Exoskelety jsou mechanická zařízení připojená k lidskému tělu, která buď zvyšují sílu, nebo pomáhají při pohybu. Jde o biomechatronická zařízení, které spojují biologické (biologické systémy nebo procesy), mechanické (strojní součásti) a elektronické (elektronické řízení a senzory v případě aktivních exoskeletů) prvky do jednoho celku. Rozlišujeme pasivní a aktivní exoskelety. Pasivní exoskelety nevyužívají externí zdroje energie (například baterie nebo motory) k pohybu. Namísto toho jsou navrženy tak, aby využívaly mechanické vlastnosti, jako jsou pružiny nebo klouby k podpoře a usnadnění pohybu. Jejich váha je také řádově nižší než u aktivních exoskeletů – některé modely váží pouze 1–3 kg, zatímco váha aktivních exoskeletů se pohybuje mezi 15–30 kg. Stejně tak se významně liší cena, která u pasivních exoskeletů začíná na 20 tisících Kč bez DPH, u aktivních částka začíná na 70 tisících Kč bez DPH.
Celou reportáž najdete v únorovém čísle Lesnické práce. Předplatné snadno získáte ZDE.
Exoskelety
V souvislosti se stárnoucí evropskou populací představuje využívání exoskeletů jednu z možností, jak zlepšit pracovní podmínky a podpořit setrvání lidí na trhu práce. Snižují fyzickou námahu, podporují správné držení těla a jako pracovní pomůcka zabraňují vzniku muskuloskeletálních poruch („Musculoskeletal Disorders“, MSD). MSD zahrnují různé poruchy, jako jsou bolesti zad, záněty šlach, syndromy karpálního tunelu nebo poruchy krční páteře, které jsou často způsobeny opakovanými pohyby, špatnou ergonomií nebo dlouhodobým nadměrným zatížením.
Podle Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) jsou MSD nejběžnějšími pracovními nemocemi v ekonomicky vyspělých zemích. Zemědělství je přitom považováno za jeden ze sektorů s největšími riziky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s velmi vysokou prevalencí pracovních úrazů a pracovních nemocí, včetně MSD. Dílčí studie provedené na univerzitě v Cambridge a ve Francii prokázaly, že nošení exoskeletů snižuje svalovou zátěž a omezuje úroveň únavy vznikající při plnění úkolů.
Využití v lesnictví
V posledních několika letech začínají pasivní exoskelety pronikat také do lesnictví. V Evropě se již využívají ve Švýcarsku a Francii u pracovníků v těžební a pěstební činnosti. Právě v druhé zmiňované zemi se s pasivními exoskelety poprvé setkala Marcela Hervy, která zde dva roky pracovala v lesnictví a údržbě zeleně. „V lese se pořád bavíme o často velmi náročné fyzické práci. Když jste mladší, neřešíte ještě bolesti zad, ale co jsem si všimla okamžitě po používání exoskeletů, že nepřijdete domů tak unavení,“ popisuje své zkušenosti s používáním exoskeletů. Jejich využití v lesnictví je podle Marcely Hervy široké – od těžby, pěstební činnosti pro práce v oblasti zeleně a v arboristice.
Po návratu do České republiky se na základě svých pozitivních zkušeností vedle své práce jako odborný lesní hospodář začala věnovat také prodeji exoskeletů, které dováží od francouzského a švýcarského výrobce. Přestože většina jejích zákazníků je z průmyslového prostředí, kde firmy pořizují exoskelety především pro skladníky, jako vystudovaný lesník by ráda rozšířila povědomí o exoskeletech i mezi lesnickou komunitu. Na konci listopadu loňského roku proto proběhla ve spolupráci s Lesnickou školou v Písku akce, během níž měli studenti druhého a třetího ročníku učebního oboru možnost vyzkoušet si exoskelety při praktických cvičeních. Václav Chochole, mistr praktické výuky Lesnické školy v Písku, vnímá exoskelety jako slibný nástroj v ergonomii práce. „Za mě je určitě dobře, pokud se těmto pomůckám bude věnovat v lesnictví pozornost. Při manuální práci je zdraví klíčovým faktorem, takže každá inovace tímto směrem je velmi žádoucí.“
