„Vytvoření pátého národního parku na území České republiky s přihlédnutím ke specifikům oblasti Křivoklátska by znamenalo zásadní změny v hospodaření v této oblasti. Doporučujeme proto důkladně zvážit ekologické, environmentální a ekonomické aspekty tohoto kroku, který má potenciál ovlivnit toto území na mnoho let,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Komory se shodly na tom, že Česko je příliš malá země na to, aby se rozšiřoval stávající počet čtyř národních parků, které podle nich již teď mají velké nevyřešené problémy. Křivoklátsko je zároveň hospodářsky i rekreačně využívané území, které je chráněné podle již platné legislativy a není nijak ohrožené, tvrdí komory.
Uvedly, že proto vyzývají vládu k tomu, aby záměr vyhlásit Národní park Křivoklátsko přehodnotila a místo toho podpořila již existující Lesnický park Křivoklátsko jako alternativu pro péči o toto území.
Stávající přírodě blízké hospodaření na území navrhovaného národního parku dlouhodobě vychází ze zásad trvale udržitelného hospodaření. Tento unikátní ekosystém je výsledkem práce lesníků několika generací. Díky jejich odbornému přístupu a péči plní zdejší lesy řadu dalších funkcí, včetně dřevoprodukční, při současné intenzifikaci dalších funkcí, které jsou pro dané území typické. Vyhlášení statutu národního parku tedy fakticky znamená zúžení multifunkčnosti lesů v této lokalitě.
Stanovisko valné hromady Lesnicko-dřevařské komory ČR k projednávanému vzniku národního parku Křivoklátsko
Lesnicko-dřevařská komora, reprezentující významné subjekty lesnicko-dřevařského sektoru, se shodla na těchto závěrech:
- Nepodporujeme zřízení NP Křivoklát ani z hlediska lesnického, ekonomického, sociálního a dalších. Při současném vysokém stupni ochrany Křivoklátska pozbývá tento krok smysl i z hlediska ochranářského. Jsme příliš malá země na to, abychom při stávajícím počtu 4 národních parků, z nichž některé mají obrovské, dosud nevyřešené problémy, zřizovali na hospodářsky a rekreačně exponovaném území další park se stejnými nebo většími riziky.
- Má-li být na Křivoklátsku ještě něco chráněné, pak není třeba chránit to, co je již platnou legislativou vícekrát chráněné a není v současné době ohrožené. Experimentem ministerstva životního prostředí jsou dnes daleko více ohroženy tisíce hektarů kvalitních přírodě blízkých lesních porostů ve stávajících národních parcích, které plní všechny své funkce včetně ekologické.
- Dojde-li k vyhlášení NP Křivoklát, bude to proti všem odborným argumentům rozhodnutí čistě politické, které do budoucna přinese řadu problémů a rizik včetně značné újmy ekonomické bez ekvivalentního efektu. Z principu předběžné opatrnosti doporučujeme přehodnotit kroky vedoucí k přípravě NP Křivoklát a podpořit a respektovat již vyhlášený Lesnický park Křivoklátsko jako alternativní projekt pro péči o toto přírodně i lesnicky cenné území.
Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby se národním parkem stalo nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Hranice by se měla co nejvíc vyhýbat zastavěnému území sídel nebo větším zemědělským plochám.
Se záměrem vyhlásit na Křivoklátsku národní park nesouhlasí místní obce. V dubnu více než 30 jejich představitelů vyzvalo poslance a senátory, aby záměr opustili, nynější ochrana je podle nich dostatečná.
Podle ministerstva životního prostředí vyhlášení národního parku není v rozporu s názory odborníků. „Odborníci nejsou pouze lesníci a dřevaři, ale i odborníci z řad krajinných inženýrů, ekologů, zoologů, botaniků, ornitologů, nebo geologů,“ uvedl náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny Vladimír Dolejský.
V současnosti podle něj lesy v navrhovaném území plní hlavně produkční funkci a jsou ohrožovány těžbou, suchem nebo přemnoženou zvěří a kvůli těmto vlivům nemá ve vytěžených oblastech šanci vyrůst nový porost. Lesnický park, které komory zmiňují, podle něj nemůže být alternativou národního parku, který má jasná pravidla zakotvená v zákoně. Dolejský také poznamenal, že v ČR národní parky pokrývají 1,51 procenta území, zatímco v EU je to zhruba osm procent plochy.
Lesnicko-dřevařská komora ČR zastupuje správce lesů ve vlastnictví státu, podnikatelské subjekty nebo instituce z akademické a výzkumné sféry. Je zároveň členem Agrární komory.
Podle ČTK a TZ LDK
