Jako jedna z nejběžnějších listnatých dřevin ve střední Evropě má F. sylvatica velký ekologický význam: bukové lesy jsou domovem pro více než 6000 různých živočišných a rostlinných druhů a ekonomická i estetická hodnota buku v lesích je rovněž nezanedbatelná.
Za příznivých podmínek je buk konkurenceschopnou a stín tolerantní dřevinou, dominuje smíšeným porostům. Jeho již dříve zjištěná vysoká genetická diverzita v rámci populací mu umožňuje adaptaci na místní podmínky. V předchozích studiích již byly sledovány rozdíly mezi místními populacemi v toleranci k různým stresovým faktorům, jako je časný mráz, sucho nebo znečištění ovzduší. V současné době je rozšíření F. sylvatica omezeno především dostupností vody, protože strom nesnáší zvláště vlhké nebo suché podmínky. Je proto docela možné, že by tento druh mohl trpět ještě více za předpovídaných budoucích klimatických podmínek než dnes.
Oficiální zprávy o poškození buku suchem ve sledovaném období, tj. mezi léty 2018 -2019, zaznamenaly 62 % stromů se svinutými listy a 20–30 % malých listů v koruně, což mělo za následek 7 % silně poškozených nebo mrtvých stromů. Jak bylo pozorováno již dříve, stresem ze sucha byly postiženy hlavně stromy středního až vyššího věku (>60 let).
Ilustrační foto. Foto: Pixabay
Poškození stromů ale na sledovaných lokalitách v Německu vykazovalo spíše mozaikovité než celoplošné poškození. U vybraných jedinců byl proto zjišťován genetický původ prokázané odolnosti vůči suchu.
(A) Umístění míst odběru vzorků v Hesensku, Německo. Místa, kde byly odebrány vzorky potvrzení, jsou označeny šedě. (B) Analýza hlavních složek měsíčních klimatických dat 1950–2019. Zdroj: elifesciences.org
Vzorky stromů byly odebrány z 32 lokalit v Hesensku (Německo), kde bylo identifikováno více než 200 sousedních párů stromů s rozdílnou tolerancí k probíhajícímu suchu a pro odvození genomického základu náchylnosti/odolnosti F. sylvatica k suchu byla použita metoda Pool-GWAS. Jedná se o analýzu sady genetických variant v celém genomu u různých jedinců, aby se zjistilo, zda je nějaká varianta spojena s určitým znakem.
Celou studii najdete zde.
Na základě provedených analýz byly na vysoké hladině významnosti nalezeny systematické genomické rozdíly mezi zdravými a poškozenými stromy. Uvedené zjištění může:
- podpořit výběr semenných stromů pro zalesňování
- poskytnout vodítko pro rozhodování pro selektivní těžbu
- umožnit sledování, zda přírodní výběr již ovlivňuje zastoupení tohoto znaku v rámci druhu.
Podle Research Article: Genetics and Genomics Plant Biology: Genomic basis for drought resistance in European beech forests threatened by climate change; elifesciences.org, red.
Komentáře
Což má jedinej problém, museli by jste je pak množit vegetativně.
Každý nový semeno bude mít jiný vlastnosti a ze sto semen těžko najdete dvě stejný.
Selekci nenahradíte testováním.
Každá sazenice bude řádově horší, jak zmlazení.
Nechá se to částečně voblafnout tak, že místo jednoho semena do pixly vod jogurtu nasypete hrst / aspoň 20 / do většího / řádově většího / sazáku - výsledek bude kvalitativně úplně jiná sazenice, jak 20 zámor ze skleníku v neviditelným kelímku.
A nebo školka. Obalovaná sazenice, tak jak se to praktikuje teď, je úlet - a to nikdo nesečetl cenu jednoho slušně vysazenýho buku - ty kvanta šuntových sazenic, kde vám zbude 10 slušnejch na hektar ze šesti tisíc zasazenejch.