Odpůrci poukazovali hlavně na to, že některé mechanismy, které nařízení zavádí, nejsou dostatečně připravené. Podle některých firem norma také přinášela nové byrokratické povinnosti a mohla by vést ke zvýšení cen. Toho se obávají především dovozci některých surovin. Nařízení mělo začít platit na konci letošního roku, platnost se nyní odkládá až na konec roku příštího.
Evropský parlament (EP) odklad schválil 371 hlasy, 240 europoslanců bylo proti a 30 se zdrželo hlasování. Schváleno bylo i několik pozměňovacích návrhů od politických skupin, například ten, který hovoří o vytvoření nové kategorie zemí, které nepředstavují „žádné riziko“ pro odlesňování, vedle stávajících tří kategorií, a to „nízkého“, „standardního“ a „vysokého“ rizika. Na země zařazené do kategorie "bez rizika", definované jako země se stabilním nebo zvyšujícím se rozvojem lesních ploch, by se měly vztahovat podstatně méně přísné požadavky, neboť je v nich riziko odlesňování zanedbatelné či nulové.
Odklad unijního nařízení podpořilo i 18 českých europoslanců - Jan Farský (STAN), Danuše Nerudová (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09), Luděk Niedermayer (TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z frakce Evropské lidové strany (EPP), Klára Dostálová, Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík, Tomáš Kubín, Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO (frakce Patrioti pro Evropu) a Filip Turek z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu), Ondřej Krutílek a Alexandr Vondra (ODS) z konzervativní frakce ECR a Ondřej Dostál a Kateřina Konečná z koalice Stačilo!, kteří jsou nezařazenými poslanci, a rovněž Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN). Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených se zdržela a Veronika Vrecionová (ODS, frakce ECR) a Nikola Bartůšek z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu) se hlasování neúčastnily.
Čtěte také: Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok
Cílem nařízení, které Evropský parlament přijal 19. dubna 2023, je bojovat proti změnám klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti prevencí odlesňování souvisejícího se spotřebou produktů z dobytka, kakaa, kávy, palmového oleje, sóji, dřeva, kaučuku, dřevěného uhlí a tištěného papíru v EU. Nařízení vstoupilo v platnost loni 29. června. Velké a střední firmy měly plnit požadavky nařízení od letošního 30. prosince, malé firmy a mikropodniky od 30. června 2025.
Obavy z nadměrné byrokracie, zvýšených nákladů nebo komplikací u dodávek hovězího masa, čokolády i dalších potravin dávali najevo zemědělci, obchodníci a potravináři. O odklad žádal i český ministr zemědělství Marek Výborný.
V reakci na tyto obavy navrhla Evropská komise odložit datum použitelnosti nařízení o odlesňování o jeden rok.
„Nezákonné odlesňování po celém světě je potřeba zastavit, nicméně nesmí to znamenat další nadměrnou byrokracii pro evropské zemědělce, podniky nebo mezinárodní obchodní partnery,“ uvedla k tomu frakce Evropské lidové strany (EPP), která je největší skupinou v EP.
Aby přijaté změny vstoupily v platnost, musí dohodnuté znění schválit ještě Rada EU, která zastupuje členské státy, a znovu i formálně Evropský parlament. Vše musí být zveřejněno v Úředním věstníku EU. Někteří mají proto obavy, že se to do konce roku nestihne.
„Přestože europoslanci schválili 12měsíční odklad, bohužel k původnímu návrhu Evropské komise připojili pozměňovací návrhy, což znamená, že novela nevstoupí v platnost okamžitě a není zřejmé, jestli se odklad účinnosti podaří schválit včas,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek. „Evropský parlament bude nyní muset jednat s Radou a s Evropskou komisí, aby se je pokusil přesvědčit, aby přijaly jeho pozměňovací návrhy. Dokud nebudou uzavřena jednání, zůstává původní termín (30. prosince 2024), od kdy musejí firmy plnit povinnosti, zejména provádět náležitou péči a vydávat příslušná prohlášení,“ dodal.
ČTK
