logo Silvarium tisk

Ekologie zajišťuje ekonomiku, jednoduchá rada zní: nechat přírodu co nejvíce pracovat

V roce 1994 oznámil Městský lesní úřad v Lübecku na tiskové konferenci nově vytvořenou koncepci „přírodě blízkého využívání lesa". Ekosystémově orientovaný přístup k hospodářským lesům, jehož základní myšlenkou je rozsáhlé přizpůsobení hospodaření přírodním procesům a minimalizace rušivých zásahů, vyvolal mezi lesnickou obcí bouřlivou reakci, kontroverze přetrvávají dodnes. S Dr. Lutzem Fähserem, autorem tohoto konceptu a penzionovaným dlouholetým vedoucím odboru městských lesů hanzovního města Lübeck, jsme si na zahradě jeho domu v Ritzerau povídali o hospodaření v lübeckých lesích.

Lutz Fähser, autor takzvaného lübeckého konceptu. Foto: redakce Lutz Fähser, autor takzvaného lübeckého konceptu. Foto: redakce

Hlavní principy hospodaření

– Můžete představit hlavní principy hospodaření v lübeckých lesích?

Základní myšlenkou je přizpůsobit hospodaření přírodním procesům a minimalizovat rušivé zásahy. Nemáme žádné strukturální cíle ani strukturální představy o výsledném lese. Lübecký model určují tři základní principy. První je přiblížení se v obhospodařovaném lese v co největší míře přírodní dynamice. Hospodářské lesy by se měly vyvinout v nízkorizikovou a produktivní formu přirozeného lesního společenství. Druhá věc je, že požadavky na výkonnost lesa nesmí překročit přirozenou kapacitu, tedy nelze očekávat z hlediska těžby dřeva více, než je potenciál přirozeného lesního společenstva, a nelze zavádět stromy, které rostou lépe v nepřirozeném prostředí. Třetí je princip předběžné opatrnosti a minimálních zásahů. Les je pro mě černou skříňkou, protože nemůžeme předvídat výsledek našich aktivit. To souvisí s dlouhodobostí produkce a nepředvídatelnými vlivy, jako je vývoj klimatu, a dělá princip předběžné opatrnosti velmi důležitým. Minimální zásahy znamenají minimální náklady. A to je jedním z ekonomických triků, který za tím stojí.

– Velký důraz je kladen na podporu biodiverzity.

Již na začátku jsme se rozhodli, že alespoň deset procent stromů v hospodářských lesích zůstane nevyužito jako biotopové silné stromy a mrtvé dřevo. Dosud jsme toto číslo zdvojnásobili, protože v bezzásahových referenčních plochách je jich mnohem více. Z estetického hlediska ponecháváme také obzvláště krásné stromy. Celkem 40 procent našeho území tvoří evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Asi deset procent plochy tvoří reprezentativní referenční plochy k pozorování a dokumentaci přirozeného vývoje. Tyto oblasti mají rozlohu nejméně 20 hektarů, dohromady zaujímají cca 450 hektarů lübeckých lesů.

– Koncept maximálně využívá tvořivých sil přírody. Co to znamená z pohledu lesnických činností?

Prvních 40 let po obnově nezasahujeme, protože chceme, aby se stromy samy strukturovaly a diferencovaly. Po 40–50 letech je vidět, které stromy jsou opravdu silné a vitální, a lesník má představu, jaká je v dané chvíli struktura lesa a co může podpořit. Poté zasahujeme způsobem probírek se zájmem o zlepšení stavu lesa, a to jen dvakrát nebo třikrát v prvních 100 letech. Pro srovnání běžný německý lesník zasahuje 20 až 25krát za 100 let, my jen dvakrát nebo třikrát, tedy 1/10. Po této periodě se les začne vyvíjet do formy trvale tvořivého lesa (Dauerwaldu) a těžit se budou individuální staré a komerčně cenné stromy.

Ukázka kompetice a diferenciace dubu, revír Behlendorf.

– Jak náročný je koncept na personál?

Když jsem s tímto projektem začínal, bylo jasné, že snížíme intenzitu vstupů. Zaměstnanci jako lesní dělníci měli samozřejmě obavy, že už nebudou potřeba. Naší povinností ale bylo se o ně postarat, nikdo nepřišel o práci. Opravdu jsme snížili vstupy asi o 50 procent oproti dřívějšku, a to hlavně s ohledem na fyzicky pracující lidi – rozhodl jsem se od začátku těžit jen polovinu přírůstu, protože jsme chtěli mít v budoucnu větší zásoby a větší přirozenost. Ve veřejné organizaci, jako jsou městské lesy, ovšem nejde jen o těžbu či stavbu cest, ale máte spoustu dalších činností, které veřejnost poptává. Potřebovali jsme také více lidí na sledování vývoje v referenčních oblastech i na celém území. Máme dohromady asi 25 lidí, z toho je 14–15 lesních dělníků a okolo 10 pracovníků v administrativě a v oblasti lesního hospodářství/managementu.

– Můžete ve stručnosti přiblížit management zvěře?

Když jsem sem přišel, odlovy byly stanoveny mezi pěti a sedmi srnci na kilometr čtvereční za rok. Připravil jsem nové plány na třikrát větší odlov. Rozhodovací orgány to ale nepovolily, a tak jsem šel k soudu. Nechal jsem udělat průzkum, jak velkou část kapacity lesa ztratíme při současné výši odlovu, a spočítal jsem, kolik milionů marek jsme v deficitu kvůli nadměrným stavům zvěře. Ministerstvo zemědělství a lesů (spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko) pak rozhodlo lov povolit, protože se obávalo prohry u soudu. Problém je, že tady ve Šlesvicko-Holštýnsku máme podíl plochy lesních porostů jenom 10–11 procent, průměr v Německu je totiž 33 procent. Vzhledem k našemu rozdělení lesa v Lübecku bychom mohli střílet, kolik chceme, ale jsme obklopeni ostatními lesy a poli, které jsou v dnešní době celoročně zelené, hnojí se, takže máme vysokou úživnost půdy, jejíž kapacita umožňuje výrazně vyšší populační hustotu zvěře. Polovinu revíru máme ve vlastní režii, abychom zůstali myslivecky zdatní a ukázali nejlepší způsoby lovu. Druhá půlka je propachtovaná. Dříve byl pacht na 10 nebo 12 let, ale jakmile pachtýři dostali licenci, přestali mít zájem intenzivně střílet a starali se spíše o paroží. Proto jsem potom systém pachtu zastavil a nyní mají licenci na jeden rok, a když se řídí našimi představami, automaticky se jim prodlužuje na další rok.

Ekonomika hospodaření

– Ekologie zajišťuje ekonomiku, zní jedno z vašich mott. Můžete srovnat co do nákladů a výnosů tento způsob hospodaření s konvenčním hospodařením lesů věkových tříd?

Ve svém profesním životě jsem působil v rámci mezinárodní spolupráce asi ve 30 různých zemích. Z toho dva roky v Brazílii, zejména v Amazonii, kam jsem byl pozván, abych se zabýval pěstováním lesa v přirozených tropických lesích. Ale já jsem měl doktorát z lesnické ekonomie, ne z ekologie. To se však ukázalo být pravým důvodem, protože v Brazílii vás nikdo neposlouchal, pokud jste neuměli vysvětlit ekologii ekonomickými čísly. Museli jsme své ekologické záměry přeložit do čísel a počtů, je to kapitalistická země. Když jsem se vrátil do Německa, zjistil jsem, že je to stejné. Snažil jsem se pochopit, co je příčinou toho, že lesnictví v Německu v té době (v 70. a zejména 80. letech) bylo tolik deficitní, především u veřejných lesů. Zjistil jsem, že je to proto, že stále bojují proti přírodě a nevyužívají k hospodaření sil přírody, které jsou zadarmo. Ekologie dělá ekonomiku, takže jednoduchá rada zní: nechat v lese přírodu co nejvíce pracovat. Má za sebou 300 milionů let zkušeností, orientuje se na přežití a přežití znamená hlavně maximální produktivitu organické hmoty. A my chceme organickou hmotu – dřevo. Takže příroda pracuje zcela v našem smyslu. Protiargument z oboru zněl, že stromy porostou ve špatné kvalitě. Ale my jsme pak mohli dokázat, že nejvyšší kvalita je právě v přírodním lese. Je to logické, konkurence nutí stromy růst co nejvýše, nutí je vyvětvovat a přežijí jen nejsilnější. Máte tak vitální, silné, vysoké a kvalitní stromy, pokud do lesa nezasahujete. My však zasahovat musíme, protože chceme vytěžit dřevo. Měli bychom se proto omezit hlavně na těžbu velmi opatrným způsobem.

Průměrná hodnota prodaného dřeva se zvýšila z přibližně 60 €/m³ na začátku koncepce na současných přibližně 90 €/m³. Hlavním důvodem je minimalizace těžby v mladších porostech s nízkou cenou dřeva, ale především výběrová těžba starších, hodnotnějších stromů nad vysokými cílovými průměry. Zároveň se podařilo snížit náklady na údržbu a první prořezávky na nulu a minimalizovat náklady na opravu rizik.

Přijetí konceptu odbornou a laickou veřejností

– V době, kdy byl koncept vytvořen, jste očekával odmítnutí ze strany lesnické veřejnosti. Jaké byly reakce po představení koncepce v roce 1994 jako oficiálního plánu hospodaření lesů města Lübeck?

Reakce představovaly opravdu až agresivní vymezení se proti konceptu. V Německu je lesnický sektor velmi konzervativní, stejně tak možná v České republice. Lesní služba v Německu, tak jak původně začala před 200 lety, je odvozena z armády. V lesnictví přetrvávají návyky autoritářství, hierarchie a militarismu. Typická reakce zněla: tak mladý muž v malé lesní jednotce nemůže znát pravdu, my známe pravdu. A přišla tvrdá odpověď ze strany oficiálních organizací v lesnictví. Státní lesy zaslaly dopis starostovi města Lübeck, že se mě má zbavit a vypovědět mi smlouvu, protože nechápu, co je to lesnictví. Ale já jsem před veřejností v Lübecku tento koncept obhájil. Město Lübeck je vlastníkem lesa a v obhospodařování lesů není závislé na státu, podléhá samozřejmě platným zákonům. O přijetí konceptu rozhodl jednomyslně lübecký Parlament. Pro lesnickou obec bylo velmi těžké pochopit, že vlastník lesa má ve svých cílech volnost. Druhá věc byla, že spolu se zveřejněním této koncepce v roce 1994 za mnou přišli zástupci německého Greenpeace a řekli, že za mým konceptem stojí. Předtím bylo Greenpeace proti kácení stromů. A teď řekli: ano, kácejte stromy, ale v rámci tohoto konceptu. Postavila se za mě kompletní komunita nevládních organizací nejenom v Německu, ale Greenpeace se rozhodlo, že tento koncept udělá v zásadě obecný pro Greenpeace na celém světě. Přišli s určitou asertivitou do této situace a řekli, že pokud se lesnická obec pokusí projekt v Lübecku „zabít", tak vystoupí a otevřou velmi tvrdou diskuzi o ekologii a moderním lese.

Pohled dovnitř a na koruny vysoce produkčního porostu buku, revír Behlendorfu.

– Když se za vás nakonec postavily ekologické skupiny, pomohlo vám to, nebo se ještě více zvýšilo napětí mezi lesníky a vámi?

To je dobrá otázka. Kdybych neměl podporu nevládních organizací, tak bychom tady dneska nebyli. Bylo velmi obtížné takový koncept propagovat. Měl jsem na výběr, mohl jsem to udělat sám bez podpory nevládních organizací, a to pouze zde v Lübecku, ale čelil bych neustálému tlaku ze strany státních lesů a velkých soukromých majetků. A nikdo by tento koncept neznal. Dodnes je ale agresivita proti konceptu ze strany konzervativních lesníků vysoká. Protože oni nevidí mě, vidí především kulisy nevládních organizací, které vnímají jako nepřátele. Víte, jde o velmi obtížnou situaci. Je to psychologická situace, ne skutečná diskuze o faktech.

Děkujeme za rozhovor (15. 6. 2022), Petra Kulhanová a František Viktorin
Foto: redakce

Celý rozhovor a reportáž z městských lesů v Lübecku najdete v srpnovém čísle Lesnické práce 


 

Děkujeme za rozhovor (15. 6. 2022), Petra Kulhanová a František Viktorin Foto: redakce

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)

Komentáře  

+4 # Lakatoš 2022-09-20 09:43
Luebeck neboli stará Libice, dávno zaniklé hradiště Němci vybitých Obodritů, město později vybudované od základu novými germánskými pány. Už profesor Konšel si povšimnul úživnosti těch ploch, neboť zvětralý vápenec ve spojení se čtvrtohorními sprašemi dělá své! Polabští Slované stavěli svá sídliště neomylně na těch nejlepších půdách, a z onoho faktu nyní těží i dávno již německý lesník. Nemáme v Čechách ani na Moravě taková místa, neboť naše srovnatelně úživná stanoviště jsou buďto neúměrně suchá, nebo naopak studená. Libice, ač v příbaltské nížině, má léta srovnatelná s našimi středními polohami, avšak zimy výrazně teplejší než kdekoliv u nás. Vegetační sezóna trvá tam tedy až o měsíc déle. Příklad tedy dobrý, ale nikoliv bez výhrad využitelný.
+3 # lesák01 2022-09-16 10:03
Ať si v Lübecku hospodaří jak chtějí, ale doufám, že se u nás takové prznění lesnictví nerozšíří.
+3 # schutzmeister@iex.cz 2022-09-16 13:10
Cituji lesák01:
Ať si v Lübecku hospodaří jak chtějí, ale doufám, že se u nás takové prznění lesnictví nerozšíří.


Když odhlédnete od toho, jak se chová ke smrku - protože ho tam v podstatě nemá - tak co vidíte špatného na tom, že někdo dokáže vydělat na listí ?
Srovnejte to s Křivoklátem - půlku zisku maj z loveckých povolenek a druhá půlka je ze smrku po odečtení ztráty z listí.
Proč při 50% ploše listí v čechách se těží - dlouhodobě - ne jen teď v kalamitě - jen jednotky procent etátu ?
Listí je tak jak se tady dělá ztrátové - jako taky vždycky bylo - proto taky furt Židlochovičtí brečí o
dotace, místo aby to byl zlatej důl, jak by měl.
Prznění, neprznění, výsledek je výsledek.
+2 # schutzmeister@iex.cz 2022-09-16 17:18
Cituji lesák01:
doufám, že se u nás takové prznění nerozšíří.

Prznění - a jak je to doopravdy.

http://pbl.fri13.net/index.php?mod=clanky&id=141

" Zpočátku zpravidla větší zastínění podrostu na všech zmlazovaných částech způsobuje jeho silnou autoredukci. Proto zmlazení zřídkakdy přechází v houštinu. Kde buk v pralese roste v přirozené hustotě s fungujícím přírodním výběrem během několik desetiletí trvajícího stínu­ až polostínu a ve vzájemném tísnění, vznikají od počátku, a zvláště nápadně ve střední vrstvě, velmi pěkné kmeny. Přitom dochází méně k vidličnatosti, resp. vzniká až ve větší výšce kmenů, a k omezené tvorbě nepravého jádra, resp. vzniká až ve vyšším věku, do kterého se hospodářské bučiny většinou nepěstují. "

To je to, co v žádné české bučině nepochopíte.
Já to tady u nás nikde neviděl.
V tom je zkrátka ten fór.
To je prostě úplně jinej buk.
+27 # Rensa 2022-08-15 09:23
Bohužel elektronická podoba článku v LP již neuvádí, co v tištěné podobě v poznámce na okraj – že se jedná o lesy s nadmořskou výškou 0 – 90 m n.m., na půdách bohatých na živiny, s průměrnou roční teplotou 8,3 st. C, s 675 mm srážek za rok a vysokou relativní vlhkostí vzduchu 85%.
Po česku nejspíš 1. lesní vegetační stupeň (dubový), živná stanoviště 1S, B, H, dubové hospodářství živných stanovišť, HS 255, obmýtí 120 – 160 let, produkční potenciál nadprůměrný. Tedy hospodaření zaměřené na produkci cenných sortimentů, pozitivní výběr. To jsme se ve školách učili.
+13 # schutzmeister@iex.cz 2022-08-15 16:32
No, nevím.
Jestli tady někde učí, že se probírka v dubu dělá až po 50 roce a těží se stromy přes 80 cm a k tomu se nechává 20% hmoty k zetlení, tak to na závodech už nějak pozapomněli.
100 Eur z hektaru při 3m3/Ha těžby ?
Kdo má tady takový prachy ?
Tohle je teprve ten správnej zelenej parazyt - kam se hrabe Kozel s těma bio probírkama ?
+7 # R. 2022-08-29 13:28
Uvedený způsob hospodaření nemá nic společného s nadmořskou výškou, ale spíš s přístupem hospodáře.
V ČR hospodaří v podobném stylu 2 majitelé (slovy: dva), ani jeden o Lübecku neslyšel, nicméně mají probírky s kulatinou od 18 let (douglaska je potvora), probírky ve 3. věkovém stupni jsou od 50 m3 nahoru, minimální zalesňování ale zato silný odstřel (roční průměr 1 kus srnčího na 3 ha) takže intenzivní zmlazení. Oplocenky nedělají a nejbližší kalamitní stav kůrovců je až u sousedů. Zpeněžení DBČ v 80 letech je cca 8000 Kč/m3, bez nákladů na zalesňování (viz odlov spárkaté).
Většina exkurzí a návštěv, která tam byla, řekla "u nás to takhle dělat nejde".
Kolegové, podívejme se kolem sebe - zakmenění v lesích je nad 10, hodně často 13-14 (tedy - s výjimkou holin). Lesy "v mýtním věku" máme všechny přestárlé - buky s jádrem jsou už jen na palivo nebo celulózu, smrky hynou stářím - spočítejte si letokruhy, jestli věk dle LHP sedí s pařezem. Nesedí - nejčastěji o 30-40 let....Kůrovec by musel být padlý na hlavu, aby stavu nevyužil a nesežral to, ale pro veřejnost i pro sebe to svedeme na sucho. Srnčí už se ani nebojí a vyskakuje na pár kroků, zmlazení nulové.
Celý problém rakousko-uherského lesnictví (a německého též, např. kůrovec u Essenu) je v trvalém zašetřování hmoty. Jako příklad nemusíme chodit daleko - kdo letos navýšil probírky, když je cena vlákniny na historicky nejvyšší úrovni?
0 # schutzmeister@iex.cz 2022-08-30 12:35
Cituji R.:
U ani jeden o Lübecku neslyšel,

Tak jak to popisujete, jde taky o galakticky vzdálený model. Ač furt lepší, jak saský, o tom žádná.
Ten Líbek, krom zavržení DG i DBČ - je postavený na samoregulaci výběru kvality. Ostatní je nadstavba.
To je prostě úplně o něčem jiném. V principu.
A to přináší degradaci hospodaření postaveném na kubírovacím plánování.
A dodatečně potvrzuje, že zisk nejenže není závislý na výši těžby, ale je tam i určitá negativní závislost.
Ale v tom jejich principu - to nelze tak jak popisujete u DG a velmi stěží v čistém SM.

Ti dva zmínění hospodáři jsou v utajení ?
0 # R. 2022-08-30 22:24
Jmenovat uvedené 2 majetky by bylo silně kontraproduktivní, do obou chodí občas exkurze a výsledek je, jak jsem psal: "tohle u nás nejde". Takže bych po jmenování byť i jen jednoho majetku čekal okamžité kontroly a podobné akce - před několika lety tam chodil správce sousedního majetku vysypávat nachytané kůrovce ....
Komentář jsem nepsal jako inzerci na vzorové LH, ale jako poznámku lesníka, který při návštěvě jiných než 2 uvedených LHC po prvních krocích řeší zvýšený adrenalin z vyjmenovaných důvodů. Což je prakticky denně....Ale beru to tak, že největší ekologové a ochránci stromů jsou právě lesníci, protože v lese nechávají k rozpadu, sežrání, kalamitám, houbám (např. václavky, plamenec) zhruba 50% potenciálně zpracovatelného dřeva. Jenže tato rakousko-uherská (a německá) tradice vede k tomu, že se část dřeva a to i vlákninového musí dovážet z kdovíjakých dálek - například z Brazílie.
+2 # schutzmeister@iex.cz 2022-08-31 10:55
Jen ještě k tomu Líbeku.
Principiálně je to zaměřený na listnáč z přirozené obnovy. To se chová úplně jinak, jak douglaska či dub ze sadby.

https://franzjosefadrian.com/stadtwalder/der-luebecker-stadtwald/durchforstung-in-der-ritzerau/

V podstatě až na tomdle modelu jsem pochopil původ nádherných, jinde vůbec netušených bučin v NP Bayerische Wald - to je prostě naprosto o něčem jiným.
Kdo má listí - ne ten, kdo ho chce sázet, by to minimálně měl vyzkoušet.
Mimochodem to taky zpochybňuje plán Lesů Hl.m.P.
na budoucí skladbu - tedy 70% DBZ - to je prostě naprosto mimo realitu.
Každej strom má prostě svý nároky.
A na lesníkovo nápady zvysoka.....

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Zobrazení: 3099

Video a anketa v článku. Po zhruba 1,5 roce příprav představil ministr zemědělství Marek Výborný novelu...

ČLS proti vyhlášení NP Křivoklátsko v otevřeném dopise Marku Výbornému

ČLS proti vyhlášení NP Křivoklátsko v otevřeném dopise Marku Výbornému

Zobrazení: 2230

Anketa uvnitř. Ministru zemědělství Marku Výbornému zaslal pobočný spolek České lesnické společnosti Křivoklát (PS ČLS) otevřený...

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Zobrazení: 2165

Aktualizováno: Video na konci článku Lesy České republiky s odezníváním kůrovcové kalamity snížily těžbu dříví o...

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Zobrazení: 2012

Anketa na konci. Koncept původnosti v populační biologii je problematický, protože stojí a padá s fragmentárními...

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Zobrazení: 2008

Na základě výběrového řízení byl vybrán nový ředitel příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky Lesní správy Lány...

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

Zobrazení: 1485

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo aktualizované dotační programy (stav k 15. 1. 2024). V dokumentu pro vlastníky lesů, podnikatele...

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě