Předkládané (evidované) údaje se vztahují na 70 % výměry lesů v Česku, pokud není výslovně uveden přepočet na celkovou plochu lesa. Zahrnuty jsou všechny subjekty hospodařící v lesích ve vlastnictví státu. Lesy obecní, soukromé a lesní družstva jsou zastoupeny pouze částečně.
Abiotické vlivy
Objem evidovaných těžeb v důsledku poškození lesních porostů abiotickými vlivy (vítr, sníh, námraza, sucho a všechny ostatní příčiny včetně antropogenních faktorů) činil v roce 2019 více než 4,4 mil. m3 (2018 – 6,4 mil. m3; 2017 – 3,4 mil. m3). Dominantní bylo poškození větrem, které představovalo objem cca 2,58 mil. m3 (2018 – 4,62 mil. m3). Podíl větrných škod na celkovém poškození abiotickými faktory tvořil v roce 2019 téměř 60 %. Suchem bylo v roce 2019 poškozeno 1,29 mil. m3 dříví (2018 – 1,62 mil. m3). Meziročně velmi výrazně (10krát) vzrostlo poškození lesních porostů sněhem, neboť v roce 2019 bylo podle evidence poškozeno 507 tis. m3 dříví (2018 – 49 tis. m3). Námrazou bylo v roce 2019 poškozeno necelých 15 tis. m3 (2018 – 14 tis. m3), což je obdobná hodnota jako o rok dříve. Ostatní abiotické faktory (exhalace, mráz, požáry a jiné nespecifikované nebo neurčité příčiny) poškodily v roce 2019 kolem 48 tis. m3 (2018 – 64 tis. m3). U této kategorie dochází meziročně ke kolísání hodnot podle konkrétních podmínek v průběhu každého roku. Žloutnutí smrku bylo v uplynulém roce hlášeno z plochy 44 tis. ha, což představuje mírný nárůst oproti předchozímu roku (2018 – 39 tis. ha).
Z regionálního hlediska bylo v roce 2019 nejvíce poškození v důsledku abiotických vlivů hlášeno v kraji Moravskoslezském (654 tis. m3), Jihomoravském (568 tis. m3), Olomouckém (499 tis. m3), Jihočeském (497 tis. m3) a na Vysočině (446 tis. m3), tedy v krajích nejsilněji zasažených rovněž kůrovcovou kalamitou (vzájemná souvislost je nasnadě). Větrem bylo v roce 2019 nejvážněji poškozeno území kraje Moravskoslezského (503 tis. m3), suchem území kraje Jihomoravského (460 tis. m3), sněhem území Kraje Vysočina (182 tis. m3) a žloutnutí smrku bylo v nejvyšší míře hlášeno také z území Moravskoslezského kraje (28,2 tis. ha).
Biotičtí činitelé
Působením biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence v roce 2019 poškozeno přibližně 14,9 mil. m3 dřevní hmoty. Jedná se o meziroční nárůst o více než 75 %, neboť v roce 2018 bylo evidováno 8,6 mil. m3 (2017 – 4,1 mil. m3). Prakticky výhradně se jedná o poškození způsobené dlouhodobě přemnoženým podkorním hmyzem, obzvláště na smrku (a také na borovici).
Hmyzí škůdci
Z pohledu ochrany lesa proti hmyzím škůdcům, zejména proti kůrovcovitým, lze rok 2019 označit jako rok katastrofální. Početnost této skupiny škůdců dále narostla a působené poškození se opět téměř zdvojnásobilo. V roce 2019 byly zaznamenány bezprecedentní objemy smrkových kůrovcových těžeb i celkového napadení kůrovci na území Česka. Překonány byly i „rekordní" hodnoty jednotlivých let 2016–2018. Možnost určité stabilizace stavu je stále v nedohlednu, naopak lze důvodně předpokládat, že i tyto dříve zcela nepředstavitelné objemy budou v letošním roce opět překonány. Většina skupin listožravého hmyzu byla naopak evidována stále ve velmi nízkých početnostech, pod prahem hospodářské škodlivosti. Výskyt tzv. ostatního hmyzu byl podobný stavu v minulých letech.
Rozsáhlé holiny po zpracování nahodilých kůrovcových těžeb (Slezsko, Osoblažsko; září 2019).
Podkorní hmyz
V roce 2019 bylo evidováno cca 14,5 mil. m3 vytěženého smrkového kůrovcového dříví. Jedná se o 75% nárůst oproti roku předchozímu, kdy bylo evidováno cca 8,4 mil. m3 (2017 – 3,7 mil. m3). Jde prakticky výlučně o dříví napadené lýkožroutem smrkovým (Ips typographus), který je obvykle doprovázen l. lesklým (Pityogenes chalcographus) a zejména v oblasti severní a střední Moravy a Slezska, ale lokálně často i jinde (střední Čechy), l. severským (Ips duplicatus). Pokud objem evidovaný v roce 2019 přepočteme na celkovou rozlohu lesů v Česku, dosáhnou kůrovcové těžby hodnoty téměř 21 mil. m3! Dalších cca 5–10 mil. m3 kůrovcové hmoty představují dosud stojící do konce roku nezpracované souše a kůrovcové stromy napadené v roce 2019!
Regionálně opět platí, že rozsah napadení je územně diferencován. Mnohem více je aktuálně zasažena jižní část Česka, kde jen v krajích Vysočina, Jihočeském a Jihomoravském bylo evidováno společně cca 7,32 mil. m3 kůrovcového dříví, tj. více než ve zbytku republiky. Na severovýchodě Česka (historická oblast severní Moravy a Slezska), kde byla situace v předchozích letech nejhorší, kalamita postupně „vyhasíná" v souvislosti s úbytkem atraktivních smrkových porostů v pahorkatinných a vrchovinných polohách. V Moravskoslezském a Olomouckém kraji bylo v loňském roce evidováno společně 2,23 mil. m3 kůrovcového dříví. Z pohledu bývalých okresů byly nejvyšší objemy smrkového kůrovcového dříví vykázány v okresech Jihlava (1 182 tis. m3), Jindřichův Hradec (962 tis. m3), Třebíč (763 tis. m3), Bruntál (745 tis. m3), Žďár nad Sázavou (648 tis. m3), Blansko (566 tis. m3) a Písek (544 tis. m3).
Podle evidence bylo v roce 2019 provedeno následující množství obranných a ochranných opatření proti podkornímu hmyzu na smrku: bylo položeno cca 250 tis. m3 lapáků (2018 – 282 tis. m3), instalováno bylo cca 69 tis. feromonových lapačů (2018 – 72 tis. ks), z napadené hmoty bylo odkorněno cca 183 tis. m3 (2018 – 106 tis. m3) a chemicky bylo asanováno cca 2 130 tis. m3 (2018 – 1 265 tis. m3). Před odvozem tak bylo v lesních porostech nebo na skládkách přímo asanováno opět pouhých cca 16 % vytěžené kůrovcové hmoty!
Prudké zhoršení zdravotního stavu dřevin a přemnožení podkorního hmyzu se netýká pouze smrku, ale i dalších, hlavně jehličnatých dřevin. Borovice lesní je zejména v oblasti jižní a jihozápadní Moravy a dále také na Vysočině a v jižních, středních a východních Čechách napadána celou řadou druhů podkorního hmyzu, hlavně lýkožroutem vrcholkovým (Ips acuminatus) a krascem borovým (Phaenops cyanea), velmi významný je také výskyt pilořitky Sirex noctilio a v prostoru jižní a jihozápadní Moravy také l. borového (Ips sexdentatus). Evidované kůrovcové těžby borového dříví vzrostly na 80,1 tis. m3 (2018 – 69,5 tis. m3), tyto těžby však představují pouze zlomek celkového napadení borových porostů. Současný stav již dalece překonal situaci z poloviny 90. let 20. století, kdy v Česku došlo k poslednímu velkému přemnožení podkorního hmyzu na borovici, rovněž s dominantním výskytem v oblasti jihozápadní Moravy. Jedle bělokorá trpí napadením zejména lýkožrouta prostředního (Pityokteines spinidens), přičemž meziročně došlo k dvojnásobnému nárůstu evidovaného objemu poškození. Dramaticky vzrostlo také poškození porostů modřínu opadavého lýkožroutem modřínovým (Ips cembrae) a jasanu lýkohuby rodu Hylesinus.
Evidovaný objem smrkového kůrovcového dříví v roce 2019.
Houbové patogeny
Vůdčí postavení mezi houbovými chorobami zaujímají i nadále kořenové hniloby působené zejména václavkami rodu Armillaria. V roce 2019 bylo celostátně evidováno cca 145 tis. m3 václavkového dříví. Oproti roku 2018 (cca 171 tis. m3) se jedná o další pokles, a to již třetím rokem v řadě. Zdánlivé zlepšení situace je však výsledkem spíše ústupu smrku z pahorkatin tradiční „václavkové" oblasti na severovýchodě státu než skutečného snížení rozsahu napadení lesních porostů václavkami. Zdaleka nejvyšší objem vytěženého václavkového dříví byl opět evidován na území Moravskoslezského kraje (74 tis. m3).
V souvislosti s nepříznivými povětrnostními vlivy narostl význam houbových patogenů v borových porostech, padlí dubového či rzí. V roce 2019 nápadně vzrostlo komplexní poškození jasanu, bylo nejvyšší v historii Česka (evidováno na výměře 4,1 tis. ha), se souvisejícím odpovídajícím nárůstem poškození vývraty.
Evidovaný objem smrkového václavkového dříví v roce 2019.
Celkový výhled na rok 2020
Předpokládaný vývoj zdravotního stavu lesa je z pohledu existence a očekávané dynamiky kůrovcové gradace v roce 2020 krajně nepříznivý, resp. zcela katastrofický. Průběh počasí (teplo a sucho) v zimě 2019/2020 dává tušit, že geometrický nárůst plošného napadení jehličnatých porostů, který již může způsobit nejenom úplný kolaps ochrany lesa, ale potažmo přivodit i skutečný ekonomický rozvrat celého sektoru lesního hospodářství, bude pokračovat (odhadované celkové zásoby smrku v lesních porostech Česka dosahují stále ještě cca 400 mil. m3). Opatření ochrany lesa před kůrovci je nutné soustředit především do pečlivého vyhledávání, včasného zpracování a účinné asanace aktivních kůrovcových stromů v dosud kalamitně nenapadených oblastech, v postiženém území pak postupovat s cílem co nejvíce oddálit rozpad smrkových porostů v pahorkatinách a vrchovinách a zastavit rozvoj a šíření podkorního hmyzu do vyšších poloh. Očekávat lze bohužel také další progresi výskytu podkorního hmyzu v borových porostech i v porostech řady dalších jehličnatých i listnatých dřevin. Vzhledem k narušení statické stability jehličnatých porostů kůrovcovou kalamitou přitom dále prudce narůstá hrozba poškození větrnými polomy.
Vzhledem k historické časové a místní periodicitě gradací bekyně mnišky (Lymantria monacha) ve smrkových lesích střední Evropy je již několik let očekáván vznik jejího přemnožení i v podmínkách Česka. Zatím k němu sice nedošlo, ale „výchozí" podmínky známé z minulosti (délka mezigradační periody, víceleté období sucha, předznamenání gradace bekyně velkohlavé) jsou naplněny měrou vrchovatou. O dramatické hrozbě nárůstu poškození zejména mladých lesních porostů vlivem přemnožené spárkaté zvěře netřeba dále hovořit, účinné řešení nakonec ani není v moci ochrany lesa.
Článek v kompletní podobě najdete v květnové Lesnické práci.
Autoři:
Jan Lubojacký, Miloš Knížek, František Lorenc, Jan Liška
Lesní ochranná služba VÚLHM, v. v. i.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
