Rozhovor: Cílem dědictví není ho zakonzervovat, ale s respektem dále rozvíjet (I.)

Rozhodnout se a vytrvat

- Při zakládání Klokočné jako demonstračního objektu nepasečného hospodaření jste se setkával se značnou mírou skepse okolí. Kam se podle vás za uplynulé roky názor na tento záměr u odborné lesnické veřejnosti posunul?

Netroufnu si ze své pozice a omezeného rozhledu důchodce vynášet úsudky, jak a kam se v poslední době posunulo veřejné lesnické mínění. Troufnu si ale konstatovat, že pokud jde o tvrdě odsuzující reakci odborné lesnické veřejnosti, kterou jsem před 35 lety vyvolal svým záměrem nahradit dosavadní holosečný způsob obhospodařování značně rozvrácených lesů na Klokočné hospodařením nepasečným výběrným, tak ta se myslím výrazně mění. Ono také ještě dnes ve zdravých, prosperujících lesních porostech, které prakticky bez úhony obstály v takových zatěžkávacích zkouškách, jako byl větrný Kyrill či v současnosti kůrovec, tvrdit, že to tady výběrně neporoste, že taková stanoviště nejsou schopna „uživit“ víc než jednu etáž, a řadu dalších obdobných argumentů, už dost dobře nejde.

Tenkrát mi nejvíc vadilo, že tehdejší odsouzení bylo postaveno na teoretických úsudcích bez snahy a zájmu o provozní odzkoušení.

Vím, že 35 let je v lese spíš čas k rozjezdu než k vynášení konečných verdiktů. Přesto jsem přesvědčen, že na otázku možnosti, a to velmi úspěšné možnosti provozního uplatnění nepasečného výběrného hospodaření, dává Klokočná již nyní jednoznačnou odpověď. Jak říká Vladimír Zatloukal: „Kdo chce vidět, vidí.“

Výběrné lesy Klokočné po 35 letech přestavby.

- V souvislosti s převodem porostů na výběrný způsob hospodaření se v minulosti objevovaly různé obavy. Které z těchto pochybností se podle vás již podařilo vyvrátit?

Obavy a nedůvěra k výběrnému způsobu hospodaření měly zpočátku spíše formu všeobjímající nechuti o něco takového se u nás vůbec jen pokoušet. Pod tíhou argumentů pozitivního vývoje porostů a na druhé straně i díky objektivní neudržitelnosti dosavadních způsobů hospodaření se tento názor vyvíjí a postupně mění. Řekl bych, že v současné době se všichni shodneme, že postaru to již nejde a řešení je v pestrosti přístupů odpovídajících měnícím se přírodním podmínkám a respektování přírodních procesů.

Dá se říct, že názorový vývoj v tomto směru získal v zákonité, mnohdy drsné reakci přírody na probíhající klimatické a civilizační změny neúplatného lobbistu. Zásada „poručíme přírodě“ se nám již opakovaně nevyplatila. Přesto se proces v přerodu myšlení v tomto směru ukazuje být mnohdy, ze všech těch potřebných změn, to nejobtížnější.

Udržitelný les – stabilní ekonomika

- Závěry každoročního vyhodnocování ekonomických výsledků na Klokočné dokládají, že ekonomika i zdejší pěstební přístup mohou jít ruku v ruce. Vnímáte tato data jako argument a inspiraci pro širší rozvoj přírodě blízkého hospodaření?

Objektivní, dlouhodobě získávané výsledky z provozu výběrného hospodaření na Klokočné vyvrací i jeden z největších omylů o nevyhnutelnosti výrazně vyšší ekonomické náročnosti takovéto péče o les. Pravý opak je pravdou. A pokud to snad někde někomu provozně nevychází, pak je chyba u něj, ne na straně přírody. Může to být chyba někde ve formě uplatňování systému či v dočasné fázi přestavby, ale každopádně to neplatí obecně jako nezbytnost. To, že ekonomika a zodpovědně uplatňovaná ekologie nejsou v obhospodařování lesa navzájem se vylučující pojmy, není nic nepochopitelného. Vyplývá to ze samotné součinnosti hospodáře s využíváním, případně usměrňováním přírodních procesů, kdy většina té nejnáročnější pěstební práce přechází do režie samotné přírody.

Dalším bonusem je, že ona to umí lépe a hodnotněji než my. Tato skutečnost se potvrzuje třeba i tím, že na Klokočné si při uplatňovaném způsobu hospodaření dlouhodobě, po celých 35 let, vystačíme bez jakýchkoliv dotací či jiných forem finanční podpory.

Podpora pozitivní hodnoty porostního mikroklimatu je podle Vladislava Ferkla předpokladem a hlavní podmínkou úspěchů výběrného hospodaření.

- Můžete přiblížit hlavní ekonomická data hospodaření na Klokočné?

Odmyslíme-li si několik uplynulých kalamitních let, které konkrétní roční krátkodobé ekonomické výsledky na Klokočné otočily celkem pochopitelně do zcela obráceného gardu (kalamitní těžby zde nebyly a normální těžba byla zastavena), pak ekonomika mezi Klokočnou a zbytkem lesního závodu, například v porovnání s výsledky průměrných hodnot za celé období 2007–2023 v přepočtu přímých nákladů na jeden hektar obhospodařované plochy a rok, vychází dle připojené tabulky. To znamená, že na Klokočné bylo z každého hektaru ročně vyprodukováno oproti lesnímu závodu o 1 134 Kč více.

Tab.: Porovnání výsledků hospodaření za období 2007–2023 v přepočtu přímých nákladů (PN) na 1 ha obhospodařované plochy a rok

Stejná pravidla, nové výzvy

- V roce 2000 jste sestavil „dvacatero zásad“ nepasečného, výběrného způsobu hospodaření jako součást rámcových směrnic pro demonstrační objekt Klokočná. Revidoval byste je dnes s odstupem času a s přihlédnutím na přírodní, personální i technologické změny či dopady kůrovcové kalamity?

Dvacatero platí, je formulováno hodně „provozácky“ a vystihuje uplatňované zásady. Obdobně to platí o rámcových směrnicích hospodaření, postavených již v r. 2000 na systému typu vývoje lesa a typů porostů. Podle mého názoru ve své rámcové formě i dnes vyhovují. Kalamita se stavu a struktury porostů nedotkla, její rozsah v žádném roce nepřesáhl 30 % výše ročního etátu, a tudíž její dopad nevyžaduje změnu dosavadního způsobu obhospodařování.

Výraznější vliv má pokročilejší stav výběrného způsobu hospodaření na pracovní zatížení lesníků. Jeho rozsah a náročnost činností se, na rozdíl od manuálních prací, kterých výrazně ubylo, naopak zvýšil (dle mého odhadu asi o 20 %).

Celý rozhovor najdete v srpnovém vydání Lesnické práce. Předplatné časopisu snadno získáte ZDE.

- Zmiňujete své obavy z nástupu harvestorových technologií do přírodě blízkého hospodaření. Z čeho tyto obavy plynou?

Obhospodařování porostů na Klokočné je postaveno na principu součinnosti a citlivém využívání přírodních procesů. To platí především pro provádění výběrných těžeb a způsob sklizně vyprodukovaného dřeva. Asi mi dáte za pravdu, že jde o výrazně jiný princip, než pro jaký je konstruován a běžně využíván harvestor, tedy časový výkon na prostředek. Jeho současné uplatnění při výběrném způsobu provádění těžeb na Klokočné by mělo především posoudit, zda je možné při jeho nasazení dodržet právě ty stanovené principy hospodaření. Hodnocení ekonomických hledisek je v daném případě druhořadé.

Musíme mít na paměti, že ve výběrném hospodaření je způsob realizace těžby především pěstebním opatřením a teprve pak formou sklizně dřeva. Rozhodujícím ukazatelem bude, zda je při jeho nasazení možné respektovat zachování, v lepším případě podpoření pozitivní hodnoty porostního mikroklimatu, které je předpokladem a hlavní podmínkou úspěchů výběrného hospodaření.

Význam profesního díla

- Vaše profesní dráha zahrnuje jak práci v terénu, tak zkušenosti z vedení i úřední sféry. Pokud zůstaneme u celoživotní lesnické profese, co pro vás Klokočná osobně znamená, jaký odkaz v ní shledáváte?

Během mojí víc než 70leté lesnické praxe mi opravdu bylo dopřáno projít si téměř vším. Byl jsem opakovaně lesním dělníkem, dělal jsem lesníka i ostatní funkce na několika polesích. Byl jsem i ředitelem Lesního závodu Zbraslav, pracovníkem Ministerstva životního prostředí, dlouholetým vedoucím státní péče o lesy ve Středočeském kraji a šest semestrů jsem, coby externista, přednášel na pražské Lesnické fakultě. Lesařina je typický obor, ve kterém když v životě něco důležitého vynecháte či přeskočíte, bude to pro vás celoživotním handicapem.

Vymyslet si a 35 let „dělat Klokočnou“ pak považuji za logické a šťastné vyústění této mé celoživotní lesnické pouti. Věřím, že Klokočná bude dál přinášet důkazy o výhodách přírodě blízkého hospodaření, i když se pro její další dějství osoby a obsazení právě teď mění.

- Po 35 letech působení na Klokočné předáváte její správu svému nástupci, Radku Kajfoszovi. Jaké myšlenky, emoce nebo možná i obavy vás v tomto přechodovém okamžiku provázejí?

Smíšené. Především se snažím hodnotit svoji situaci reálně, bez emocí a s pokorou k osudu, který mi na Klokočné dopřál takové vyústění mého odborného působení, a to prakticky v délce celé jedné lidské generace.

Odcházím s přesvědčením, že jsem splnil své vlastní zadání pro Klokočnou, totiž reálně prokázat možnost úspěšného provozního uplatnění výběrného způsobu hospodaření v běžných stanovištních podmínkách našich lesů. Dále že se na příkladu Klokočné podařilo povznést výběrné principy péče z pozice provozní nepoužitelnosti a prokázat jejich schopnost coby reálné, plnohodnotné a konkurence schopné alternativy pro řešení současných problémů našich lesů.

Svého nástupce jsem si, po několika dřívějších neúspěšných pokusech, prakticky vybral sám a jsem přesvědčen, že to tentokrát vyšlo. Radek má všechny předpoklady a vlastnosti potřebné k úspěšnému zvládnutí všeho, co je, spolu s Klokočnou, oba do budoucna čeká.

Děkuji za odpovědi (16. 7. 2025), Markéta Medová

LESNICKÁ PRÁCE - SRPEN 2025

PŘEDPLATIT

OBSAH AKTUÁLNÍHO ČÍSLA: