logo Silvarium tisk

Buk versus bříza, jak rostou na holině

Nejen lesníci se obávají, že současné chřadnutí a velkoplošný rozpad smrkových porostů povedou ke ztrátě celé řady produkčních i mimoprodukčních efektů, které tyto lesy dosud poskytovaly. Proto se odborníci shodují na nutnosti rychle zahájit obnovu lesů na vzniklých holinách, byť různými postupy. Vědci i lesníci diskutují o různých metodách, jako je využívání pionýrských dřevin, dvoufázová obnova, skupinová obnova, výsadba nižšími hektarovými počty apod.

Foto: Jan Řezáč Foto: Jan Řezáč Ilustrační foto: využití břízy, buku a smrku při obnově lesa.

Jedním z významných ukazatelů úspěšnosti obnovy lesů je rychlost, s jakou dřeviny odrůstají negativním vlivům prostředí (zvěř, buřeň, klima) a tvoří tak biomasu, tedy poutají uhlík ve svých pletivech. Akumulaci uhlíku v biomase můžeme posuzovat nejen z hlediska funkce produkční, ale také z hlediska vlivu na klima.

V rychlosti růstu na kalamitních holinách vynikají především pionýrské druhy dřevin, z nichž se po smrkových porostech ve středních polohách nejčastěji zmlazuje bříza bělokorá.

Břízu, stejně jako další pionýrské dřeviny, lze využít při tvorbě nových lesních porostů po kalamitách. Přes biologickou opodstatněnost využívání pionýrských dřevin brání jejich širšímu uplatnění nedostatečné znalosti jejich přínosů. Nadále tak na rozsáhlých holinách převažuje konvenční umělá obnova, v níž je dnes nejčastěji využíván buk lesní.

Proto se vědci z Mendelovy univerzity v Brně rozhodli ve svém výzkumu porovnat nadzemní biomasu dominantně březového, přirozenou obnovou vzniklého porostu a výsadby buku prakticky shodného stáří na variantách obnovního experimentu založeného po větrné kalamitě a následném dotěžení nepůvodního smrkového porostu. Své výsledky zveřejnili v článku Srovnání růstu a nadzemní biomasy mladého porostu buku a břízy rostoucích na kalamitní holině po allochtonní smrčině, který publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2022.

Z produkčního hlediska je u březových porostů významné období kulminace průměrného přírůstu nadzemní biomasy, což je obvykle ve věku kolem dvaceti let, kdy může převyšovat 5 tun/ha/rok a kromě věku závisí na stanovišti a hustotě porostu.

Na rozdíl od břízy se biomasa buku zjišťuje především u starších jedinců, resp. porostů. Důvodem je odlišný průběh růstu, který souvisí s odlišnou životní strategií druhů. Srovnání biomasy v mladých porostech břízy a buku tak pomůže objektivizovat přínosy využívání pionýrských dřevin jako prvního kroku obnovy a tvorby lesů po kalamitách.

Vědci své šetření uskutečnili na trvalé výzkumné ploše (TVP) Tipeček, která je lokalizována na polesí Habrůvka Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křtiny. TVP vznikla v roce 2010 po větrné smršti Antonín s cílem porovnat různé způsoby obnovy lesa po kalamitách. Před kalamitou na ploše TVP rostl převážně smrkový, plně zapojený dospělý porost.

Na TVP byly založeny tyto varianty obnovy: síje břízy, sukcese, umělá obnova (smrk, buk), a to ve dvou dílčích sub-plochách (velká a malá). K hodnocení biomasy mladého bukového a březového porostu vědci využili varianty „velká sukcese“ (bříza) a „velká umělá obnova“ (buk).

Hektarové počty buku byly po devíti letech výrazně pod vysázenými počty. Z původních 10 000 jedinců zůstala necelá polovina, a to i přes to, že na ploše probíhalo opakované vylepšování.

Nízkou početnost buku neovlivnilo ani zastoupení ostatních dřevin, které obvykle nepřesahovaly podíl 10 %. Podobně jako početnost i výšky vysázeného buku ve většině případů neodpovídaly požadavkům na zajištěnou kulturu. Výsadby byly také stále poškozovány zvěří. To ovlivnilo i hodnoty nadzemní biomasy mladého bukového porostu, které ve sledovaném období nepřekročily 1 t/ha.

Neutěšený stav výsadby byl patrný navzdory standardní péči. Zjištěné výsledky tak korespondují s dosavadními poznatky o špatném odrůstání buku na holinách. Vědci proto doporučují spíše podsadby nebo výsadby buku na menší holosečné prvky než jeho přímou výsadbu na rozsáhlé holiny.

V kontrastu s výsledky zjištěnými v buku stav březových porostů potvrdil biologickou opodstatněnost využívání přirozené obnovy pionýrských dřevin (břízy) jako prvního kroku obnovy lesa po kalamitách. Variabilita ve struktuře, sukcesí vzniklých porostů s převahou břízy, je jejich typickým znakem a lze ji následně využít při procesu tvorby budoucích (bohatě strukturovaných) lesů.

Zjištěné výsledky ukazují nejen růstový a produkční, ale i ekologický potenciál břízy a buku na kalamitní holině. Navíc množství nadzemní biomasy bezprostředně souvisí s ukládáním uhlíku, což je jeden z významných ukazatelů udržitelnosti lesnického hospodaření.

Vědci konstatovali, že sukcese přirozeným zmlazením břízy na pokusné holině byla velmi úspěšná. Naopak za nezdařilou vědci označují výsadbu buku na téže holině. V devíti letech od založení kontrastuje březová a buková varianta v těchto parametrech: výška (800 cm vs. 280 cm), hustota (10 900 vs. 4 600 ks/ha) a nadzemní biomasa (26,8 vs. 0,79 t/ha).

Zjištěné výsledky tak potvrzují výhody uplatnění sukcese a pionýrských dřevin při obnově lesa po kalamitách. Bříza na rozsáhlých holinách odrůstá rychleji než vysázený buk – vytváří záhy zapojené porosty, a přispívá tak k naplňování konceptu udržitelného lesnictví.

Článek Srovnání růstu a nadzemní biomasy mladého porostu buku a břízy rostoucích na kalamitní holině po allochtonní smrčině je ke stažení zde.

TZ VÚLHM, v. v. i.

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)

Komentáře  

+9 # Rensa 2022-06-10 15:04
A že dnes těch bukových kultur vysazených na kalamitních holinách po kůrovci je!
Peníze vylité do kanálu.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Zobrazení: 3685

Video a anketa v článku. Po zhruba 1,5 roce příprav představil ministr zemědělství Marek Výborný novelu...

Ruské dřevo se do EU vozí i přes Čínu, odhalilo nové vyšetřování

Ruské dřevo se do EU vozí i přes Čínu, odhalilo nové vyšetřování

Zobrazení: 2043

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) zveřejnilo zprávu, v níž uvádí, že poté, co EU uvalila sankce...

Ohlédnutí za kůrovcovou kalamitou II

Ohlédnutí za kůrovcovou kalamitou II

Zobrazení: 1938

Kůrovcová kalamita, která na severovýchodní Moravě začala v plné síle v roce 2015, se postupně rozvinula...

Proč a jak se sceluje lesní majetek církve?

Proč a jak se sceluje lesní majetek církve?

Zobrazení: 1692

Od poloviny loňského roku jedná církev o směnách lesních pozemků s Lesy České republiky. Jaké jsou hlavní důvody...

Nestátní vlastníci lesů se ohradili proti některým návrhům Národní ekonomické rady vlády

Nestátní vlastníci lesů se ohradili proti některým návrhům Národní ekonomické rady vlády

Zobrazení: 1618

Nestátní vlastníci lesů se prostřednictvím Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ohradili proti...

Web ClimRisk ukáže pro každý katastr ČR klimatické podmínky do konce století

Web ClimRisk ukáže pro každý katastr ČR klimatické podmínky do konce století

Zobrazení: 1462

Anketa uvnitř. Jaké budou panovat klimatické podmínky v různých částech Česka do konce tohoto století, lze...

Poslední komentáře

Anketa

Pokládáte zřizování NP na Křivoklátsku za ideální způsob ochrany tamní přírody?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě