logo Silvarium tisk

Úspěšnost práce lesníků závisí na dobré znalosti místních přírodních podmínek a jejich exaktním popisu v hospodářských plánovacích systémech. Pozoruhodným českým a slovenským specifikem je vertikální členění vegetace do tzv. vegetačních (lesních) stupňů, jeho celoplošné mapování a praktická aplikace. Názory lesníků a vědců na vegetační stupňovitost v přírodních podmínkách Československa se vyvíjely společně s poznáním typologie lesních i nelesních stanovišť od 50. let 20. století.

Pracovníci Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. a Mendelovy univerzity v Brně na toto téma zpracovali shrnující a hodnotící článek Klasifikace vegetační stupňovitosti v České republice, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2023.

Cílem jejich práce bylo nejen komplexně zmapovat samotný vývoj lesnicko-typologického klasifikačního systému, ale i poukázat na jeho určité nedostatky. Je žádoucí, aby se tento unikátní klasifikační systém nestal pouze statickým pozůstatkem minulých dob bez reflexe současných trendů krajinné ekologie. Závěry této studie vědci využijí k dalším analýzám vedoucím k odstranění slabých míst.

Rozvoj a poznání tohoto nástroje lesnické praxe může napomoci k lepšímu pochopení vztahů mezí prostředím a vegetací v České republice, což je žádoucí i s ohledem na projevy klimatické změny, nepřímé antropogenní ovlivnění prostředí (např. ve formě čím dále intenzivnější tvorby tzv. tepelných ostrovů) a predikci možného vývoje a směřování lesních a krajinných ekosystémů.

Autoři pro větší přehlednost vývoj rozdělili do dílčích časových úseků, a ačkoliv důraz kladou zejména na Českou republiku, stručně pojednávají i o vývoji na Slovensku.

Vertikální stupňovitost lesních společenstev podle nadmořské výšky je závislá na klimatu. V nejteplejších polohách s nízkými srážkovými úhrny tvoří dominantu společenstev duby, s rostoucí nadmořskou výškou, klesající teplotou a nárůstem srážek se zvyšuje zastoupení buku lesního.

Dominantní společenstva buku lesního se dále přirozeně mísí s jedlí bělokorou a ve vyšších polohách se smrkem ztepilým. Na vysokohorských stanovištích tvoří smrk ztepilý samostatný vertikální stupeň, který je směrem k horní hranici lesa nahrazen borovicí klečí.

Definice a charakteristika (lesních) vegetačních stupňů se v lesnicko-typologickém klasifikačním systému ustálily v 70. letech 20. století.

Ve stejné době byly položeny i základy vegetační stupňovitosti geobiocenologického systému, který byl rozpracován v 90. letech.

Oba klasifikační systémy jsou založeny na stejném konceptu, každý je však užíván k jinému účelu a rozdílná je i právní deklarace.

Současně užívané nadstavbové rámce lesnicko-typologického klasifikačního systému vznikly vyhodnocením rozsáhlého datového souboru, který byl výsledkem sběru dat podle dvou podobných systematik.

Aktuálně užívaný koncept vegetační stupňovitosti v pojetí obou klasifikací nebyl doposud komplexně prověřen s využitím vícerozměrných matematicko-statistických metod. Perspektivním se jeví zejména využití přístupu k hodnocení stanovišť pomocí zonálního konceptu.

Lesní vegetační stupně vyjadřují vztah mezi klimatem a biocenózou (vegetačními společenstvy), reprezentovanými tzv. klimaxovými dřevinami. Popisují ve zjednodušené podobě vegetační stupňovitost a vertikální rozšíření hlavních dřevin.

Lesní vegetační stupně spolu s definovanými edafickými (půdními, ekologickými) řadami (extrémní, kyselá, živná, obohacená, oglejená, podmáčená, rašelinná) slouží k základní typologické klasifikaci lesů pomocí vymezení lesních typů, dále sdružovaných do větších kategorií tzv. souborů lesních typů.

V České republice je vymezeno deset lesních vegetačních stupňů, jež jsou nazvány podle jednotlivých klimaxových dřevin a jejich kombinací: dubu letního a dubu zimního, buku lesního, jedle bělokoré, smrku ztepilého, borovice kleče a alpínských luk.

Přehled lesních vegetačních stupňů
0. lesní vegetační stupeň – borový
1. lesní vegetační stupeň – dubový
2. lesní vegetační stupeň – buko-dubový
3. lesní vegetační stupeň – dubo-bukový
4. lesní vegetační stupeň – bukový
5. lesní vegetační stupeň – jedlo-bukový
6. lesní vegetační stupeň – smrko-bukový
7. lesní vegetační stupeň – bukovo-smrkový
8. lesní vegetační stupeň – smrkový
9. subalpínský vegetační stupeň – klečový
10. alpínský vegetační stupeň - alpínský (alpínské louky)

Lesnická typologie je základní disciplínou hospodářské úpravy lesů a zabývá se klasifikací trvalých ekologických podmínek. Rozděluje lesy na segmenty s podobnými růstovými podmínkami, vyhodnocuje tyto podmínky a vyvozuje závěry pro vhodné lesnické hospodaření.

Při lesnicko-typologickém mapování se provádí hodnocení trvalých znaků prostředí (světlo, teplo, vodní režim a půdní chemismus) a také rekonstrukce přirozeného složení rostlinného společenstva. Hlavním výstupem lesnické typologie je lesnicko-typologická mapa. Lesnicko-typologické mapování je zakotveno v § 5 a 6 vyhlášky č. 298/2018 Sb., o zpracování lesních hospodářských plánů a o vymezení hospodářských souborů.

Článek „Klasifikace vegetační stupňovitosti v České republice“ je ke stažení zde.

TZ VÚLHM

Komentáře  

+3 # schutzmeister@iex.cz 2023-06-17 11:38
A jejich teda teď 10 - a nebo kolik ?
Nula + deset je jedenáct ?
A nebo teda po staru ? file:///C:/Users/PC/Downloads/lesni_vegetacni_stupne_vegetacni_pasmovitost_v_cr.pdf
Po staru to je i na ˇUHULu :
https://www.uhul.cz/nase-cinnost/lesnicka-typologie/lesni-vegetacni-stupne-podrobneji/

Že to historikům i statistikům vrtá hlavou, dobře.
Ale jakou výhodu - myslím praktickou - to přináší do lesa ? Myslím celá ta šaškárna s LVS ?
Že by se smrk měl sázet na 1 % půdy ?
Kde je buko-borový stupeň, protože na písku je ideál BK/BO ? Jako na Doksku, třebys.
Kde naroste nejkvalitnější dub ? Na nejlepší půdě nehledě na výšku a při dobrých srážkách, tedy více méně mimo dubové stupně.
Proč je čistý BK stupeň do 600 m.n.m. když skutečně kvalitní buk roste až od 800 m.n.m. jinak je to "jádrák" ?
Proč je jedle mezi 600-700m když dobře roste všude, kde je vlhčejc ? I ve 2 stupni ?
Kde je javor, bříza - kterejcj je víc jak jedle ?
+4 # schutzmeister@iex.cz 2023-06-17 12:26
A jako dobrej fór pak konkrétní vylišení tady u nás - říční štěrková lavice v 500m na Šumavě, ovlivněná vodou, jako Bukový LVS - buky tam rostou asi 4 a spíš nerostou, kvalita strašná.
Skvěle tam roste DB,DG,KL,JV, OL, JD - smrk při mizerné kvalitě má metrové výčetní průměry.
Takže - k čemu je zařazení do LVS - když je prakticky absolutně k ničemu ?
Je to jenom tím, že to taxoval někdo, jehož noha tam nevkročila, nebo je to celý o ničem ?

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Do jaké míry by se Vás dotklo případné zrušení adaptační platby?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě