V květnové Lesnické práci informoval šéfredaktor Ing. Jan Příhoda čtenáře o dosavadním průběhu schvalování Nového lesního zákona, který má platit od 1.ledna 2026. Lesníky vždy zajímalo a bude zajímat, v čem přestal stávající zákon vyhovovat a proč je nutná jeho změna. Článek šéfredaktora a zejména úvodní slovo ministra zemědělství Marka Výborného jsem četl pozorně (a vícekrát), a získal jsem pocit, že pravé důvody novely jsou skryty a o uvedených se dá diplomaticky říci, “že o jejich pravdivosti se dá s úspěchem pochybovat”. Poslancům lze sice schválení podivné novely vyčítat, ale nemohou znát problematiku všeho, co prochází parlamentem, a tak se rozhodují podle působivosti úvodního slova, názoru strany, za kterou jsou zvoleni, a toho, co jim doporučí asistent.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
není super, že se tady někdo trápí vysokýma těžbama ?
To v Bulharsku už si svoji švarc borovici, buk a cer můžou strkat akorát do riri.
https://toppresa.com/376234/%D0%B7%D0%B0%D0%B3%D1%83%D0%B1%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%B3%D0%BE%D1%80%D0%B8-%D0%BD%D0%B0%D0%BC%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%BD%D0%B8-%D0%BF%D0%B0%D0%B7%D0%B0%D1%80%D0%B8-%D0%B2%D0%BD%D0%BE%D1%81%D1%8A%D1%82
" se projednávaly problémy s drastickým poklesem spotřeby dřeva a obrovským tlakem na toto odvětví. Silně je pociťován nedostatek velkých zpracovatelů, což vede k obtížné realizaci velké části sortimentu, včetně palivového dřeva.
Mezi plánovanými protikrizovými opatřeními je optimalizace výdajů v Jižní lesní správě a jejích územních divizích. V podstatě se budou v lesích provádět pouze naléhavé činnosti. Spoléhat se bude také na generování příjmů z vedlejších činností. Situace ve státním lesnickém sektoru se jeví jako poměrně alarmující a hlavním důvodem je uzavírání dřevozpracujících podniků, včetně největšího závodu na výrobu celulózy a papíru Mondi v regionu ve městě Stamboliyski. "
Tam už došlo na houby a borůvky.
Vůbec je zajímavý, že mnoho států řeší, že má dřeva mrak a nikdo ho nechce.
Ani s tím bukovým benzinem to teď nebude žádný terno....
Přestárlé porosty nejsou důsledkem systému zavedeného v letech 1989 – 1992, ale lesního hospodářského plánování, zadrátovaného do paragrafů vyhlášky, kdy zakopaný pes je v závazném ustanovení maximální celkové výše těžeb. Přestárlý porost jakž takž stabilní je ona pověstná slepice (zde se etát napočítá) snášející zlatá vejce (možnost těžby v mladším, zdravém porostu s dobře zpeněžitelným dřívím). Blázen by byl správce lesa jedoucí na finanční výkon, který by se o takové porosty těžbou připravil.
Náprava je skutečně nežádoucí, ale ne toho, co se stalo v letech 1989 – 1992, ale toho, co se stalo či spíš nestalo po 1.1.1993. Že totiž nedošlo k zamýšlené privatizaci možná poloviny toho, co dodnes stát v lesích vlastní. Protože v lesích je stále ještě mnoho nezaevidovaného dřeva, jak vyplývá z porovnání souhrnných dat LHPO a Inventarizace, při „vytěžování“ kterého by se „těžitelům“ pod nohama mohli plést skuteční vlastníci.
Ale no tak, klíny do hlavy. Hausnumerické odhady.
V terénu je každýmu jasný, že "přestárlé" porosty jsou hlavně v listí a borovici/modřínu/.
Smrk přežil jen v horách - a tam to není na škodu.
V dubu by se ekonomicky mělo obmýtí přesunout na 200 let, což se postupně děje.
V buku bude starých porostů přibývat, protože mizerný buk, kterého je většina, prostě nikdo nechce. Tam ale není problém s ochranou - může mít klidně 300 let a je funkční, jen je z něj prd.
U borovice je to podobný, v podstatě pod 150 let na ní vyděláte jen v nejlepších oblastech. Jinak paleta za půl darma. Každej soukromník ji předrží, co to jde nejdýl. A souše stopí v krbu.
Takže stesky o tom, že máme staré smrčky, který nám sežere kůrovec, maj jen papírový čerti.