PRAHA V českých státních lesích začala papírová válka o miliardy. Tři ministerstva napadla plán ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS) na spravování veřejných lesů a prodej dřeva, které v nich vyroste.

Dlouhodobou koncepci, podle které se má od roku 2012 řídit hospodaření státního podniku Lesy ČR, kritizovala dosud hlavně ekologická hnutí a malé dřevozpracovatelské firmy. Vadí jim, jak mají být v dalších letech vypisovány tendry na těžbu a prodej dřeva. A napadají to, že plán neřeší dopady hospodaření v lesích na životní prostředí.

Fuksa však podle informací LN, které potvrdilo několik zdrojů, narazil i u dalších ministrů. Jejich výtky k návrhům na správu Lesů ČR přitom také směřují proti tendrům a nepropracovanosti koncepce.

Z lesů by se však mohl boj přenést i do politiky. Proti Fuksově plánu se postavilo hlavně ministerstvo školství a pro místní rozvoj. Oba úřady řídí politici VV - Josef Dobeš a Kamil Jankovský. A strana se od koncepce nepřímo distancovala i na ideové konferenci před dvěma týdny. Kritické připomínky zaslalo i ministerstvo životního prostředí.

Nejvíce kritizovaným bodem Fuksovy koncepce je způsob vypisování zakázek na těžbu a prodej dřeva. Hnutí Duha například tvrdí, že státní podnik tak přichází na dřevě o miliardy korun ročně. Navíc systém nahrává velkým těžařským společnostem, zato malým pilám v regionech hrozí krach.

Firmy, které dřevo těží, ho totiž i samy změří, odvezou, zjistí jeho kvalitu a také ho samy prodají. „Státní podnik tudíž může tratit na množství, kvalitě i ceně prodávaného dřeva. V zahraničí i u soukromníků je běžné, že si prodej dřeva zajišťují ve své režii,” říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Ekologům také vadí, že se dřevo ohodnocuje hned po skácení stromu, kdy ještě není známa jeho přesná kvalita. Například v Rakousku nebo Bavorsku funguje systém jinak, hodnota dřeva se stanovuje až na jeho odvozním místě, kdy se lépe určí jeho kvalita.

Proti neprůhlednému systému prodeje dřeva v Lesích ČR už letos na jaře hlasovala Poslanecká sněmovna. Tehdy se tendry v Lesích ČR zabývala Fischerova vláda. Poslanci však drtivou většinou hlasů apelovali na vládu, aby takto nastavené zakázky zrušila.

Sporná otázka se tak ale odložila jen o několik měsíců. Fuksa totiž kritizovaný způsob vypisování zakázek zapracoval do dlouhodobé koncepce, takzvané Dřevěné knihy, která má problematické tendry zakonzervovat až na deset let.

Neřekneme, co se nám nelíbí, odpovídají ministerstva Například ministerstvo životního prostředí (MŽP) ale podle informací LN kritizuje i nepropracovanost celé koncepce. Vadí mu údajně, že vůbec neřeší ekologické a sociální dopady hospodaření ve státních lesích, navíc je v rozporu s několika dokumenty o ochraně životního prostředí. Podrobnosti ale ministerstvo odmítá oficiálně sdělit.

„Připomínky jsme podali. Než je ale budeme zveřejňovat, počkáme na vypořádání u ministerstva zemědělství,” řekla náměstkyně MŽP Rut Bízková. Podle informací LN se postoj úřadu změnil až poté, co v jeho vedení skončil kvůli korupční aféře ministr ODS Pavel Drobil. Do té doby údajně nechtěl úřad Fuksovu koncepci kritizovat.

Uvést, co se na Dřevěné knize nelíbilo dalším ministerstvům, zatím nechce ani resort zemědělství. „Dosud probíhá připomínkové řízení mezi jednotlivými ministerstvy. Vypořádání má proběhnout do konce roku,” napsalo tiskové oddělení.

Vyjádření samotného ministra Fuksy se LN včera nepodařilo získat. Ten ovšem už na podzim prohlásil, že by mohla jít koncepce na začátku příštího roku k projednání do vlády.

Nyní se ale úřad musí nejdříve vypořádat s připomínkami jednotlivých ministerstev a do koncepce je zapracovat. „Při dodržení standardních postupů se tak celý proces nejspíš zdrží,” říká Bláha.