Moderní člověk v lesích hledá místo zklidnění, rozjímání, duševní očisty. Spirituální význam lesů je ale téma, které se v sekulární společnosti České republiky netěší významnému zájmu. Přitom ve světě se otázky duchovního rozměru lesů, lesní spirituality, ale například i vlivu víry na ochranu přírody stávají zajímavým a stále častějším předmětem diskusí.

Rozhovor s evoluční bioložkou prof. dr. Toby Kiers z Vrije Universiteit Amsterdam.

V roce 2016 zahajuje kanadská vědkyně Suzanne Simard vystoupení na konferenci TED v kalifornském Long Beach slovy: „Dnes bych chtěla změnit způsob, jakým přemýšlíte o lese„. Mluví o tajném jazyku stromů, kdy spolu komunikují prostřednictvím podzemní sítě hub, kterou vědci nazývají wood wide web. Nadchne publikum vyprávěním o spolupráci stromů při výměně živin, o mateřských stromech, rozeznávajících své potomstvo a pečujících o „mladé“ stromky v podrostu. Přirovnává les ke komunitě, rodině. O tři roky později, opět na konferenci TED, evoluční bioložka Toby Kiers (která začala výzkumy podzemního světa nedlouho po Suzane Simard) ve svém vystoupení přichází s přesvědčením, že idea rostlin pomáhajících jedna druhé je hezká, ale nerealistická a wood wide web je postaven na rivalitě přinejmenším stejně jako na spolupráci. Podzemní svět přirovnává Toby Kiers k tržní ekonomice.

Adaptace lesů na změnu klimatu a jejich rozvoj ve prospěch společnosti byly zpečetěny ve dvou zásadních dokumentech – Bratislavské ministerské deklarace a Bratislavské ministerské rezoluce, které byly jednomyslně přijaty a podepsány signatáři 8. ministerské konference FOREST EUROPE, kterou organizovalo 14. a 15. dubna 2021 Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova SR ve spolupráci s německým Spolkovým ministerstvem výživy a zemědělství.

Státní zástupce zastavil stíhání bývalého ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda kvůli porušení povinnosti při správě cizího majetku. Podle kriminalistů poškodil státní podnik tím, že nabídl těžařským firmám předčasné ukončení kontraktů dohodou kvůli kůrovcové kalamitě, čímž Lesy ČR ochudil o 1,8 miliardy korun. Podle Nejvyššího státního zastupitelství ale pro to policisté nemají dostatek důkazů.

Exotických býložravců jako jelen sika u nás žije nejméně 8krát víc, než umožňuje zákon o myslivosti. V České republice evidujeme druhou největší evropskou populaci tohoto východoasijského druhu jelena. Na prvním místě je Skotsko, kde jelena siku již musejí lovit profesionálové. Rychlé rozšiřování jeho výskytu v ČR přináší křížení a s ním spojené zničení populace našeho původního jelena evropského. Přemnožení sikové navíc způsobují lesníkům i zemědělcům rozsáhlé škody a devastují ekosystémy. Současná podoba mysliveckého hospodaření na řešení tohoto problému prokazatelně nestačí, hlavní nadějí pro vyvážené ekosystémy českých lesů je tak prosazení změn v aktuálně projednávané novele zákona o myslivosti v Poslanecké sněmovně.

Ekonomický ředitel státního podniku Lesy České republiky Jiří Krejča v polovině března ve funkci skončil. Funkce se vzdal z osobních důvodů. Ekonomický úsek nyní řídí generální ředitel podniku Josef Vojáček. Vypsání výběrového řízení na obsazení místa ekonomického ředitele podnik zatím neplánuje. 

Získat zkušenosti, pomoci v lesích v kůrovcové sezóně a něco si vydělat mohou i letos žáci a studenti středních a vysokých lesnických škol coby letní adjunkti Lesů ČR. Podnik s projektem začal v roce 2018 a dosud v sezóně zaměstnal více než 440 brigádníků.

Patnáct nově vybudovaných objektů na celkové ploše téměř pěti hektarů. Tak vypadá nový pilařský závod, který ve Vápenné nedaleko Javorníku vybudovala za bezmála 300 milionů korun společnost Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. V březnu, po sedmi měsících výstavby, zahájili lesníci zkušební provoz. Areál pily nabídl uplatnění pětadvaceti zaměstnancům z regionu a zefektivní zpracování kalamitního dříví z Jeseníků a Rychlebských hor.

Silvie Stachová vystudovala lesnickou fakultu v Brně a po škole nastoupila ke státním lesům na lesní správu Frýdek-Místek, kde v průběhu 15 let prošla několika pozicemi, od adjunkta přes revírníka a zástupce lesního správce až po vedení lesní správy. V roce 2014 ale kvůli nespokojenosti místo opustila a založila pod značkou Mamma Tea vlastní podnikání s bylinnými čaji, postavené na regionálnosti a co největším podílu ruční práce.