Profesor RNDr. Jakub Hruška, CSc., který působí v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a v České geologické službě, v podcastu MAXIM Pavla Vondráčka hovořil o tom, proč rakouská pole kypí životem – na rozdíl od těch českých –, proč bychom měli mít rádi kůrovce i bobry, jak klimatická změna mění tvář naší krajiny a co s tím můžeme udělat.
Celý rozhovor najdete zde.
Komentáře
Opět nám zvedne daně a bude žehrat na válku, covid a cokoli dalšího..no a my vlastníci lesů to budeme daněmi dotovat.
A Fialka nás opět přesvědčí "příkladem" nákupem nutelky, abychom zavřeli huby.
Jen se divím velkým vlastníkům lesů, kteří mohou ovlivnit myslivost, ale i zvyšování daní, že jdou proudem s touto vládou, čímž si opět po desetiletích kopou další hrob, protože až se lidé vzepřou a vláda vyčerpá, opět se sáhne po vlastnictví....
ALE TO MNE JIŽ NEMUSÍ ZAJÍMAT.
TAK PĚSTUJME OSRUŽINU, MOŽNÁ BŘÍZU A ONO BUDE LÉPE.
VLASTNĚ JE NÁM PERFEKTNĚ, ŽE PÁNI FIALKOVÉ, RAKUŠÁNCI A PODOBNÍ.
Možná tam, kde stihne jenom jednu generaci za rok. Všude jinde je nepřítel smrkového lesa č. 1. To poznali naši prapra velice záhy poté, co ty plantáže vysázeli. A dokázali je ochránit a dopěstovat do mýtné zralosti, aby dřevem z nich mohly být financovány hokuspokusy dnešních poš-uků.
Citát (autora jsem znal, bohužel jméno zapomněl): Celý život mě nutili vysazovat buk a celý život jsem musel dodávat smrkovou kulatinu.
Otázka: Z čeho chcete financovat provoz v lesích, až dojde smrková kulatina? Z nových a nových dotačních titulů?
Nechte si zdát. U nás v jedlovým optimu na severním svahu a s historicky vysokým podílem jedle dopadla jedle nesrovnatelně hůř, jak smrk.
Smrk sice zaschnul dřív, ale jedle , tak jako borovice, usychá až s novou závlahou a daleko intenzivněc, v podstatě je pryč.
Jestli něco fakt dost dobře roste v 800 m.n.m., tak je to hlavně dub, pak buk a jakš takš modřín s mléčem, nahoře není marná ani borovice. Vše ostatní těžce poškozené, včetně douglasky.
Dole si to nedovedu představit.