Petra Kulhanová
Lesníci v mnoha oblastech řeší problém jak a jaké lesy pěstovat v lokalitách ohrožených suchem a s převahou nepůvodních smrkových porostů. Stále větší část našich lesů je totiž sužována zhoršováním zdravotního stavu a velkoplošným rozpadem porostů smrku a borovice, který většinou nastává v důsledku působení kalamitních hmyzích škůdců. Vysoké teploty ve vegetačním období, období sucha a změna rozložení srážek v průběhu roku k tomuto stavu významně přispívají.
Výbor pro životní prostředí 17.2. doporučil Sněmovně schválit návrh vládní novely k omezení invazních nepůvodních druhů. V souvislosti s ní podpořil pozměňovací návrhy, které žádají regulaci pyrotechniky na zvláště chráněných územích či vyšší pravomoci strážců přírody. Naopak nepodpořil návrh na vznik národního seznamu invazních druhů.
Kůrovcová kalamita rokem 2020 nekončí. Objem nahodilé těžby v nestátních lesích za rok 2020 odhaduje SVOL ve výši 14,6 milionů kubíků dřeva. Za minimální částku příspěvků pro nestátní vlastníky lesů na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za rok 2020 na zajištění obnovy zničených lesů považuje SVOL 5,8 miliardy korun. Podle odhadu CZECH FOREST think tank v roce 2020 kůrovcem napadeno 35-40 mil. kubíků dříví a škody dosáhly 44 miliard korun.
Stav lesních porostů je v důsledku zhoršující se kůrovcové kalamity a sucha alarmující, což je jeden ze zásadních negativních závěrů letošní Zprávy o životním prostředí. Objem evidované těžby dřeva překonal dosavadní rekord z roku 2018 a činil 32,6 mil. m3 (bez kůry). Podíl kalamitní těžby na celkové těžbě činil 95,0 %. V roce 2019 bylo v lesích poprvé v historii vysazeno více listnáčů (14,7 tis. ha) než jehličnanů (14,0 tis. ha), nejčastěji vysazovanou dřevinou byl stále smrk (8,7 tis. ha).
Jednou z velmi diskutovaných otázek mezi lesníky je možnost využití modřínu opadavého při obnově našich lesů. Dalším impulsem pro jeho genetický výzkum v českých podmínkách je zájem francouzských lesníků o náš domácí jesenický ekotyp modřínu. K tomu se přidala i povinnost členských států Evropské unie v oblasti lesnictví vybudovat funkční kontrolní systém reprodukčního materiálu lesních dřevin. Pro něj lze využívat molekulárně-genetické metody.
Výzkumní pracovníci Fakulty aplikované informatiky (FAI) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně vynalezli inteligentní systém, který v krátkém čase dokáže rozeznat kvalitní sazenici lesních dřevin od nekvalitní. Je to díky metodám umělé inteligence a počítačového vidění.
V anketě lednového čísla Lesnické práce významní představitelé lesnicko-dřevařského oboru komentovali uplynulý rok 2020. Přinášíme čtenářům Silvaria další část anketních odpovědí – tentokrát zástupců lesnických a dřevozpracujících firem a prodejce lesních strojů.
Zástupci lesnicko-dřevařského oboru se ostře vymezili proti vyjádření Hnutí DUHA, ve kterém se uvádí, že masivní těžba českých lesů začala ovlivňovat klima, způsobuje více emisí než auta a Česko kvůli tomu bude muset platit astronomické částky za překročení limitů emisí.
V anketě lednového čísla Lesnické práce významní představitelé lesnicko-dřevařského oboru komentovali uplynulý rok 2020. Přinášíme čtenářům Silvaria další část anketních odpovědí – tentokrát od Jana Václavíka, Tomáše Paříka, Jiřího Pohana, Jany Kostelníkové, Pavla Draštíka a Martina Flory.
Aplikační dokument ke Koncepci státní lesnické politiky do r. 2035 vzala vláda na vědomí
Aplikační dokument, tedy konkrétní opatření, která vedou k realizaci Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035, vzala na vědomí vláda. Dokument se věnuje opatřením, jako jsou obnova lesů po kalamitě, snížení počtu povinností a omezení pro vlastníky lesů či podpora k ukládání uhlíku v lesních půdách a porostech.













