Touto palčivou problematikou se zabývali vědci z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Cílem jejich studie bylo vyhodnotit zvolenou skladbu dřevin při obnově kalamitních holin a porovnat náklady mezi skutečně užitou a modelovou cílovou druhovou skladbou, a to ve vybraných oblastech severní a střední Moravy. Své výsledky publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2020.
V posledních deseti letech se rozpad smrkových porostů, způsobený dopady klimatických změn a škůdci, začal výrazně projevovat ve všech nižších a středních polohách severní a střední Moravy, zejména v oblasti Šternberska, Bruntálska, Krnovska a Města Albrechtic. Dále pak v jihovýchodních Čechách, přičemž postupuje na západ republiky. Ve zmíněných oblastech došlo k strmému nárůstu zpracovaného kalamitního dřeva a velkoplošných holin již od roku 2015.
Stav a struktura lesních porostů byly v minulosti vytvářeny především na základě požadavků trhu, kdy zcela převažovala poptávka po technickém dřevě s uplatněním především ve stavebnictví, nábytkářství, papírenství apod. Těmto požadavkům odpovídaly především vlastnosti smrkového dřeva.
Smrk byl proto využíván k obnově ve všech výškových polohách a regionech, a to i v oblastech, kde k jeho dlouhodobému stabilnímu vývoji nejsou vhodné přírodní podmínky. Tato skutečnost se začala projevovat již v jeho prvních generacích nebo v generacích následných, zpravidla podle schopnosti smrku adaptovat se na konkrétní prostředí. Rozsáhlejší poškození smrkových porostů, doprovázené masivní kůrovcovou kalamitou, bylo od počátku 90. let 20. století zaznamenáno na Opavsku, Ostravsku a zasahovalo i do regionu Vítkov.
V současné době však má velký význam při plánování hospodaření v lese jeho polyfunkčnost, kdy environmentální funkce (vodohospodářské, půdoochranné, stabilizační, rekreační, hygienické, estetické apod.) mohou převládat nad ekonomickými a určují rozhodování vlastníka lesa.
Vědci při svém šetření zjistili, že dřevinnou skladbu při obnově porostů na kalamitních holinách v zájmovém území mezi lety 2008–2017 tvořil kromě ustupujícího smrku ztepilého zejména buk lesní, duby letní a zimní, jedle bělokorá a borovice lesní. V menší míře byl využíván javor klen, lípa, modřín opadavý, olše a jilm. V přirozené obnově je kromě již vyjmenovaných dřevin často zastoupen habr obecný a bříza.
Z výsledků studie je patrné, že výše nákladů na obnovu porostů koreluje s volenou dřevinnou skladbou. Čím výrazněji se v cílové skladbě snižuje zastoupení smrku ve prospěch pestřejší druhové skladby, znatelně zastoupené dřevinami s vysokým počtem sazenic na hektar, tím více se náklady navyšují.
Vysoké náklady ve spojení s nízkými výnosy z prodeje kůrovcem napadeného dříví a také nedostatek pracovních kapacit na zalesnění holých ploch nutí vlastníky lesa k hledání alternativních způsobů. K tomuto účelu vydalo Ministerstvo zemědělství vyhlášku 298/2018 Sb., která upravuje možnost využití většího spektra dřevin na všech stanovištích. Ministerstvo zemědělství rovněž vydalo dne 3. dubna 2019 opatření obecné povahy, upravující některé zákonné povinnosti vlastníků lesa nacházejícího se v oblastech s mimořádným rozsahem kalamitního poškození lesních porostů.
S novými právními normami je možno využít v daleko větší míře potenciál přirozené obnovy přípravných dřevin, jejichž prioritou je v co nejkratší době pokrýt odlesněnou lesní půdu a udržet vodu v krajině, a to za co nejnižší náklady. To umožní vlastníkům lesa, kteří neměli možnost vytvořit si rezervy na obnovu rozpadajících se porostů, využít přírodní procesy k založení druhově pestrých porostů s dlouhodobou stabilitou a výraznou věkovou diferenciací. Pro tento účel byla zpracována metodika „Dvoufázová obnova lesa na kalamitních holinách s využitím přípravných dřevin", která blíže uvádí způsob využití břízy jako dřeviny přípravné, ale i hospodářsky cenné. (Ke stažení zde.)
Míra využití přípravných dřevin však vyvolává mnoho diskusí. Na jedné straně panuje obava z degradace živných stanovišť v případě dlouhodobé absence dřevinného pokryvu, na druhé straně se ozývají názory, které přirozenou sukcesi pokládají za prioritu. Řešení se většinou nachází někde uprostřed. Většina kalamitních holin zaujímá živné stanoviště a jejich rozsah je větší, než co je možné zvládnout současnými pracovními kapacitami i množstvím vhodného reprodukčního materiálu. Dalším neopominutelným faktorem je trvalé poškozování výsadeb zejména spárkatou zvěří a jejich nákladná ochrana.
Každé obnově velkoplošné holiny by proto měla předcházet příprava ve formě dlouhodobějšího projektu využívajícího jak možnosti přirozené obnovy přípravných dřevin, vyskytujících se na ploše v dostatečném množství, tak i umělé obnovy dřevinami stanovištně vhodnými, které by sloužily zejména k založení prostorových a stabilizačních prvků. Veřejná vyhláška MZe (2019) umožňuje na vyjmenovaných katastrálních územích využít pětiletou lhůtu na zalesnění. V této době lze sledovat a kontrolovat nástup přirozené obnovy. V případě jejího sporadického nebo nulového výskytu lze sledovanou plochu zalesnit.
Státní podnik Lesy České republiky přijal „Strategii obnovy lesa na kalamitních holinách", která každou velkoplošně odlesněnou plochu považuje za systémový komplex s dlouhodobým projektem obnovy a následné péče, s maximálním využitím možného potenciálu přirozené obnovy všech dřevin cílové druhové skladby i dřevin přípravných.
Postupem, kdy jsou velké plochy systémově rozděleny a vyváženě obnovovány přirozenou i umělou obnovou dřevin s výrazně rozdílnou délkou obmýtí, lze druhou generací přípravných dřevin docílit časovou, prostorovou i druhovou rozrůzněnost porostů za příznivých ekonomických podmínek. Kryt přípravných dřevin je schopen zajistit i ochranu choulostivějších, rozptýleně se vyskytujících dřevin proti poškozování zvěří.
Karel Švéda, jeden z členů autorského týmu, na závěr shrnuje: „Naše výsledky na všech stanovištích potvrzují vyšší náklady na obnovu a péči o založené porosty pro skutečně užitou dřevinnou skladbou ve srovnání s modelovou cílovou druhovou skladbou, ve které dominuje smrk. Skutečně užitá druhová skladba je však pestřejší a ekologicky stabilnější. V budoucnosti možná přinese vlastníkům nižší ekonomické výnosy, ale pro další generace zachová trvalejší existenci lesů a vysokou hodnotu jejich celospolečenských funkcí."
Článek je ke stažení na stránkách VÚLHM, v. v. i. zde.
Kontakt na autory: Karel Švéda, Karel Pulkrab, Jan Bukáček, FLD ČZU v Praze, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Podle TZ VÚLHM, red.
