logo Silvarium tisk

Buky nakládají s půdní vodou méně hospodárně než smrky

Bukové lesy v porovnání se smrkovými během horkých letních měsíců více vysušují půdu. Strategie hospodaření s vodou v obou typech lesů porovnávali vědci z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. Postupný nárůst podílu buků v lesích by proto podle odborníků mohl v létě zvýšit půdní sucho a potenciálně ovlivnit množství podzemních vod.

Hydrologové z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR zkoumají vodní režim v obou typech porostů v experimentálním povodí Liz. Foto: AV ČR Hydrologové z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR zkoumají vodní režim v obou typech porostů v experimentálním povodí Liz. Foto: AV ČR

České lesy se začaly postupně druhově obměňovat po kůrovcových kalamitách, které zasáhly významnou část smrkových lesů. Jejich hlavním náhradníkem se staly právě buky.

Bukové lesy přitom nakládají s půdní vodou méně hospodárně než lesy smrkové. Vědci srovnali režim a bilanci půdní vody v bukovém a smrkovém lese a zjistili, že buky i během suchého léta nepřestávají vodu využívat. Vzhledem k častějším výskytům sucha a lesnickým zásahům do skladby lesa je otázka, jak budoucí lesy ovlivní stav půdní vody a její dostupnost.

Letošní velmi teplý rok opět otevřel debatu o dopadu klimatických změn na dostupnost vody v následujících letech – a to nejen v řekách, přehradních nádržích, ale i podzemních vrtech. Na distribuci srážkové vody má však zásadní vliv také půda. Právě její vlastnosti rozhodují o zadržení srážkové vody, jejím odtoku po povrchu, obohacení podzemních vod či o možnostech využití vody rostlinami.

Dlouhodobý monitoring koloběhu vody v lesních porostech

Hydrologové zkoumali množství vody v půdě v obou typech lesů v experimentálním povodí Liz na Šumavě. Chtěli zjistit, zda a jak se mezi sebou porosty z pohledu režimu a bilance půdní vody liší a jestli během dvou desítek let jejich měření budou pozorovat i vliv častějšího výskytu suchých period.

Hydrologové z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR zkoumají vodní režim v obou typech porostů v experimentálním povodí Liz. Foto: AV ČR

Vědci sledovali nasycení půdního profilu vodou pod oběma porosty do hloubky jednoho metru. Následně stanovili bilanci půdní vody, která jim poskytla informace o tom, co změny množství půdní vody způsobuje. Mezi procesy, které její změny ovlivňují, se řadí výpar z povrchu vegetace po dešti (intercepce), transpirace (dýchání rostlin) a perkolace (odtok z půdy do podzemních vod).

Výsledky měření režimu půdní vody ukázaly, že množství vody pod oběma porosty se v průměru výrazně neliší. Rozdíly ale vědci zaznamenali v letních obdobích, která se vyznačovala nadprůměrnými teplotami a nedostatkem srážek. V bukovém lese tehdy naměřili menší množství půdní vody, což má dvě vysvětlení.

 „Zaprvé, kořenový systém buku je mnohem hlubší než smrkový a buk má tak k dispozici větší objem půdy s větším množstvím vody. Zadruhé smrk disponuje „strategií“, kdy během horkých dní uzavírá na jehlicích průduchy, aby zabránil nadměrné ztrátě vody z vodivých pletiv. Smrk tak sice vypařováním vodu neztrácí, ale zároveň ji ani nemůže využívat pro životní funkce, což v delším časovém horizontu může vést k jeho oslabení. Tato „strategie“ buku chybí. I během horkých období nepřestává dýchat a využívat půdní vodu, což se nám podařilo potvrdit také výsledky z bilančního modelu,“ vysvětluje Václav Šípek z z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR.  

Při srovnání, kolik vody využijí stromy na výpar vzhledem k tomu, kolik jí „dovolí“ odtéct perkolací do podzemí, přišli vědci na to, že během suchých letních období bukový porost spotřebuje na výpar zhruba 4× více vody než na perkolaci. U smrků je výpar proti odtoku do podloží větší pouze 3×.

Ve smrkovém porostu tedy do podloží v suchých letech odtéká zhruba o 15 % více vody než v porostech bukových. S přibývajícím množstvím srážek se rozdíl postupně snižuje. „Čím sušší léto je, tím více rostliny z půdy vodu vyčerpávají a méně jí zbývá na odtok do podzemních vod,“ říká Nikol Zelíková z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR.

Výjimečně suchý podzim

V porovnání s analyzovaným obdobím dvaceti dvou let představuje konec letošní vegetační sezony nejsušší pozorovaný podzim od roku 2000. V průběhu letního období dosáhlo množství půdní vody velmi nízkých úrovní srovnatelných pouze s velmi suchými roky 2003, 2008, 2015 a 2017.  


Klimatické podmínky a vývoj půdní vlhkosti v bukovém a smrkovém lese ve vegetačním období 2023 (povodí Liz, Šumava). Čím nižší tlaková výška (osa y), tím je voda v půdě méně dostupná. Zdroj: AV ČR

Na rozdíl od zmíněných roků ale půdní vlhkost na těchto nízkých úrovních přetrvává i po krátkých intenzivních deštích v srpnu a v průběhu října. V sušších letech vědci obecně pozorují méně půdní vody pod bukovými porosty, a to právě kvůli snížené transpiraci smrkových porostů. Nicméně v letošním roce, podobně jako ve čtyřech zmíněných velmi suchých letech, půdní profil extrémně proschnul. V průběhu podzimu experti proto už nenaměřili rozdíl v množství půdní vody mezi buky a smrky, protože půda i pod smrky významně vyschla.

Budoucí půdní sucho?

Suchých letních období bude s největší pravděpodobností přibývat. Půda by tak, proti současné situaci, měla být v průměru sušší pod bukovými porosty. Vlhčích roků, kdy byla půda sušší pod smrky, bude naopak ubývat. Výjimku budou tvořit pouze extrémně suché roky, kdy půda vyschne podobně pod oběma hlavními druhy stromů.

Podle expertů by tak mohl postupný nárůst podílu buků v budoucích lesích zvýšit v letních měsících půdní sucho a potenciálně ovlivnit množství podzemních vod. Následující výzkum se proto zaměří na detailní popsání vodní bilance vody pod oběma porosty v suchých sezonách, protože jejich četnost bude narůstat a zároveň jsou v těchto obdobích mezi oběma porosty největší rozdíly v hospodaření s vodou.

TZ Akademie věd a ČTK

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Komentáře  

+4 # Stones 2023-11-24 14:05
Chtěl bych dodat pro p.Šípka, že i buk uzavírá průduchy, aby zabránil nadměrné ztrátě vody. A je logické, že když má hlubší kořeny, že může využívat více vody. Tak třeba jeden dospělí buk za den odpaří až 500 l vody to jen pro info.
Smrky jsou a budou potřeba, ale už se to chce zamyslet kam je sázet.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Komerční zprávy

Komatsu Next Generation: co přinese v lese

Komatsu Next Generation: co přinese v lese

Společnost Komatsu Forest koncem srpna 2026 představila novou generaci lesních strojů: všech sedm harvestorů je obnovených stejně jako...

Sucho deštěm nekončí: jak družicový monitoring dává lesníkům náskok před sezónou 2027

Sucho deštěm nekončí: jak družicový monitoring dává lesníkům náskok před sezónou 2027

Podzimní srážky přinesly do lesů zdánlivé uklidnění, hlubší deficit vláhy v půdě však přetrvává. Otázka nadcházejících měsíců proto...

Populární zprávy

Do tendru Lesů ČR 2027+ za 4,18 miliardy Kč se přihlásilo 36 firem, loni jich bylo 40

Do tendru Lesů ČR 2027+ za 4,18 miliardy Kč se přihlásilo 36 firem, loni jich bylo 40

Zobrazení: 3868

Aktualizováno.  Do čtyřmiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce, těžbu a prodej dřeva...

Očima dvou generací: Nelegální vjezdy motorových vozidel do lesů a nástroje k jejich omezení

Očima dvou generací: Nelegální vjezdy motorových vozidel do lesů a nástroje k jejich omezení

Zobrazení: 2953

Nelegální vjezdy motorových vozidel do lesů dokáží zásadně zkomplikovat každodenní práci lesnického personálu. Na cestách mohou...

MZe představilo IT řešení pro domácí prvovýrobce zjednodušující plnění povinností vyplývající z EUDR

MZe představilo IT řešení pro domácí prvovýrobce zjednodušující plnění povinností vyplývající z EUDR

Zobrazení: 2358

Přípravám na nařízení Evropské unie proti odlesňování (EUDR) byla 12. listopadu věnovaná tisková konference ministra zemědělství...

Moravec z KRNAP: Stínová asociace národních parků se přejmenuje a možná zanikne

Moravec z KRNAP: Stínová asociace národních parků se přejmenuje a možná zanikne

Zobrazení: 1997

Stínová asociace národních parků se přejmenuje a nebude sídlit na adrese Správy Krkonošského národního parku (KRNAP)...

Ředitel KRNAP založil další asociaci národních parků bez vědomí ostatních ředitelů. Svůj postup označil za chybu

Ředitel KRNAP založil další asociaci národních parků bez vědomí ostatních ředitelů. Svůj postup označil za chybu

Zobrazení: 1467

Aktualizováno.  Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Petr Moravec založil ke konci září další sdružení národních parků...

Českou lesnickou akademii Trutnov povede Tomáš Herčík

Českou lesnickou akademii Trutnov povede Tomáš Herčík

Zobrazení: 1464

Novým ředitelem České lesnické akademie Trutnov bude od 1. listopadu 2026 Ing. Tomáš Herčík. Na základě konkursního...

Anketa

Jak hodnotíte dosavadní působení Petra Moravce v čele Správy KRNAP?

Poslední komentáře

Naši partneři

Lesy ČR VLS Národní lesnický institut ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě