Cílem politiky je, aby do roku 2035 tvořily dřevostavby až čtvrtinu nově postavených budov v Česku. Podpořit výstavbu dřevostaveb měla mimo jiné úprava normy pro požární bezpečnost staveb umožňující stavbu vícepodlažních dřevostaveb s požární výškou 18 metrů v čistě dřevěné variantě a 22,5 metru v kombinované variantě, kterou loni dokončilo MPO. V Česku se ze dřeva staví méně než jinde v Evropě.
Ministerstvo chce nyní v normách požární bezpečnosti upravit také pravidla pro shromažďovací prostory a pro výrobní haly a další výrobní objekty. Ministerstvo zemědělství kromě toho dokončuje metodiku pro využití dřeva ve veřejných zakázkách, která je zatím určená pro uplatňování dřeva ve stavebních zakázkách resortu.

Zemědělský resort také ustálil definici pojmů stavba na bázi dřeva a dřevostavba, což podle úřadu pomůže veřejným zadavatelům lépe vymezit svůj stavební záměr podporující vyšší využití dřeva a státní správě či samosprávám lépe formulovat podmínky programů zaměřených na podporu stavění ze dřeva.
Výzkumný a vývojový ústav dřevařský v minulém roce dokončil databázi konstrukcí využívajících dřevo s hodnocením vlastností jednotlivých materiálů, konstrukcí a informací o jejich ekologické zátěži.
„Surovinová politika pro dřevo přispívá k většímu využívání výrobků ze dřeva, upřednostňuje materiálové před energetickým využitím dřeva, a nepřímo tak pomáhá snižování exportu surového dříví. To prospěje tuzemským firmám podnikajícím v této oblasti, i zvýšení daňových příjmů státu a zaměstnanosti,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.
Přečtěte si také: Německo navrhuje další úpravy EUDR, vlastníci lesů požadují snížení administrativy
Podíl dřevostaveb na výstavbě rodinných domů byl v roce 2022 v ČR 14,1 procenta, v Německu to bylo 29 procent, v Rakousku 33 procent a ve Švédsku 90 procent.
V posledních letech podle ministerstev klesá podíl vývozu z vytěženého dřeva. V roce 2024 bylo v ČR vytěženo 17,8 milionů metrů krychlových dřeva a z toho 3,7 milionů, tedy zhruba 20 procent, bylo vyvezeno. Před kůrovcovou kalamitou se vyváželo zhruba 40 procent vytěženého dříví, tedy kolem 6,5 milionů metrů krychlových ročně, uvedly resorty.
Podle ČTK, red.





















