logo Silvarium tisk

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Nové transdisciplinární poznatky o původnosti modřínu opadavého a jeho výskytu na našem území otevírají dveře k jeho širšímu využití v lesním hospodářství. V kontextu klimatických změn se modřín jeví jako perspektivní dřevina do porostních směsí na vhodných stanovištích, navíc s vysokým produkčním potenciálem. Jakým způsobem se nová zjištění promítnou do rozhodovací praxe orgánů ochrany přírody, jak ovlivní aktuálně platné dokumenty hospodářské úpravy lesů a především jak se projeví v konkrétním využívání modřínu lesnickými majetky, jsme se ptali vybraných respondentů.

RNDr. František Pelc
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

                                                                     

  • Modřín opadavý (dále jen modřín) byl řadu dekád považován za geograficky nepůvodní dřevinu na historickém území Čech. Díky vědecké spolupráci napříč obory došlo v posledních letech k doložení jeho výskytu na území Čech a řekněme jeho určité rehabilitaci. Jaký je současný postoj AOPK k modřínu?

Výzkum rozšíření modřínu opadavého na našem území je ve svých počátcích. Mimo lokalit na Jesenicku byly nově determinovány lokality s předpokládaným výskytem modřínu v severních Čechách, a to na exponovaných stanovištích v pískovcových oblastech Českého ráje a Českého Švýcarska. Touto problematikou se zabývá projekt LARIXUTOR, jehož řešiteli jsou Univerzita Karlova a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Podílejí se na něm i někteří pracovníci AOPK ČR. Je potřeba zdůraznit, že AOPK ČR s ohledem na všeobecně známou doloženou existenci ostrovního původního výskytu nikdy na modřín nepohlížela stejnou optikou jako na další geograficky nepůvodní dřeviny, které mají původ ve zcela odlišných geografických oblastech či kontinentech. Tento druh byl například akceptován v příměsích cílové druhové skladby ve III., případně i II. zónách CHKO.   

  • Jak nová zjištění a potvrzení výskytu modřínu na našem území ovlivnila nebo v budoucnu ovlivní rozhodovací praxi orgánů ochrany přírody v hospodářských lesích v chráněných územích a existují v tomto ohledu nějaké jednotné pokyny, jak postupovat?

S ohledem na výše uvedené to nebude až taková revoluce, ale určitě to přístup orgánů ochrany přírody poněkud ovlivní. Nicméně ještě budou důležité další poznatky. Na jejich základě AOPK ČR připraví z pověření Ministerstva životního prostředí základní analýzu. S ohledem na princip předběžné opatrnosti a míru našich znalostí bude však modřín nadále přijatelný spíše jako příměsná, nikoli jako dominantní dřevina, to vše diferencovaně podle stanovišť, předmětů a intenzity ochrany přírody.     

  • Ve světle současných poznatků se nabízí otázka, jakým mechanismem a na základě jakých výzkumů se modřín dostal na seznam geograficky nepůvodních dřevin na území Čech.

Odpověď je poměrně triviální. Na základě tehdy existujících lesnicko-přírodovědeckých poznatků. 

  • Vezměme v potaz princip předběžné opatrnosti a skutečnost, že areály výskytu druhů se v důsledku střídání glaciálů a interglaciálů dynamicky mění, a přihlédněme ke skutečnosti, že naše poznatky v tomto směru nejsou zdaleka kompletní (stejně jako je významný a těžko oddělitelný dlouhodobý vliv člověka v Evropě). Neměl by tedy být přístup orgánů ochrany přírody v jednotlivých státech Evropy k evropským druhům méně striktní při posuzování jejich původnosti na geografické úrovni jednotlivých zemí Evropy?

To je poněkud návodná otázka. Budoucnost je v přírodě blízkých, druhově rozmanitých a strukturně bohatých lesích pěstovaných s respektem k přírodním procesům a podmínkám. V tomto kontextu je třeba počítat i s dopady klimatické změny, například některé duby v kontaktu s naší biogeografickou oblastí se mohou stát postupně součástí našich přírodě blízkých lesních společenstev. Naše lesy ale opravdu nezachrání geograficky zcela nepůvodní druhy dřevin pěstované v porostech blízkých plantážím anebo s jejich vysokým zastoupením. V tomto kontextu doporučuji nezapomínat na některé zkušenosti z historie. Právě tady je uplatňování principu předběžné opatrnosti namístě.     

Ing. Jaroslav Kubišta, Ph.D.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem

  •  Díky transdisciplinárnímu výzkumu posledních let byl modřín potvrzen jako původní dřevina ČR také na historickém území Čech. Ještě v roce 2022 ale vydalo MZe metodické pokyny pro posuzování modřínu opadavého a douglasky tisolisté jako nepůvodních dřevin v návrzích lesních hospodářských plánů v rámci jejich schvalování. Jsou tyto metodické pokyny stále platné?

 Ano, jedná se stále o platné metodické pokyny, ale podle dostupných informací zvažuje ministerstvo jejich aktualizaci v návaznosti na dokončení vámi zmiňovaného výzkumu.

  • Jak se nové poznatky o výskytu modřínu na našem území propsaly nebo v budoucnu propíší do rámcových směrnic hospodaření, resp. základních hospodářských doporučení pro hospodářské soubory a cílové druhové skladby?

Počítáme s tím, že po dokončení harmonogramu aktualizace oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL) v příštím roce provedeme následně analýzu dopadů nově získaných informací, mezi které nepochybně zapadá i výsledek zmiňovaného výzkumu, na obsah schválených OPRL. Podle výsledků této analýzy pak případně navrhneme Ministerstvu zemědělství provedení mimořádné aktualizace OPRL.

Ing. Karel Švéda, Ph.D.
Lesy ČR

  • Ochrana přírody na modřín opadavý v minulosti pohlížela jako na nepůvodní a v některých případech i jako na invazivní dřevinu určenou k likvidaci. Dotkl se tento pohled i vámi spravovaného majetku? Jakou jste měli historickou zkušenost s pěstováním modřínu a jaká je situace v současnosti?

Využívání modřínu při obnově lesa a jeho přítomnost v porostních směsích jsou ochranou přírody dlouhodobě limitovány a do značné míry i omezovány tzv. závaznými stanovisky pro obnovu geograficky nepůvodními druhy dřevin při tvorbě LHP. V minulosti měla tato stanoviska mnohdy spíše zpřísňující než rozvolňující charakter. Místy tolerovaný rozsah přirozené obnovy neodpovídá významnosti této dřeviny z hlediska jejího cílového zastoupení v porostech adaptujících se na klimatickou změnu. Se stále rozšiřujícími se zájmy ochrany přírody se rozšiřuje i území, kde je obnova modřínu minimalizována či přímo vyloučena, a není zaznamenán výrazný pozitivní posun v hodnocení původnosti této dřeviny. Také ale sledujeme, že i v odborných kruzích ochrany přírody jsou připouštěny závěry posledních výzkumů, poukazující na původnost modřínu v rámci České republiky na území rozsáhlejším, než bylo dlouhodobě prezentováno. Proto věříme, že pěstování modřínu jako příměsi v našich lesích nebude ochranou přírody posuzováno jako hrozba a že bude umožněno využívat jej ve větším podílu.

  •  Jaká je současná pozice modřínu na vámi spravovaném majetku a jak s ním plánujete pracovat do budoucna?

Modřín chápeme jako významnou dřevinu jak z hlediska produkčního, tak i z hlediska zastoupení a postavení v nově vytvářených porostních směsích. Při obnově tvoříme vícedruhové porosty s větší vnitřní prostorovou diferenciací vznikající kombinací umělé a přirozené obnovy, kdy je modřín v únosném podílu většinově zastoupen v nadúrovni. V rámci jeho vývoje jsou využívány všechny jeho funkce, počínaje fází přípravnou, podporující stabilitu lesního porostu a průběžně vytvářející také žádoucí produkci. Výsledkem pěstování modřínu nikdy nebude tvorba plošně rozsáhlých monokulturních porostů, ale jeho jednotlivá, případně skupinovitá, avšak hospodářsky významná příměs v porostních směsích jehličnatých i listnatých dřevin. 

  • Můžete zhodnotit roli modřínu na spravovaném majetku po produkční a ekonomické stránce? Vnímáte v současné době zvýšený potenciál jeho využití při obnově pokalamitních ploch?

Modřín je z hlediska produkčního optimální pěstovat v porostních směsích, kdy je svojí zásobou schopen významně ovlivnit celkové zásoby porostů i výši těženého etátu, který by bez modřínu nemusel dosahovat takových hodnot. Modřín si na trhu se dřívím, v porovnání s ostatními dřevinami, udržuje dlouhodobě relativně vysoké a stabilní ceny dřeva, a je tedy dřevinou z ekonomického hlediska zajímavou. Při vhodném pěstování nemusí být dosažení cílových sortimentů spojeno s vysokým obmýtím, což je dalším argumentem zdůrazňujícím význam a možné vyšší zastoupení této dřeviny v adaptačních lesních porostech.

Jeho význam jako dřeviny přípravné i cílové se pro obnovu kalamitních ploch zdál být nedoceněn. V době vrcholící obnovy, tj. v letech 2020–2022, byl podíl modřínu ovlivněn nedostatkem vhodného sadebního materiálu na trhu. Proto je také na kalamitních plochách v co nejširším rozsahu žádoucí jeho přirozená obnova. Rychlé odrůstání nežádoucím vlivům zvěře i buřeně modřín předurčuje být dřevinou schopnou vytvářet pozitivní mikroklima dřevinám méně odolným vůči klimatickým stresům. Jeho optimální zastoupení je pak nadále podporováno následnou výchovou mladých porostů.

Děkuji za odpovědi, Petra Kulhanová

Celou anketu najdete v listopadovém čísle Lesnické práce

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(1 hlas)

Komentáře  

+7 # Rensa 2024-11-12 09:24
Kdyby pan Pelc absolvoval např. v osmdesátých letech školení mladých taxátorů na UHULu, tak by se mu dostalo informace, že modřín byl jednou z dřevin, která u nás rostla už od doby ledové, než byl později vytlačen přišedší borovicí a smrkem, které následně vytlačil invazivní buk a jemu v patách jedle.
Vymlouvat se dnes na "tehdy existující lesnicko-přírodověde cké poznatky" vypovídá spíš o ignorování toho, co se již dříve vědělo.
+9 # schutzmeister@iex.cz 2024-11-07 12:13
"Modřín je z hlediska produkčního optimální pěstovat v porostních směsích, kdy je svojí zásobou schopen významně ovlivnit celkové zásoby porostů i výši těženého etátu, který by bez modřínu nemusel dosahovat takových hodnot."

Modřín je především ziskotvorná dřevina do toho přiblblýho listí.
Tu bukovou mánii by už někdo měl zakázat. Ale když do buku dáte modřín a vyberete ho v probírkách do paliva, a máte modřínu dost na zápoj po 60 roce, tak asi jinej ziskovější porost budete těžko hledat. A určitě to nebude borovice s bukem ani smrk.
Ale nedává smysl sázet ho na okraje, jako za císaře pána. Ani do dubu.
I ve smrku je špičkovej, ale musí ho tam být dost.
Ale buk/modřín půl na půl ničím nenahradíš.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Zobrazení: 5207

Rada EU dne 16. října souhlasila s návrhem Komise odložit vstup Nařízení EU o odlesňování (EUDR) v...

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Zobrazení: 4575

V letošním lesnickém tendru Lesů ČR podalo 30 společností 130 nabídek na 12 zakázek, které se budou...

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Zobrazení: 3208

Anketa uvnitř článku! Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace...

VÚLHM: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku?

VÚLHM: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku?

Zobrazení: 3148

Introdukované druhy dřevin jsou v lesním hospodářství českých zemí využívány dlouhodobě, stejně jako v jiných zemích...

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Zobrazení: 2844

Nové transdisciplinární poznatky o původnosti modřínu opadavého a jeho výskytu na našem území otevírají dveře k...

Nejvyšší strom v České republice byl po deseti letech znovu přeměřen

Nejvyšší strom v České republice byl po deseti letech znovu přeměřen

Zobrazení: 2465

Video uvnitř článku! Dne 22. října 2014 byla v lese na Železnobrodsku vybrána a přeměřena douglaska tisolistá...

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát podporovat sdružování drobných vlastníků lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě