logo Silvarium tisk
Podtitulek: Vedoucí Lesní správy Buchlovice Zdeněk Zálešák: Někteří odborníci považují zdravotní stav českých lesů za katastrofální. Lesní správce Zdeněk Zálešák se zamýšlí nad příčinami i důsledky takové situace
Autor: ZDENĚK SKALIČKA
Rubrika: Slovácko

Chřibské lesy se rozkládají na ploše přibližně dvaceti tisíc hektarů. Tři čtvrtiny z nich obhospodařuje vaše lesní správa, zbytek jiní majitelé. Chřadnou lesy v Chřibech?

Chřadnou. V důsledku vysokých teplot, jejich výkyvů a dlouhých období sucha dochází k oslabení jehličnatých i listnatých dřevin. Vlivem tohoto oslabení jsou jehličnaté stromy napadány kůrovcem a listnáče dřevokaznými houbami, takže postupně usychají. Usychají nejen jehličnany, tedy převážně smrk, ale i bukové porosty, o nichž jsme si mysleli, že snesou všechno možné i nemožné. Na živných stanovištích Chřibů se totiž kořeny buků nacházejí v povrchových vrstvách půdy. Když spadne málo srážek a nejsou doplněny spodní vody, nefunguje, jak by mělo, ani vzlínání vody v půdě. Tím pádem mají bučiny nedostatek vody a živin a i ony usychají. Do toho vstupují ještě velmi vysoké teploty a UV záření působící u buků v porostních stěnách korní spálu.

Ohrožují i dnes chřibské lesy kyselé deště, které je zasáhly v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století?
Žel, je skutečností, že v 70. a 80. letech dvacátého století se na půdě v chřibských lesích podepsaly kyselé deště, které výrazně změnily kyselost půdy. Z rozborů vzorků půdy, které odebírali v oblasti Lipové studenti Střední zemědělské školy a Gymnázia Staré Město, bylo zjištěno, že půdní reakce v porostech byla označena jako velmi silně kyselá. Ještě v 60. letech bylo v porostech v Chřibech dle měření profesora pedologie Pelíška z brněnské lesnické fakulty nejnižší pH 4,5. Pro listnáče i jehličnany bylo prudké zvýšení kyselosti půdy škodlivé. Kyselými dešti došlo navíc k narušení molekulárních vazeb v jílech a jílovitých břidlicích, které jsou součástí geologického podloží Chřibů. Tím pádem se v chřibských lesích začaly objevovat sesuvy půdy velkých rozsahů. Za zmínku stojí také to, že se v posledních letech v dešťové vodě padající na Chřiby objevil zvýšený obsah chlóru, dusíku a síry.

Na neutěšeném stavu českých lesů se prý podle odborníků na životní prostředí podepisují nejen sucha, kyselé deště či průmyslové exhalace, ale i lesníci. Ti totiž mají působit škody dlouhodobým pěstováním nepřirozených smrkových monokultur. Je tomu tak i v Chřibech?
Obviňovat lesníky ze zhoršování stavu lesů je neseriózní. Lesníci svou práci berou jako poslání a jsou právě těmi, kteří les chrání a pěstují pro další generace. Tam, kde jednotlivé stromy nebo části porostů usychají, ať už z důvodu sucha, napadení kůrovcem a podobně, musí je lesníci vytěžit a na základě platného lesního zákona, který jim to ukládá, znovu les vysazovat. Samozřejmě otázkou je, jakými dřevinami. Ideální by bylo, všechny vzniklé holiny po těžbách mýtních i kalamitních zalesnit listnatými sazenicemi. Dosáhnout mýtního věku u listnáče je ale několikanásobně dražší a složitější než u jehličnanu. I když dřevo - zpracující průmysl stále více požaduje jehličnaté dříví, používáme při obnově porostů převážně listnaté sazenice, které si také sami pěstujeme. Od roku 1995 do roku 2006 byl podíl listnatých sazenic při zalesňování 77 procent. Je neodvratnou skutečností, že smrkové monokultury jsou nejnáchylnější na sucho, vítr i kůrovce. Napadá je houba václavka. Generace současných lesníků, působících v Chřibech, se snaží kolegům, lesákům, kteří přijdou po nás, předat les v lepším stavu, než jsme jej přebírali my. To znamená s daleko větším podílem listnatých dřevin, které by měly daleko lépe snášet klimatické vlivy - vyšší teploty, stále silnější větry nebo přívaly mokrého sněhu. I buk, který je v Chřibech nejrozšířenější a nejlépe se mu zde dařilo a daří, začal mít problémy v důsledku nedostatku srážek. Nejspíš budeme nuceni druhovou skladbu porostů při jejich obnově zalesněním měnit ve prospěch dubu, který mnohem lépe sucho a vyšší teploty snáší.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Jaký druh zvěře vám působí největší škody?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě