Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Obnova poničených lesů bude velmi náročná. Každá sazenička, která na kalamitních holinách přežije první kritické období, bude mít cenu zlata. Jejich ujímavost a životaschopnost lze podpořit různými způsoby nejen přímo v lese, ale už při pěstování v lesních školkách. Poměrně speciální metodou je umělé očkování symbiotickými houbami podporujících růst rostlin. Výzkum ale ukazuje, že ne vždy kombinace a použití pro stromečky všeho nejlepšího současně vede k nejlepším výsledkům při jejich přežití.

V současné době, kdy v důsledku sucha a kalamity dochází k rozsáhlému odlesnění značných částí krajiny, nabývá na významu ochrana rozptýlené zeleně, jako jsou drobné remízky či větrolamy, a její obnova především v zemědělských oblastech v systému tzv. agrolesnictví.

Na základě současného klimatického vývoje s častými teplotními výkyvy a dlouhodobým srážkovým deficitem lze předpokládat, že dosavadní druhová skladba našich lesů se bude muset zásadně změnit a více se blížit skladbě přirozené s vyšším zastoupením listnáčů, vycházející z vegetační stupňovitosti a konkrétních stanovištních podmínek.

Příklady užití různých dřevin (jeřábu, dubu, břízy) při obnově lesů na kalamitních holinách, foto: Karel Švéda

Vlastníci lesů, správci, lesní hospodáři i úředníci státní správy lesů potřebují pro dlouhodobé, koncepční, strategické plánování, jak v budoucnosti pečovat o naše lesy, spolehlivé prognostické nástroje klimatických změn.

Ilustrační foto: Krajinná mozaika luk, polí, pastvin a lesů v podhůří Krkonoš na Trutnovsku, autor Jan Řezáč

Podobně jako v předchozích letech je přehled výskytu lesních škodlivých faktorů v roce 2019, publikovaný mj. v květnové Lesnické práci, zpracován na základě obdržených hlášení lesnického provozu a údajů získaných při poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS), působící v rámci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Hlavní informace přinášíme i na Silvarium.cz.

Rozsáhlé napadení smrkových porostů podkorním hmyzem (Čechy, Písecko; srpen 2019). Foto: archiv LOS

Větrolamy mají na území České republiky dlouholetou tradici. Ne vždy ale dostávají péči, jakou si zaslouží. Přitom mají řadu důležitých funkcí. Hlavním účelem je ochrana zemědělské půdy proti větrné erozi.

Krajina jižní Moravy s obcí Šatov. Foto: archiv VÚLHM

Lípa srdčitá, náš národní strom, patří k druhům, jejichž rozšíření by mohlo přispět k obohacení a zvýšení stability lesních ekosystémů. Současná situace kalamitního úhynu smrku a borovice vyžaduje obnovu lesních porostů výběrem druhů dřevin, které se v lesních ekosystémech dříve přirozeně vyskytovaly.

Lípa srdčitá v lesním porostu, Štěchovice, Homole, střední Čechy, foto: archiv VÚLHM

Vzhledem k předpokládanému rozvoji šíření nákazy koronaviru se Lesní ochranná služba (LOS) rozhodla přesunout celostátní seminář Škodliví činitelé v lesích Česka 2019/2020 - „Krize zdravotního stavu borovice lesní" z 16. 4. na jiný termín, a to do podzimního období (předběžně 22. října 2020).

Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem ve spolupráci s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. zpracovali Generel obnovy lesních porostů po kalamitě (etapa III). Tento „Generel" navazuje na předchozí etapu II a pokračuje v monitoringu a vyhodnocení situace vzniku kalamitních ploch jako nových obnovních prvků (holin) po aktuálně probíhající kalamitě.

Foto: Marek Mejstřík

Duby patří k našim hospodářsky i ekologicky nejvýznamnějším lesním dřevinám, jejich zastoupení v lesích dnes činí 7,3 % a bude velmi pravděpodobně stoupat. Dva hlavní druhy – dub letní a dub zimní – mají značně rozdílné nároky na přírodní podmínky, v nichž se jim daří, rostou od nížin do pahorkatin. V době klimatických změn je důležitá adaptace jednotlivých druhů a jejich populací na měnící se podmínky prostředí.

Extrémní stanoviště s cennými populacemi dubů na stráních nad Vltavou u Štěchovic, archiv VÚLHM