logo Silvarium tisk

Hnutí Duha předalo vládě komplexní balíček opatření pro zdravé lesy

Hnutí Duha vytvořilo balíček opatření, která by podle zmíněného návrhu pomohla k lepšímu stavu lesů v zemi. Po krátkém happeningu ho ve středu 13. 6. předali úřadu vlády. Akci pořádalo Hnutí Duha, podpořili ji ale i například akademici sdružení v Platformě pro krajinu. 

Ekologové z Hnutí Duha chtějí hlavně změnu druhové skladby lesů a jiný obchodní model ve státních lesích. Podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka změní skladbu lesa chystaná vyhláška, ekologové z Hnutí Duha ale tvrdí, že ta podíl melioračních a zpevňujících dřevin vůbec nemění. Podle zástupců Czech Forest think-tank by přijetí všech změn, které byly v dokumentu navrženy, znamenalo destabilizaci sektoru a neopodstatněný zásah do vlastnických práv vlastníků lesa.

Jeden z představitelů Platformy pro krajinu, mezinárodně uznávaný ekolog Josef Fanta, označil dnes situaci v českých lesích za kritickou. Podoba chystané vyhlášky je podle něj "naprostým selháním ministerstva zemědělství". Naopak ministr Milek k požadavkům ekologů uvedl, že struktura vysazovaného lesa se už mění a chystaná nová vyhláška to ještě posílí. Podle Milka zásadně ovlivní skladbu lesa, zejména v nižších polohách. Smrky se tam podle ministra budou moci sázet už jen výjimečně, a to na vhodných vlhkých místech. „Určitě v rámci procent to bude do 20 až 30 procent maximálně," řekl ČTK Milek.

Podle experta na lesy z Hnutí Duha Jaromíra Bláhy to tak není, povinný podíl melioračních a zpevňujících dřevin vyhláška vůbec nemění, pohybuje se mezi pěti až třiceti procenty v závislosti na typu lesa. Na většině území proto lesníci mohou stále sázet smrky, a to i na zcela nevhodných stanovištích. Za další současné problémy označil Bláha přemnožení spárkaté zvěře, která zničí nebo vážně poškodí v průměru 64 procent vysazených melioračních a zpevňujících dřevin, tedy listnáčů a jedlí. 

Podle Czech Forest think-tank probíhá změna hospodaření v lesích již 25 let. „Za posledních deset let došlo k poklesu celkového zastoupení jehličnatých dřevin o 2,8 procenta, v kraji Moravskoslezském dokonce o 6,4 procenta a Olomouckém o 4,6 procenta. Podíl listnatých dřevin na obnově dosahuje 61,2 procenta, v nadmořských výškách do 400 m je podíl listnáčů dokonce 80 procent. Je nutné si uvědomit, že ročně mohou lesníci změnit druhovou skladbu zhruba procenta českých lesů," uvedl Miloš Kučera z think-tanku.

Reakce členů CZECH FOREST think tank na „Balíček opatření" Hnutí Duha zde.

Ekologové z Hnutí Duha navrhují také přechod státních lesů na certifikaci systémem FSC, úpravu finanční podpory a zejména jiný přístup státu k lesům, který by se měl projevit hlavně ve změně zadávání zakázek státním podnikem Lesy ČR. Současný postup vycházející z tzv. dřevěné knihy totiž podle zástupců Hnutí Duha zvýhodňuje velké firmy, které dřevo vytěží, odvezou, prodají a postarají se i o pěstební práce. Tyto „megatendry" lesům podle nich škodí, znemožňují totiž kontrolu, vytlačují z lesů kvalifikované české pracovníky a menší firmy a nejsou dostatečně pružné v době kalamit.

Je na čase, aby si politické vedení uvědomilo, že les tu není jen na dřevo," řekl Fanta. Hospodaření v lesích je podle něj zásadní i pro zadržování vody v krajině nebo zaměstnanost na venkově. To, že se Lesy ČR v souladu s dřevěnou knihou prakticky vzdaly výkonu hospodaření, je podle něj v evropských zemích v mírném pásu ojedinělé. „Zkušenosti ukázaly, že takto se v lesích střední Evropy hospodařit nedá," řekl.

Z Tiskové zprávy Hnutí Duha

Při happeningu před Úřadem vlády ČR dnes zástupci Hnutí DUHA předali Úřadu komplexní balíček propracovaných návrhů, které řeší příčiny plošného hynutí českých lesů a vedou k jejich celkovému ozdravění. Balíček bude předán premiérovi a příslušným ministrům. Na následné tiskové konferenci ekologická organizace představila tato řešení podrobněji. 

Komplexní návrh balíčku opatření pro zdravé lesy k naleznutí zde.

Podle desítek lesníků a biologů, kteří spolu s Hnutím DUHA tyto návrhy po několik měsíců připravovali, je nezbytné změnit přístup k lesům tak, aby zahrnoval především environmentální a sociální funkce, nejen produkci dřeva pro rychlý zisk. Cílem je co nejrychleji přeměnit monokultury smrků a borovic na mnohem odolnější - druhově i věkově pestré lesy. Hospodaření v nich musí být šetrné a musejí zahrnovat i místa pro divokou přírodu.

Proto je nutné:
• změnit pravidla pro lesnické hospodaření - zákony a vyhlášky tak, aby podporovaly pestré lesy bez holosečí a nadbytečného množství zvěře, která spásá mladé listnáče, i zákonné zadání pro s.p. Lesy ČR,
• změnit nastavení dotací, aby podporovaly biologickou rozmanitost lesů a tím jejich stabilitu namísto stavebních investic,
• rozšířit v lesích vlastněných státem pravidla šetrného hospodaření podle certifikace FSC, která zabezpečuje udržitelné, šetrné hospodaření i místní zaměstnanost,
• změnit zadání pro státní podnik Lesy ČR tak, aby hospodařil ve veřejném zájmu s prioritou mimoprodukčních funkcí, a změnit současný způsob zadávání zakázek pro obří těžařské firmy, který poškozuje lesy, má negativní sociální dopady a je nepružný.

Celá tisková zpráva Hnutí Duha zde.

Podle ČTK a TZ Hnutí Duha, red. (13. 6. 2018)

 

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)

Komentáře

-9 # lesnar 2018-06-15 12:06
No, Jakýsi "deficit vědecké objektivity" naštěstí není překážkou ve fungování partnerských lesnických organizací (a rozhodně ani jiných)....

Chybí mi tam upřesnění, že onen emeritní šéf partnerského ústavu nebyl výzkumníkem VÚLHM. Za to se omlouvám.
-3 # lesnar 2018-06-15 19:57
No, Jakýsi "deficit vědecké objektivity" naštěstí není překážkou ve fungování partnerských lesnických organizací (a rozhodně ani jiných)....

Chybí mi tam upřesnění, že onen emeritní šéf partnerského ústavu nebyl výzkumníkem VÚLHM. Za to se omlouvám.
+26 # najše 2018-06-15 07:27
kromě toho pána úplně vlevo tyhle mistry dobře znám. Jsou to kriminálníci, kteří vyprodukovali škodlivých nesmyslů v ekologii víc, než ti ostatní. Bohužel lidi málo chodí do lesa a proto také lesu málo rozumí. Většinová společnost je snadno ulovitelná tím spíš, že zatím nemá osobní špatnou zkušenost s titulovanými lidmi a žije v domnění "oni mají tituly, tak tomu musí rozumět" - viz Fanta a Svoboda. Bláha to jiná kategorie, ale stejná parta - vlastní barák na Dobříši má postavený ze smrku a když jsem mu řekl, že musí být rád za smrk, že si z něj alespoň mohl postavit barák, tak mi odpověděl ano, ale tenhle je z lesa FSC od Poličky. Každému normálnímu člověku dojde, že to dřevo vozil 200 kilometrů zbytečně, protože Brdy jsou smrku plné, ale jemu je to jedno, protože je to fanatický blázen, kterej si bude honit triko pořád, protože mu to pořád slaboduše tolerujeme. Nemáte někdo dobrý nápad, jak Hnutí Duha napadnout u soudu?? Oni jako většina NGO jsou v suchu protože prý obecně prospívají.

Takže Dobré ráno, kdo ještě spíte !
+12 # siezer 2018-06-17 13:56
Pán vlevo je Ing. Aleš Erber lesní specialista zmiňované certifikace FSC.
Jinak jeho praxe "odejitý" revírník LČR, teď soukromý OLH.
Doc. Ing. Svoboda učil jen o pralesech, ale ty snad v hospodářském lese nebudeme tvořit celorepublikově.
Šumavu jsem už rozdýchal a NP park Jeseníky naštěstí nestihl vzniknout.
Obdivuji KRNAP, tam se drží a funguje i hospodaření "zatím".
Spíš bych šlapal po zemědělství! Tam se tvoří sterilní prostředí posledních 20 let a otravují se spodní vody..... však ropná lobby, asi umí ekology "hnutí" zaplatit §
Lesu zdar
+18 # Tomassk 2018-06-14 16:21
Džungle je také les. S Duhou je někdy legrace. Jak já můžu pozorovat na neoplocených mýtinách za 20 let mimo ostružiní nic nenarostlo :o
+21 # siezer 2018-06-14 22:28
Kdo platí Duhu?? Po pročtení navrhovaných bodů mne vychází asi certifikace FSC. Další zbytečné miliony Kč z českých lesů.
A proč se, od začátku kauzy (Jeseníky, Vítkov, Albrechtice, Třebíč...), aktivisté nepoutají řetězem ke kůrovcovým stromům?
+1 # Pavel Boucký 2018-06-15 06:50
Stromky mimo oplocenky určitě nesežrali ekologové z DUHY. Je něco špatně v myslivosti. Přemnožená spárkatá, drobná žádná, bažanta volně neuvidíš, zajíce omylem a poslední hejnko koroptví jsem tady v zimě krmil před cca 15 lety. Na každém poli sedí minimálně jeden jestřáb a dvě káňata a myslivci za zvěř nepovažují nic, z čeho není z kusu aspoň deset kilo masa. Za to fakt DUHA nemůže.
+28 # Hroch 2018-06-13 19:29
Nu, ovšem.
Kdo jiný může zlepšit stav našich lesů, než tlupa ,,výjimečně inteligentních" bytostí s názorem, že ,,kůrovec je porodníkem nového lesa"?!
+26 # Ota-Buršík 2018-06-13 20:26
Hrochu, musím přiznat, že s některými názory v článku lze souhlasit a stálo by za úvahu je podpořit. Ale stále mám na mysli slova Bláhy a ostatních, že kůrovec do lesa patří a že oni mají na svědomí názory nezasahovat proti kůrovci.
Napadá mě, proč tedy máme ministerstvo zemědělství, vysoké školy lesnické a další odborné lesnické školy. Tak je zrušme a ušetříme spostu peněz.
Bohužel, nahrávají jim novináři, kteří v tom čichají senzaci.
+4 # IPS 2018-06-14 08:25
Zdravím Vás, pane Buršíku. Rušení lesnických škol určitě nebude na pořadu dne. Z vlastní zkušenosti vím, že ekologii lesa, fytocenologii a dynamice lesních porostů je v rámci lesnických oborů na ČZU věnována značná pozornost (ostatně na fotografii k článku je prof. Svoboda, což je šéf tamní katedry ekologie lesa). O stávajících problémech se ví, a je snaha je řešit. Problém je, že nepanuje shoda na postupu a intenzitě řešení (např. právní "zákaz" výsadby SM v 4. LVS a níže)... Další oříšek bude přesvědčení ultrakonzervativních lesníků a vlastníků lesa.
+12 # Máchal 2018-06-14 10:13
Obávám se, že Hnutí Duha dělá celé věci po svém šumavském angažmá svým mediálním vystupováním spíš medvědí službu. Oni mají v řadě věcí pravdu, ale postupu věci by spíš pomohlo podat takový návrh třeba formou poslaneckého návrhu přes nějakého spřízněného poslance. Anebo což formou návrhu katedry ekologie lesů, pokud by se to doladilo tak, aby za tím byla ochotna stát většina katedry. Ono by to vyznělo opravdu významně jinak.
Takže přesto že nehlásají v tomhle ohledu nic zcestného, touhle formou "my to říkali" a "sledujte, teď vás konečně naučíme, jak správně na to" tomu bohužel při svém renomé u lesnické veřejnosti řádně vytírají.. zrak a vyvolávají u velké spousty lidí akorát tak kopřivku a principiální nechuť něco měnit, přestože situace sama k tomu směřuje.
-17 # Pavel Boucký 2018-06-14 12:17
Zda šumavský koncept byl správný nebo špatný se uvidí až tak za padesát let. Zatím z toho mála, co jsem z bezzásahové zóny viděl, mohu říct jedině, že mrtvá není. I bříza nebo jeřáb z náletu jsou stromy a dokážou splnit mnohé funkce lesa. Stav v republice je dnes takový, že každý rozumný nápad je dobrý. A myslím, že DUHA se zde nemá za co stydět. Obávám se, že s DUHOU mají největší problém právě ti ultrakonzervativní lesáci, kteří svým pojetím lesního hospodaření jsou jednou z přímých příčin současného stavu. Vzděláním jsem lesák, můj postoj k ekologickým aktivitám byl vždy spíše negativní, ale teď, když se zamyslím, musím přiznat, že mají pořádný kus pravdy.
+23 # Rensa 2018-06-14 13:38
Cituji Pavel Boucký:
Zda šumavský koncept byl správný nebo špatný se uvidí až tak za padesát let. Zatím z toho mála, co jsem z bezzásahové zóny viděl, mohu říct jedině, že mrtvá není. I bříza nebo jeřáb z náletu jsou stromy a dokážou splnit mnohé funkce lesa.

V našich opdmínkách snad každá plocha (i holina) samovolně nakonec zaroste lesem, některá dříve, některá později. Za padesát let bude Šumava zase zelená.
Otázka je, zda to bylo potřeba (?), zda to bylo v souladu se zákonem (to si nemyslím), jaký to mělo dopad na okolí (kůrovec v okolních lesích, změna? vodního režimu) a kolik nás to stálo (to dříví někdo napěstoval a tedy nainvestoval a když to mělo zaplatit, tak se nechalo shnít). V důvodové zprávě k návrhu vládního nařízení o vyhlášení NP Šumava v roce 1991 o tom nebyla ani zmínka.
Myslím si, že kdyby v návrhu bylo napsáno, že miliony kubíků dřeva se nachají shnít, kůrovec se bude šířit do vzdálenosti desítek km, výrobci hudebních nástrojů přijdou o rezonanci a bude nás to stát možná desítky miliard Kč, tak to vláda neschválila.
-6 # Pavel Boucký 2018-06-14 16:13
Ale o tom je celý smysl NP - plochy v principu vyňaté z intenzivního hospodaření a ponechané přírodnímu vývoji. To, co se jeví jako ztráta hmoty může v budoucnu být plusem pro vývoj nového lesa v změněných podmínkách. Určitě z toho dřeva budou dřív nebo později minimálně dostupné živiny pro následný les.
+11 # Rensa 2018-06-14 13:54
Cituji Pavel Boucký:
Obávám se, že s DUHOU mají největší problém právě ti ultrakonzervativní lesáci, kteří svým pojetím lesního hospodaření jsou jednou z přímých příčin současného stavu.

Velice správně - jednou z příčin. Ale ne jedinou, a možná vůbec ne tou rozhodující. Doporučuji přečíst si článek Pavla Rottera v Lesnické práci 5/2018, str. 14 - Nejenom okyselení půd pod smrkovými či borovými porosty, ale též staré imisní zátěže (ČR před 2. světovou válkou byla 7. nejprůmyslovější země na světě!, později "kovárnou" RVHP), až o dva řády (=100x) vyšší deponie dusíku a zvyšování obsahu vzdušného CO2 - to ale vlastníci lesů ani lesáci nezpůsobili.
Jestli má skutečně dojít k radikálním změnám v lesnictví, bude to stát desítky,spíš stovky miliard Kč. Něco ještě zaplatí současné smrkové porosty, zbytek bude muset vynaložit společnost, cestou příkazů jít nelze (pokud to vše není pouze "dělostřelecká příprava" k donucení soukromých vlastníků odevzdat zase své lesy státu).
+4 # Pavel Boucký 2018-06-14 16:18
Máte pravdu, že letité imisní zátěže lesáci a vlastníci lesů nezpůsobili. Stejně tak celá naše republika není hlavním viníkem klimatických změn. Ale lesáci mohli a asi i měli reagovat mnohem dřív. Že to stojí a bude stát peníze, to je bez diskuzí. Ale když se podíváte, jakou míru dotací si dokázali vydupat oproti lesům zemědělci, je to prostě i chyba několika desítek let lesnické politiky a hlavně chyba nedostatečné nové definice priorit funkcí lesa.
+1 # Rensa 2018-06-14 17:03
Lesáci nikdy pořádné dotace nevydupali ani nevydupou, protože jim nepatří porosty, na které se dotace berou (nájemcům zemědělské půdy naopak porosty patří). Lesák ve většině případů je jenom nájemně pracující síla (i když často neopominutelná, méně často vysoce kvalifikovaná), zemědělec hospodář (i když často na pronajatém).
Až tvůrci lesnické politiky budou taky skuteční vlastníci lesů (dovolí jim to lesáci?) třeba jen tím, že se budou více ozývat proti omezování vlastnictví, pak bude více dotací i do lesů. A hlavně - až stát nebude dominantním vlastníkem lesů - zažil jste snad státního hajného, domáhajícího se větších dotací?
+7 # Pavel Boucký 2018-06-15 06:46
Velká část zemědělců- THP, inženýrů atd. jsou taky jen námezdní síly. Váš příměr pokulhává. Každý kousek lesa někomu patří a je v zájmu majitelů tyto otázky řešit. Problém je v tom, že doposud to všem větším vlastníkům a vlastně i těm malým neslo, nebo aspoň to fungovalo a nic to nechtělo. Až teď, kdy se projevilo riziko této formy podnikání, všichni pláčou. V tučných letech na rezervy myslel málokdo a teď v těch hubených každý pláče, jaká je to ekonomická ztráta.
Dotace jsou politika a politický lobbing něco stojí. Zemědělci s pomocí Agrární komory a takových Agrofertů, které na tom mají postavený byznys, si pro ty dotace šli a cestičku si zaplatili.
+7 # Rensa 2018-06-15 08:58
Ano, jsou. Ale vtip je v tom, že oni, ač nájemci a námezdní síli, dotace inkasují, a proto podporují vznik dalších dotačních titulů. Na rozdíl od lesáků, kteří (až na výjimky) dotace neinkasují, takže nemají snahu o vznik dotačních titulů se brát. Vlastní zkušenost.
+8 # Lynx 2018-06-15 19:20
To je přesně ono. Nikomu se nechce do neznámého terénu. Přitom o zpoplatnění mimoprodukčních funkcí lesa prostřednictvím například plošné platby/ha s Vámi budou lesáci diskutovat a nebudou proti. Ale skoro nikdo to neřekne nahlas veřejně. Žádná iniciativa ještě nevzešla.
Přitom by to měly být LČR, jako dominantní hráč na trhu.
Ale jak to někdo psal. V období konjunktury se tyhle věci neřeší. I na fakultě před deseti lety o tom diskutoval málokdo.
+5 # Pavel Boucký 2018-06-16 12:21
Dobře, ale toto za lesniky a vlastníky lesů těžko kdo jiný udělá. Oni sami si musí říct své požadavky a vydokladovat je. Případně vylobovat. Kdo si o nic neřekne, nic nedostane.
+15 # Hroch 2018-06-14 20:33
Dobrý den, pane Buršík!
Dovoluji si s Vámi souhlasit.

Musím však podotknout, že HD jsou falešní hráči a o přírodu jim vůbec nejde.

Bláha jen účelově žvaní to, co se mu momentálně hodí.
+15 # Pavel Boucký 2018-06-14 08:53
Vyvaroval bych se asi nějakých negativních reakcí na aktivity hnutí DUHA. Fakt je ten, že odborný lesnický přístup několika generací lesníků nás dovedl tam, kde jsme teď. Možná je čas na jiný přístup . Trochu zapomenout na HS, modely hospodaření, intenzity zásahů, prostě všechny ty údaje shromážděné v LHP. A přemýšlet po selsku - kouknu a vidím. Tohle roste, podpořím to, tomu se nedaří, někde je chyba. Ale to musí lesní hospodář pracovat s jinými výměrami, les stíhat obcházet pěkně po svých a nekoukat z cesty z auta. A hlavně kdy si uvědomíme, že ten kůrovec fakt za nic nemůže a je odvěkou přirozenou součástí lesního ekosystému? To, jak se mu daří a jak mu to jde k duhu, jsme způsobili my. Nejúčinnější cesta ochrany je nedat mu příležitost, neposkytovat mu tisíce hektarů stresovaných oslabených porostů. Takže soustřeďme se na příčiny, ne na důsledek. Ty dnes ohrožené porosty stejně nejspíš nedopadnou dobře. Jakoukoliv ochranou si pomůžeme spíše ekonomicky. Ačkoliv to neříkáme nahlas, výsledkem celého snažení může ve valné většině být jen zpomalení procesu, což může pomoci v krizi na trhu se dřevem.
+21 # Ota-Buršík 2018-06-14 15:23
Jen bych chtěl připomenout, že nejen větrné a kůrovcové kalamity nás provázejí. Byla to mnišková kalamita, kdy vznikly obrovské holiny třeba na Šluknovsku když jsem otevřel porostní mapu tak tam byla skoro jen zelená barva a později modrá. I tuto kalamitu však naši předkové zvládli a dovedli tyto porosty do mýtného věku. A to byly většinou lesy velkostatků.
+9 # Pavel Boucký 2018-06-14 16:24
Každá kalamita nebo katastrofa se dá nějak zvládnout. Až kůrovcům dojdou dostupné potravní zdroje, uhasne i tato. Ale za dané situace je těžko dosáhnout těch dvou nejdůležitějších podmínek. Snížit stav brouka pod kritické množství a zajistit schopnost další přirozené obrany porostů. I když lokálně se někde povede to první, to druhé ovlivnit neumíme a když sleduji srážky v okolí (předhůří Jeseníků), moc optimisticky to nevidím.
+16 # najše 2018-06-15 07:33
ano přirozenou součástí systému brouk je, ale to nic nemění na tom, že je to mortalitní parazit a pokud jste rozumně uvažující člověk, tak si musíte zvolit, komu dáte přednost, zda hostiteli, či parazitu.
+4 # Pavel Boucký 2018-06-15 07:44
To má více hledisek. Z ekonomického je to jasné, z ekologického méně. Ale otázka zní jinak. Jsme schopni v daném okamžiku efektivně zastavit kůrovce a současně vrátit do normálu přirozenou schopnost obrany stresovaných smrkových porostů? Pokud ne, tak toho kůrovce z dlouhodobějšího pohledu zastavit nejde, jde ho pouze tlumit, zpomalovat celý proces chřadnutí smrkových porostů a něco zachránit ekonomicky. A pak přichází otázka co dál po kůrovci? Jaký má být další následný les?
V každém případě je kůrovec sekundární až terciální problém v porostech oslabených přísuškem a václavkou. A při daných klimatických podmínkách začíná být jedno, jestli mělce kořenící smrk postupně uschne, nebo ho předtím ještě stihne ožrat kůrovec.
+8 # najše 2018-06-15 08:19
Z ekologického hlediska je to zcela jasné. Můžete si to zjednodušit na otázku, co je lepší mrtvý strom/les nebo živý strom/les??

Pokud budete spekulovat v této otázce o povaze mrtvého dříví, tak už jste jak ten Svoboda, který za to má profesůru.

To ostatní o čem píšete (tedy jak to bude dál), to se má řešit až potom.

Tak čemu dáváte přednost, živému lesu/stromu nebo mrtvému lesu/stromu?
A co děláte Vy osobně pro les??
-4 # Lynx 2018-06-15 19:25
Já to pochopil tak, že jde ten proces zpomalit. Tedy namísto radikální holoseče postiženého porostu jej udržet ještě třeba 10-20 let, možná i více, těžko predikovat, podle klimatických podmínek. Mezitím lze realizovat podsadby či maloplošné obnovy, takže žádný mrtvý les by se nekonal.
+11 # Lynx 2018-06-16 08:49
Zapomněl jsem doplnit, že je to poměrně náročné opatření, protože je třeba v podstatě permanentně celou sezónu rychle reagovat a odstraňovat napadené stromy.
A toto opatření je třeba adekvátně zaplatit. Týden zpoždění či prodlevy za přispění teplého počasí může znamenat další generaci či její část brouka venku.
Za současného stavu, kdy téměř vše mají na bedrech nasmlouvané firmy, nějaký ten týden mnohdy nehraje roli.
V současné době navíc množství brouka dosáhlo takových hodnot, že je to místy boj na život a na smrt. Ale vše je důsledek liknavého přístupu posledních dvou let.
Je to opravdu o odpovídajících penězích za včasný zásah včetně důsledné kontroly.
+6 # najše 2018-06-16 22:39
Plně souhlasím !
+8 # Pavel Boucký 2018-06-16 12:14
Paradoxně z ekologického hlediska živý strom neznamená živý les a naopak. Stromy jsou jen malou částí života v ekosystému.To ostatní, od půdních mikroorganismů až po zvířata, byliny, keře atd. je minimálně stejně významné.
Co bude dál rozhodovat až potom je ta největší hloupost. Dobrý hospodář už před sklizní plánuje, co kde bude sít pro příští rok. Stejně tak dobrý lesní hospodář musí řešit hlavně, co předá příštím generacím , jak bude vypadat les po něm.
+3 # najše 2018-06-16 22:31
Pane Boucký,je-li pro Vás les jen malou částí ekosystému, tak si spolu nemáme o čem povídat. Přijde mi to podobné tomu,kdybychom se bavili o oceánu a Vy byste tvrdil,že oceán je pouze částí ekosystému,v tomto příměru je to jen více patrné.
+28 # taxátor 2018-06-17 07:57
Vážení,
přes 20 let aktivně pracuju jako zpracovatel LHP a LHO, v podstatě na území celé republiky, takže těch lesních porostů už mě rukama za ty roky prošlo víc než dost.Každý, kdo se v téhle branži pohybuje a alespoň zčásti rozumí podstatě hospodářské úpravy, vám zcela jistě potvrdí jednu věc. Lesní hospodářský plán je ze zákona nástroj v rukou vlastníka a už nyní mu vůbec nic nebrání v tom, aby si druhovou skladbu upravoval dle svého uvážení, aktivně pracoval s typologickou mapou, oprášil znalosti z fytocenologie a řídil se jak je již výše uvedeno "selským rozumem". Jediné co vlastník lesa musí, je dodržovat závazná ustanovení lesního hospodářského plánu - tj.zejména celkovou výši těžby, výchovu do 40 let (stát a obce) a podíl melioračních a zpevňujících dřevin + samozřejmě všechna ustanovení lesního zákona. Pokud vím, už dnes se běžně při zařizování děje to, že např. podíl MZD se již při zařizování vcelku běžně i navyšuje - týká se to zejména LČR, např. v rozsáhlých BK porostech na počátku obmýtí.
Osobně problém vidím v něčem jiném - v drtivé většině se podíl MZD plní tím způsobem, že se do oplocenek vcelku bezmyšlenkovitě zasází čistý buk, čistý dub nebo čistá jedle. Možná by to chtělo již v této fázi začít trochu uvažovat a od počátku vytvářet účelné porostní směsi. Ale chápu, že při průměrné výměře revíru okolo 1500ha se tohle asi bude plnit vcelku obtížně..takže co třeba snížit výměru revírů a pracovníky z úseku vnitřního auditu LČR dislokovat na nově vytvořené revírnické posty??
Jinak co se týká návrhu Hnutí Duha - rozhodně nemůžu souhlasit s tím, že se paseky budou nechávat zarůstat nějakým bordelem po dobu 10 let - to by byl skutečně elegantní způsob, jak se zalesnění ve skutečnosti vyhnnout. Navíc - ne ve všech porostech je přirozená obnova možná..jsou stanoviště, která stačí lehce prosvětlit a okamžitě zarůstají ostružinama nebo něčím podobným.
Co se týká provozní inventarizace - ta už se pokud vím dnes bežně používá na území NP, výběrný způsob je dokonce i ve Vyhlášce zakotven, ale nedovedu si představit tento způsob používat paušálně např. v osnovách nebo při zařizování menších majetků. Již dnes existují technologie, kterými je možné stávající stav popsat zcela přesně a do posledního detailu. Pánům z Hnutí Duha bych doporučoval nafasovat gumáky, více chodit po lese a hlavně si důkladně prostudovat veškeré souvislosti, než začnou pouštět s prominutím některé nesmysly do éteru.
lesu zdar!!!
+6 # Lynx 2018-06-17 10:56
Taxátor - dlouho jsem od Vás nic nečetl. Ale máte pravdu s někdy bezmyšlenkovitou tvorbou porostních směsí. Účelné vytváření je dobré, ale s ohledem na dobu pěstování je to stále 50:50, jak to dopadne.
Je to složité. Zkušenosti mě utvrdily spíš v maloplošné ochraně, než realizovat velké oplocenky, kdy stačí jeden padlý strom v nesprávnou dobu a návštěva zvěře ve správnou dobu a je hotovo.
Nedávno jsem se díval na kořenový systém vyvrácené jedle 90-110 let a překvapila mě relativně malá velikost, mělkost a absence panoh. Byla jedle z umělé či přirozené obnovy?
Na malé ploše držím jedlové semenáčky v oplocence 8. rokem pod clonou smíšeného listnatého dospělého porostu (BK, JV, LP a občas vtroušená jedle) a jsme na hodnotě 5-25cm. V okolí vše spasené.
Na další malé ploše je realizovaná podsadba jedlových semenáčků pod mladý listnatý porost (20-30let), opět oploceno s výhledem mechanické ochrany porostu min. 20 let.
Vše je o penězích. Ekonomika vítězí. Opět skončím u úvahy o zavedení plošné platby/ha lesa zejména s ohledem na mimoprodukční funkce. Snad se rozhoupe SVOL anebo si toto téma vezme za své.
-6 # Pavel Boucký 2018-06-17 10:13
Pletete si pojmy, dojmy a průjmy. Já tvrdím, že stromy jsou jen částí ekosystému lesa. Velkou část vývojového cyklu tou z hlediska podílu na celkové podzemní í nadzemni biomase menší částí. V době po těžbě a dlouhou část následného vývoje.je podíl stromů přímo zanedbatelný. A přesto je to pořád les.
+8 # najše 2018-06-17 22:03
Kdyby byly stromy jen malou částí ekosystému lesa, tak by nemohly být jeho řídící složkou - v tom je rozdíl. Pokud z lesa odstraníte stromy, tak už to nebude les nýbrž bezlesí resp. zcela jiný druh ekosystému. Neschopnost rozlišovat řídící složku ekosystému lesa, tedy stromy, potom skrytě ukazuje Váš postoj k problematice ochrany ekosystémů obecně. Pokud je Vám jedno, jaký ekosystém se kde nachází, potom samozřejmě nepotřebujete žádnou ochranu, protože změna ekosystému pro Vás není problém, byť by se jednalo o destrukci, resp.rozpad. Stejně jsou na tom i pánové na fotografii k článku, pod kterým zde diskutujeme.

Vaše básnické sklony, které tu potom rozvádíte na téma dojmů a exkrementů také vypovídají spíše o Vás a o tom, jak si počínáte, když Vám docházejí argumenty, než o čemkoliv jiném.
-10 # Pavel Boucký 2018-06-17 22:22
Chci hlavně říct, že teď jsme na přelomu v nastavení priorit vnímání funkci lesa. A ta hospodářská pomalu ustupuje environmentálním. A tady základem nejsou dlouhé průběžné kmeny a dokonalá sortimentace. Funkce lesa pak často efektivněji splní směsi pionýrských dřevin, různých křovin í statnějších bylin. Cokoliv, co zakrye plochu a omezí vysychání. Zemědělci už dávno objevili potřebu střídání plodin a v lese, který byl několik generací pěstován jako monokulturní plantáže, je asi také třeba provést změnu dřevinné skladby a upravit a zlepšit vlastnosti půdy.
+11 # najše 2018-06-17 22:40
Podle mne zcela zbytečně zdůrazňujete "bojovou" linii, protože řečeno Vašimi slovy je "hospodářská" a "environmentální" funkce ve většině případů nerozdělitelná. To s těmi rovnými průběžnými kmeny, to je také pěkné klišé. Víte přece jak vypadaly stromy pralesů v 6-8 LVS, nebo ne? Proč asi loďaři chodili například do Novohradských hor pro jedle na stěžně svých zaoceánských lodí, protože byly rovné ne? A to nebyly žádné hospodářské lesy ale jednoduše pralesy. Snad nejste ten případ, který skloňuje slovo monokultura (ponejvíce smrková) a přitom těžko vysvětlí rozdíl mezi monokulturou a monocenózou jelikož se příliš nezajímá o přirozený areál dřevin. Neříkám, že lesníci děláme všechno dobře, ale říkám, že drtivá většina rádoby ekologických hodnocení nekvality českého lesnického hospodaření za posledních 20 let jsou většinou bláboly a umělá štvanice. Hnutí Duha je těchto blábolů potom největší výkladní skříň.

Co Vy si myslíte například o původnosti areálu smrku v Českých zemích??
+1 # Pavel Boucký 2018-06-18 07:43
Obávám se, že tady v podstatě vůbec nejde o to, co je vlastně původní. K výchozímu stavu z před stovek let se prostě už nikdy nevrátíme. Mezitím proběhly změny klimatických podmínek, celou plochu republiky jsme zanesli nějakou dávkou průmyslových a energetických imisí, lidská činnost radikálně změnila krajinu. Tady jde o to, co bude dál a jak k tomu dospět. Průšvih se smrkem není zatím až tak velký v 6-8 LVS, v průšvihu jsou smrky pod 6 LVS. A takových porostů je u nás požehnaně. Ale vypadá to, že se nám hranice zonality díky klimatickým změnám posouvá minimálně o jeden, ne-li o dva LVS nahoru. A pokud už dnes klimatologové tvrdí, že v určitých částech našeho území začínají být podmínky klimatu srovnatelné s tím, co bylo obvyklé ve Středomoří, logicky k přežití těchto podmínek i ten les musí vypadat tak, jak jej známe z toho Středomoří.
Jestli jste viděl postkalamitní stav na Bruntálsku apod., určitě uznáte, že tam na těch lokalitách je potřeba , aby rostlo v této fázi cokoliv. I paseka porostlá maliním a buření sem tam s nějakou tou břízou udrží víc vody, než holá pláň s vyschlými sazenicemi hospodářských dřevin.
Problémy s chřadnutím smrků a s následnými ekonomickými důsledky kůrovce nejsou jen naše specialita. Plíží se to Evropou a svědčí to celkově o nutnosti vážné koncepční změny celého evropského lesnictví.
+7 # Rensa 2018-06-18 09:15
Cituji Pavel Boucký:
Chci hlavně říct, že teď jsme na přelomu v nastavení priorit vnímání funkci lesa. A ta hospodářská pomalu ustupuje environmentálním.

Pokud by tomu tak bylo (což si nemyslím), pak je třeba současně říkat i to B - kde se na to vezmou peníze, když ne za dřevo? A nebude snaha řešit to postátněním dnes soukromých lesů, aby nebylo třeba těm chudákům závislým na výnosu z lesa vyplácet dotace?
Ale v dnešní době se začíná diskutovat další problém - umělé hmoty jako nerozložitelná či špatně rozložitelná zátěž životního prostředí a potřeba je nahradit něčím, co se rozloží snáze a rychleji, přičemž jedním z řešení se jeví jako vstupní surovina celuloza. Myslíte, že by pak hospodářská úloha lesa byla skutečně upozaděna?
0 # Pavel Boucký 2018-06-18 13:21
Začnu odzadu. Plasty jsou problém, pokud někde leží jako nerozložitelný odpad. Ale mají svou obrovskou cenu pro recyklaci, pokud dokážeme dořešit lépe systém jejich návratu jako suroviny. Paralelně fungující náhrada plastů látkami na bázi celulózy je asi také reálná možnost. Otázka je, kde brát celulózu. Nemusí to být nutně jen les. Mohou to být plantáže rychlerostoucích dřevin na principu zemědělské výroby na zemědělských pozemcích, mohou to být různé byliny. Vzhledem k tomu, že naše oblíbená řepka se začíná jevit čím dál zcestněji, bude se možná hledat náhrada, co pěstovat na polích.
A kde se vezmou peníze na mimoprodukční funkce lesa? Když jsou peníze pro zemědělce na údržbu krajiny a na de facto"nepěstování", měl by být princip a základ obdobných dotací do lesa zhruba stejný. Ekonomicky nejde o nic jiného, než o definici celospolečenské zakázky financované z veřejných rozpočtů.
A z pohledu praktického jde pak o jinou formu klasifikace lesních pozemků. Rozdělení spíše podle vhodnosti intenzity využití. Na jedné straně pozemky pro "plantážní" způsob hospodaření, vhodné terénními podmínkami, půdními charakteristikami, zdroji vláhy, kde se bude jako na plantáži pěstovat, tj. třeba i včetně hnojení, chemizace a dalších kroků s cílem maximální intenzity hospodaření. A porosty, kde se toto ekonomicky nevyplatí a kde půjde v prvé řadě o mimoprodukční funkce a těm bude podřízen způsob hospodaření.
+8 # Máchal 2018-06-18 14:52
Klasifikace a potřebné dělení lesů už přece známe a máme pod názvem kategorizace lesů. Jde tady ale taky o to, aby si vlastník lesa uvědomil, že je i v jeho zájmu pěstovat porosty, které dopěstuje do mýtného věku. To není jen o nějakém veřejném zájmu a společenské objednávce, službě kterou by měl prodávat společnosti. Je to celkem dost i jeho zájem, mít stabilní a odolný les, nebo to tak není? Něco trochu jiného to je v případě např. výskytu zvláště chráněných druhů, tam je z titulu omezení hospodaření ta finanční náhrada újmy na místě, protože vlastníka skutečně někdo omezuje z důvodu, ze kterého on nic nemá. Obdobně dotace na vytváření nějaké turistické infrastruktury apod. Ale finanční injekce za to, že nevyužívá svoji lesní půdu způsobem, který je už dneska značně rizikový, i z jeho vlastního ekonomického pohledu? Mě se líbí, jak se mluví o "teorii úplavu" a takovém tom poskytování mimoprodukčních funkcí souběžně a nerozdílně s produkcí dříví podle toho, jak se to zrovna hodí.
Nic proti dotacím vlastníkům lesů, pokud se uvolí např. pěstovat pestřejší lesy, než je třeba k nějaké jejich obvyklé udržitelnosti. Ale ruku na srdce, celé řadě i mladých porostů se o nějakém doporučeném MINIMÁLNÍM vyhláškovém podílu MZD po skončení prořezávek a časných probírek ani nezdá, i když je to v přímém zájmu toho porostu samotného a potažmo vlastníka lesa.
To není že bych to někomu nepřál, tuplem v kontextu toho, za co se berou dotace na těch polích. Jen mi přijde zvrácená ta logika, že do lesa musí jít plošné dotace proto, že zemědělci si je vylobbovali taky.
+8 # taxátor 2018-06-18 15:25
souhlasím, napsal jste to naprosto přesně, každý vlastník (tedy i stát) by se ke svýmu majetku měl chovat zodpovědně, osobně razím zásadu - "maximalizace zisku při současném zachování všech celospolečenských funkcí lesa"...tedy i funkce klimatická, půdoochranná, hydrická atd.
Na zákldě této definice se i Šumava dala řešit mnohem elegantněji bez takových devastačních účinků na krajinu...jenom by mě zajímalo, jeslti si někdo z Hnutí Duha a jim podobných bláznů uvědomil ( a zvláště při současných extrémních teplotních změnách) ten devastační vliv na půdu...asi ne
+5 # Lynx 2018-06-18 17:52
Maximalizaci zisku křiví globální obchod - viz importy dříví z pobaltských republik a další.
Mimoprodukční funkce lesa a přidružená lesní výroba v součtu za obmýtí "vydělají" více, než je cena utržená za vytěženou kulatinu a palivo.
Mimoprodukční funkce lesa jsou naopak nedoceněné a brány jako naprostá samozřejmost (produkce kyslíku, klimatická funkce, evaporace, již zmíněné funkce půdoochranné a hydrické, dále rekreační, filtrační a další)
Matematicky a finančně vyčísleno se jedná o obrovské částky.
+4 # Rensa 2018-06-18 18:17
Až mi ty peníze vypočtené ing. Vyskotem začne někdo platit, potom teprve bude možné se bavit o ceně a vydělávání (cena = finanční vyjádření hodnoty testované trhem).
Do té doby je to chiméra, vycucaná z prstu, maximálně náznak vyčíslení dluhu společnosti vlastníkům lesů.
+8 # Rensa 2018-06-18 16:18
Plasty jsou problém jako odpad, ale daleko závažnější se jeví jako zdroj nanovláken, která se dostanou všude a fungují jako nosiče patogenů. Pokud se to potvrdí, bude to úprk podobný zákazu azbestu.
Má-li být zdrojem celulózy něco jiného než jenom dřevo, proč se to nepraktikuje již dnes? Důvod je podle mne ekonomika – celuloza z něčeho jiného než ze dřeva se nevyplatí. Takže budeme dotovat výrobu celulózy z něčeho jiného (zemědělci proti takovým dotacím určitě nebudou) a současně dotovat útlum pěstování dřeva v lesích?
A jak si představujete rozdělení lesních pozemků podle vhodnosti využití? Podle typologie, provedeno formou dotací na bázi dobrovolnosti či přímo předpisem jako povinnosti? Ptám se proto, že vymýšlení dalších dotačních titulů vede k dalšímu pokřivení ekonomiky a s tím druhým stále více zavání státním dirigismem. Něčím, co jsme tu čtyřicet let měli, nejméně dvacet let na to nadávali a s ulehčením před téměř třiceti lety opustili. Stýská se? Mně rozhodně ne.
+6 # Rensa 2018-06-18 17:02
A ještě se vrátím k "plantážím rychlerostoucích dřevin na principu zemědělské výroby na zemědělských pozemcích."
Víte, kolik dnešních lesů byly ve středověku zemědělsky využívané plochy (téměř polovina), kolik lesů jsou tzv. prvolesy (statisíce ha)? Na ty budeme hledět jak - jako na lesy nebo plantáže? A že "předržování" těchto "lesů" za ekonomické obmýtí, omezování holosečí (naši dědové s tím nemazali) a bránění intenzivnímu "plantážnímu" hospodaření vede k problémům, které označujeme za nestabilitu porostů a zhoršování jejich zdravotního stavu?
Nebylo by jednodušší (a moudřejší) co jako plantáž bylo založeno, jako plantáž obhospodařovat, nedělat z toho násilně "přírodě blízký les" a vymýšlet plantáže někde jinde?
+6 # lesnar 2018-06-18 17:16
Ale nemyslíte tím "jít až před moderní Zákon o lesích", že? On ten "přírodě blízký les" je jenom "dynamický systém pružně reagující na nepředvídané okolnosti". Myslím, že na fakultách k ničemu jednoznačnějšímu stále nedospěli od dob, kdy jsme se o tom učili my, a ani ochranářská praxe to - kupodivu - taky nijak dogmaticky nebere. Tam se to chápe jako jakýsi "z hlediska poteciální přirozenosti středně cenný fenomén".
+4 # Rensa 2018-06-18 18:38
Proč ne? Když někdo jde ještě dál při rozhodování o geograficky původních či nepůvodních dřevinách (např. modřín)?

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Zobrazení: 3290

Video a anketa v článku. Po zhruba 1,5 roce příprav představil ministr zemědělství Marek Výborný novelu...

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Zobrazení: 2323

Aktualizováno: Video na konci článku Lesy České republiky s odezníváním kůrovcové kalamity snížily těžbu dříví o...

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Zobrazení: 2157

Anketa na konci. Koncept původnosti v populační biologii je problematický, protože stojí a padá s fragmentárními...

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Zobrazení: 2138

Na základě výběrového řízení byl vybrán nový ředitel příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky Lesní správy Lány...

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

Zobrazení: 1622

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo aktualizované dotační programy (stav k 15. 1. 2024). V dokumentu pro vlastníky lesů, podnikatele...

Proč a jak se sceluje lesní majetek církve?

Proč a jak se sceluje lesní majetek církve?

Zobrazení: 1495

Od poloviny loňského roku jedná církev o směnách lesních pozemků s Lesy České republiky. Jaké jsou hlavní důvody...

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě