Ilustrační foto: archiv VÚLHM
Nejvýznamnějšími dřevokaznými houbami v Česku zůstávají nadále václavky, zejména václavka smrková, která se významně podílí na chřadnutí až odumírání smrkových porostů. Podle informací Lesní ochranné služby bylo loni celostátně evidováno cca 171 tisíc metrů krychlových václavkového dříví. „Václavková kalamita, která do velké míry souvisí s dlouhodobým suchem, představuje v lesích Česka i nadále nejvýznamnější fytopatologický problém," upozorňuje expert na fytopatologii František Lorenc z Lesní ochranné služby. Zdaleka nejvyšší evidovaný objem vytěženého václavkového dříví loni opět evidovala LOS na území Moravskoslezského (cca 75 tisíc kubíků) a Olomouckého kraje (cca 51 tisíc kubíků). Z hlediska okresů připadal zdaleka největší objem evidovaného václavkového dříví na Bruntál (cca 50 tisíc kubíků) a Olomouc (cca 39 tisíc kubíků).
„Z ostatních dřevokazných hub zůstává významným patogenem kořenovník vrstevnatý, a to především u jehličnanů na stanovištích s oglejenými a střídavě zamokřenými půdami a u porostů 1. generace na bývalých zemědělských půdách," doplňuje František Lorenc.
Vzhledem k přetrvávajícímu deficitu spodní vody pokračuje i nadále velkoplošné prosychání borových porostů. „Nejpostiženější oblastí je jihozápadní Morava, zejména oblast v okolí Moravských Budějovic. V Čechách jsou silně postižené borové porosty především ve středočeském kraji, nejvíce v okolí Příbrami a Poděbrad. Z biotických činitelů se v současnosti na odumírání borovic podílí především podkorní hmyz," upřesňuje Lorenc. Borovice byly ve zvýšené míře napadány také jmelím. Z houbových patogenů se na odumírání borovic v roce 2018 podílely především václavky, zatímco kuželík borový a kornice borová byly nalézány v mnohem menší míře než v letech předchozích. Momentálně však výskyt obou posledně jmenovaných druhů opětovně narůstá.
Problémem je také chřadnutí a odumírání jasanů. Nejvýznamnější podíl na tomto jevu má houba voskovička jasanová způsobující nekrózu. V roce 2018 bylo celostátně evidováno chřadnutí jasanů na plochách o rozloze cca 3 tisíce hektarů (srovnatelná plocha jako v roce 2017). V současnosti pozorujeme významný nárůst poškození nekrózou jasanů a pro rok 2019 očekáváme v Česku zatím nejrozsáhlejší chřadnutí jasanů touto chorobou vůbec.
S dlouhodobým suchem úzce souvisí také odumírání dubů s tracheomykózními příznaky, které je doprovázeno houbami rodu Ophiostoma. Skutečný podíl těchto hub na odumírání nebyl dosud uspokojivě vysvětlen. Nejpostiženější oblastí byla loni jižní Morava. V této oblasti bylo ve zvýšené míře pozorováno také nápadné prosychání topolů, rovněž související s dlouhodobým suchem.
Poškození kloubnatkou smrkovou bylo loni vzhledem k dlouhodobému suchu na smrku pichlavém i na smrku ztepilém výrazně nižší než v předchozích letech. V Krušných horách mnohé smrky, které byly v minulých letech tímto patogenem silně napadány, na nových pupenech ani větvích žádné známky napadení nevykazují. Pravděpodobně šlo o důsledek extrémního sucha, které je pro vývoj této houby nepříznivé. Letos díky vyšším srážkám oproti roku 2018 očekáváme návrat do stavu z předchozích let.
Výskyt sypavek u borovic ani u smrku nevybočoval výrazně z průměru. Situace s výskytem karanténní červené sypavky zůstává stabilizovaná. V roce 2018 bylo celostátně evidováno poškození borovice sypavkami na plochách o rozloze cca 1,6 tisíce hektarů (přibližně stejná rozloha jako v roce 2017). Podobná situace panovala i u sypavek douglasky, která je napadána zejména skotskou sypavkou, méně i švýcarskou sypavkou a houbami rodu Rhizosphaera. Podobně jako v předchozí sezóně byl i v roce 2018 pozorován častější opad starších ročníků jehličí u tisů, především z fyziologických příčin jako následků sucha. V první polovině roku 2019 byl výskyt sypavek celkově častější než v roce 2018.
Výskyt rzí v roce 2018 byl poměrně častý, a to u jehličnatých i listnatých dřevin. Četnost listových skvrnitostí houbového původu byla výrazně nižší než v předchozích letech. V první polovině roku 2019 byl výskyt houbových skvrnitostí listů naopak vyšší.
Teplo přeje také padlí, což je houbové onemocnění rostlin. Padlí dubové bylo loni v teplejších oblastech zaznamenáno již v polovině května na semenáčcích i odrostlých dubech. Častěji se vyskytovalo rovněž padlí na javorech, vzácněji také na habrech a některých dalších listnáčích.
Letos se v souladu s prognózami LOS zatím naplňuje především nárůst poškození kornicí borovou a kuželíkem borovým v prosychajících borových porostech a nárůst poškození jasanů nerkrózou. V případě nadále trvajícího teplého a suchého počasí je možné očekávat také nárůst napadení bází kořenů a kmenů václavkami, onemocnění olší způsobené plísní olšovou a nárůst chřadnutí až odumírání dubů s tracheomykózními příznaky.
Kompletní přehled o škodlivých činitelích v lesích České republice je v publikaci Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2019. Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2018 a jejich očekávaný stav v roce 2019
Kontaktní údaje: František Lorenc, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., VÚLHM, v. v. i., LOS
Podle TZ VÚLHM, red.
