Důchod lesních dělníků v 70 letech?

Z údajů z pěti evropských zemí vyplývá, že se lesní dělník ve své profesi důchodového věku „nedožije“, a že skutečný věk odchodu do důchodu je v těchto zemích podobný. Nepřekvapují ani důvody předčasných odchodů do důchodu, kterými jsou obtížné pracovní podmínky, kterým jsou lesní dělníci dlouhodobě vystaveni, zejména práce pod přímým vlivem povětrnosti (v chladu, horku, vlhku atd.); nepříznivá pracovní pozice po větší část pracovní doby (činnost v sehnuté pozici); opakování namáhavých, náročných a monotónně se opakujících pohybů (ověřena byla např. namáhavost zalesňování, kdy byly u dělnic zjištěny tepové frekvence 126-153 tepů/min, přičemž 130-150 tepů/min odpovídá velmi těžké práci a 150-170 extrémně těžké práci); přehřívání organismu v letním počasí při nošení přilby a neprořezných kalhot; špatná organizace práce; psychická zátěž působená vykonáváním obtížných a rizikových prací ve vysokém pracovním tempu a v osamění (sociální isolaci); a nedostatečná průběžná rehabilitace.

Ale pokud se týká budoucnosti, je závěr studie optimistický, protože autoři soudí, že další mechanizace prací sníží namáhavost prací a zkrátí dobu pobytu dělníka pod vlivem okolního prostředí. Na druhé straně připouštějí, že tento trend už nepomůže dělníkům, kteří se důchodovému věku blíží. Lesní dělníci tak mohou přijímat prodlužování důchodového věku s rozpaky. Jisté ale je, že v ČR se bude zvyšování důchodového věku týkat stále se snižujícího počtu lesních dělníků – v roce 1990 bylo zaměstnáno v lesnických činnostech 57 700 přepočtených pracovníků, ale v roce 2009 jen 16 041, což je tak prudké tempo poklesu, že budí až nedůvěru ve statistické údaje.

*             Údaje získané jen u Rakouských státních lesů

* *          Kolektivní smlouva pracovníků v lesním hospodářství umožňuje odchod do důchodu v 62 letech, místo všeobecné hranice 67 let

S použitím Forworknet  VS