Vědci doporučují obnovit kalamitní holiny přes přípravný les

Jednorázová obnova kalamitních holin často znovu vede k tvorbě plošně rozsáhlých, stejnověkých porostů s omezenou výškovou diferenciací, které nemohou do budoucna zaručit odpovídající stabilitu a vitalitu s ohledem na očekávané klimatické změny a s tím spojená rizika opakování kalamit.

Naopak delší časový odklad obnovy lesa zase zvyšuje riziko, že vzniknou obtížně obnovitelné holé plochy vlivem nepříznivého mikroklimatu, silného zabuřenění ploch, zamokření svrchních vrstev půdy a dalších nepříznivých podmínek, nehledě na produkční ztráty a environmentální důsledky. Obnova těchto holin pak obvykle vyžaduje dlouhodobou péči a značné náklady.

K těmto obnovním postupům však existují různé výhodnější alternativy. Proto vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., zpracovali pro praxi certifikovanou metodiku „Obnova kalamitních holin přes přípravný les“.

Certifikovanou metodiku můžete najít zde.

Přípravný les je tvořen rychle odrůstajícími dřevinami s pionýrskou strategií růstu, které budou schopné v relativně krátkém obmýtí (do 40 let) vytvořit lesní porosty s ekonomicky efektivní produkcí dřeva a zároveň zajistit příznivější stanovištní podmínky na bývalých kalamitních holinách. Následnou obnovou lze docílit žádoucí věkové diferenciace porostů vznikajících na současných rozsáhlých kalamitních holinách.

Přípravný porost, směs břízy a třešně ptačí. Foto: Archiv VÚLHM, VS Opočno

Přípravný les je formou druhotného lesa, která může vznikat sekundární sukcesí nebo také umělou obnovou (síjí, výsadbou) po katastrofickém (vývraty větrem, požár apod.) nebo záměrném (těžba) zániku původního lesního porostu. Přirozená sukcese dřevin je charakterizována postupným šířením světlomilných dřevin. Případně může být přípravný les na kalamitních holinách zakládán kombinovanou obnovou.

Od přípravného porostu se očekává rychlé vytvoření porostního zápoje, a tím snížení extremity klimatu holých ploch (omezení přímého slunečního záření, teplotních extrémů, snížení rychlosti proudění větru), omezení konkurence buřeně, udržení nebo zlepšení podmínek svrchních půdních vrstev (úprava vodního režimu, prokořenění, snížení rizika eroze půdy, úprava půdních fyzikálních a chemických podmínek). Omezení buřeně vlivem zastínění snižuje atraktivitu stanoviště pro výskyt myšovitých hlodavců.

Olše na kalamitní ploše. Foto: Archiv VÚLHM, VS Opočno

Mezi přípravné dřeviny patří druhy s rychlým růstem v mládí, schopné přirozeně osídlit i extrémní podmínky holých ploch a úspěšně na nich odrůstat (klima, sluneční záření, půdní podmínky, konkurence přízemní vegetace). Většina přípravných dřevin vykazuje častou a bohatou plodivost. Nejčastěji se v podmínkách ČR jedná o břízy, olše, topoly (především osika), jeřáb ptačí, vrby (především jíva) a modřín.

Výzkumné i provozní zkušenosti s obnovou kalamitních holin v současných podmínkách naznačují, že největší potenciál pro využití jako dřevina přípravná má bříza bělokorá. Na vodou ovlivněných stanovištích je vhodnou dřevinou těchto porostů olše lepkavá. Tyto dřeviny jsou v současnosti perspektivní z důvodu relativně dobré schopnosti odrůstat i pod tlakem zvýšených stavů spárkaté zvěře.

Mikroklimatický efekt přípravného porostu u jeřábu ptačího je omezený, tato dřevina vytváří řídké porosty. Jeřáb však příznivě ovlivňuje koloběh živin.

Topoly a vrby vlivem rychlého výškového růstu vytváří přípravný porost v krátké době, s výjimkou topolu osiky a vrby jívy dominují v nižších polohách na stanovištích s dostatečnou zásobou vody v půdním profilu.

Použití modřínu opadavého jako dřeviny přípravného lesa nebylo v minulých letech podporováno. Zkušenosti z imisních poloh však ukazují jeho vysoký potenciál uplatnění i jako přípravné dřeviny.

Oplocenka, příprava na zalesnění. Foto: Archiv VÚLHM, VS Opočno

Nové pohledy na funkci přípravných dřevin při obnově kalamitních holin umožní ekonomickou i biologickou optimalizaci jejich využívání. Lze předpokládat, že při aplikaci popsaných postupů dojde v budoucnu k věkové diferenciaci následných porostů, které v současnosti vznikají na kalamitních holinách.

Při aplikaci postupů využívající přípravný les na kalamitních holinách je reálné dosáhnout úspory nákladů na obnovu lesa řádově o 10 000–50 000 Kč/ha. Po zpracování kůrovcové kalamity probíhající v letech 2017–2023 je v současné době stále nutno obnovit les na asi 80 000 ha. Při využití popsaných postupů na 20 % těchto holin tak lze roční ekonomický efekt pro lesní hospodářství ČR vyčíslit částkou až 400 mil Kč. Zároveň lze náklady na obnovu využitím předložených postupů rozložit na delší časové období po vzniku kalamity.

Dalším důležitým faktorem je působení přípravného porostu na stanoviště a další složky lesních ekosystémů. Většina dřevin, které lze využít pro tvorbu přípravných porostů, má meliorační vliv na půdu.

Krycí efekt přípravných porostů je na kalamitních holinách téměř nezbytný pro úspěšné vnášení citlivých dřevin (BK, JD), které na volných plochách špatně odrůstají.

Využití postupů uvedených v této metodice může mít významné pozitivní dopady na obnovení stability lesa na kalamitních plochách, a tím přispět ke zvýšení adaptace lesních porostů na dopady klimatické změny.

TZ VÚLHM, v. v. i.