V Evropě se akát masivně rozšířil v minulém století. Jeho likvidace je náročná a její výsledky nejsou podle vědců jednoznačné. „Akát je užitečný strom. V přírodně cenných lokalitách ale vytlačuje původní, dnes často ohrožené rostliny a živočichy. Nyní napravujeme chybu předků, kteří akát vysazovali v dobré víře bez znalosti jeho nežádoucího vlivu,“ uvedl specialista péče o chráněná území z oddělení péče o zeleň Magistrátu hlavního města Prahy Jiří Rom.
„Akát v Podyjí nejvíc ohrožuje světlé lesy a stepní lokality. Snažíme se jej postupně eliminovat, i když zatím jen z vybraných míst podle stanovených priorit. Samozřejmě nás zajímalo, co se po odstranění akátu děje,“ řekl Robert Stejskal ze Správy národního parku Podyjí.
Výzkum vědci provedli na 11 místech v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Mimo jiné právě v Praze či v národním parku Podyjí, který patří k průkopníkům systematického odstraňování akátu. Odborníci sledovali například změny v půdě, rostlinném podrostu či výskyt brouků vázaných na mrtvé dřevo.
Původní světlé doubravy se pyšní druhově bohatým podrostem. Foto: Jiří Rom
Podle výsledků studie zůstává půda po odstranění akátu dlouhodobě obohacená dusíkem, který strom váže pomocí bakterií. To podporuje růst běžných, živinami preferovaných druhů, a zpomaluje návrat původní vegetace. „V podrostu akátin proto převažuje několik běžných druhů, například kopřivy, kterým nadbytek živin vyhovuje. Ty v půdě zůstanou i několik let po jeho odumření nebo odstranění. Nadbytek živin brání návratu původních rostlin. Vegetace sice vykazuje známky zlepšení, ale obnovuje se jen pomalu,“ uvedl hlavní autor studie Vojtěch Lanta z Botanického ústavu AV ČR.
Pohled na akátinu po ošetření a odstranění stromů. Foto: Jiří Rom
Naopak společenstva brouků reagovala na odstranění akátu rychleji. Po zásahu se jejich počet i druhové složení podle studie přiblížily stavům v původních doubravách. „Brouků bylo nejméně v živých akátinách. Po odstranění akátu jich výrazně přibylo a jejich druhové složení se přiblížilo společenstvům původních doubrav,“ doplnil Lukáš Čížek z Biologického centra AV ČR.
Autoři studie doporučují kombinovat likvidaci akátu s dalšími opatřeními. Například výsevem původních rostlin, řízenou pastvou nebo v některých případech i odstraněním svrchní vrstvy půdy. Jen tak je podle nich možné dosáhnout dlouhodobé obnovy druhově bohatých a stabilních lesů.
Podle ČTK a TZ Biologického centra AV ČR, red.
