V ekologii se vláda ve svém prvním roce zaměřila na sucho (ČTK)

Boj se suchem a snaha o zadržení vody v krajině se staly v ekologii největší prioritou vlády, jak slíbila v programovém prohlášení. Příští týden uplyne první rok od jejího jmenování. Během něj ministerstvo životního prostředí (MŽP) sestavilo Národní koalici pro boj se suchem a pokračovalo v dotačním programu Dešťovka. Podle ministra Richarda Brabce (ANO) se ale nepodařilo stanovit nezávislého regulátora v oblasti vody, který by hájil spotřebitele. Kritici považují za negativní i to, že vláda podporuje stavění vodních nádrží místo péče o ekosystémy.
"Národní koalice složená z odborníků, vědců a zástupců úřadů koordinuje kroky vlády. Monitoruje také realizované projekty. Od roku 2014 vynaložilo MŽP a ministerstvo zemědělství (MZe) na boj proti suchu 40 miliard korun," uvedl Brabec. V programu Dešťovka je nyní v procesu 5000 žádostí za 213 milionů Kč na nádrže na dešťovou vodu, rozvody a využití tzv. šedé vody.
Od začátku roku si v rámci nové výzvy v programu Dešťovka pro obce města řekla o téměř 150 milionů korun na 40 projektů.
Vláda se také zaměřila na stavbu vodovodů, přehradních či vodních nádrží pro zajištění pitné vody. Podle Brabce jsou ale také nutná přírodě blízká opatření, jako je revitalizace mokřadů a rozlévání vody do krajiny.
Podle předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dany Balcarové (Piráti) ale ministerstva dostatečně neprosazují přírodní vodohospodářská opatření. "Novela vodního zákona pod taktovkou MŽP se nevěnuje nezbytným opatřením v krajině, která by zmírnila dopady sucha a klimatické změny," řekla.
Na tom se shodnou také zástupci nevládních organizací Hnutí Duha a Greenpeace. "Pro účinné zachování vody v Česku potřebujeme mít zdravou celou krajinu, ne betonové stavby. Potřebujeme především fungující ekosystémy, jako jsou nivy, mokřady, remízky, dále ekologické zemědělství a zdravé lesy," sdělil tiskový mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos. Podle Jana Freidingera z Greenpeace byly z evropských dotací některé mokřady obnoveny a nové rybníky vybudovány.
Nový regulátor v oblasti vody by měl dohlížet například na to, jak vzniká cena vody, měl by také zamezovat jejím ztrátám a podobně. MŽP a MZe se zatím ale nemůžou shodnout na rozdělení pravomocí. "Neznamená to, že se nic neděje. Díky našemu tlaku dnes funguje společná komise vodárenství, kde je potřeba i ministerstvo financí řešící mimo jiné cenové výměry pro cenu vody," sdělil Brabec.
Regulace špatného systému bude podle Balcarové pouze kosmetickou úpravou, ale nepovede k nápravě. Města a obce mají, jak tvrdí, v rukou 90 procent vodárenské infrastruktury. "Je potřeba proto zrušit špatně nastavený systém privatizace zisků a zestátnění nákladů," dodala.