Šumava – Návštěvnost Národního parku Šumava (NPŠ) v posledních letech roste. Od ledna do konce října letošního roku zavítalo na Šumavu podle Správy NPŠ o zhruba 20 procent návštěvníků více než za stejné období loni.
V posledních dvou letech se zvyšoval i počet zahraničních návštěvníků. „Trend je zřejmý. Letos podle našich odhadů navštívilo naše informační středisko o zhruba pět až sedm procent více zahraničních turistů než loni. Šlo hlavně o turisty z Německa," uvedla vedoucí informačního střediska a Návštěvnického centra NPŠ Kvilda Dana Zývalová.
Do všech informačních středisek a návštěvnických center Správy NPŠ od ledna do konce října letošního roku zavítalo více než 546 tisíc lidí, což je o šest tisíc více než loni. Zásadně vyšší nárůst návštěvnosti ovšem registrují strážci NPŠ přímo v terénu.
„Prášilské jezero, jezero Laka, Březník, Poledník, Vltavská cesta spojující Stožec a Novou Pec nebo třeba Tříjezerní slať. To jsou jen některé z lokalit, které naši strážci dlouhodobě sledují a zaznamenávají kvalifikované odhady návštěvnosti.
Letošní návštěvnost všech námi sledovaných míst je přes 1,2 milionu lidí. Za stejné období loňského roku zavítal na sledovaná místa pouze jeden milion návštěvníků," shrnul vedoucí Informační a strážní služby NPŠ Adam Diviš. Pro srovnání, v roce 2015 navštívilo sledované lokality pouze 800 tisíc lidí. „Přitom v první polovině letošní sezony bylo na území národního parku několik omezení, když z důvodu těžby byly uzavřeny některé turistické cesty," upozornil Diviš.
Celkovou dosavadní letošní návštěvnost Národního parku Šumava odhaduje Správa NPŠ na více než dva miliony lidí. „Mezi nejnavštěvovanějšími cíli národního parku jsou Modrava, Jezerní slať a Prameny Vltavy s Bučinou," uvedl mluvčí NPŠ Jan Dvořák.
Vysokou návštěvnost zaznamenala správa parku i na území Chráněné krajinné oblasti Šumava, například v Královském hvozdu s Černým jezerem, Čertovým jezerem, Ostrým nebo nejvyšším šumavským vodopádem Bílá strž nebo v jižní části Šumavy na Boubíně.
Návštěvnost roste i na německé straně Šumavy. „Vývoj návštěvnosti v Německu je podobný jako u nás. Roste v návštěvnických zařízeních stejně jako u nás řádově o tisíce, tam nárůst není velký, ale v terénu je, stejně jako u nás, návštěvníků podstatně více. Stejný vývoj je tam i u zahraničních návštěvníků pouze s tím rozdílem, že na německé straně jsou nejčastějšími zahraničními návštěvníky Češi," řekl Deníku Dvořák.
Příčin rostoucí návštěvnosti je podle ředitele NPŠ Pavla Hubeného více. „Jsem ale přesvědčen, že jeden důvod převládá. Velké území lidmi neovlivňované krajiny, tedy tisíce hektarů divoké přírody, do kterých člověk pouze nahlíží. To jinde ve střední a západní Evropě nelze zažít," konstatoval ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Komentáře
My, co z dřívějších dob pamatujeme množství lidí proudící třeba k pramenům Vltavy nebo kolem plavebního kanálu a dolů na Čeňkovu pilu v Povydří, nebo k jezeru Laka, Plešnému jezeru atd...tak se těm blábolům ,,zeleného" pana ředitele NPŠ můžeme akorát smát.
Co se však min.posledních 15 let nemění jsou názory těch, kdo mají pořád ještě duševní sílu se na tu tragedii chodit dívat.
Nejčastější reakce jsou: ,,Jak mohli tohle dopustit?" nebo ,,...za tohle by měl někdo viset!"
A samozřejmě také připomínky, že Park byl založen aby byly zachovány lesy a původní ráz krajiny, nikoli jako experimentální plocha pro výzkum něčeho, co už dávno víme!
Ale - co jiného těm hloupým ochráncům práv kůrovců zbývá, než pořád lhát...a doufat, že se ta lež konečně ujme...?
Ale když včasnému zákroku banda pomatenců zabrání, tak je z toho tragedie s mnohde nevratnými důsledky.
Vím, že to příznivci HD. nechtějí chápat a schválně každému vnucují tu svoji variantu srovnání(viz: Váš pokus)ale to na faktech vůbec nic nemění.
Takže hlodavci, doporučuji k přečtení článek zde dnes publikovaný, převzatý od ČTK, která jej převzala ze zdrojů OSN, kde se píše, že průměrná teplota do konce tohoto století by měla narůst o nějakých 3-5 st.C.
V té době už budete v důchodu nebo po smrti, takže už nebudete škodit, ale bohužel tady stále poroste nemalá část z vámi dnes i nadále vysazované výnosové dřeviny, takže vaše průsery budou muset sanovat další generace.
Co na to vaše smrčky, které to nedávají už teď? Uznávám, příliš komplexní úvahy na vás, jejichž horizont vědomostí končí na "zanedbání péče". Ignorovat ZÁKLADNÍ ekologické nároky lesních dřevin, vysmívat se tvrdým vědeckým poznatkům - to už je nejen o hlodavcích, ale o hlodavcích s vypláchnutým mozkem.
**nepovolená reklama**: prodám Pelíška, bacha kouše
Vy nerozumíte přírodním procesům, já zase monokulturám smrku, takže asi neprobereme nic. Ani toho Titána jsem u Vás jaksi nezaznamenal. Mohli bychom se snad jedině zaměřit na Váš sexuální mindráček, který čiší z každého druhého Vašeho rádoby chlapáckého příspěvku, ale to je spíš práce pro sexuologa, do toho bych se nerad pletl.
Jste opravdu pašák. Čína vytěží a koupí všechno, lesy západní Sibiře by mohly vyprávět. A vždycky si najdou nějakého místního par.cha.nta, který jim to rád zprostředkuje. Nebojte, Kleware, na každou svini se vaří voda, nepředpokládám, že zrovna Vy budete výjimkou.
Potom se brouk roznese různým způsobem do všech lesů (nejsou tady pouze vzdušné proudy, ale taky silniční a železniční dopravní cesty apod.).
Nakonec přijde pan plastová trubka a bude kritizovat za to, že prodáváme do Číny. Co Amerika, ta by Ti nevadila? i tam se totiž české kůrovcové dřevo vozí.
Kdyby ses věnoval svým plasťákům a nepsal Babišovi oslavné ódy na přírodní procesy, tak by bylo líp jak lesu, tak lesníkům. Babišovi totiž žádný zničený lesy nevadí, protože do nich bude prodávat svoje Agroferťácký sazenice víš? Takový pokoj nám ovšem dopřát nechceš, abys držel h.u.bu., proto Tě taky nebudeme brát vůbec vážně.
Je pravda, že si vysadil dospělou jedli kořeny vzhůru a stejně do zvládla???
Zelení **vulgarismus** tvrdí, že je lepší nechat dřevo hnít v lese ať má třeba kůrovce.
Potom se brouk roznese různým způsobem do všech lesů (nejsou tady pouze vzdušné proudy, ale taky silniční a železniční dopravní cesty apod.).
Ještě stále jsi nevystřízlivěl? V pondělí ráno? Vždyť je to o dva příspěvky výše!
To, že příčinou současné kůrovcové megakalamity je nezasahování na Šumavě, šíří "tvé" Hnutí Život. Na (zdaleka nejen) můj argument, že to není pravda, protože těžko může šumavský kůrovec za stav smrku na Třebíčsku, Jablunkovsku, Rožnovsku nebo Krnovsku, jsi začal zmiňovat "silniční a dopravní cesty".
No a teď to zase popíráš...Co na to slušného říct?
Kůrovec je se smrkem vždy, podobně jako najdeš i u sebezdravějšího člověka zlatého stafylokoka. Jistý transport kůrovce samozřejmě existuje, ale určitě ne na vzdálenost 400 km a s "přeskočením" oblastí, kde se kalamita přitom neprojeví, či projeví až mnohem později. Kůrovec ničící smrky v Beskydech nepochází ze Šumavy, ale z Beskyd a přilehlých částí Nízkého Jeseníku. Kdyby byly tamější smrky vitální, neoslabené dlouhodobým suchem, václavkou a vysokými teplotami, žádná kalamita by nebyla, smrk by to ustál, stejně jako ustojí zdravý člověk toho zlatého stafylokoka. Jenže situace se změnila, rovnováha smrk - kůrovec se prudce vychýlila a výsledkem je, co vidíme. Ono to totiž chce občas si do toho lesa zajít a zjistit, že kůrovcové požerky bývají i u jinak zcela zdravých pokácených smrků, které se ovšem nakonec ubránily. Viděl jsem smrky, které vzdorovaly kůrovci tři roky, a viděl jsem smrky, které uschly několik týdnů po napadení.
Jak poznáš v lese tyto stromy? Jak zajistíš, abys do budoucna pěstoval potomstvo právě těch smrků, co vydržely déle, když všechno okamžitě pokácíš a paseku stejnověce osázíš novými smrky, které mají rezistenci vůči kůrovci kdovíjakou? Vždyť lidé jako ty ignorují ty nejzákladnější přírodní zákony.
Žádný, ani sebeodolnější smrk ovšem nemůže trvale růst v klimatu lesostepi severního Maďarska, což jsou přesně ty podmínky, jaké tady klimaticky mají být na konci století. Stejně, jako např. žádný dospělý člověk nemůže dlouhodobě přežít s 300 kCal na den. Pokud si to tví souputníci myslí (a oni si to bohužel myslí), pak to bude jak v tom starém vtipu, jak ten dědeček odnaučoval koně žrát, dával mu méně a méně jídla, nadšeně si to zapisoval, až ten kůň pošel - a dědeček si smutně poznamenal: - škoda, že nakonec pošel, byl jsem už tak blízko cíle!
V rámci této diskuse jsi zmiňoval (ty nebo někdo jiný z vašeho fiat-ekologického hnutí), že tento přenos možný je, že kůrovce například nasají vzdušné proudy a "vypustí" ho o několik set km dál. Ostatně i teď jsi tento typ přenosu (doprava, vzdušné proudy apod.) uváděl. Proto dle vaší logiky kůrovec neumořil nejprve jižní Čechy, západní Vysočinu apod., ale vzal to oklikou přes severní Moravu a východní Vysočinu.
Teď to popíráš - zřejmě proto, že už i tobě došlo, jaký nesmysl jsi tvrdil. Dokonce jsi schopný to tvrdit v jednom svém příspěvku, abys to o pouhý den nebo dva, resp. v příspěvku svém následujícím, popřel - jakmile ti dojde, jakou pitomost jsi řekl. Ty příspěvky a názory tu ovšem existují, stejně jako existují www stránky vašeho fiat-ekologického hnutí, takže každý si může tyto informace dohledat a sám si udělat obrázek, co skutečně říkáte a obhajujete, a čím se naopak vylháváte, dostanete-li se argumentačně do úzkých.
Ale vy jste jen úzká skupinka bez vlivu nebo s vlivem maximálně někde mezi pár post-husákovskými lesníky. Společenský pohyb, ať už v rovině odborné či v rovině politické, teče už dnes úplně jiným korytem. Veřejnost - odborná i laická - totiž není tak hloupá a nevšímavá, jak jsi onehdy tvrdil v jednom ze svých příspěvků. A na to dokonce ani nemusíš studovat názory Duhy nebo jiných organizací, které se přímo touto problematikou zabývají, ale stačí si prolétnout Monitoring médií na tomto webu.
Ohledně dálkového přenosu kůrovce atmosférickými procesy jsem stoupencem této teorie (co není jen teorie??), dokazování je problematické. Že jsi Ty prožil nějaké svoje vnitřní osvícení o tom, "že to není možné, aby kůrovec překonal 50-100 km pasivním letem vzduchem" pro mě není určující. Ty a Tobě rovní lidé dojdou zadostiučinění v tom, že 50% lesů v ČR lehne vinou kůrovce a také vinou lesníků. Já ovšem nebudu spektakulárně plivat na minulé generace, které sázely smrk na nepůvodní lokality (kde jsou původní lokality jeho výskytu nemá s Tebou smysl probírat - máš zatemněno - viz Dr.Nožička).
Proč platí, co píšu a na co se odkazuje i aktivita Pirátů je skutečnost, že vývoj kůrovce trvá 5-6 týdnů, což je dostatečně dlouhá doba na to, aby si ho vyhledal a v rámci sanitární těžby odstranil. Proč odstranil??? Protože naše lesy jsou labilní a vyžadují péči !!! a ochranu lesa. Pokud zrušíš poslední dogma, může se stát opravdu všechno, včetně lesního požáru a žádná škoda nevznikne. Tenhle zhovadilý názor vytryskl v 90. letech minulého století při šumavské gradaci a vtiskl se lidem do hlav. To je podíl viny, který mají Bláha, Kindlmann, Hruška, Šantrůčková, Fanta, Svoboda, Rejzek, Dolejský, Lepšová, Matějka, Prach a další. Jsou to vědci, můžeš jim věřit jestli chceš. Lesu to ovšem nepomůže.
Sázíš jedli?? Dobře děláš !! Proč odmítáš přijmout moje názory si vyřeš sám, nejsem zase takový jelito, abys musel všechno odmítat, to víš sám. A co se týče Hnutí Život, neřídím ho. Pouze pokračuji v altruistické aktivitě kamaráda, který je soudní znalec, EIA, SEA apod. Nemyslím si, že by bylo mnoho ekologických spolků, které nepotřebují prachy od státu (neříkám, že by se nehodily, ale nějak nejsme v kurzu
Ne, nepatřím k lidem, kteří dojdou satisfakce, pokud 50% lesů lehne kůrovcem. Pokud jde o kůrovce, tak litrovou nádobu, v níž je 500 ml vody a 500 ml vzduchu, vidím jako z půlky plnou, zatímco ty ji vidíš poloprázdnou. Ty tam vidíš tu "katastrofu", já tam vidím ty malé listnáče a jedličky v podrostu, které trpělivě, se zmrzlýma rukama a s nervama, aby frontální systém nepřišel dřív než Stopkus zaschne, natírám. Náš spor není sporem chlapa A s jedněmi názory a chlapa B s druhými názory. Náš spor je sporem představy "přírodu je možno využívat, ale přitom nutné respektovat, uctívat a pouze dotvářet" s představou "člověk je pupkem světa a pokud rozhodl, že plantáž čehosi bude lesem, tak tím lesem také bude, i kdyby na chleba nebylo".
Z tvého postoje k lidem, které uvádíš, prýští nenávist. Osobně ani jednoho z nich neznám, pouze s jejich názory do té či oné míry souhlasím nebo nesouhlasím. Rozumím tomu, že je nenávidíš, protože vtrhli se svými představami do posthusákovského lesnictví, které se domnívalo, že je tady na věčné časy a nikdy jinak. Toto lesnictví bylo ovšem odsouzeno ke krachu už od počátku, protože boreálními stejnověkými plantážemi v podmínkách mírného pásu (často dokonce na styku s mediteránní vzdušnou hmotou) vytvářelo časovanou bombu, o níž se už dávno vědělo (Košuličové, Veškrna, Metzl, Indruch a další), že vybuchne a bude to megaprůšvih, pouze se nevědělo, kdy to bude. No a teď už se to ví - je to právě nyní.
Pokud jde o Šumavu, nejsem Losna ani Mažňák, protože je jasné, co situaci způsobilo (smrkové plantáže), ale taky je jasné, že nelze tento umělý patvar po jeho odumření ponechat zcela volně "přírodním procesům", protože ze 100 ha odumřelé smrkové plantáže opravdu "přirozeným náletem" nevznikne původní jedlobučina ani za 300 let. Člověk to pokazil - člověk to musí opět pomoci napravit.
"Místo abys udělal z plastu pěknou trubku, raději tu vyplachuješ, bobků plnou hubku"
Nezbývá mi než zopakovat (a klidně si mysli, že nabubřele, protože jak jsem už pochopil, tak každý, kdo ti sděluje názor odlišný od tvého a přitom není zlomený v pase, se ve tvých očích takto chová), že nejen Nožička, ale KDOKOLIV, kdo popisoval "přirozenost" smrku v podmínkách naprosto odlišných od dnešních, má v podmínkách dnešních nulovou vypovídací hodnotu. nejsi tak hloupý, abys to nepochopil, pouze zase a znova relativizuješ, rozmělňuješ, uskakuješ z cesty jako kojot, abys pak - tradičně nemaje co věcného říct - kousl zezadu nějakým rádoby bonmotem.
Je to pouhých několik tisíc let, kdy zde byly i v podhorských polohách výborné růstové podmínky pro dub šípák, jírovec maďal či šeřík. Je to naopak cca 1500 let, kdy bučiny zasahovaly i do Polabí a horní hranice lesa se nacházela okolo 1000 m.n.m. Co je tedy ona nožičkovská (či kohokoliv jiného) "původnost"? Má to být stav stav těsně po poslední době ledové, má to být stav doby železné, má to být 18. století?? TO JSOU NAPROSTO EXAKTNĚ FORMULOVANÉ OTÁZKY, před kterými uskakuješ jako kojot, neschopný přiznat si deficit znalostí nebo omyl. Nožičkovská "původnost" smrku je dnes ničím, máme-li o 2 st.C vyšší průměrnou roční teplotu a o 40% méně srážek ve vegetačním období. Rozumíš tomu výborně, ale jsi zbabělec, který odmítá uznat, že nemá na protiargumenty.
A tvé ubohoučké urážky typu "slintalů"? Tvé poukazování na jakési sexuální aspekty, o kterých v mém případě jednak nic nevíš, a jednak do diskuse o LESNICTVÍ (ani jiné odborné diskuse) vůbec nepatří, neboť jsou ryze ad hominem? Vyzdvihování mé profese? Kopeš si argumentační hrob, protože jak vidíš, ty sám nedokážeš odborně protiargumentovat dokonce ani v oboru, který tě živí. A tomu teprve říkám skutečný průšvih.
Co se týče exotů, nevidím důvod hledat další, úplně si vystačíme s DG, VJ, DBC.
Co se týče Tvého vnímání změn klimatu, schází mu podle mne dost podstatné povědomí o možnostech jeho kompenzace, čímž jsme zpátky v lese a já se ptám, co víš o klimatické funkci lesa?? Co podle Tebe dokáže les s klimatem ?? Co je lepší klimatický regulátor, "ošklivý smrčák" nebo krásná mlazina břízy, krušiny a borovice??
Tvoje otázka týkající se toho, zda je lepší klimatický regulátor smrčák nebo mlazina měkkých stromů a keřů je bezpředmětná. Proč? Protože a) ten smrčák na řadě míst stejně nedoroste dál než do mlazin (běž se podívat na Valašsko, jak kůrovec ničí 20leté smrkové výsadby), a b) přípravný les nebude nutný zdaleka všude. A tam, kde bude: jíva nebo bříza ti přiroste i dva metry za rok - než skončí někde na osmi metrech, kdy máš už zapojený porost a můžeš si v klidu pracovat s cílovými dřevinami pod ním. Což bude nutné právě u těch stahektarových holin, které teď vznikají díky patologickému smrkaření minulých (a i současných) generací.
Jak teplejší? Než kde? Co Ti říká transpirace? Jakým mechanismem ovlivňuje les srážky??
Tady máš konkrétní otázky, tak mi ukaž, co víš a já se nechám poučit !!
Co vím o tom, jak ovlivňuje les vlhkost vzduchu a tvorbu srážek? Poté, co jsem ti zopakoval jednu věc, kterou mě učili už na základce, tj. že les stabilizuje teplotu "nahoru" i "dolů", mám ti zopakovat i další trivialitu, že lesnaté oblasti ovlivňují zvýšeným výparem tvorbu oblačnosti a tedy i srážek? Ani toto nevíš? Myslíš, že na neznalosti těchto faktů nachytáš člověka, který si už na základní škole vyrobil první srážkoměr a třikrát denně zaznamenával teplotu? Vliv lesa na tvorbu mikro- i makroklimatu je obrovský, ale není klíčový - bohužel. To říkám opravdu se smutkem, protože bych si sám moc přál, aby tomu tak nebylo. Lesnaté a navíc návětrné polohy vnějších západních Karpat dostávají i o 50% více srážek (500 m.n.m.) než dvacet kilometrů vzdálené a téměř bezlesé polohy pahorkatin (300 m.n.m.). Existují mraky meteorologických situací, kdy je studená fronta slabá a poměrně bezvýrazná, takže někde na Slovácku ani nekápne, ale na Vsetínsku spadne při mírném dešti během hodiny 20 mm srážek - rozdíl mezi oběma lokalitami přitom je 100 metrů nadmořské výšky a několikanásobně vyšší podíl lesa.
Jenže! Tím "lesem" není a priori myšlen porost dle tabulek saského lesnictví, ale může to být i osmimetrový zapojený nálet jív, bříz, osik a habrů. Ostatně, máme takových na Valašsku mraky. Porostů, které byly před nějakými 20 lety holosečně vytěženy (často šlo i o jedliny či jedlobučiny), osázeny smrkem a OPUŠTĚNY. Patří bůhvíkomu bydlícímu bůhvíkde, a od doby, co tam spálili jedlové větve, které nedýmí a nasázeli řádky smrčků, ty plochy člověka neviděly. Ukázka praktické - a zcela legální - aplikace stávajícího lesního zákona v praxi.
A ještě jedno "jenže". A sice to, že stávající suchá a teplá perioda není ani tak způsobena nedostatečně silnými frontálními systémy, ale především znovu a znovu se opakujícími tlakovými výšemi - a to se dostávám k tomu svému "bohužel", protože za dané situace bohužel nepomůže ani taková či onaká lesnatost, ale porosty na obrovských plochách jdou prostě do háje, v létě nezaprší a v zimě je vláha hlavně z námrazy. Proti tomuto neuděláš nic principiálního, kromě jediné věci - přizpůsobíš tomu volbu vysazovaných dřevin a obnovních způsobů.
Ne, dospělé smrkové pole (nejde o les, ale o pole hospodářské plodiny) násobně víc vody než chrouší měkkých dřevin nezadrží. Smrkové pole vytváří úzkou a kompaktní vrstvičku velmi pomalu se rozkládajícího jehličí, po které nemalá část vody steče do vodotečí, zatímco mineralizace rostlinných zbytků v porostu měkkých dřevin probíhá podstatně lépe a rychleji. Kromě toho, porost měkkých dřevin je velmi dynamický, rychle se mění, dřeviny přirostou i dva metry za rok, aby pak už za několik dalších let řada kmínků přirozeně odumírala a zapojila se tak do procesu rozkladu organické hmoty, která navíc jímá zvýšené množství vody. Jak jsem řekl, máme na Moravě mraky těchto nechtěných porostů. jednorázově založených smrkopolí nebo i bk nebo jd oplocenek, které pak byly opuštěné. Např. jen v okrese Vsetín je to víc než 1000 hektarů. Tyto porosty jsou také nesrovnatelně úživnější pro zvěř než smrkopole, takže zvěř přednostně ničí malé břízky, jívy, habříky a ne sousední nálet buku či jedlovou oplocenku s pár vyvrácenými kůly. To jsou faktory, které při obnově lesa rozhodují.
Nejde o žádný fanatismus, ale ryzí pragmatismus. Buďto tady další generace budou mít relativně odolné a druhově pestré lesy s přírodě blízkým složením, nebo tady budou další plantáže, které se jim budou dál a dál cyklicky hroutit, za což nám jistě "poděkují".
Kůrovec je parazit, což nijak nevylučuje jeho přirozenou přítomnost ve smrkových porostech. Kdyby ti teď udělali výtěr z krku, našli by tam několik desítek smrtících patogenních organismů. Přesto se ti nic nestane (nebudeš mít dokonce ani zvýšenou teplotu), pokud nespadneš do ledové vody, neusneš polonahý při otevřeném okně, nevdechneš opakovaně vzduch vykašlaný někým s angínou nebo virózou v MHD. S kůrovcem a smrkem je to úplně to samé.
A pokud jde o tvou oblíbenou Šumavu. Když umíraly autochtonní a tedy obrovsky cenné smrky na Trojmezné, bylo to především proto, že už nedokázaly odolat obrovskému tlaku kůrovce namnoženého všude kolem na smrkových polích. Dle stejné logiky například zemřel objevitel patogenu tuberkulózy - přestože byl původně naprosto zdravý, neustálé vdechování tyfových výparů jeho pacientů ho nakonec dostalo. Smrk může být podobně jakkoliv zdravý a původní, ale nějakých 200 000 brouků už prostě nedá:-( Kdo je tedy úhlavním nepřítelem českého smrku? "Klasický lesník", který přesně takto, plantážemi smrků ze semen nasbíraných kdysi všude možně od Tyrol po severozápadní německo, zničil a dále ničí unikátní český ekotyp smrku. A ještě budete zakládat fiat-ekologická hnutí! Jak směšné! Kdyby v dalších pěti letech sežral kůrovec polovinu lesů, nenapáchá tolik škod, jako dalších 30 let vašeho "hospodaření".
www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/nikdo-nebral-nebezpeci-kurovce-vazne-ted-uz-je-pozde-do-deviti-let-muzeme-prijit-az-o-tretinu-lesu-zustanou-jen-hole-kopce-varuje-vedec-ihned-cz
VP:"A kůrovec to vzal skutečně lišácky. Nesen západními a jihozápadními větry, mazaně vynechal jižní Čechy a nejprve i severní část Vysočiny, aby rafinovaně zničil lesy Nízkého Jeseníku a severních Beskyd a nakonec se začal opět vracet zpátky k jihovýchodu. Kůrovec má totiž tu vlastnost, že se nechá vynést vzestupnými vzdušnými proudy do výšek 6-10 km, aby se pak, dle svého uvážení, snesl o stovky kilometrů dále."
N:"celkem trefný popis šíření brouka, škoda jen, že to nemyslíte vážně."
M: "Pokud by to bylo tak, že hlavní zdroj je šíření ze Šumavy, sežral by cestou, hnán tím větrem, nejdřív všechno cestou, hlavně Vysočinu, až pak by dorazil na Moravu, do Jeseníků,... Coriolisova síla působí na naší polokouli tak, že kůrovce letícího na sever to stočí mírně k východu, a kůrovce letícího na jih mírně k západu. To jaksi nemá vůbec nic společného s tím, že hlavní zdrojnice lýkožrouta je oddělená většinou plochy ČR a šíří se opačným směrem než tvrdíte."
Hroch:"Výklad charakteristik a cirkulace vzduchových hmot v Hadleyho a Ferrelově buňce proto vynechávám a omezím se jen na informaci, že v oblasti ve které leží naše krásná zemička, dochází ke změně proudění větrů v atmosféře právě díky C. síle, a to na jihozápadní až západní. Proto je také kůrovec unášen směrem od Šumavy k Vysočině a dále k Beskydům a Jeseníkům."
Lesníci před tímto varovali dlouhodobě a příroda opět dala právě jim za pravdu.
Zprávy o přemnoženém kůrovci přicházely i z Vysočiny.
Patrně jste jediným, kdo je nezaregistroval, nebo je účelově ignorujete, protože jsou pro to vaše divadélko nevhodné.
M: "V našich šířkách je to ještě o něčem jiném než o těch buňkách, velkou roli hraje golfský proud a tlakové útvary nad pevninou a oceánem, ale to je pro tuhle chvíli jedno, protože to vysvětluje jen převažující směr větru. Nijak to nezdůvodňuje to, že by kůrovec při svém šíření ze Šumavy přeskočil přes Vysočinu rovnou do Jeseníků, aniž by jí samou předtím zdecimoval a teprve se zpožděním se s takovou silou šířil dál. Prostě směrem od Šumavy špatné pořadí, to co píšete nedává smysl. Ale nezoufejte, během pár let se zapomene, odkud to přilítlo"
N:"kolik jste toho prosím Vás o šíření kůrovce nastudoval a kolik hodin jste tím studiem (doufám, že i s vlastním autorským výzkumem) strávil?? Zase nic? Nevěděl byste prosím Vás také to, proč se všechen pouštní písek Sahary, který dopadá na Českou republiku nezachytí už v Apeninách, Pyrenejích, Alpách či snad na návětrných stranách Bavorského lesa??"
VP: "Kůrovec ovšem není africký písek - minimálně ne, pokud jde o velikost. Zatímco případy mnou výše uvedeného nasátí a přenosu afrického písku tlakovými nížemi tisíce kilometrů daleko jsou známé a relativně časté, případ podobného "nasátí" kůrovce vzdušnými masami například na Šumavě a jeho přenosu, byť i jen stovky kilometrů daleko, na východo-severovýchod , tedy do Jeseníků a Beskyd, známy nejsou. Jinými slovy, pokud by se kůrovec dostal do výšek stovek metrů, potom by s největší pravděpodobností způsobil kalamitu nejprve v Šumavě nejbližších oblastech, tedy v jižních Čechách, pak na Vysočině a a teprve pak Moravě. Aby překonal tyto regiony, aniž by na ně "spadl", musel by vystoupat do kilometrových výšek a pak tedy masově "spadnout" například v oblasti Nízkého Jeseníku, aniž by předtím "spadl" někde po cestě. Takovýto scénář je ovšem z říše fantazie, pominu-li občas publikované články o "pršících" sarančatech či dokonce žábách. Pokud máte Vy, pan Hroch nebo jiný pro takovýto "přenos kůrovce bez mezipřistání" nějaké důkazy, nepochybuji o tom, že je předložíte."
N: "Copak Vy byste ode mne nějaké důkazy přijal ??"