„Včasné zpracování kalamitního dříví je základním předpokladem pro postupné zlepšování situace v lesích v následujících letech. Povinnosti specifikované v návrhu opatření obecné povahy Ministerstva zemědělství se vztahují na všechny vlastníky lesů na celém území České republiky, s výjimkou lesů v národních parcích a jejich ochranných pásmech,“ uvedl ministr Jurečka.
Podle původního návrhu zvažovalo MZe také celorepublikový zákaz úmyslných těžeb v porostech smrku a borovice do konce roku 2017, cílem bylo uvolnit veškeré dostupné kapacity na včasné zpracování kalamity v lesích. Od toho ale nakonec ustoupilo. Redukcí původního návrhu Ministerstvo vyhovělo námitkám vlastníků lesů a připomínkám dalších subjektů. K těmto námitkám přistoupilo s plnou vážností a zohlednilo jak riziko vzniku nových hospodářsko-sociálních škod vlastníkům lesů a dalším subjektům, tak to, že stát nemá možnost vzniklou újmu kompenzovat.
O bližší informace k vydanému opatření požádala redakce Lesnické práce a Silvaria náměstka pro lesní hospodářství Patrika Mlynáře.
Rozhovor s Patrikem Mlynářem
náměstkem MZe pro lesní hospodářství
- Představte prosím aktuální základní parametry opatření obecné povahy, které mělo původně znamenat zákaz úmyslných těžeb a termínovanou povinnost zpracování nahodilých těžeb.
V opatření zůstane pouze nařízení vlastníkům lesů na území České republiky zpracovat těžby nahodilé, vzniklé ke dni účinnosti opatření obecné povahy, do 31. března 2018. Opatření se nebude vztahovat na lesy na území národních parků a na lesy v jejich ochranných pásmech. Opatření nabude účinnosti 15. dnem po vyvěšení na úřední desce MZe, tedy ve druhé polovině listopadu letošního roku.
- Co konkrétně vedlo ministerstvo k takto podstatné redukci původního návrhu?
K redukci původního návrhu přistoupilo MZe na základě značného množství námitek vlastníků lesů a připomínek dalších subjektů směřujících vůči návrhu opatření obecné povahy, zejména vůči nařízení celorepublikového zákazu úmyslných těžeb v lesních porostech smrku a borovice. MZe k těmto námitkám a jejich vyhodnocení přistoupilo s plnou vážností. Cílem navrhovaného opatření bylo v případě potřeby uvolnit veškeré dostupné kapacity na včasné zpracování kalamity v lesích, nikoli tímto opatřením způsobit nové hospodářsko-sociální škody.
- Oproti návrhu neobsahuje opatření zákaz úmyslných těžeb ani v kalamitou postižených lokalitách, proč?
Co nás velmi překvapilo, byla skutečnost, že i z kalamitou nejvíce postižených území přišly námitky vlastníků lesů směřující proti návrhu zákazu úmyslných těžeb.
Dospěli jsme k závěru, že v současné situaci samo uložení povinnosti zpracovat do 31. března 2018 nahodilou těžbu vzniklou do dne účinnosti opatření je dostatečnou pojistku proti neuváženým úmyslným těžbám. Vlastník lesa totiž bude muset v prvé řadě zpracovat nahodilou těžbu v daném termínu, což je náš primární cíl. Pokud bude mít vedle toho zájem na realizaci těžeb úmyslných, půjde o jeho rozhodnutí. Bude přitom muset zvážit celkovou situaci na trhu se dřívím, včetně aktuálních cen a jistě také vezme v potaz disponibilní výrobní kapacity. Nemám obavu, že by se vlastníci lesů v dané situaci bezhlavě vrhali od zbytečných úmyslných těžeb. Naopak, vlastníci lesa s dlouhodobou vizí vyrovnaného hospodaření učiní vše proto, aby úmyslné těžby odložili na období s výhodnými cenami dříví, které po odeznění kůrovcové kalamity jistě nastane.
- S jakými nejčastějšími námitkami, připomínkami jste se po zveřejnění návrhu setkali?
MZe obdrželo k návrhu opatření obecné povahy více než 150 námitek a připomínek. Převážná většina vlastníků lesa uváděla, že na svém majetku v současné době nemá žádné stromy napadené kůrovci, proto odmítala plošný zákaz těžeb mimo kalamitní oblasti. Většina vlastníků lesa (fyzické i právnické osoby, nájemci obecních lesů) kritizovala návrh opatření pro nemožnost splnění minimálního podílu výchovných zásahů v porostech do 40 let v posledním roce platnosti plánu, údajnou finanční újmu vzniklou omezením těžby a znemožněním prodeje zdravých a kvalitních smrků, popřípadě též údajnou hrozbu finančních sankcí ze strany obchodních partnerů.
- Domníváte se, že bude toto opatření dostatečné z pohledu problémů s odbytem dříví a z pohledu ochrany lesa?
Nemohli jsme ignorovat oprávněné námitky a připomínky vlastníků a dalších subjektů. Naším cílem však je všemi prostředky zajistit včasné zpracování kalamity alespoň v lesích ve vlastnictví státu. Ministr zemědělství proto požádal generálního ředitele Lesů České republiky, s.p., o zastavení jiných než nahodilých těžeb (smrk, borovice) alespoň do konce letošního roku. K zajištění podobného postupu u Vojenských lesů a statků ČR, s.p., bylo rovněž požádáno Ministerstvo obrany.
- Opatření obsahuje povinnost zpracování nahodilých těžeb do 31. března 2018. Je očekávatelné, že na kalamitou nejvíce postižených oblastech, kde navíc budou nabíhat nové smluvní vztahy u Lesů ČR není reálné tento termín dodržet. Jak budete v tomto případě postupovat?
Opatřením obecné povahy se vlastníkům lesa nařizuje zajistit zpracování nahodilých těžeb, vzniklých ke dni účinnosti tohoto opatření, a to nejpozději do 31. března 2018.
Pokud tedy jde o rozsah zpracování těžeb nahodilých, ten je vymezen tak, že jde o nahodilé těžby vzniklé ke dni, resp. do dne účinnosti tohoto opatření.
Ostatní, zejména později (po účinnosti tohoto opatření) vzniklé nahodilé těžby budou všemi vlastníky lesů i nadále plynule zpracovávány tak, jak to předpokládá lesnická legislativa.
Jinými slovy se dá říci, že vlastník si lhůtu určenou pro likvidaci nahodilé těžby do 31. 3. 2018 může časově prodloužit s ohledem na situaci na jeho majetku nebo na majetku v jeho okolí. Například dřevo z období kalamit může být ve formě lapáků v maximální možné míře využito v boji s kůrovcem v období jarního rojení, tj. v průběhu dubna a května.
Jsme přesvědčeni, že dodržení stanoveného termínu je v tomto kontextu reálné i v případě Lesů ČR. Lesy ČR by měly disponovat dostatkem nástrojů pro splnění povinností ukládaných opatřením obecné povahy, například mohou zadávat těžby v elektronických aukcích.
Samozřejmě se může stát, že dojde k nepředvídatelným zásahům přírody jako je extrémní sněhová pokrývka nebo další vichřice, které mohou zbrzdit postup vlastníků lesů při zpracování nahodilé těžby ve stanoveném termínu. V takové situaci pochopitelně nelze přičítat zásahy vyšší moci k tíži vlastníků lesa.
- Budete nějakým efektivním způsobem motivovat obce s rozšířenou působností, aby lépe vymáhaly zpracování kůrovcových stromů zejména malých vlastníků, jejichž neudržované porosty jsou v mnoha velkým rizikem téměř na celém území ČR?
Možnosti MZe, jak výrazně zlepšit výkon státní správy lesů a činnost odborných lesních hospodářů v kalamitních oblastech, jsou omezené. Smíšený model státní správy je personálně a materiálně nastaven na zajištění administrativy a kontroly při běžném hospodaření, nikoli při zvládání krizového managementu. Zatímco vlastníci lesa mohou v kalamitní oblasti několikanásobně zvýšit počet svých odborných zaměstnanců, orgány státní správy (obce s rozšířenou působností i krajské úřady) trpí v kalamitních oblastech nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců, velkou fluktuací a výrazným nárůstem administrativy, např. při schvalování změn plánů. To samozřejmě omezuje možnosti těchto pracovníků věnovat se intenzivně kontrolní a navazující správní činnosti v ochraně lesů.
Mrzí nás, že státní správa nižších stupňů v oblasti ochrany lesa plně nevyužívala jak možností daných jí zákonnými předpisy, tak i možností postupu ve smyslu doporučení v ochraně lesa diskutovaných na společných poradách státní správy lesů pořádaných Ministerstvem zemědělství, které byly v březnu 2016 rozeslány nižším orgánům státní správy lesů a uveřejněny na portále Ministerstva zemědělství.
MZe má v úmyslu v součinnosti s krajskými úřady zahájit namátkové kontroly výkonu státní správy na úrovni obcí s rozšířenou působností na úseku ochrany lesa, a tím posílit důraz na kvalitní a aktivní vykonávání této agendy.
MZe zároveň dlouhodobě pomáhá orgánům státní správy lesů zvyšovat odbornou úroveň úředníků prostřednictvím odborných seminářů, činností Lesní ochranné služby, poskytováním metodických pokynů. Významnou pomocí pro státní správu lesů obcí s rozšířenou působností i krajů jsou ministerstvem zajišťované rekognoskační lety, pomocí kterých mohou v krátkém čase získat celkový přehled o zdravotním stavu lesních porostů ve svém správním obvodu.
- Jedním z problémů v kalamitních oblastech je logistika dříví, jednáte v této souvislosti například se státním železničním dopravcem nebo s kraji?
Ano, v průběhu měsíce října jsem jednal se zástupci Ministerstva dopravy a Správy železniční dopravní cesty. Jsem příjemně překvapen jejich vstřícným postojem, kdy byla projednána možnost poskytování slev při dopravě kalamitního dříví po železnici, dále pak operativní udělování výjimek z předepsané tonáže odvozních souprav za situace, kdy k dopravě kalamitního dříví bude využívána silniční síť.
Děkuji za odpovědi (7.11.2017), Jan Příhoda
Komentáře