Mohou sloužit též jako štít proti navátí sněhu nebo jako biotopy pro volně žijící zvířata. Kromě původní půdoochranné funkce větrolamů je v současnosti stále více zdůrazňována jejich funkce krajinotvorná.
Většina větrolamů na území České republiky byla založena v polovině minulého století v oblasti jižní Moravy. Jejich současný stav je vzhledem k chybějící péči často zcela nevyhovující. Do jaké míry jsou větrolamy poškozeny, které dřeviny zde převažují a jaké zásahy vyžadují, bylo předmětem zkoumání vědců z Mendelovy univerzity v Brně a Lesnického výzkumného ústavu ve Zvolenu.
„Účinnost a funkčnost větrolamů je dána jejich strukturou, tj. šířkou a rozestupem, zastoupením dřevin a vnitřní horizontální a vertikální strukturou. V druhové skladbě by měly být uplatněny především dřeviny stanovištně vhodné. Doporučována je podle převažující funkce kombinace dřevin dlouhověkých, krátkověkých, melioračních a keřů. Schopnost tlumit rychlost větru závisí také na propustnosti větrolamu," vysvětlují autoři Aneta Blažejová, Michal Pástor a Antonín Martiník.
Větrolamy, na které se vědecký tým zaměřil, se nacházejí v katastru obce Hrušky, ležícím v nejjižnější části Jihomoravského kraje. Krajina kolem obce je převážně využívána pro zemědělské účely. Území je především v předjaří a jarních měsících ohroženo větrnou erozí. K šetření řešitelé vybrali dva na sebe kolmé rozsáhlé větrolamy o celkové délce cca 4 a půl kilometru. Vybrané větrolamy pak rozdělili na segmenty lišící se svou dřevinnou skladbou a vnitřní strukturou. Ta nebyla v době jejich založení jednotná, přitom jen v některých částech se i do současnosti dochoval původní design výsadby.
V každém segmentu větrolamů byla změřena jeho délka, šířka, zjištěna početnost, resp. druh dřevin a určena skladba keřového a trávo-bylinného patra. Řešitelé stanovili zdravotní stav dřevin v každém úseku a určili jeho propustnost. Následně pro každý úsek navrhli pěstební zásah do stromového a keřového patra v členění dle účelu (asanační, zdravotní a výchovný) a podle síly zásahu, případně navrhli rekonstrukci, resp. obnovu daného segmentu.
Větrolamy jsou z největší části tvořeny těmito dřevinami: topol černý, jilm habrolistý, javor jasanolistý, dub letní, lípa srdčitá, ořešák černý, třešeň ptačí, javor mléč, javor klen, vrba jíva a trnovník akát. V zájmové oblasti byla při zakládání větrolamů zvolena kombinace dřevin dlouhověkých (dub, lípa, ořešák) a rychle rostoucích, krátkověkých (topol).
Původním předpokladem bylo, aby topoly, jakožto dřeviny s krátkým obmýtím (životností), plnily roli pouze dočasné složky větrolamů a později uvolnily místo dřevinám dlouhověkým. Následná péče o větrolamy byla často zanedbávána a s topoly se můžeme ve větrolamech setkat i dnes, po 60–70 letech, kdy tyto stromy tvoří hlavní složku mnoha větrolamů, ale vyžadují obnovu. Část topolů již byla z větrolamů odstraněna z důvodu asanačních, ale i hospodářských (zhoršený zdravotní stav; využití kvalitní dřevní hmoty). Tyto zásahy jsou prováděny zde i v celé ČR extenzivně, takže dochází často k prosychání topolů a následně zhoršování funkcí větrolamů.
Dlouhověké dřeviny nabízejí nejen relativně největší odolnost proti zemědělským postřikům, ale i vitální výmladnost v případech poškození nadzemní části porostů. Funkčnost a význam větrolamů v krajině závisí na parametrech šířky, výšky a jejich propustnosti. Doporučená šířka větrolamu se pohybuje mezi 6 až 15 metry. Minimální šířka segmentů u sledovaných větrolamů byla 7 metrů, maximální až 39 metrů. Také výška většiny dílčích segmentů splňuje parametry kladené na větrolamy.
Propustnost všech čtyř větrolamů se pohybuje mezi 70–90 %. Optimální propustnost s maximální účinností se pohybuje mezi 40–50 %. Navzdory zhoršenému zdravotnímu stavu a výskytu suchých jedinců je tedy propustnost větrolamů dokonce nižší, než je doporučováno. Průměrný zdravotní stav je potom mírně narušený až průměrný. Především v místech s vysokým podílem dřevin se zhoršeným zdravotním stavem a výskytem javoru jasanolistého odborníci doporučují urychlenou péči, resp. částečnou nebo úplnou rekonstrukci.
„Péče o větrolamy jak v celé České republice, tak v zájmové oblasti, je nedostatečná, probírky jsou zanedbané a důsledkem jsou snížené přírůstky a narušený je i habitus stromů. I přesto větrolamy stále splňují svoji významnou funkci v krajině. Pro zlepšení jejich stavu a zabezpečení jejich funkcí je třeba věnovat těmto agrolesnickým systémům potřebnou péči a zajistit jejich průběžnou obnovu," doporučují odborníci.
Odborný článek Stav a funkčnost větrolamů – příkladová studie z jižní Moravy vyšel v recenzovaném časopisu Zprávy lesnického výzkumu, vydávaném Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Volně ke stažení je zde.
Kontaktní údaje: Aneta Blažejová, Michal Pástor, Antonín Martiník, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Podle TZ VÚLHM, red.
