Přihlásit

Jizerskohorské bučiny: První česká přírodní památka na Seznamu světového dědictví UNESCO

Jizerskohorské bučiny, konkrétně jejich centrální oblast Poledník a Štolpichy, byly 28. 7. 2021 zapsány na Seznam přírodních památek světového dědictví UNESCO. Jedná se o první přírodní lokalitu v České republice, která se stala součástí UNESCO, a české lesnictví a ochrana přírody se tak společně dočkaly velmi prestižního ocenění.

Čtenářům Silvaria přinášíme výběr z rozhovorů z Lesnické práce 1/2022 a exkluzivně také video zachycující tři roční období v NPR Jizerskohorské bučiny a v jejich ochranném pásmu.

Doporučený Jizerskohorské bučiny: První česká přírodní památka na Seznamu světového dědictví UNESCO

Sama národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je s rozlohou 950 hektarů největším chráněným územím v Jizerských horách, ale patří také mezi několik největších rezervací v České republice. Spolu s vymezeným ochranným pásmem propojujícím jednotlivá jádrová území dosahuje 2 700 ha. Chrání jedinečné bukové lesy na severovýchodních svazích Jizerských hor, které jsou často velmi obtížně dostupné, přičemž část území je v bezzásahovém režimu. Oblast zařazená na Seznam světového dědictví UNESCO tvoří 445 ha a je obklopena ochranným pásmem o rozloze 189 ha.


Proces zařazení Jizerskohorských bučin na Seznam UNESCO přiblížil čtenářům Lesnické práce Guy Debonnet, vedoucí oddělení přírodního dědictví Centra světového dědictví UNESCO, František Pelc, ředitel AOPK, Václav Vacek, lesní správce LČR LS Frýdlant a Miroslav Svoboda z FLD ČZU v Praze.

Kompletní rozhovory naleznete v LP 1/2022.

 

Lokalitou světového dědictví UNESCO (445 ha) a jejím ochranným pásmem (189 ha) se staly dvě jádrové části NPR Jizerskohorské bučiny – Poledník a Štolpichy. Zbylá část NPR a její ochranné pásmo představují ochranné pásmo péče o krajinu a udržitelného rozvoje (2 090 ha). Uvedená zonace je sladěna s přípravou plánu péče o NPR na další období od ledna 2021 a podle AOPK nebude ve srovnání se současným stavem znamenat zařazení na Seznam UNESCO žádnou významnou změnu. Mapu zpracoval Jan Vrba, AOPK ČR

 

Guy Debonnet
vedoucí oddělení přírodního dědictví Centra světového dědictví UNESCO

- Můžete stručně vysvětlit, jak probíhá proces zařazení přírodní památky do Seznamu světového dědictví UNESCO? Jizerskohorské bučiny jsou v rámci UNESCO připojeny k již existujícím lokalitám chráněným pod názvem Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy.

Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy je nadnárodní světové dědictví, které zahrnuje 94 částí nacházejících se v 18 státech Evropy. V červenci 2021 se komise světového dědictví rozhodla přidat českou lokalitu Jizerských hor k již existující památce světového dědictví. Tato soustava území reprezentuje význačný příklad relativně nedotčeného komplexu lesů mírného pásu a představuje široké spektrum všeobecných ekologických modelů a procesů v čistých nebo smíšených porostech buku lesního napříč rozmanitými podmínkami prostředí.
(Další informace o tomto území lze nalézt na webu Centra světového dědictví https://whc.unesco.org/en/list/1133/)

Aby byly zahrnuty na Seznam světového dědictví („Seznam“), památky musí být význačné světové hodnoty a splňovat alespoň jedno z deseti výběrových kritérií. Ochrana, správa, autentičnost a integrita (celistvost a neporušenost) jsou důležitými hledisky, která jsou vysvětlena ve směrnicích pro provádění Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví („Operational Guidelines for the Implementation of the World Heritage Convention“ – dále „Úmluva o světovém dědictví“). Stát, na jehož území se památka nachází, ji nominuje na zařazení na Seznam a mezivládní komise světového dědictví rozhodne o tom, zda se kvalifikuje.
Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy byly zapsány na základě kritéria „být význačnými příklady důležitých probíhajících ekologických a biologických procesů v evoluci a vývoji pozemních, sladkovodních, pobřežních a mořských ekosystémů a společenství rostlin a živočichů“.
Z velké části nenarušené lesní komplexy mírného pásu zahrnuté v území představují komplexní ekologické modely a procesy v čistých a smíšených porostech buku lesního napříč pestrými gradienty prostředí, včetně klimatických a geologických podmínek, pokrývající téměř všechny oblasti evropských bučin. Lesy jsou zastoupeny ze všech zón nadmořských výšek, od pobřežních oblastí po horní hranici stromů, a zahrnují nejlepší pozůstalé příklady z hranic výskytu evropských bučin.
(Pro další informace o kritériích můžete zhlédnout odkazy https://whc.unesco.org/en/guidelines/https://whc.unesco.org/en/criteria/)

 

RNDr. František Pelc
ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK)

- Jaký byl hlavní impulz k žádosti o zařazení Jizerskohorských bučin mezi přírodní památky světového dědictví organizace UNESCO a kdy byla žádost podána?

O zapsání do světového přírodního dědictví UNESCO se Československo a následně i Česká republika pokusily již v minulosti (např. NPR Žofínský prales), ale neúspěšně. Jeden z prvotních impulzů navrhnout NPR Jizerskohorské bučiny jako součást již existující přírodní lokality světového dědictví Dlouhověké bukové lesy a pralesy Karpat a dalších oblastí Evropy je možné spojit se jménem Miroslava Svobody z Lesnické a dřevařské fakulty ČZU. Žádost byla AOPK vypracována již v průběhu roku 2019 a postoupena MŽP v roce 2020, ale kvůli pandemii se hodnoticí mise UNESCO, resp. Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) odsunula na září 2020.

- Proč jste si jako nejvhodnější lokalitu vybrali právě Jizerskohorské bučiny?
Jedná se o skoro největší komplex přírodě blízkých a místy přirozených bukových lesů v Čechách, který má dobře zajištěnou ochranu formou národní přírodní rezervace a ochranného pásma na celkové ploše 27 km2. Centrální část je dlouhodobě, konkrétně více než 60 let, ponechána samovolnému vývoji bez hospodářských intervencí. V ochranném pásmu probíhá přírodě blízké obhospodařování s cílem více diverzifikovat strukturu lesa a druhovou skladbu směřovat k přirozené. Právě robustnost území byla jedním z bonusů pro přijetí našeho návrhu.

- Kde vidíte hlavní přínosy zapsání Jizerskohorských bučin na Seznam světového dědictví z pohledu ochrany přírody?
Především skutečně jde o vysoce prestižní záležitost a celkové ocenění kvality práce české ochrany přírody. Jedná se ale i o závazek pro udržení úrovně ochrany přírodních procesů a unikátního přírodního prostředí.

 

Ing. Václav Vacek
lesní správce LS LČR Frýdlant

- Můžete ve stručnosti charakterizovat lesy na lesní správě Frýdlant?

Lesní správa obhospodařuje asi 19 tisíc ha státního lesa na území Frýdlantského výběžku a severní poloviny Jizerských hor. Lesní porosty spadají do dvou přírodních lesních oblastí od 3. do 8. lesního vegetačního stupně. Náhorní plošina Jizerských hor byla v minulosti postižena exhalační kalamitou, kde převažují lesní porosty třetího a čtvrtého věkového stupně s dominantním zastoupením smrku ztepilého. Na severních svazích hor se nachází rozsáhlá NPR Jizerskohorské bučiny s dominantním bukem. Ve Frýdlantské pahorkatině se nacházejí hospodářské lesy s pestřejší druhovou skladbou a rovnoměrnějším zastoupením věkových tříd než v Jizerských horách.

- Můžete z lesnického pohledu toto území stručně popsat? Existují zde například nějaké fragmenty přirozených bučin, nebo se jedná o území, které bylo kompletně ovlivněno činností člověka?

Jizerskohorské bučiny se nacházejí na prudkých severních svazích Jizerek. Lesy v této lokalitě byly historicky ovlivňovány činností člověka, kvůli těžce přístupnému terénu se ale časem některé části území přestaly obhospodařovat. Nyní zde můžeme najít i více než dvousetleté porosty. Důkazem činnosti člověka v dnes již neobhospodařovaných porostech jsou například dosud viditelné pozůstatky sáňkařské dráhy pro svážení dříví. Technologicky přístupné porosty byly a jsou částečně i dnes obnovovány násečným nebo podrostním způsobem hospodaření s maximálním využitím přirozené obnovy. Původní druhová skladba hlavních dřevin byla složena z buku, jedle a smrku, ale dnes je zastoupení jedle a smrku v rezervaci nízké.

- Zapsání Jizerskohorských bučin na Seznam UNESCO je bezesporu oceněním práce generace lesníků, kteří se o tyto porosty starali a v minulosti se zasloužili o jejich obnovu. Jak vnímáte toto ocenění v kontextu dnešní doby a přináší vám nějaké konkrétní výhody?

Na území Jizerskohorských bučin dnes slouží revírníci ze starší generace, kteří mají hluboký vztah k lesu a obecně k tomuto území. Někteří z nich pokračují v díle svých otců. Lesnické oko vidí jejich dobrou práci v podobě uvolněné přirozené obnovy, zušlechťování porostů ve výchovných zásazích nebo v realizaci maloplošných obnovních prvků s jedlí a klenem. Jejich práce je otištěna v rázu krajiny na dlouhá léta. Hodnotit vliv zapsání Jizerskohorských bučin na Seznam světového dědictví UNESCO je zatím předčasné.

 

prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D.
vedoucí katedry ekologie lesa FLD ČZU v Praze

- Byl jste autorem prvotního podnětu k zapsání Jizerskohorských bučin na Seznam UNESCO. Co pro vás bylo hlavním impulzem tohoto návrhu a jak jste se na něm podílel?

Bukové pralesy Evropy jsou už několik let součástí přírodních památek světového dědictví UNESCO. Během našeho výzkumu horských pralesů Evropy v rámci projektu REMOTE spolupracujeme s vědeckými skupinami z řady evropských zemí. Před cca 3 lety se řešilo další rozšíření sítě bukových pralesů na mezinárodním meetingu. Navrhnul jsem zařadit tam i jednu lokalitu z ČR a NPR Jizerskohorské bučiny byla logickou volbou. Návrh byl přijat pozitivně, a proto jsem kontaktoval vedení AOPK, které následně celou akci koordinovalo. Zařazení Jizerskohorských bučin na Seznam UNESCO je prestižní záležitost, která pomůže nejen ochraně daného území, ale zároveň zvýší atraktivitu celé oblasti pro tzv. „měkký“ turismus a pomůže rozvoji regionu.

- Kde spatřujete největší hodnoty Jizerskohorských bučin?

Jizerskohorské bučiny jsou jednou z našich největších NPR s v zásadě bezzásahovým režimem, který je zde uplatňován již relativně dlouhou dobu. Zároveň jsou zde fragmenty původních a přírodních bukových lesů s vysokou biologickou hodnotou. Vyskytují se zde stromy s věkem více než 300 let a celá oblast má vysoký potenciál i z hlediska dalšího vývoje. V ČR bohužel není moc lokalit, kde výměra NPR a zároveň absence managementu povedou ke vzniku biologicky velmi cenných území. A je to škoda, protože potenciál tady je.

Děkuji za odpovědi
Jan Příhoda

 

Kompletní rozhovory naleznete v LP 1/2022.

Naposledy změněno: čtvrtek, 13 leden 2022 10:46

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Agresivita v lese: Lesní cesty nepatří „jen“ veřejnosti

Agresivita v lese: Lesní cesty nepatří „jen“ veřejnosti

Lesnictví

Řidiče kamionu, který z lesa odvážel dříví, tento týden na Šumavě brutálně napadli dva cyklisté. Vadilo jim, že se musí na lesní cestě nákladnímu vozu...

Jak fungují stromové lapáky proti lýkožroutům na smrku

Jak fungují stromové lapáky proti lýkožroutům na smrku

Lesnictví

Vzhledem k rozsahu existujících smrkových lesů a stupni jejich ohrožení lýkožroutem smrkovým je nutné zdokonalovat metodické postupy pro kvalitní kontrolu, prognózu a eliminaci tohoto druhu...

Vojenské lesy nově na Twitteru, připravují vlastní podcastový kanál i mobilní aplikaci

Vojenské lesy nově na Twitteru, připravují vlastní podcastový kanál i mobilní aplikaci

Komerční zpráva

Vojenské lesy a statky ČR (VLS) chtějí mnohem aktivněji komunikovat s odbornou i širokou veřejností, a to jak při osobních setkáních s občany i zastupiteli...

Za první půl rok evidují Lesy ČR již více požárů, než za celý rok 2021

Za první půl rok evidují Lesy ČR již více požárů, než za…

Lesnictví

Od začátku roku evidují Lesy ČR ve spravovaných porostech 108 požárů (z toho 33 v květnu a červnu) na celkové ploše více než 50 hektarů...

Populární zprávy

Policie dopadla organizovanou skupinu, která kradla z lesů kulatinu

Policie dopadla organizovanou skupinu, která kradla z lesů kulatinu

Lesnictví

Zobrazeno:5364

Policistům na Vysočině se podařilo dopadnout organizovanou skupinu, která z lesních skládek kradla kulatinu a následně ji vozila na zpracování do zahraničí. Způsobená škoda zatím...

Reportáž z jednoho z nejmodernějších pilařských provozů ve střední Evropě

Reportáž z jednoho z nejmodernějších pilařských provozů ve střední Evropě

Lesnictví

Zobrazeno:4812

O pile LABE WOOD, která byla slavnostně otevřena v říjnu 2020, se mluví jako o nejmodernější velkokapacitní pile ve střední Evropě. Závod s nejmodernějšími pilařskými...

Agresivita v lese: Lesní cesty nepatří „jen“ veřejnosti

Agresivita v lese: Lesní cesty nepatří „jen“ veřejnosti

Lesnictví

Zobrazeno:3857

Řidiče kamionu, který z lesa odvážel dříví, tento týden na Šumavě brutálně napadli dva cyklisté. Vadilo jim, že se musí na lesní cestě nákladnímu vozu...

Dalibor Šafařík byl jmenován ekonomickým ředitelem Lesů České republiky

Dalibor Šafařík byl jmenován ekonomickým ředitelem Lesů České republiky

Lesnictví

Zobrazeno:2632

Na základě výsledku výběrového řízení byl 20. června jmenován ekonomickým ředitelem Lesů České republiky Dalibor Šafařík.

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby