Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, moderátorka

Na jižní Moravě začínají vznikat takzvané lesní mateřské školky. S dětmi pracují v jiném prostředí a jinak než je v našich krajích zvykem. Jejich podstatou je, že děti tráví většinu času venku, a to za každého počasí, tedy i když jsou kruté mrazy nebo prší. Rodiče věří, že pobyt v přírodě obohatí děti víc, než když jsou ve školní třídě. V Jihomoravském kraji jsou zatím 2 lesní školky. V čem jsou jiné, proč je rodiče vyhledávají a jak se v nich líbí dětem, to se dozvíte právě teď v pořadu Otázky a odpovědi. Nerušený poslech vám přeje Vlasta Gajdošíková.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

Dětské nožky v pevných botách nebo zateplených gumácích kloužou po tajícím sněhu a ledu. Děti mají nepromokavé oblečení celé mokré a špinavé od bahna, protože od rána drobně prší a sem tam někdo uklouzne. Je vlezlá zima, ale děti z Lesní školky u Heroltic na Tišnovsku jsou na takové podmínky zvyklé.

dítě

Dobrý den.

dítě

Dobrý den.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

Dobrý den. Kde máte paní učitelku?

dítě

Tam, to je paní učitelka Anička a já jsem taky Anička.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

Kolik je ti, Aničko?

Anička

6,5.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

Kde jste dneska byli na výletě?

dítě

No, my jsme tady v lese. Ale tam byla normálně ledovka a my jsme se klouzaly i s baťůžkama a byla tam ledovka a na tom ledě fičelo.

dítě

Jo, hledal jsem javor.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

A takhle když je zima, tak tě to baví v lese?

dítě

Jo, jo.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

A co děláte?

dítě

Hrajeme si v lese a stavíme si z klacků domečky.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

A není ti zima?

dítě

Ne, není.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

Zatímco v klasických školkách jsou děti většinou ve třídě, odkud vycházejí, jen když je hezky, na krátké procházky nebo na školní zahradu, v lesní školce to je naopak. V Německu a skandinávských zemích takové školky fungují už desítky let. První vlaštovkou na jižní Moravě byl lesní rodinný klub na Tišnovsku. Jeho koordinátorkou je Karolína Krátká.

Karolína KRÁTKÁ, koordinátorka

My jsme začali v říjnu 2009 v místní části Pejškov, kde jsme měli program pro děti předškolního věku nejdřív jednou týdně, dvakrát týdně, nakonec třikrát týdně. Sami jsme zjistili, že opravdu ten koncept funguje, že děti jsou rády venku, že se tam hodně věcí naučí, že je pro ně důležité, s jakými tam jsou kamarády, jaká je tam s nimi paní učitelka a v podstatě nic jiného neřeší. A tak jsme se rozhodli, že teda budeme ten program rozvíjet dál a že bychom chtěli z něho vytvořit rovnocennou nabídku předškolního vzdělávání, to znamená program na 5 dní v týdnu i s odpoledním programem. A to teď máme.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

Děti tráví v lese celé dopoledne až do oběda. Doprovází je paní učitelka a pomáhají jí dobrovolnice, maminky dětí. Oběd jim připraví další dobrovolníci v chatě Sokola Husova za Herolticemi, kde má rodinný klub zázemí. Po spánku na karimatkách následuje odpolední program v chatě, třeba kreslení nebo hraní, a tak to jde od pondělí do čtvrtka.

Karolína KRÁTKÁ, koordinátorka

Každý pátek vyjíždíme na různé výpravy. Tradicí se staly návštěvy malotřídní školy v Doubravníku, kde děti mají možnost ty, co jsou předškolní, se zapojit do vyučování a ty mladší tráví čas ve školní družině. Před školou je i park, jezdíme tam vlakem, v jídelně je pro nás vždycky oběd. Takže takový celodenní výlet do školy v Doubravníku, což se lesním školám doporučuje, právě aby děti, které čeká škola, tak aby se tímto způsobem už adaptovaly. A tyto návštěvy prokládáme návštěvami muzea. Zrovna tento pátek jdeme na výstavu loutek a hraček do Muzea v Předklášteří, chodíme do tišnovské knihovny.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

Zatím jedinou placenou pracovní silou je v tišnovském lesním klubu učitelka. Absolventka pedagogiky Anna Černohlávková.

Anna ČERNOHLÁVKOVÁ, učitelka, absolventka pedagogiky

Protože jsme od malička hodně ráda chodila do přírody a hledala jsem práci, kde bych neseděla celý den jenom zavřená. Zjistila jsem, že přírodu opravdu hodně potřebuji k tomu, abych i já se cítila spokojená a právě mě to hodně nadchlo, že jsem našla takovou školku i v okolí, kde bydlím.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

Jaké to má specifika?

Anna ČERNOHLÁVKOVÁ, učitelka, absolventka pedagogiky

V zimě je hodně důležité, abysme byli pořád v pohybu, protože když byly velké mrazy a chvíli jsme stáli nebo seděli třeba u svačinky, tak jsme promrzli a pak už bylo hodně těžké se znova zahřát. V létě nebo na jaře a na podzim je to potom příjemnější, že můžeme si najít i místo, kde si sedneme dýl a můžeme si povídat dýl nebo hrát i nějaké hry. Dost často se děti zabaví samy, že tam ani nepotřebují, abych jim já vymýšlela neustále program. Když je nálada, tak hrajeme třeba honičku, hra na schovávanou je hodně baví. Když byl sníh, z kterého se daly dělat koule, tak jsme si házeli. Je těžší zase uhlídat všechny venku, aby třeba když jsme teďka u potoka, abysme se nezmáčely od hlavě až k patě, abysme nemuseli rychle utíkat se převlíct. Takže je to těžší hlavně na to, abych měla oči všude a spíš učíme děti, aby se samy teda hlídaly, aby byly samy pozorné.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

Lesní školky vyžadují po rodičích značnou míru zapojení. Děti je potřeba dovézt autem nebo autobusem poměrně daleko na samotu u lesa a odpoledne je zase vyzvednout, což může koridovat s pracovními povinnostmi. Proto lesní školky hodně využívají matky na rodičovské dovolené. Co je k tomu vede, na to odpovídala Kateřina Rezková.

Kateřina REZKOVÁ

Líbí se mi jednak to, že si to rodiče organizujou sami, tím pádem můžou co nejvíc ovlivnit, jakým způsobem se k dětem chovají pedagogové, jakým způsobem se stravují, co se s nima dělá. A pak samozřejmě celkově ten koncept, že se snaží co nejvíce času trávit venku za jakéhokoliv počasí.

Magdaléna ŠVECOVÁ

To, že děti tráví dopoledne venku, to považuju za zdravé i podnětné prostředí a pak mě na tom hodně láká to, že je tady maximální počet 15 dětí a taky je velká možnost se jim věnovat, rozvíjet prostě jejich sklony, talenty. Taky mě hrozně baví být u toho, pozorovat ty jejich osobnosti. Pro mě je to takový štěstí být jejich průvodkyní. Tak i mě to obohacuje.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

Poslední slova patřila Magdaléně Švecové, která má ve školce 2 děti a coby vystudovaná učitelka tu i pomáhá s programem.

Magdaléna ŠVECOVÁ

Dostanu 4 tisíce a ty zaplatím za školkovné. Určitě pro nějakou rodinu je to zatěžující. Tím, že tady pomáhám, tak jako vykompenzujeme, ale asi by to nebylo trvale udržitelné. Ale přesto si myslím, že to školkovné je velice nízké, že třeba v Praze platí daleko víc. My máme za pětidenní pobyt tady ve školce, se platí na jedno dítě 2 tisíce, v Praze to mají snad 8, 7 tisíc. Takže my tím, že tady jsme jako hodně dobrovolníci, tak to může takhle nízký.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

Lesní mateřské školky nejsou součástí běžné školní sítě, ale fungují pod občanskými sdruženími, říká Karolína Krátká.

Karolína KRÁTKÁ, koordinátorka

Lesní kluby v České republice nejsou dotovány, takže ty platby pochází od rodičů a pak záleží na každém sdružení, jaké dary si kde sežene, jaký grant najde. Takže tímto způsobem fungujeme i my, protože zde není nárok na podporu. Od září probíhá pilotní ověřování lesní třídy v Mateřské škole Semínko v Praze. Takže ministerstvo už udělalo první krůček, že si zjišťuje, co vlastně co tam s dětmi dělá, jak ten čas tráví, jestli je to opravdu plnohodnotný program. A pak se uvidí dál.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

I když je budoucnost lesního rodinného klubu na Tišnovsku nejistá, jeho koordinátorka přesto spřádá plány.

Karolína KRÁTKÁ, koordinátorka

Po těch prvních zkušenostech jsme se rozhodli najmout nového asistenta pedagoga, to pracovní místo si můžeme dovolit jenom za předpokladu, že získáme podporu úřadu práce na vznik společensky účelného pracovního místa a potom máme čas do června, abychom naplnili náš stav na maximum. To znamená, že by denně jsme měli 15 platících dětí. A pokud toto se nám podaří zajistit i na ten nový školní rok, tak si můžeme dovolit mít 2 placené pedagožky a vlastně ostatní práci teda mít jako dobrovolnou. Věříme, že když uděláme osvětu a kampaň, že ty rodiny se najdou. Na druhou stranu my moc nepodporujeme, aby za námi speciálně dojížděly rodiny z Brna. Takže si myslíme, že taky je jako zdravé, aby to byly rodiny tak do 10, 15 kilometrů od Heroltic.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

Druhá lesní školka v Jihomoravském kraji byla otevřena teprve loni v říjnu a zatím funguje jen 3 dny v týdnu. Jmenuje se Lesní klub na Jelenici. Děti se scházejí na autobusové zastávce mezi Pozořicemi a Hostěnicemi na Brněnsku. A zázemí mají v nedaleké lovecké chatě Jelenice.

Tak zdá se, že přijely asi první děti.

Michal HAVLÍČEK, učitel školky na Jelenici

Ano, přijel Maxík s Bartíkem, dneska nás bude míň, tak si budeme víc hrát. Na starosti máme většinou kolem 10 dětí. Ten celkový počet je kolem 15, 17, ale nechodí všichni na všechny 3 naše dny, které teď provozujeme.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

Tato slova patří Michalu Havlíčkovi, jednomu z učitelů školky na Jelenici.

Michal HAVLÍČEK, učitel školky na Jelenici

Já studuju dálkově sociální pedagogiku, specializaci volný čas. Ale musím říct, že tato věková skupina byla pro mě absolutní premiéra. Ani v soukromém životě jsem se moc s těmahle dětma jako nesetkával. Takže to pro mě byli takoví mimozemšťany, ale začínám zjišťovat, že máme mnoho společného.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

No, je to totiž nezvyklé, aby byl v mateřské školce, i když je to taková jiná školka, učitel.

Michal HAVLÍČEK, učitel školky na Jelenici

Mně to přijde celkem přirozené. Nemám jako blok, že by to bylo jako ženská práce typická. Ta práce mě baví, je to dobrá práce.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

Co máte s dětmi v plánu dneska?

Michal HAVLÍČEK, učitel školky na Jelenici

Teď v zimě probíráme živel vzduch a ještě ty středy jsou věnované hudební výchově a dramatické výchově. Takže si budeme povídat o tom, jaké jsou druhy větru a budeme si na to hrát.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

Jeden z rodičů Lukáš Drápal vysvětlil, že důvody, proč padla volba právě na lesní školky, byly docela prozaické.

Lukáš DRÁPAL, rodič

V naší klasické školce nebylo místo. Takže určitě to byla jako alternativa. Děti jsou spokojený, pro nás pro rodiče je to samozřejmě náročnější než ta klasická školka. Ten svoz a i to vybavení oblečení, no. Ale jsme spokojení.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

Nedostatek míst v klasické školce řešila i Alena Cabalová.

Alena CABALOVÁ

Ale samozřejmě jsme rádi, že jsou děti venku, protože ve školce, a i když jsou doma, tak jsou většinou celý dny zavřený a nejsou vůbec zvyklý chodívat ven, jak se chodívalo dřív. Já si myslím, že to jenom prospívá těm dětem. A myslím si, že ani nepřízeň počasí, nic jim nevadí, protože když je ten kolektiv, který je dobrý, tak nemají problém.

osoba

Školné je poměrně velké.

osoba

Samozřejmě že to není, jak když dáte do klasické školky, to jo, ale dá se to ustát.

Michal HAVLÍČEK, učitel školky na Jelenici

Školkovné v současné chvíli je 200 korun na den.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

Upřesňuje Michal Havlíček.

Michal HAVLÍČEK, učitel školky na Jelenici

V těch teplejších měsících se dováží jídlo, které se vaří ve škole. A teď si vaříme sami, v Jelenici jsou kamna na dříví. Velice dobře se na nich vaří. Máme vždycky minimum 2 vedoucí a samozřejmě se nám tam schází i víc. Takže někdo vaří, zatímco ostatní se starají o děti.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

Podle další učitelky Jarky Sobotkové ale většina programu probíhá v lese.

Jarka SOBOTKOVÁ, učitelka

Když zůstanete jenom kolem té chaty, tak to nemá tu atmosféru toho lesa a po cestě máme už místa, kde se zastavuje a kde děti mají svoje hnízdečka a kde jako se vrací. Děti se vedou k výchově, jak zacházet s přírodou, jak neplýtvat materiálem. I k jídlu, že jo, když tam uvaříte a prostě víc jídla není a jiné hlavně jídlo není, tak prostě sní to, co je. A oni, protože mají hlad, tak to opravdu sní. Takže si myslím, že rozhodně na co do plýtvání a práci se zdroji, je to pro ně pozitivní.

Vlasta GAJDOŠÍKOVÁ, redaktorka

A registrujete zájem rodičů z okolí, že by chtěli děti přivézt, ale třeba už nemáte kapacitu nebo naopak?

Jarka SOBOTKOVÁ, učitelka

Teďka přes tu zimu je to samozřejmě takovej útlum a všichni tak jako spíš očekávají, jak přežijeme zimu, protože je to tady prvně. Ale rozhodně máme zájem, z Brna vozí rodiče. A myslím si, že na to, že zatím máme v podstatě 2 pedagogy, plus dobrovolné asistenty, tak je to tak akorát. Ale ideál je taková, že to rozšíříme na jaře a od září že by bylo plný provoz. A osobně si myslím, že se to naplní, protože zatím dětí jenom přibývá.