj s chrousty a jejich larvami, které likvidují porost, marný. Není jisté, zda lesníci získají včas všechna povolení, aby se postřiky na ploše do 3500 hektarů lesa mohly uskutečnit. Pokud neuspějí, budou čekat s dalšími postřiky čtyři roky.

V květnu se z ponrav ukrytých pod zemí stanou chrousti. Ti pak nakladou nové larvy, z nichž se za další čtyři roky narodí nová chroustí generace. Podle odborníků je stav kalamitní již za situace, kdy lze jednu chroustí larvu - ponravu najít na metru čtverečním. Jenže v Moravské Sahaře jich lesníci na pouhém metru čtverečním našli loni od osmi až do dvaatřiceti. Situace se tedy při odložení postřiků může ještě zhoršit, uvedl vedoucí odboru lesního hospodářství podniku Ladislav Půlpán.

Povolení postřiků je podle něj složitý byrokratický proces. Lesy ČR musely nechat vypracovat studii, která popisuje, jaký dopad bude mít použití insekticidů nejen na chrousty, ale také na další živočichy. "Dopady tam rozhodně budou, ale přesto jsme zatím nenašli lepší řešení než postřiky," doplnil Půlpán s tím, že na studii se pracovalo přibližně tři měsíce.

Podnik v uplynulých dnech požádal jihomoravský krajský úřad v Brně a správu Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty o povolení postřiků. Jejich vyřízení může trvat tři měsíce. Povolení musí dát i pověřené obce, na jejichž území oblast zamořená chrousty leží, a také Krajská hygienická stanice v Brně.

Moravská Sahara se s chrousty potýká již od svého zalesnění v 19. století. Jde o oblast tzv. vátých písků, v níž byly kdysi zaznamenány písečné bouře. Pak ji ale lesníci osázeli.
Za uplynulých 13 let zničili chrousti na Hodonínsku asi 275 hektarů lesa. Letecké postřiky snížily jejich populaci v letech 1999 a 2003. V květnu 2012 zničil požár 165 hektarů lesa v Moravské Sahaře. Šlo o největší přírodní požár v novodobé historii ČR. Jeho příčinu se nepodařilo zjistit. Obnovu této lokality komplikují právě přemnožení chrousti.