Po dlouhé době se nějaká lesnická konference těšila také odpovídajícímu zájmu odborné veřejnosti. Mezi vystoupivšími nechyběli zástupci ministerstva zemědělství, životního prostředí, lesnických fakult nebo státních, obecních i soukromých vlastníků lesů.
Druhý den konference byl věnován ukázkám pěstování douglasky na Lesní správě LČR Prostějov (LS Prostějov)a na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP ML Křtiny).
Výběr z konferenčních závěrů
Závěry prezentovaných témat lze velmi zjednodušeně shrnout do následujících bodů:
- Významný vliv na kvalitu pěstovaného sadebního materiálu má zvolená provenience.
- Nejvhodnější dobou pro síje DG jsou časné jarní měsíce.
- Douglasku lze úspěšně vysazovat na malé kryté holiny.
- Pro úspěšnou obnovu jsou vhodnější sazenice než semenáčky.
- Pro kvalitní růst kořenového systému je naprosto nezbytná pečlivá výsadba.
- Buřeň nemá na růst DG po výsadbě zásadní negativní vliv, často i stimuluje přírůst. Pokud buřeň nedeformuje nadzemní část stromku, není třeba plochu proti buřeni ošetřovat.
- Kořenový systém DG je u stromů pocházejících z přirozené a umělé obnovy shodný.
- DG lze jako meliorační dřevinu uplatnit na všech živných a kyselých stanovištích od 2. do 7. LVS.
- DG nelze uplatnit na extrémních a vodou ovlivněných stanovištích.
- Douglaska velmi dobře a bezprostředně reaguje na výchovu zvýšením intenzity přírůstu.
- Výchova má příznivý vliv na přimíšené dřeviny a může podpořit zachování směsi v porostech.
- Zvyšování kvality DG porostů vyvětvováním bude třeba založit na víceletém pozorování.
- Nejvýznamnějším patogenem DG v ČR je švýcarská sypavka (Phaeocryptopus gauemannii), která představuje ohrožení douglasek pěstovaných v monokulturách ve věku let 5–40 let.
- Douglaska nemůže při tvorbě první generace lesa na zemědělských půdách nahradit smrk, neboť má stejné nebo obdobné problémy.
- DG ovlivňuje stanoviště, kde roste, zvýšením diverzity bylinného patra, zejména vyšším zastoupením nitrofilních druhů rostlin.
- DG prokazuje dobrý vliv na stav půd, její zařazení mezi MZD na CHS 23, 43 je oprávněné a je na místě zvážení jejího zařazení mezi MZD také na CHS 25, 35 a 45.
- Z pokusů vyplývá, že má douglaska ve srovnání se smrkem příznivější vliv na půdu.
- Dřevo douglasky je velmi proměnlivé, je třeba věnovat pozornost vysokému podílu juvenilního dřeva, které má horší mechanické i fyzikální vlastnosti, než dřevo vyzrálé a v evropských podmínkách může tvořit významnou část kmene.
- Dřevo douglasky je vhodné pro vnější i vnitřní použití a zatím vykazuje dobrou odolnost proti domácím škůdcům a hnilobám.
- Výrobky z douglasky (stavební řezivo, palubky, lepené hranoly a další) lze uplatňovat i na českém trhu, zpracování je podobné ostatním jehličnatým dřevinám.
- Extrémně vysoký produkční potenciál DG může v budoucnosti přispět k lepším hospodářským výsledkům vlastníků lesů i k částečné náhradě chřadnoucích smrků.
Podrobnou reportáž z konference najdete v Lesnické práci 10/2014.
red.
|
Deklarace z konference „Douglaska - dřevina roku 2014“
Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) představuje dřevinu, která do jisté míry vyplnila volnou ekologickou niku v lesních ekosystémech Evropy (nižší, teplejší polohy s variabilními vlhkostními a dobrými půdními podmínkami, částečně pionýrský charakter), což spolu podmínilo její úspěšnou introdukci v evropských poměrech. Pro lesní hospodářství a dřevozpracující průmysl představuje druh s vysokým produkčním potenciálem kvalitního jehličnatého dřeva s všestranným využitím. Zejména ve srovnání se stávajícími jehličnatými kulturami se jedná o dřevinu s výrazným stabilizačním a melioračním účinkem a může významně doplnit druhovou skladbu v některých oblastech především s chřadnoucím smrkem, kde může částečně nahradit výpadek jeho produkce. Praktičtí lesníci v oblastech s jejím vyšším výskytem i lesnický výzkum mají přitom i dnes dostatek znalostí a zkušeností, aby byl maximalizován její přínos a minimalizována její rizika. Při vyšším využití je potřeba oblast výzkumu a spektrum šetření podstatně rozšířit. Jedná se o výzkum proveniencí, genetických zdrojů, stabilizačních vlivů, hledání optimálního způsobu pěstování ve smíšených porostech a v extrémnějších podmínkách a i jejích patogenů, které při současném malém výskytu nehrají větší roli. Na druhé straně se i při jejím vyšším využití jedná jen o jednu z perspektivních cest, kterou by se lesnická praxe i výzkum měly ubírat. Tyto trendy by měly být podpořeny i legislativně.
Hlavními signatáři této deklarace jsou následující organizace, kteří prostřednictvím svých zástupců zúčastněných na konferenci vyjadřují s jejím textem a záměrem souhlas:
Ministerstvo životního prostředí ČR
Ministerstvo zemědělství ČR
Lesy České republiky, s. p.
Vojenské lesy a statky, s. p.
Fakulta lesnická a dřevařská ČZU
Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU
Česká lesnická společnost, o. s.
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR
Česká akademie zemědělských věd
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
|
