Průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu v březnu dosahovala hodnoty 14,14 ºC.
Naměřená hodnota znamená teploty o 0,73 ºC vyšší než průměr mezi lety 1991 až 2020 a o 0,10 stupně vyšší než do této doby nejvyšší naměřená průměrná teplota vzduchu u povrchu země z března 2016. Průměrná globální teplota za posledních 12 měsíců, tedy od loňského dubna do letošního března, je rovněž nejvyšší v historii měření. Byla o 0,70 ºC vyšší než průměr mezi lety 1991 až 2020.
„Březen 2024 je dalším měsícem v řadě v překonávání klimatických rekordů v oblasti teploty vzduchu i teploty povrchu oceánů, a to už rekordním desátým. Průměrná globální teplota je nejvyšší v historii, přičemž za posledních 12 měsíců byla o 1,58 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období," řekla zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová.
Zastavení dalšího oteplování podle ní vyžaduje rychlé snížení emisí skleníkových plynů.
Zjištění u některých expertů vyvolalo obavy, že by se svět mohl dostat do nové fáze ještě rychlejší změny klimatu. Za nedávnými vlnami veder kromě globálního oteplování způsobeného lidskou činností zčásti stojí i meteorologický jev El Niño, který dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě. Teploty by se měly po odeznění fenoménu v nadcházejících měsících dočasně snížit, část vědců se ale obává, že se tak nestane.
„Pokud budeme na konci léta stále pozorovat rekordní teploty v severním Atlantiku nebo jinde, pak jsme se skutečně dostali na neprobádané území," řekl Schmidt.
Dlouhodobější trendy oteplování prozatím stále do značné míry odpovídají očekáváním a většina vědců se zatím nedomnívá, že klima vstoupilo do nové fáze. Někteří z nich se však snaží přesně vysvětlit, proč byl konec roku 2023 tak teplý.
Březnový rekord byl očekávaný. Jev El Niño, který začal loni v červnu a svého vrcholu dosáhl v prosinci, přidal další žár k teplu, které již do atmosféry vnáší spalování fosilních paliv, hlavní hnací síla vysokých teplot. Teploty však začaly lámat rekordy s obzvláště velkým náskokem zhruba v září loňského roku a tehdy se El Niño ještě vyvíjelo, takže fenomén nemůže vysvětlit všechno dodatečné teplo. Schmidt se obává, co to znamená pro předpovědi do budoucna.
„Naše předpovědi pro specifika roku 2023 poměrně dramaticky selhaly, a pokud předchozí statistiky nefungují, pak je mnohem těžší říci, co se stane v budoucnu," řekl Schmidt.
„Stále se snažíme pochopit, proč se situace v polovině loňského roku tak dramaticky změnila a jak dlouho bude tato situace pokračovat, zda jde o fázový posun, nebo zda jde o výkyv v dlouhodobých klimatických trendech," dodala zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová.
Meteorologický jev El Niño nyní slábne a pravděpodobně skončí v příštích několika měsících. Vědci si sice nejsou jistí, jak přesně se budou podmínky v Tichém oceánu vyvíjet, ale podle současných předpovědí by jej mohl ještě letos nahradit fenomén La Niña, který má naopak chladící účinky. Toto ochlazení mořské hladiny by za normálních okolností vedlo k dočasnému poklesu globálních teplot vzduchu, ale jak přesně se bude vyvíjet, se teprve uvidí.
Vědci si ovšem jsou jistí jednou věcí: způsobem, jak zastavit oteplování, je podle nich rychlé snížení emisí takzvaných skleníkových plynů, které jej způsobují.
ČTK
