Zobrazení položek podle značky: Kůrovec

Správa Národního parku Šumava v roce 2024 vytěžila skoro 130 tisíc m³ dřevní hmoty napadené kůrovcem. Oproti roku 2023 se kůrovcové těžby snížily skoro o polovinu. Meziročně se také snížil počet nových souší v bezzásahových oblastech.

Anketa uvnitř článku. Na příspěvcích na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích za rok 2020 poskytne Ministerstvo zemědělství vlastníkům lesů celkem 3,6 miliardy korun. Na jednání ze dne 18. 8. se ministr zemědělství Miroslav Toman dohodl s ministryní financí Alenou Schillerovou na navýšení rozpočtu MZe o 2 miliardy korun. Dalších 1,6 miliardy přidá MZe z vnitřních úspor. Uvolnění finančních prostředků ještě musí schválit vláda.

Portál NEKRMBROUKA.CZ přináší zejména drobným vlastníkům lesů jednoduché a srozumitelné informace, jak postupovat v ochraně lesa v době kůrovcové kalamity a přispívá tím k zapojení všech vlastníků do boje s dopady sucha kůrovcové kalamity. Nyní web přináší praktické návody pro zvládnutí kalamity v kritickém jarním a letním období.

Pracovníci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc (ALSOL) loni díky chladnějšímu a deštivému počasí vytěžili o téměř 90 000 metrů krychlových kůrovcového dříví méně, než původně plánovali. Lesníci také na holinách vysázeli oproti plánu více stromů.

Podívejte se na aktuální letecké záběry českých lesů ze dne 22. srpna 2020 nad středními, částečně i jižními Čechami, Vysočinou a Podkrkonoším.

V uplynulé době provedlo Ministerstvo zemědělství několik významných změn v pravidlech příspěvků, které jsou vlastníkům lesů poskytovány z jeho rozpočtu. Od 1. července 2020 platí nové podmínky pro finanční příspěvky na hospodaření v lesích poskytované podle nařízení vlády č. 30/2014 Sb., v době přípravy tohoto článku se ke 21. 7. 2020 plánuje zahájení příjmu žádostí o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v nestátních lesích za rok 2019.

Vojenským lesům a statkům ČR (VLS) loni klesl meziročně zisk o 88 procent na 9,1 milionu korun. Obrat firmy klesl o zhruba 12 procent na 2,79 miliardy Kč. Společnost to uvádí ve své výroční zprávě umístěné ve Sbírce listin.

Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo tzv. červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Jde o území, které je kůrovcem zasaženo mimořádně silně nebo je bezprostředně ohrožené. V červené zóně mohou majitelé lesů upustit od některých opatření, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví.

Je příliš pomalá proměna smrkových monokultur hlavním důvodem, proč stále bojujeme s kůrovcem? Hlavními hosty diskusního pořadu České televize Otázky Václava Moravce na toto téma byli 19. 7. 2020 ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze Jan Frouz a náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář. Fakta i historické souvislosti komentovala ale i řada dalších odborníků napříč lesnictvím i souvisejícími obory. 

Server iROZHLAS.cz spojil data o poloze stovek skautských táborů s mapami lesů poničených kůrovcovou kalamitou s využitím dat portálu www.kurovcovamapa.cz. Výsledek ukazuje, že kůrovec a dlouhodobé sucho mění dříve zelené hvozdy na smutná místa plná uschlých stromů a spadaných větví. Potvrdilo se, že kůrovec trápí většinu tábořišť.