Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Nejen smrky trpí suchem a různými škůdci, kteří si libují ve vysokých teplotách. To samé trápí i naší druhou nejvýznamnější hospodářskou jehličnatou dřevinu – borovici lesní. Extrémně vysoké teploty a výrazný srážkový deficit spojený s poklesem hladiny spodní vody způsobují oslabení lesních dřevin, a tím usnadňují aktivitu řady houbových patogenů a podkorního hmyzu.

Meteorologické podmínky hrají důležitou roli při reprodukčních procesech jehličnatých stromů. Jaký vliv mělo počasí v uplynulých více než 40 letech na kvalitu semen borovice lesní a smrku ztepilého, zjišťovali odborníci na reprodukci lesa z Výzkumné stanice Kunovice, která je součástí Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., a z firmy IDS.

Vedle nejznámějšího kůrovce v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, lýkožrouta smrkového, má na svědomí nemalé škody v lesích také lýkožrout severský, který je u nás vnímán jako invazní druh. Ruku v ruce s jeho přemnožením dochází ve střední Evropě k jeho dalšímu šíření. Ochrana smrkových porostů před l. severským je z důvodu řady specifik značně komplikovaná.

Zvyšující se zájem o pěstování břízy pomalu mění historický pohled na ni jako na plevelnou dřevinu. Svědčí o tom například fakt, že bříza byla již v minulosti na našem území úspěšně využita při zakládání porostů náhradních dřevin v imisních oblastech. Zvýšila se také výměra samovolně vzniklých březových porostů na opuštěných zemědělských půdách. Nově je zkoušeno využití břízy při dvoufázové obnově kalamitních holin.

Lesy severní a střední Moravy a Slezska jsou obzvlášť zkoušené celou řadou nepříznivých vlivů. Důsledkem je kůrovcová kalamita, především lýkožrouta smrkového, jenž způsobuje odumření stromů během několika týdnů od začátku úspěšného náletu. Území, které trápí časté přísušky, je dlouhodobě postiženo tzv. chřadnutím smrku.

Po praktických návodech na zjednodušené určování domácích druhů dubů, bříz, olší a topolů vypracovali odborníci z VÚLHM nový klíč, tentokrát k určování domácích druhů jilmů. Praktická metodika vznikla, jako ty předchozí, na základě podnětu odborných pracovníků Lesů České republiky, s. p.

Jen ta geneticky nejcennější semínka jsou ukládána v Národní bance osiva lesních dřevin v Kunovicích, aby mohla v budoucnu přispět k založení nových porostů. Díky nim budou zachovány nejhodnotnější populace lesních dřevin v České republice.

Lužní lesy jsou významnou součástí naší krajiny. Většina z nich se nachází v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje, v Litovelském Pomoraví, v aluviu Labe a Odry. Bohužel stále podléhají silným zásahům člověka. Jedná se mimo jiné i odčerpávání podzemních vod, jichž jsou lužní lesy významnou zásobárnou.

Ačkoliv středoevropské lesy nejsou původním domovem douglasky tisolisté, tento statný jehličnan postupně nachází své místo i u nás. Pro lesníky může symbolizovat naději, že částečně nahradí méně odolný smrk ztepilý, a to navzdory své nepůvodnosti v Evropě. Aby ze semenáčků vyrostli statní jedinci, je dobré jim již v raném věku pomoci hnojivy nebo jinými rostlinnými prostředky.

Způsoby nakládání s těžebními zbytky na pasece mohou posloužit při další obnově lesa. Právě na jejich zpracování a následný vliv na rozvoj bylinného patra a náletových dřevin se soustředila studie vědeckých pracovníků Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.