Dřevo přesílené nebo s vadami může být pro někoho synonymem nesnadno opracovatelného, respektive nekvalitního materiálu. Pro řemeslníky bratry Václava a Davida Frassovy to jsou však vítané, ba dokonce vyhledávané aspekty, které dělají jejich ručně vyrobený nábytek a dekorace zcela nevšedními. Mnohdy tak dávají druhou šanci i palivovému dříví v podobě originálních designových kousků pod vlastní značkou Frassa Tapp Wood ve své dílně ve středočeských Kamenných Žehrovicích. V korespondenčním rozhovoru jsme se dozvěděli o jejich profesních začátcích, o dřevu, které pro výrobu poptávají, ale třeba i jakou má lokální ruční výroba pro zákazníky hodnotu.

Bezprecedentní kůrovcová kalamita, která postupuje střední Evropou, má potenciál změnit zásadním způsobem nejen lesnictví a lesnicko-dřevařský sektor, ale ve svém důsledku celé fungování krajiny včetně služeb, které lesy poskytují veřejnosti. Na tuto situaci reagoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., uspořádáním dvoudenní on-line konference FORESTS´ FUTURE s podtitulem „Důsledky kůrovcové kalamity na budoucnost lesnictví ve střední Evropě“, která proběhla ve dnech 23. a 24. března. Konference se účastnilo více než 170 zástupců výzkumných institucí, univerzit, vlastníků lesa, zástupců státní správy a dalších účastníků z 29 zemí. Jednotlivé prezentace účastníků konference jsou pro zájemce nyní volně dostupné na stránkách VÚLHM.

Státní podnik Lesy České republiky letos hodlá zalesnit rekordních 21 000 hektarů holin. Proti loňskému zalesnění 16 000 hektarů to představuje nárůst o 31 procent. Plocha holin kvůli masivní těžbě kůrovcového dřeva ke konci loňského roku ve státních lesích vzrostla o šest procent na 32 544 hektarů. Jarní výsadby již začaly.

Aktualizováno o vyjádření SVOL a dalších organizací. Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní novely zákona o myslivosti, kterou připravilo Ministerstvo zemědělství (MZe) a podporuje ji Českomoravská myslivecká jednota. Cílem novely je snížit škody způsobené zvěří na lesních a jiných porostech. Úřady například nově nebudou muset každých pět let nechávat vypracovávat posudky, aby se zjistilo, kolik má být v honitbě zvířat. Tuto povinnost, která ale zatím nezačala ani platit, stanovila předloňská změna lesního zákona.

Na konci ledna Hnutí DUHA zveřejnilo tiskovou zprávu, ve které se uvádí, že masivní těžba českých lesů začala ovlivňovat klima a způsobuje více emisí než auta. Dle této tiskové zprávy v roce 2019 uniklo kvůli těžbě lesů do atmosféry 15 milionů tun CO₂ a Česko kvůli tomu bude muset za tyto zvýšené emise CO₂ podle pravidel LULUCF a klimatických závazků nakoupit speciální emisní povolenky, jejichž cena se může vyšplhat až na více než 26 miliard Kč. Ve zprávě Hnutí Duha se dále uvádí, že pokud by se zastavila nerentabilní těžba souší a ty se ponechávaly v lese, emise z lesů by byly o třetinu až polovinu menší.

Proti vyjádření Hnutí DUHA se ohradilo Ministerstvo zemědělství, oba státní podniky a významné oborové organizace a sdružení. V následujícím článku přinášíme stručné shrnutí této kauzy a především rozhovory s Janou Beranovou z Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) a Tomášem Krejzarem z Ministerstva zemědělství, ve kterých vysvětlují hlavní principy výpočtu emisní bilance z lesů, co nám toto číslo o emisích vlastně říká a nakolik zobrazuje realitu i jak jsou na tom okolní státy.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) informuje žadatele o podmínkách dotace na Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochranu lesů, která je určena na částečné finanční kompenzace újmy vzniklé ze snížení hospodářského využití lesů v oblastech Natura 2000, a dále na uznané zdroje selektovaného reprodukčního materiálu na lesní půdě.

Hlasujte v anketě! Vědci z několika institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích. Tuzemské lesy se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Odborníci modřín vnímají jako dřevinu, která může použitím správných lesnických postupů pomoci například i s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost, vitalitu a produkční potenciál lesů.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni zvýšil těžbu dříví o tři procenta na rekordních 14,35 milionu metrů krychlových. Nepokračoval tak razantní nárůst roku 2019, kdy těžba kvůli masivnímu šíření kůrovce vzrostla meziročně o 30 procent na 13,9 milionu metrů krychlových. Těžba kůrovcového dříví loni klesla asi o dvě procenta na 9,58 milionu metrů krychlových. Letos LČR plánují mírné snížení těžby na 14,07 milionu metrů krychlových.

Vznik národního seznamu invazivních dřevin, omezení plošného vysazování douglasky tisolisté a modřínu opadavého či návrhy měnící podobu současné myslivosti – v rámci projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů, byla předložena řada poslaneckých pozměňovacích návrhů pro druhé čtení v Poslanecké sněmovně.