Případ má specifické okolnosti. Komunisté sice pozemky zestátnili, avšak v katastru je dosud jako vlastník zapsaná farnost. Ústavní soud v nálezu také zkritizoval zákonodárce za to, že dosud nevyřešili církevní restituce.
Podle Ústavního soudu církve od počátku 90. let legitimně očekávaly, že získají alespoň část své půdy a dalšího nemovitého majetku zpět. Za uplynulých 20 let se ale nedočkaly, přestože ÚS na nečinnost zákonodárců opakovaně upozorňoval. Proto se soudci rozhodli novobydžovské stížnosti vyhovět. "Jiný postup Ústavního soudu by mohl vést k dalšímu prodlužování provizorního ústavně nekonformního právního stavu," stojí v odůvodnění.
Advokát novobydžovské farnosti Stanislav Hykyš nález Ústavního soudu přivítal. "Význam tohoto rozhodnutí je podle mého názoru širší, protože potvrzuje oprávněnost nároku církví a náboženských společností k jejich historickému majetku," řekl ČTK Hykyš.
Farnost Nový Bydžov ztratila kontrolu nad několika hektary lesních pozemků na základě výměru Okresního národního výboru v Novém Bydžově. Od té doby na nich hospodařil stát. V současnosti je kontroluje státní podnik Lesy České republiky. Farnost ale v žalobě poukazovala na to, že podle katastru nemovitostí vlastnické právo nikdy nepozbyla. Rozhodnutí o výkupu totiž nikdo nezaznamenal do pozemkové knihy.
Podle Okresního i Krajského soudu v Hradci Králové, které v kauze rozhodovaly, je v tomto případě katastr nemovitostí druhotný. Listinné důkazy naopak prý nasvědčují tomu, že stát pozemky vykoupil. Farnost se podle královéhradeckých soudů nemůže vydání pozemků domáhat až do celkového majetkového vypořádání státu s církvemi. Farnost to ovšem považovala za zásah do svých práv, k čekání prý není žádný důvod, což nyní potvrdil také Ústavní soud.
Církevní restituce jsou stále předmětem politického boje. Připravovaný zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi neprošel Senátem, nyní normu čeká rozhodující hlasování ve Sněmovně. Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. Opoziční ČSSD ostře kritizuje způsob restitucí a výši finanční kompenzace. Pochybnosti dal najevo i prezident Václav Klaus.
Do schválení církevních restitucí dopadá na někdejší nemovitý majetek církví takzvaný blokační paragraf v zákonu o půdě, který nelze obcházet například prostřednictvím určovacích žalob. Ústavní soud už v minulosti rozhodl, že tento zákaz není absolutní a za specifických okolností jej lze obejít. Dnešní nález je svým tónem a vyzněním přesto zlomový a v podstatě říká, že o jednotlivých nárocích mohou začít rozhodovat soudy.
Zákon o církevních restitucích (ČRo 1 - Radiožurnál)
Zásadní rozsudek pro církevní restituce (ČT 24)
red.
